Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 85/2022-121

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Šestákovou ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupeného jméno příjmení

AK sídlem adresa, obec část obce

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 347 221,86 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 329.343,48 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 27.069,32 Kč, s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 329.343,48 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Zamítá se žaloba v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 17.878,38 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 18.538,37 Kč od datum do datum, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.320,24 Kč, s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky ve výši 16.378,38 Kč od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 66.727,80 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 329.343,48 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 27.069,32 Kč, s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 329.343,48 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Zamítá se žaloba v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 17.878,38 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 18.538,37 Kč od [datum] do [datum], s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.320,24 Kč, s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky ve výši 16.378,38 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 66.727,80 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou, podanou k soudu dne datum, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaný byl zavázán k povinnosti zaplatit mu částku 347 221,86 Kč s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. K odůvodnění žaloby uvedl, že jeho právní předchůdce společnost právnická osoba, IČO, uzavřela s žalovaným dne datum Smlouvu o úvěru expres půjčka číslo v níž se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 350 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných 120 měsíčních splátkách ve výši 5 164,13 Kč, a to počínaje dnem datum, přičemž anuitní splátka byla složena z platby jistiny, úroku a poplatku. Strany se ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 12,7 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byl sazebník poplatků žalobce. příjmení svůj závazek splnila a dne datum úvěr žalovanému poskytla, což vyplývá z výpisu z úvěrového účtu.Žalovaný svou povinnost neplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu banka využila svého práva a v souladu s produktovými podmínkami banky, jež jsou nedílnou součástí smlouvy o úvěru, prohlásila úvěr, poskytnutý ve smlouvě o úvěru dopisem ze dne datum za okamžitě splatný v celé výši. Žalovaný nadále dluží žalobci na jistině částku 345 721,86 Kč, smluvní úrok z dlužné jistiny ke dni splatnosti ve výši 18 538,37 Kč, smluvní poplatky ve výši 1 500 Kč, úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni datum ve výši 28 389,56 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 345 721,86 Kč od datum do zaplacení a smluvní úrok ve výši 12,7 % ročně z téže částky od téhož data až do zaplacení. Žalovaný svůj dluh nezaplatil ani přes předžalobní výzvu právního zástupce žalobce.

2. Zdejší soud v dané věci vydal dne datum rozhodnutí, pod číslo jednací elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Soud proto dříve vydaný elektronický platební rozkaz dle ve spojení s  zrušil a v dané věci nařídil ústní jednání.

3. Na ústních jednáních, která byla ve věci nařízena, soud provedl dokazování listinnými důkazy, které měl k dispozici. Žalovaný, ač řádně předvolán, se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil, proto soud jednal dle , když z důkazů, které měl k dispozici, zjistil následující skutkový stav.

4. Ze Smlouvy o úvěru – expres půjčka, která byla uzavřena dne datum mezi bankou právnická osoba a klientem – žalovaným, bylo zjištěno, že banka se zavázala ve prospěch žalovaného poskytnout úvěr ve výši 350 000 Kč s tím, že první den, ke kterému mohlo nastat čerpání, byl stanoven datem uzavření smlouvy. Splatnost úvěru byla dohodnuta v pravidelných měsíčních anuitních splátkách v celkové výši 120. Výše měsíční anuitní splátky činila částku ve výši 5 164,13 Kč, přičemž poslední měsíční anuitní splátka při řádném splácení by dosáhla výše 10 776,33 Kč. Každá měsíční splátka byla splatnou k 15. dni měsíci, počínaje dnem datum. Roční úroková sazba byla dohodnuta na 12,7 % ročně. Celková částka, kterou měl spotřebitel zaplatit, dosáhla výše 626 602,80 Kč. Úvěr měl být vyplacen na účet žalovaného, který byl veden bankou pod číslem bankovní účet (článek III. odst. 2 smlouvy). V článku III. odst. 4 byly řešeny poplatky, které je žalovaný povinen hradit. příjmení jiné se jednalo o částku 600 Kč za zaslání každé písemné upomínky a 300 Kč za prohlášení úvěru za ihned splatný. Z článku III. odst. 10, vyplynuly případy porušení smlouvy, kromě jiného pod písmenem c), když se klient ocitne v prodlení se splněním jakékoliv pohledávky banky. Důsledky porušení povinností klientem byly řešeny článkem III. odst. 11, písm. a), podle kterého je banka oprávněna prohlásit svým rozhodnutím kterékoliv dluhy klienta vůči bance za ihned splatné a požádat klienta o jejich předčasné splacení. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné produktové podmínky, účinné od 1. 10. 2017 a Základní produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru účinné od 1. 8. 2017 Tyto měl soud k dispozici. Soudu byl předložen Sazebník poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele, platný v době rozhodné. Z výpisu z úvěrového účtu číslo bankovní účet, který jako úvěrový účet byl veden i ve výše označené smlouvě, bylo zjištěno, že k čerpání úvěru žalovaným došlo datum a částka byla převedena na účet uvedený v článku III. odst. 2 výše konstatované smlouvy. To bylo ověřeno z běžného účtu žalovaného, který byl veden právnická osoba příjmení příjmení. Z úvěrového účtu za rozhodná období bylo zjištěno, že mu dluh na tomto úvěrovém účtu narůstal o poplatky ve výši 600 Kč za upomínky tak, jak vyplývaly z výše konstatované úvěrové smlouvy.

5. Poplatek ve výši 600 Kč mu byl z úvěrového účtu odečten datum, datum, a dne datum byla z úvěrového účtu odečtena částka 300 Kč představující poplatek na zesplatnění. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne datum, které bylo adresováno žalovanému, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek žalovaným, úvěr zesplatnil k datu datum. K tomuto datu celková dlužná částka činila 366 205,79 Kč. Právní předchůdce žalobce žalovaného vyzval k úhradě dluhu do datum.

6. Po poučení soudu, které bylo žalobci dáno dle , 3 a které se týkalo prověřování úvěruschopnosti žalovaného před tím, než byla uzavřena výše uvedená úvěrová smlouva, žalobce soudu předložil žádost o úvěr, kterou vyplňoval žalovaný. Z této žádosti bylo ověřeno, že pokud se jedná o jeho poměry, bydlel v pronajatém domě/bytě, byl svobodný, pracovní poměr měl uzavřen na dobu určitou od datum do datum. U žalovaného byla uvedena korespondenční adresa i adresa trvalého bydliště, emailová adresa a číslo mobilního telefonu. Pokud se jedná o finanční údaje, byl u žalovaného uveden průměrný čistý měsíční příjem za 3 měsíce ve výši 19 388 Kč (za jeden měsíc). příjmení měsíční příjem domácnosti byl označen částku 25 000 Kč, přičemž počet zdrojů příjmu byl identifikován jako jeden. Ostatní nezbytné měsíční náklady byly označeny jako 0 Kč. Žalovaný v žádosti uvedl, že nemá jiné měsíční splátky, nemá srážky ze mzdy a není na něm výživou závislá žádná osoba. Jediné, co bylo prověřováno, byl příjem žalovaného. Soudu bylo předloženo potvrzení o výši příjmů zpracované zaměstnavatelem žalovaného společností právnická osoba V tomto bylo uvedeno, že čistý příjem za posledních 6 měsíců u žalovaného činil 116 616 Kč. Z tohoto potvrzení rovněž vyplynulo, že žalovaný u této společnosti pracuje od datum do datum, tedy že má pracovní poměr uzavřen na dobu určitou. Právní předchůdce žalobce soudu předložil rovněž vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti z datum. V tomto uvedl, že úvěruschopnost hodnotil individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi jejich společnosti a principy obezřetného úvěrování. Vycházely z údajů poskytnutých v žádosti o anonymizována dvě slova ze dne datum. V rámci posouzení úvěruschopnosti kontrolovali veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze MV ČR. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje (například podíl na výdajích na bydlení), náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. Při výpočtu disponibilní částky bylo počítáno s částkou životního minima klienta a částkou normativních nákladů na bydlení a výší měsíčních splátek dosavadních závazků. Na základě zjištěné disponibilní částky bylo žádosti o úvěr vyhověno a byl poskytnut předmětný úvěr.

7. Další listinné důkazy se týkaly aktivní legitimace žalobce, jednalo se o smlouvu postoupených pohledávek ze dne datum, přílohu číslo k této smlouvě, a to seznam postoupených pohledávek, ze kterého bylo ověřeno, že i pohledávka za žalovaným byla na žalobce postoupena, a dále oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, včetně dokladů o jeho doručování žalovanému (poštovní podací arch).

8. Posledním listinným důkazem byla předžalobní výzva právního zástupce žalobce adresovaná žalovanému na 2 známé adresy a sepsaná dne datum. Soudu byl předložen i doklad o jejich doručování žalovanému (poštovní podací arch).

9. Smlouvu, kterou mezi sebou právní předchůdce žalobce a žalovaný, v termínu shora, uzavřeli, soud posoudil jako smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení , o spotřebitelském úvěru. Soud rovněž postupoval dle číslo

10. Dle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 téhož paragrafu, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, a nikoliv pravidelnými splátkami nebo, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen úvěr splácet bez ohledu na své příjmy.

11. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1, věta druhá, je smlouva neplatnou. Spotřebitel může uplatnit námitky neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Dle § 580 o.z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Dle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce měl vůli s dlužníkem, coby spotřebitelem, uzavřít smlouvu o úvěru, která byla ve smyslu ustanovení spotřebitelským úvěrem. Soud se tedy s ohledem na výše citované ustanovení téhož zákona, zabýval tím, zda je smlouva o úvěru platně uzavřena, tedy zda žalobce před jejím uzavřením s náležitou péči posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, porovnal příjmy a výdaje žalovaného. Soud vycházel z konstantní judikatury v obdobných věcech, například z rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, č.j. , z něhož jsou zřejmé základní principy, ze kterých by měl soud při posuzování splnění uvedené podmínky platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru vycházet. Nejvyšší soud se vyjádřil v odůvodnění citovaného rozhodnutí tak, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti splácet úvěr, ale zprostředkovaně také společnost, jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů, atd., v neposlední řadě může chránit pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěr či jiné služby již dříve. Věřitel přitom nepostupuje s odbornou péčí při posouzení spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových, majetkových poměrech. Již gramaticky logickým výkladem předmětného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením od zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využít veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu dle a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze ČSU) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích.

16. Soud tedy v posuzované věci zkoumal (srovnání Nález Ústavního soudu sp. zn. ), zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit. Pokud by tak soud neučinil, zasáhl by do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v d. Rovněž v nálezu Ústavního soudu sp. zn. , Ústavní soud konstatoval, že není důvod, aby státní moc poskytovala ochranu právnímu subjektu, který nejenže řádně neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčuje peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splácen, nýbrž spíše s cílem dosažení většího zisku, realizací mnohdy násobeného původního dluhu, k němuž žadatel úvěru – dlužník, ať už z nevědomosti, či z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.

17. V řízení bylo žalobcem tvrzeno a také prokázáno, že věřitel před uzavřením smlouvy prověřoval schopnost žalovaného úvěr splácet, kdy volné zdroje žalovaného byly právním předchůdcem žalobce nejspíše vyhodnoceny jako dostatečné pro splacení poskytnutého úvěru. Dle mínění soudu však úvěruschopnost byla prověřena nedostatečně. Jak s žádosti zákazníka vyplývá, byly u žalovaného zjišťovány příjmy, a pokud se jedná o měsíční výdaje, u těchto byla uvedena nula. Příjmy byly ověřeny potvrzením od zaměstnavatele. Žádné další prověřování, například v rejstříku příjmení či dalších, nebylo prováděno, nedošlo k dalšímu ověřování informací od žalovaného z veřejně dostupných zdrojů. Dle mínění soudu výdaje žalovaného jsou podstatné tak, aby bylo ověřeno množství volných zdrojů žalovaného k tomu, aby mohl řádně splácet. Soud tedy uzavírá, že úvěruschopnost právní předchůdce žalobce prověřoval, nicméně zcela nedostatečně. Soudu proto nezbývá než uzavřít, že předmětná smlouva o úvěru je absolutně neplatné ( , o spotřebitelském úvěru, a to ve spojení s  o.z.). Pokud žalobce na základě neplatné smlouvy poskytl žalovanému částku 350 000 Kč, jde o plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení a žalovaný je povinen takto získaný majetkový prospěch žalobci, jako nyní ochuzenému, vydat.

18. Vzhledem k tomu, že žalovaný na čerpaném úvěru zaplatil částku 20 656,52 Kč, zůstatek dluhu činí 329 343,48 Kč, k jehož úhradě soud zavázal žalovaného. Vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobci, přiznal soud žalobci v souladu s ustanovením a o.z. úrok z prodlení v zákonné výši stanovené nařízením vlády číslo Ve zbytku žalobu, jako nedůvodnou, zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl v souladu s ustanovením , dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Vzhledem k tomu, že žalobce byl z větší části úspěšným, má nárok na 89,7 % nákladů řízení. Pokud by byl zcela úspěšným, měl by žalobce právo na náhradu nákladů řízení, které spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 13 890 Kč a náhradě nákladů právního zastoupení. Náklady právního zastoupení se skládají z 5 úkonů právní služby á 9 700 Kč dle v platném znění, přičemž úkony právní služby spočívají v převzetí a přípravě právního zastoupení, předžalobní výzvě, žalobě a účastí právního zástupce žalobce u ústního jednání soudu v termínu datum a datum. Ke každému úkonu právní služby náleží 1 režijní paušál á 300 Kč dle citované vyhlášky a náklady právního zastoupení jsou dále navýšeny o 21 % DPH ve výši 10 500 Kč Celkem by tak náklady soudního řízení činily 74 390 Kč, z toho 89,7 % činí částku ve výši 66 727,80 Kč, k jejíž úhradě soud zavázal méně úspěšného žalovaného.

20. Splatnost pohledávky je stanovena v souladu s ustanovením

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon.