Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
48 C 190/2022-15
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Ivanou Šmakalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zahraniční osoba registrovaná pod číslo
sídlem adresa, země příjmení jméno a anonymizováno země jednající v země prostřednictvím osobní údaje žalobkyně, odštěpný závod, IČO
sídlem ulice a číslo, PSČ obec a číslo - obec
zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 5 303 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyním částku 5 303 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 093 Kč od 19. 12. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 056 Kč od 19. 2. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 049 Kč od 17. 4. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 056 Kč od 25. 8. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 049 Kč od 10. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyním náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyní.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyním částku 5 303 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 093 Kč od 19. 12. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 056 Kč od 19. 2. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 049 Kč od 17. 4. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 056 Kč od 25. 8. 2019 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 049 Kč od 10. 10. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyním náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyní.
Žalobkyně se domáhaly zaplacení částky 5 303 Kč s tím, že dne datum při jízdě na lince z obec do obec, dne datum při jízdě na lince z obec do obec a následně datum, datum, datum při jízdě na lince obec do obec, obec obec, dopravy provozované právním předchůdcem žalobkyní se žalovaný nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovaly jízdné a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč za každou z výše uvedených přeprav dopravním prostředkem, žalovaný ovšem požadované nezaplatil. Na základ rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum právní předchůdce žalobkyní právnická osoba postoupil pohledávku na žalobkyně.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
Soud z„ Hlášení o přepravní kontrole“ zjistil, že žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyní, a to dne datum na lince z obec do obec dopravního prostředku. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Výše jízdného a přirážky k jízdnému jsou soudu známy z jeho úřední činnosti.
Soud dále z předložených listinných důkazů zjistil, že žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyní, a to dne datum na lince z obec do obec dopravního prostředku. Na výzvu kontrolora se opět neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil.
Dále bylo z předložených listinných důkazů zjištěno, že žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyní, a to datum, datum, datum na lince obec do obec, obec obec, dopravního prostředku. Na výzvu kontrolora se opět neprokázal platnou jízdenkou, dlužné jízdné ani přirážka nebyla uhrazena.
V souladu s rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum právní předchůdce žalobkyní právnická osoba postoupil pohledávku na žalobkyně.
Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému.
Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.
Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem.
Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a následně požadované nezaplatil, je nárok žalobkyní důvodný, přičemž pohledávka byla postoupena žalobkyním v souladu s § 1879 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyním přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyním, jež byly v řízení zcela úspěšné, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 303 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.