Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 2/2021-55

Okresní soud Praha – západ rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Markétou Šedovou jako samosoudkyní v právní věci

žalobce: osobní údaje žalobce

bytem adresa

zastoupen Mgr. jméno příjmení,

advokátem se sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa

zastoupen Mgr. jméno příjmení,

advokátem se sídlem adresa

o žalobě na obnovu řízení,

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal povolení obnovy řízení vedeného Okresním soudem Praha – západ pod sp. zn. spisová značka, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému částku 4 356 Kč na náhradě nákladů řízení, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalovaného.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal povolení obnovy řízení vedeného Okresním soudem Praha – západ pod sp. zn. [spisová značka], se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému částku 4 356 Kč na náhradě nákladů řízení, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalovaného.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal povolení obnovy řízení o pozůstalosti po paní jméno příjmení, zemř. datum, posledně bytem adresa, vedeném u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. spisová značka. Účastníci řízení jsou dětmi zůstavitelky. Řízení vedené pod sp. zn. spisová značka bylo usnesením ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací, zastaveno a majetek nepatrné hodnoty, a to hrobové zařízení, byl vydán žalovanému jako vypraviteli pohřbu. Usnesení nabylo právní moci dne datum a bylo doručováno pouze žalovanému. Žalobce nebyl o průběhu dědického řízení ani o jeho skončení informován, čímž došlo ke zkrácení práv žalobce, které mohl v průběhu dědického řízení uplatnit. Žalobce má za to, že výše uvedené usnesení o zastavení řízení podle , o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.“) brání řádnému projednání dědických práv žalobce a žalovaného k pozůstalosti s tím, že k vydání tohoto usnesení o zastavení řízení nebyly ani splněny podmínky. Žalovaný v průběhu dědického řízení zatajil existenci prakticky veškerého majetku zůstavitelky a nové projednání a rozhodnutí ve věci tak může přivodit pro žalobce příznivější rozhodnutí, než zastavení řízení dle z.ř.s. Rozhodnutí o zastavení dědického řízení z důvodu, že zůstavitelka zanechala majetek bez hodnoty či majetek nepatrné hodnoty, nemůže obstát, neboť zůstavitelka zanechala naopak značný majetek, a to zejména nemovité věci, starožitnosti a finanční hotovost.

2. Žalovaný k podané žalobě uvedl, že žalobce není k podání žaloby aktivně legitimovaný, neboť žalobu na obnovu řízení může podat pouze účastník řízení, avšak účastníkem řízení vedeného pod sp. zn. spisová značka byl pouze žalovaný. Žalovaný má dále za to, že žaloba ani nebyla podána v tříměsíční subjektivní lhůtě stanovené zákonem, přičemž tato lhůta by měla být počítána od právní moci žalobou napadeného rozhodnutí. Žalobce se o průběh dědického řízení nezajímal a tuto skutečnost tak nyní nelze využít jako důvod pro povolení obnovy řízení. Žalovaný nesouhlasí ani s tvrzením žalobce ohledně majetku zůstavitelky, který měl být v průběhu dědického řízení projednán a který dle tvrzení žalobce žalovaný zatajil. Zůstavitelka vypořádala veškerý svůj majetek ještě za svého života, veškeré finanční prostředky byly užity pro potřebu zůstavitelky, resp. některé potřeby zůstavitelky naopak finančně dotoval žalovaný. Skutečnosti uvedené v průběhu dědického řízení týkající se nemajetnosti zůstavitelky tedy byly uvedeny pravdivě.

3. Z dědického spisu vedeného Okresním soudem Praha- západ pod sp. zn. spisová značka zjistil soud následující skutečností významné pro rozhodnutí o návrhu žalobce. Z úmrtního listu soud zjistil, že zůstavitelka paní jméno příjmení, datum narození, zemřela dne datum. Z protokolu o předběžném šetření ze dne datum soud zjistil, že k sepsání protokolu se dostavil syn zůstavitelky celé jméno žalovaného, datum narození, který uvedl, že zůstavitelka zemřela jako vdova, pobírala starobní důchod ve výši cca 18 000 Kč měsíčně a měla dvě děti, a to celé jméno žalovaného a celé jméno žalobce. Zůstavitelka vlastnila zřejmě pouze hrobové zařízení v obec a v část obce, mohla mít účet u společnosti právnická osoba a pohledávku u VZP ČR. Jiný majetek zůstavitelka nevlastnila, nevlastnila žádné nemovité věci či bytové zařízení. Z usnesení Okresního soudu Praha – západ ze dne datum rozhodnutí, anonymizováno číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum soud zjistil, že Mgr. jméno příjmení, notář se sídlem v obec, rozhodl za účasti vypravitele pohřbu celé jméno žalovaného v souladu s § 154 odst. 1 z.ř.s. o zastavení řízení a vydání majetku nepatrné hodnoty – hrobového zařízení hrobového místa číslo odd. 1-1, na hřbitově část obce v obec, vypraviteli pohřbu celé jméno žalovaného. Dále bylo rozhodnuto o odměně notáře. Z odůvodnění uvedeného usnesení bylo zjištěno, že z provedeného šetření vyplývá, že zůstavitelka zanechala pouze majetek nepatrné hodnoty (hrobové zařízení hrobového místa), a byly tak shledány důvody pro postup dle § 154 odst. 1 z.ř.s. s tím, že vypravitel pohřbu vyslovil s nabytím majetku nepatrné hodnoty souhlas. Tímto usnesením bylo dědické řízení skončeno.

4. Podle , (dále jen „“) může žalobou na obnovu řízení účastník napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé: a) jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci; b) lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek uvedených v ustanovení a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci.

5. Podle žalobu na obnovu řízení soud usnesením buď zamítne nebo povolí obnovu řízení.

6. Podle zamítá-li soud žalobu proto, že není přípustná, nebo proto, že ji podal někdo, kdo k ní nebyl oprávněn, nebo proto, že byla podána po uplynutí lhůt počítaných od právní moci napadeného rozhodnutí, nemusí nařizovat jednání.

7. Soud se primárně zabýval přípustností podané žaloby ve smyslu , tedy zda jsou splněny podmínky, za jakých je možné žalobu na obnovu řízení podat, a dospěl k závěru, že tomu tak není. Dle platí, že žalobu na obnovu řízení je možné podat proti pravomocnému rozsudku nebo pravomocnému usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé. Pojem„ věc sama“ je právní teorií i soudní praxí vykládán jednotně jako věc, která je oním předmětem, pro nějž se řízení vede. Řízení sp. zn. , proti jehož rozhodnutí o zastavení řízení podaná žaloba směřuje, bylo pravomocně skončeno usnesením o zastavení řízení dle z.ř.s., tedy za situace, kdy se soud vůbec nezabývá dědickým právem, tedy věcně neprojednává pozůstalost a„ věc samu“. Takové rozhodnutí je vydáváno v případech, kdy zůstavitel zanechal majetek bez hodnoty či majetek nepatrné hodnoty, který je současně vydáván vypraviteli pohřbu, a již okamžikem vydání uvedeného rozhodnutí je řízení pravomocně skončeno. Usnesení o zastavení řízení dle z.ř.s. však nezakládá překážku věci pravomocně rozhodnuté, která by bránila projednání nově objeveného majetku v řízení o pozůstalosti. Toto koresponduje i se skutečností, že usnesení o zastavení řízení dle z.ř.s. není usnesením ve věci samé ve smyslu , proti kterému by bylo možné podat žalobu na obnovu řízení. Jeli následně, tedy po právní moci usnesení o zastavení řízení dle z.ř.s., zjištěn další majetek zůstavitele, může být tato skutečnost důvodem pro dodatečné projednání dědictví ve smyslu z.ř.s. Nelze však v takovém případě aplikovat ust. a podaná žaloba na obnovu řízení nemůže být úspěšná, neboť v průběhu dědického řízení skutečně nebyl zjištěn žádný majetek, který by byl v průběhu řízení soudu znám a o kterém by soud pouze nerozhodl, ale žalobcem tvrzený majetek ve vztahu k soudu vyšel najevo až po pravomocném skončení dědického řízení, tedy jediným možným postupem je právě dodatečné projednání dědictví ve smyslu z.ř.s. Uvedené skončení dědického řízení zároveň není„ věcným“ skončením, jak je uvedeno výše, když jeho předmětem nebylo věcné projednání pozůstalosti, ale skončilo právě usnesením vydávaným nikoli ve věci samé, ale pouze s ohledem na zjištěné skutečnosti odůvodňující takové rozhodnutí absencí majetku (resp. jeho nepatrnou hodnotou). S ohledem na uvedenou argumentaci tak dospěl soud k závěru, že žaloba na obnovu řízení není přípustná, neboť nesměřuje proti rozsudku či usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé ve smyslu

8. Vedle výše uvedených závěrů má soud zároveň za to, že žalobce není v této fázi ani aktivně legitimován k podání žaloby na obnovu řízení. Podle § 110 z.ř.s. jsou účastníky (řízení o pozůstalosti) ti, o nichž lze mít důvodně za to, že jsou zůstavitelovými dědici; má-li dědictví připadnout státu proto, že nedědí žádný dědic ani podle dědické smlouvy nebo závěti, ani podle zákonné dědické posloupnosti, a hledí-li se na stát, jako by byl zákonný dědic, je účastníkem pouze stát. Odstavec 1 (tedy předchozí věta) se nepoužije, bylo-li řízení o pozůstalosti zastaveno, protože zůstavitel nezanechal majetek (§ 153) nebo protože zanechal majetek bez hodnoty nebo majetek nepatrné hodnoty (§ 154); v tomto případě je účastníkem ten, kdo se postaral o pohřeb zůstavitele. V rozhodnutí uveřejněném pod číslo Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vydané Nejvyšším soudem () byl zaujat právní názor, že návrh na obnovu řízení o dědictví může podat jen ten, kdo byl účastníkem řízení o dědictví, o jehož obnovu jde. Není přitom podle uváděného uveřejněného rozhodnutí rozhodné, zda navrhovatel účastníkem řízení o dědictví mohl být nebo měl být a není také rozhodné, z jakého důvodu se řízení o dědictví neúčastnil. Z uvedeného je tedy zřejmé, že žalobce v dané věci není ani aktivně legitimován k podání žaloby na obnovu řízení s tím, že dle názoru soudu i tento závěr odpovídá předešlé argumentaci týkající se nepřípustnosti návrhu na povolení obnovy řízení proti usnesení o zastavení řízení dle § 154 odst. 1 z.ř.s., to navíc za situace, kdy argumentace žalobce dopadá právě na institut dodatečného projednání dědictví, avšak nikoli na případnou obnovu dědického řízení.

9. Soud tedy dospěl k závěru, že podaná žaloba předně není přípustná, neboť směřuje proti rozhodnutí, které není rozsudkem ani usnesením, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, a zároveň žalobce ani není k podání této žaloby aktivně legitimován, tedy soudu nezbylo, než podanou žalobu zamítnout.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle a za situace, kdy žalovaný byl v řízení úspěšný a má proto proti žalobci, jehož žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta, nárok na náhradu nákladů řízení. Soud přiznal žalovanému nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 4 356 Kč Náklady žalovaného sestávají z nákladů právního zastoupení, které tvoří odměna za dva úkony právní služby po 1 500 Kč podle , a vyhl. č. , advokátní tarif, paušální náhrada hotových výdajů podle vyhl. č. ve výši 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě) a náhrada za DPH v sazbě 21% z výše uvedených částek. Při stanovení tarifní hodnoty věci vycházel soud v souladu s  vyhl. č. z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní ( odst. l ) s povinností plnit k rukám advokáta ( odst. l ).

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu Praha – západ.