Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
209 C 49/2022-51
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Alenou Šustrovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa, obec
zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení jméno.
sídlem adresa, obec a číslo
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa, obec
o zaplacení 4 600 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně jdoucím z částky 4 000 Kč od 8. 3. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky 600 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 32,58 Kč a úroku z prodlení ve výši 11,75% ročně jdoucím z částky 600 Kč od 8. 3. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 546 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně jdoucím z částky 4 000 Kč od 8. 3. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do částky 600 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 32,58 Kč a úroku z prodlení ve výši 11,75% ročně jdoucím z částky 600 Kč od 8. 3. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 546 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. IV. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Okresnímu soudu v Kladně doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že dne 22. 7. 2021 uzavřela s žalovaným Úvěrovou smlouvu, na základě které žalovanému poskytla bezúčelový spotřebitelský úvěr. Žalobkyně v žalobě dále uvedla, že k uzavření smlouvy mezi ní a žalovaným došlo prostřednictvím komunikace na dálku, kdy žalovaný prostřednictvím webových stránek požádal o poskytnutí úvěru, poskytl údaje o sobě, žalobkyně mu zaslala nabídku k uzavření smlouvy, prověřila jeho totožnost a posoudila jeho úvěruschopnost. K prověřování schopnosti úvěr splácet, žalobkyně uvedla, že toto u žadatelů o úvěr provádí tak, že zkoumá, zda žadatel má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, činí dotazy prostřednictvím registrů NRKI a BRKI, a prostřednictvím registru SOLUS. Dále činí dotazy na centrální evidenci exekucí a na insolvenční rejstřík. Podrobuje žadatele důslednému credit scoringu, posuzuje jejich příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumává jejich věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a další údaje. Teprve na základě výsledků z daného procesu pak úvěr schválí, či nikoliv. Žalobkyně uvedla, že schválená výše úvěru byla odeslána z jejího účtu na účet žalovaného dne 22. 7. 2021. Mezi účastníky smlouvy byly sjednány také další volitelné služby, a to poplatek za Bezpečnou splátku 99 Kč, poplatek za SMS servis 49 Kč. Úvěr byl splatný 23. 8. 2021, Žalovaný za trvání smlouvy ničeho nehradil a dostal se do prodlení, proto byl informován o výši dluhu a vyzván k jeho zaplacení. Účelně vynaložené náklady byly žalovaného účtovány dne 30. 8. 2021 ve výši 100 Kč a dne 25. 11. 2021 ve výši 100 Kč. V souladu se smlouvou byly žalovanému účtovány také sankce, a to jednorázová smluvní pokuta ve výši 120 Kč dne 5. 10. 2021. Celkovou dlužnou částku tvoří neuhrazená jistiny 4 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 132 Kč, poplatek za bezpečnou splátku 99 Kč, poplatek za SMS servis 49 Kč, účelně vynaložené náklady 200 Kč a smluvní pokuta 120 Kč. Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní upomínku. Ani na jejím základě žalovaný dlužnou částku žalobkyni nezaslal.
2. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení založila do spisu výpis z obchodního rejstříku žalobkyně, předsmluvní informaci, úvěrovou smlouvu, předžalobní výzvu včetně podacího archu, výpis z bankovního účtu, opis výpisu proplacení smlouvy, splátkový kalendář, sazební poplatků a kopii dokladů žalovaného.
3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému předvolal obě strany sporu. Avšak ani žalobkyně (její právní zástupce) ani žalovaný se k jednání nedostavili. Soud jednal za jejich nepřítomnosti, dokazování provedl do spisu založenými listinami.
4. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalobkyně skutečně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které zaslala na účet žalovaného částku 4 000 Kč. Účastníci si opravdu ve smlouvě dojednali i tvrzené poplatky včetně sankčních. V řízení však nebylo prokázáno, že by před poskytnutím úvěru žalovaná skutečně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když žalobkyně k tomu během řízení nepředložila ani jeden jediný důkaz. Soud měl v úmyslu žalobkyni vyzvat k doplnění konkrétních tvrzení v tomto směru a zejména pak k doložení listinných důkazů (zpráv, potvrzení, výpisů aj.), avšak žalobkyně se k prvnímu jednání ve věci nedostavila, ač byla poučena o možných následcích takového jednání, a sama si tak možnost být soudem poučena a vyzvána k doplnění, vzala. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni v souvislosti s uzavřenou smlouvou cokoli uhradil.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z. “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
7. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18).
8. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z. “) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
9. Podle odst. 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Ve smyslu výše uvedených ustanovení soud dospěl k závěru, že plnění z titulu tvrzené smlouvy o úvěru žalobkyni přiznat nelze, neboť na tuto smlouvu je třeba pohlížet jako na absolutně neplatnou. V řízení však bylo prokázáno, že žalovaný od žalobkyně částku 4 000 Kč převzal, nebylo prokázáno, že by jí tuto částku (případně její část) vrátil. Tím se bezpochyby na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, a je povinen toto bezdůvodné obohacení vrátit. Soud proto uložil žalovanému povinnost částku 4 000 Kč žalobkyni uhradit včetně úroku z prodlení, neboť tím, že bezdůvodné obohacení nebylo vráceno včas, k prodlení žalovaného došlo. Úrok z prodlení žalobkyně požadovala v zákonem stanovené výši.
11. Ve zbývající části soud však ze shora uvedených důvodů žalobu zamítl.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu , kdy z celkových nákladů žalobkyně sestávajících se ze soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, nákladů na právní zastoupení za tři úkony právní služby po 200 Kč, tří paušálů po 100 Kč plus 21 % DPH žalobkyni přiznal s ohledem na výsledek sporu pouze 74 % z nich, tj. částku 1 546 Kč O povinnosti žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř. .
13. Protože žalobkyně spolu s podáním žaloby nezaplatila soudní poplatek v plné výši, rozhodl soud o její povinnosti na soudní poplatek doplatit částku 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).