Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 C 169/2022-39

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Miroslavou Šebelovou ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení jméno.

sídlem adresa, obec a číslo

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 7 239,20 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 2 000 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od 15.05.2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v té části, kde se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 5 239,2 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 837,3 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 447,14 Kč, zákonného ročního úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky 7 239,2 Kč od 07.12.2019 do 14.05.2020 a z částky 5 239,20 Kč od 15.05.2020 do zaplacení, dále úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 7 239,2 Kč od 07.12.2019 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 2 000 Kč se zákonným ročním úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od 15.05.2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v té části, kde se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 5 239,2 Kč, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 837,3 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 447,14 Kč, zákonného ročního úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky 7 239,2 Kč od 07.12.2019 do 14.05.2020 a z částky 5 239,20 Kč od 15.05.2020 do zaplacení, dále úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 7 239,2 Kč od 07.12.2019 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětnou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení 7 239,20 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce společnost právnická osoba s žalovaným uzavřel dne datum smlouvu o půjčce číslo jejíž součástí byly Smluvní podmínky. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobce posoudil schopnost žalovaného splácet, a to zejména na základě informací získaných od žalovaného, ten byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného, byly zaznamenány do karty zákazníka a ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka. Žalovaný byl povinen uvést pravdivé informace. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč počínaje dnem 17. 9. 2015, poslední splátka byla stanovena na den 20. 10. 2016. Své povinnosti neplnil žalovaný řádně a včas, na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil pouze částku 8 000 Kč. Žalobce se proto domáhá doplatku dlužné jistiny, kapitalizovaného smluvního úroku, úroku z prodlení, jdoucího smluvního úroku a úroku z prodlení. Předmětná pohledávka byla postoupena z původního věřitele na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019, kdy toto postoupení bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, netvrdil ani neprokázal, že by dlužnou částku byť jen zčásti uhradil.

3. Dokazování ve věci bylo provedeno listinnými důkazy dle návrhu žalobce. Ze smlouvy o půjčce bylo prokázáno tvrzení žalobce o uzavření předmětné smlouvy dne datum způsobem a s obsahem jak bylo tvrzeno v žalobě (viz odst. 1 odůvodnění). Ze smlouvy dále vyplývá, že žalovaný převzal v den uzavření smlouvy částku 10 000 Kč od původního věřitele v hotovosti.

4. Z tvrzení žalobce, které žalovaný žádným způsobem nezpochybňoval a zároveň bylo v jeho prospěch, bylo prokázáno, že žalovaný na půjčku uhradil celkem částku 8 000 Kč, jiné úhrady žalovaným netvrdil a neprokázal.

5. Žalobce v řízení tvrdil, že původní věřitel řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného, toto tvrzení však dle názoru soudu nebylo dostatečné a řádné prověření úvěruschopnost žalobcem nebylo řádně tvrzeno ani prokázáno. Svou nepřítomností u jednání se žalobce připravil o možnost býti poučen soudem ve smyslu

6. Poučení podle soud poskytuje jen účastníkům (nebo jejich zástupcům) přítomným u soudního jednání. Jedná-li soud v souladu s  v nepřítomnosti účastníků (jeho zástupce či zmocněnce), účastník, který se jednání soudu nezúčastnil (byť se z něho řádně omluvil), podstupuje riziko, že se mu nedostane příslušného poučení (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24.03.2010, sp. zn. ). Poučovací povinnost podle , 2 a 3 soud plní při jednání, popř. při přípravném roku (nařízeném podle ). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19.03.2003, sp. zn. ).

7. Žalobce pouze nekonkrétně tvrdil, že původní věřitel měl získat dostatečné informace od žalovaného, tyto měl zhodnotit, kdy žalovaný měl být dotazován na své poměry a tyto měly být ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalovaného, kdy tyto informace byly zaznamenány do karty zákazníka ověřenými doklady uvedenými v kartě zákazníka. Na základě toho měl právní předchůdce žalobce vyhodnotit žalovaného jako úvěruschopného. Žalobce řádně netvrdil jak a jaké konkrétně poměry žalovaného byly skutečně zjišťovány a jak byly vyhodnoceny.

8. Pokud žalobce předložil kartu zákazníka, z ní vyplývá, že byla sepsána v den uzavření smlouvy, jsou v ní iniciály žalovaného jako jméno, adresa, číslo OP, u bydlení je uvedeno, že žije s rodiči, u eventuálních dalších půjček zaškrtnuto ne. V kolonce zaměstnání zaškrtnuto hlavní pracovní poměr a vyplněn zaměstnavatel, kterým měl být jméno příjmení, je uvedena jeho adresa, zaškrtnuto, že zaměstnání ověřeno, z karty zákazníka však není zřejmé, jakým způsobem a zda tedy vůbec bylo zaměstnání ověřováno a jaké skutečnosti při ověřování byly zjišťovány. Pokud jde o kolonku příjmy a výdaje, v příjmech je uvedena mzda ve výši 20 000 Kč jako jediný příjem a u měsíčních výdajů tyto celkem ve výši 11 900 Kč, a to nájem 4 000 Kč, výdaje na domácnost 6 000 Kč, splátky/půjčky/alimenty 1 400 Kč, výdaje na telefon 500 Kč. U splátek/půček/alimentů ve výši 1 400 Kč není specifikováno, o jakou z těchto tří položek by se mělo jednat, z karty zákazníka není zřejmé, zda žalovaný měl ke dni uzavření smlouvy vyživovací povinnost, ani žádné jiné závazky. Pokud jde o kolonku dokumenty k ověření, pak je zaškrtnuto občanský průkaz, výplatní pásky, nájemní smlouva, SIPO, žádné z těchto listin však soudu nebyly předloženy a soudu tak není zřejmé, zda měl právní předchůdce žalobce k dispozici tytoy, jakého byly obsahu, a jakým způsobem je vyhodnotil. Uvedený příjem ve výši 20 000 Kč tak nebyl žádným způsobem prokázán, stejně tak měsíční výdaje. Je zřejmé, že právní předchůdce žalobce si neudělal objektivní představu o pravidelných příjmech a výdajích žalovaného, kterou by mohl získat například výpisem z jeho účtu za vypovídající období, tedy minimálně tříměsíční před sjednání smlouvy, z takového výpisu by mohl učinit objektivní závěr o pravidelných tocích finančních prostředků u žalovaného, a to jak na straně příjmů, tak na straně výdajů. Soud má za to, že žalobce řádně netvrdil a neprokázal, že úvěruschopnost žalovaného byla v době sjednání smlouvy s dostatečnou pečlivostí prověřena a vyhodnocena.

9. Aktivní legitimace žalobce byla prokázána smlouvou o podstoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2019 ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky ze stejného dne. Z předžalobní výzvy ve spojení poštovním podacím archem bylo prokázáno, že touto výzvou ze dne 7. 5. 2020, odeslanou dne 5. 5. 2020, byl žalovaný žalobcem vyzván k zaplacení předmětné částky, kdy mu byla poskytnuta lhůta k zaplacení do 14. 5. 2002.

10. Podle , (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

15. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení soud dospěl k následujícím závěrům. Předmětná úvěrová smlouva nebyla uzavřena platně s ohledem na nesplnění povinnosti původním věřitelem s náležitou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr ve smyslu shora citovaného ustanovení zákona , kdy tuto povinnost zákon ukládá věřiteli pod sankcí neplatnosti smlouvy. Úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Porušení povinnosti původního věřitele řádně a s náležitou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno za použití o. z. vyložit jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti odporuje zákonu a zároveň (zejména pro širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek a soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázku i bez návrhu žalovaného jako spotřebitele, tento výklad vyplývá i z usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 6.10.2021, sp. zn. a z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5.3.2020 ve věci C -679/18. Soud zároveň odkazuje na závěry Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, v němž vyložil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně). V tomto smyslu původní věřitel žalované svou povinnost nepochybně nesplnil, soud tak vyhodnotil předmětnou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou.

16. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel vyplatil žalovanému částku 10 000 Kč, ten z ní vrátil 8 000 Kč. Ve zbytku, tedy co do částky 2 000 Kč se žalovaný bezdůvodně obohatil, neboť tuto částku přijal, aniž by k tomu existoval právní důvod, když jak bylo shora rozvedeno, předmětná smlouva byla absolutně neplatná. Bezdůvodné obohacení v uvedené výši je povinen žalovaný vrátit ve smyslu § 2 991 odst. 1 a 2 o. z., soud tedy přiznal výrokem I částku 2 000 Kč, a to i se zákonným úrokem z prodlení z uvedené částky, kdy za výzvu k plnění je možné považovat předžalobní výzvu, lhůta k plnění byla stanovena do 14. 5. 2020, následující den se žalovaný dostal do prodlení, od tohoto dne byl žalobci přiznán úrok z prodlení ve smyslu o. z., a to v požadované výši, která nepřesahuje zákonnou sazbu stanovenou dle nařízení vlády číslo Ve zbytku byla žaloba zamítnuta tak, jak vyplývá z výroku II.

17. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že i pro případ řádného posouzení úvěruschopnosti žalované, by soud nevyhodnotil žalovanou částku jako oprávněnou v plné výši, kdy poplatek za správu úvěru a poplatek za hotovostní výběr splátek považuje soud za ujednání nemravná, odporující zákonu a narušující veřejný pořádek, a jako taková absolutně neplatná. Soud je přesvědčen, že sjednaný úrok představuje dostatečnou odměnu pro věřitele za poskytnutý úvěr a původní věřitel již neměl právo požadovat po žalované další poplatky.

18. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval tomu podle , kdy převážně procesně úspěšný žalovaný by měl nárok na částečnou náhradu nákladů řízení, žalovaný však náhradu nákladů řízení nepožadoval a dle obsahu spisu mu ani žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím částku 10 000 Kč ( ). Rozsudek proto obsahuje zkrácené odůvodnění ( ).

Nesplní-li žalovaný dobrovolně a včas povinnost, která mu byla uložena tímto vykonatelným rozhodnutím, může se žalobce jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.