Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

15 C 7/2022-28

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Vladimírem Doležalem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupené advokátem titul jméno příjmení, IČO

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované, okres obec

o zaplacení 2 500 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částek 3 800 Kč, 676,83 Kč, 256 Kč, 1 366,36 Kč a 482,03 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 3 800 Kč za období od 20. července 2021 do zaplacení.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Soud zamítá žalobu na zaplacení částek 3 800 Kč, 676,83 Kč, 256 Kč, 1 366,36 Kč a 482,03 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 3 800 Kč za období od 20. července 2021 do zaplacení. <b>II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

Žalobou, doručenou zdejšímu soudu formou návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 19. listopadu 2021, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 4 476,83 Kč, jakožto nevráceného úvěru (žalobkyní označeno jako nesplacená jistina) 3 800 Kč a smluvní pokuty 676,83 Kč, počítané v poměru 0,1 % denně ze zůstatku jistiny v období od 15. února do 11. srpna 2020, snížené o platbu žalované v částce 1 223,17 Kč. Stejnou žalobou se dále domáhala zaplacení náhrady za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 256 Kč za odeslání dopisu (39 Kč) s výzvou k úhradě a za osobní návštěvu (217 Kč), úroku za poskytnutí úvěru ve výši 1 366,36 Kč, počítaného z nesplacené jistiny za období od 7. února do 31. prosince 2020 a úroku z prodlení v zákonné výši z poskytnutého úvěru za období od 15. února 2020 do 23. května 2021 v částce 201,94 Kč a dále v poměrné výši podle výroku I. Tyto platební povinnosti žalované dovozovala žalobkyně ze smlouvy o úvěru č. číslo, uzavřené dne datum mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba (dále jen„ úvěrující“). Na základě této smlouvy měla úvěrující poskytnout žalované úvěr 3 800 Kč, který se měla žalovaná zavázat do datum vrátit a zaplatit poplatek 1 870,74 Kč a úrok. Nárok na placení smluvní pokuty za prodlení žalované s placením sjednaných plateb vycházel podle žalobkyně z čl. číslo uvedené smlouvy. Smlouva měla být uzavřena po registraci žalované na internetových stránkách úvěrující, kde sdělila své osobní údaje a číslo účtu pro poukázání úvěru a přijala navrhované znění smlouvy vložením unikátního kódu, který jí měl být zaslán. Úvěrové peníze měla žalovaná obdržet po přijetí úvěrující zasláním na bankovní účet. Žalovaný podle smlouvy neplnila a zaplatil úvěrující jen 4,5 tis. Kč. Ty byly podle smlouvy započítány na poplatek za poskytnutí úvěru, na úrok v částce 574,24 Kč, na smluvní pokutu v částce 1 223,17 Kč, na kapitalizovaný úrok z prodlení v částce 284,85 Kč a na náklady na vymožení pohledávky částka 547 Kč Tyto pohledávky byly následně postoupeny žalobkyni na základě smlouvy ze dne datum.

Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 5. října tr. K jednání se nedostavila žádná z účastnic, ani zástupce žalobkyně, přičemž pouze strana žalující svou neúčast předem omluvila.

Protože žalovaná neuznala žalovaný nárok, neučinila nesporným skutková tvrzení žalobkyně, ani nebyly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání a protože elektronický platební rozkaz, jímž bylo původně žalobě zdejším soudem vyhověno, byl jako nepravomocný zrušen usnesením zdejšího soudu ze dne 16. prosince 2021, bylo nezbytné prokázat skutečnosti, tvrzené žalobkyní. Ustanovení a , , (dále jen„ OSŘ“) totiž ukládá účastníkům povinnost označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud nemůže před právním hodnocením vycházet jen ze skutkových tvrzení jednoho z účastníků občanského soudního řízení, pokud k tomu nejsou splněny zvláštní zákonem předepsané podmínky.

Soud však na základě provedeného dokazování nedospěl ke zjištění, že by k tvrzenému ujednání mezi úvěrující a žalovanou došlo. Obsah žalobkyní k důkazu označené a předložené (zjevně) písemné smlouvy o úvěru měl být podle žalobních tvrzení stvrzen žalovanou nikoli vlastnoručním podpisem, nýbrž číselným kódem. Bylo proto nejprve nutné zjistit, zda žalovaná takovým kódem disponovala a zda jej právě ona vložila do textu smlouvy v místě podpisové doložky. Ve vztahu k tomuto konkrétnímu tvrzení – odeslání kódu žalované a jejího následného jednání, ovšem žalobkyně žádný významný důkaz neoznačila. Ani smlouva o úvěru (budeme-li jí takto souladně s žalobkyní právně hodnotit) nemusí být písemná, a proto její písemný text nemusí být podepsán oběma smluvními stranami. Z žádného žalobkyní označeného důkazu se ovšem nepodávalo, nebo podávat nemohlo, že by žalovaná potvrzovala vůli, být vázána právě zmíněným závazkem. Soud proto nedospěl k závěru, že by žalovaná takové jednání ve vztahu k úvěrující učinila. Ostatní žalobkyní označené důkazy (důkazní prostředky) totiž tvrzené ujednání také z podstaty věci prokázat nemohly. Výpis z účtu totiž prokazoval jen to, že z určitého účtu byla ve prospěch jiného určitého účtu odepsána částka, odpovídající tvrzenému úvěru. Že by ovšem disponentem (vlastníkem) jednoho z účtů byla právně žalovaná a že by se tak dělo právě v důsledku tvrzeného ujednání z této písemnosti ovšem zjistit nelze. Výpis o transakci totiž neprokazuje sjednání tvrzené smlouvy, nýbrž její možný následek. Jde ovšem také o možný následek nekonečné množiny jiných příčin. Příčina tohoto tvrzeného následku tedy zjevně tkví v písemnosti, označené jako smlouva o úvěru, jež ovšem tvrzení žalobkyně neprokazuje. Nebylo tedy zjištěno, že by to byla právě žalovaná, kdo měla úvěrující sdělit platební údaje pro převod žalované částky 3 800 Kč, ale ani to, že by se předmětná částka vůbec k žalované dostala.

Obdobně soud hodnotil i žalobu na placení smluvní pokuty a úroku. Ani ve vztahu k ní nebylo zjištěno sjednání této povinnosti s žalovanou, neboť ta měla být obsažena ve stejném ujednání, jako poskytnutí úvěrových peněz. Nárok na placení náhrady nákladů a úroku z prodlení (ale i smluvní pokuty) pak nevznikl proto, že nebylo zjištěno prodlení žalované s placením peněžitého dluhu (a tedy ani porušení smluvní povinnosti).

V souvislosti s označením důkazů je třeba zdůraznit, že břemeno důkazní, týkající se pozitivní skutečnosti (zde sjednání smlouvy a předání úvěru) tíží ve smyslu a žalobkyni, nikoli žalovanou, po níž nelze požadovat, aby byť jen tvrdila, že žádnou smlouvu s úvěrující nesjednala. V této souvislosti lze odkázat na závěry, vyjádřené v rozsudcích Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. října 1997, sp. zn. , zveřejněném v časopise Právní rozhledy č. 7/1998, str. 372, nebo ze dne 30. května 2006, sp. zn. , nebo ze dne 16. prosince 2011, sp. zn. , anebo ze dne 29. dubna 2009, sp. zn. ; všechna rozhodnutí zveřejněna i na webových stránkách: http://www.nsoud.cz). Opačný přístup, tj. přitakání tvrzením žalobkyně, jež by nebyla podložena relevantními důkazy, by umožnil domoci se při procesní pasivitě žalované (což je v řízeních o těchto nárocích velice časté) v podstatě jakéhokoli peněžitého plnění jen na základě vlastních tvrzení o výši žalované pohledávky. Procesní předpisy ovšem takový postup umožňují pouze za splnění poměrně přísných podmínek, mezi něž patří prokazatelné seznámení žalovaného s uplatněným nárokem s patřičným procesním poučením (při vyhovění žalobě pro uznání nebo fikci uznání), anebo naopak zvýšená procesní aktivita žalobce (pro kontumační rozhodnutí). Nic z toho se v projednávané věci nestalo.

Na základě výše uvedeného skutkového zjištění a jeho právního hodnocení proto soud výrokem I. žalobu na zaplacení nevráceného úvěru, smluvní pokuty, úroku a náhrady nákladů na vymáhání pohledávky zamítl pro neunesení důkazního břemene (sjednání smlouvy a předání úvěrových peněz). S ohledem na to, že nebylo zjištěno prodlení žalovaného ve smyslu , byla výrokem I. zamítnuta také žaloba na zaplacení úroku z prodlení.

Výrokem II. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s  , podle kritéria procesního úspěchu ve věci. V daném případě zcela procesně úspěšnému žalované žádné náklady nevznikly, proto soud nepřiznal právo na jejich náhradu žádné z účastnic.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).