Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 228/2022-49
Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Ježkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 16 671,44 Kč s příslušenstvím (služby)
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 720,35 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % z částky 5 720,35 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10 951,09 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % z částky 10 951,09 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 5 720,35 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % z částky 5 720,35 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10 951,09 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % z částky 10 951,09 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 252 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, a to k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení dlužné částky spolu s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ původní věřitel“), uzavřel dne datum s žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (dále jen,,smlouva“). Původní věřitel se na základě této smlouvy zavázal dodávat žalovanému elektřinu na adresu odběrného místa. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky dodávky elektřiny původního věřitele. Dodanou elektřinu za období od datum do datum původní věřitel žalovanému vyúčtoval fakturou číslo na částku 5 720,35 Kč a dále za období od datum do datum původní věřitel žalovanému vyúčtoval fakturou číslo na částku 10 951,09 Kč. Dne datum uzavřel právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávky, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to ke dni datum O tomto byl žalovaný informován dopisem ze dne datum. Zároveň byl žalovaný upomínán o dlužnou a žalobou uplatněnou částku předžalobní výzvou ze dne datum.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval.
3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř. o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. o. s. ř. bez jednání.
4. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne datum má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa žalovaného. Součástí smlouvy byly i Obchodní podmínky žalobkyně. Žalovaný se za dodanou elektřinu zavázal hradit žalobkyní vyúčtovanou cenu.
5. Fakturou číslo má soud za prokázané, že dodanou elektřinu za období od datum do datum právní předchůdce žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou znějící na částku 5 720,35 Kč splatnou dne datum.
6. Fakturou číslo má soud za prokázané, že dodanou elektřinu za období od datum do datum právní předchůdce žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturou znějící na částku 10 951,09 Kč splatnou dne datum.
7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum a oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum má soud za prokázané, že došlo k postoupení souboru pohledávek z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Mezi pohledávkami byla i žalobou požadovaná pohledávka za žalovaným ve výši 16 671,44 Kč. Právní předchůdce žalobkyně žalovaného informovala o tom, že došlo k postoupení pohledávky plynoucí z výše uvedené smlouvy o dodávce elektrické energie a žalovaný je tak povinen dlužnou částku uhradit k rukám žalobkyně.
8. Předžalobní výzvou k plnění ze dne datum má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k uhrazení dlužné a žalobou uplatněné částky.
9. Provedené důkazy jsou ve vzájemném souladu a vyznačují se vysokým stupněm věrohodnosti, v řízení nebyly nijak relevantně zpochybněny. Soud v této situaci hodnotí důkazy jako dostatečné a pokládá skutkový stav za jednoznačně zjištěný.
10. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
11. Účastníci řízení uzavřeli smlouvu o dodávce elektřiny. Žalobkyně se na základě této smlouvy zavázala dodávat žalovanému elektřinu na adresu odběrného místa. Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky dodávky elektřiny žalobkyně. Dodanou elektřinu za období od od datum do datum původní věřitel žalovanému vyúčtoval fakturou číslo na částku 5 720,35 Kč a dále za období od datum do datum původní věřitel žalovanému vyúčtoval fakturou číslo na částku 10 951,09 Kč. Dne datum uzavřel právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávky, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to ke dni datum O tomto byl žalovaný informován dopisem ze dne datum. Žalovaný na žalobou požadovanou částku dosud ničeho neuhradil, byť byl k uhrazení dlužné a žalobou uplatněné pohledávky upomínán.
12. Co se týče aktivní věcné legitimace žalobce, pak tuto má soud ve vztahu k žalovanému za osvědčenou, a to vzhledem ke skutečnosti, že žalovanému bylo postoupení pohledávek postupiteli oznámeno, a to dopisem ze dne datum (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 2. 2016, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007 ).
13. Podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.
14. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. , energetického zákona, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst a jejich předávacích míst, způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn.
15. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
16. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákona ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná.
17. V řízení provedenými důkazy bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně jakožto dodavatelem a žalovaným jakožto odběratelem byla uzavřena smlouva na dodávku elektřiny, a to v souladu s § 50 odst. 2 energetického zákona. Na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal dodávat žalovanému do odběrného místa elektrickou energii, což splnil, žalovaný však povinnost k zaplacení ceny za dodanou a odebranou elektřinu za shora uvedené období nesplnil, když vyfakturované částky za dodanou elektřinu ve stanovené lhůtě splatnosti nezaplatil. V dané procesní situaci bylo na žalovaném, aby tvrdil a následně taktéž i důkazně prokázal, že žalobkyni žalobní pohledávku, byť částečně, uhradil. Žalovaný byl v řízení zcela pasivní, tuto skutečnost netvrdil a ani z provedeného dokazování toto nevyplývá. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svou povinnost vyplývající ze sjednané smlouvy, soud rozhodl tak, že žalovaného zavázal k zaplacení dlužné a žalobkyní vyfakturované částky za spotřebovanou elektrickou energii v celkové výši 215 096Kč. Žalobkyni vznikl rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné a za dodanou elektřinu vyfakturované částky, jehož výši a počátek prodlení soud shledává v souladu se smluvním ujednáním stran ve smyslu § 1970 o. z. Lhůtu k plnění uložil soud jako třídenní, počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
18. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. O lhůtě plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 věta první před středníkem o. s. ř. o. s. ř. a tuto stanovil v souladu se shora citovaným ustanovením jakožto lhůtu obecnou třídenní.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšná žalobkyně má proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši
2 252 Kč. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále odměna advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (300 Kč za jeden úkon právní služby) ve výši 900 Kč (tj. za tři úkony právní služby – převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění), dále paušální náhrada hotových výdajů právního zástupce žalobkyně ve výši 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za celkem tři účelně vynaložené výdaje právního zástupce žalobkyně, tj. 300 Kč Náklady soudního řízení dále představuje 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 252 Kč, neboť právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 2 252 Kč. Soud se při svém rozhodování řídil § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. V dané věci bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč. Výše uvedenou částku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. o. s. ř. jako třídenní.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení. Odvolání se podává k Okresnímu soudu v Náchodě a rozhoduje o něm Krajský soud v Hradci Králové.
Nesplní-li povinný dobrovolně a ve stanovené lhůtě povinnost vyplývající pro něho z tohoto rozhodnutí, může se oprávněný domáhat nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.