Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 104/2022-159

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Šestákovou ve věci

žalobce: právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupeného jméno příjmení, advokátkou,

AK sídlem adresa, obec

proti

žalovanému: celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem náměstí datum, PSČ obec

o zaplacení 32 235,58 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 32.235,58 Kč spolu s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky ve výši 32.235,58 Kč od datum do zaplacení, 8,25 % úrok ročně z částky ve výši 32.235,58 Kč od datum do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 32.235,58 Kč spolu s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky ve výši 32.235,58 Kč od [datum] do zaplacení, 8,25 % úrok ročně z částky ve výši 32.235,58 Kč od [datum] do zaplacení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou, podanou k soudu dne datum, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaný byl zavázán k povinnosti zaplatit mu částku 32 235,58 Kč s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. K odůvodnění žaloby uvedl, že právnická osoba, právní předchůdce žalobce, uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru vedenou na úvěrovém účtu číslo bankovní účet, a to v elektronické formě. Na základě této smlouvy poskytla spořitelna žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Spořitelna v době uzavření smlouvy posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr s odbornou péčí na základě dostatečných informací získaných z dostupných databází, z vlastních systémů i od žalovaného a s vynaložením maximálního úsilí, když využila veškerých zdrojů o majetkové situaci žalovaného a žalovanému úvěr poskytla, když z provedených zjištění bylo zřejmé, že žalovaný bude schopen úvěr řádně splácet. Ode dne čerpání úvěru se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 17,9 % ročně. Dále byl dle smlouvy povinen platit poplatky související s poskytnutím úvěru i jeho správou. Žalovaný se zavázal splácet úvěr měsíčními splátkami. Žalovaný se však se splácením úvěrových splátek dostával do prodlení, respektive poskytoval částečná plnění. Při prodlení s placením splátek v dohodnutém termínu byla spořitelna rovněž oprávněna požadovat okamžité zaplacení celého zůstatku úvěru s výše popsaným příslušenstvím. Spořitelna tohoto svého práva využila a rozhodla o zesplatnění úvěru k datu datum. Z výpisu z účtu žalovaného je patrné, že ke dni zesplatnění byla jistina vyčíslena na částku 32 235,58 Kč. V případě prodlení žalovaného má pak žalobce nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení z této částky ode dne následujícího po dni splatnosti zůstatku úvěru s příslušenstvím do zaplacení.

2. Na ústních jednáních, která byla ve věci nařízena, soud provedl dokazování listinnými důkazy, které měl k dispozici. Žalovaný, ač řádně předvolán, se k ústním jednání nedostavil. Soud proto jednal dle , když z důkazů, které měl k dispozici, zjistil následující skutkový stav.

3. Ze smlouvy o úvěru, která měla být uzavřena dne datum mezi právnická osoba, jako úvěrující bankou a žalovaným, jako úvěrovaným klientem, bylo zjištěno, že se banka anonymizováno zavázala ve prospěch žalovaného poskytnout úvěr ve výši 50 000 Kč, který se měl zavázat tento úvěr splatit nejpozději do datum v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 062 Kč. Dohodli se rovněž na úrokové sazbě ve výši 17,9 % ročně. Pokud se jedná o splácení úvěru, bylo dohodnuto 85 měsíčních splátek, první splátka měla být uhrazena do datum a poslední ve výši 916 Kč dne datum. Úvěr měl být čerpán nejpozději do datum tak, že jej banka převede na bankovní účet číslo bankovní účet a z tohoto účtu pak mohla, dle dohody mezi účastníky smluvního vztahu, strhávat měsíční splátky. Soudu byly předloženy podklady pro soudní jednání, které soud považoval za naprosto nepřezkoumatelné a ze kterých mělo být zjištěno, kdy a jakým způsobem byl úvěr čerpán, jakým způsobem jednotlivé splátky žalovaný platil a jaký byl zůstatek na dlužné částce. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne datum bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce úvěr zesplatnil a požadoval po žalovaném úhradu dluhu ve výše k datu datum 32 236 Kč. Z potvrzení právnická osoba, ze datum bylo zjištěno, že tato tímto potvrdila, že smlouva mezi právnická osoba a žalovaným byla sjednáním půjčky prostřednictvím bankomatu, měla být uzavřena datum v 17 hodin 08 minut 37 sekund prostřednictvím bankomatu číslo nacházejícího se na anonymizována dvě slova číslo v obec Částku 50 000 Kč ulice spořitelna převedla tohoto data na běžný účet žalovaného uvedený ve smlouvě.

4. Dalšími listinnými důkazy byla Smlouva o postoupení pohledávek, která byla uzavřená mezi postupitelem právnická osoba a postupníkem žalobcem dne datum, včetně seznamu pohledávek, ze kterého bylo ověřeno, že pohledávka za žalovaným byla na žalobce postoupena. Soudu bylo předloženo oznámení o postoupení pohledávky adresované žalovanému dne datum a potvrzení o zaplacení kupní ceny za takto postoupené pohledávky žalobcem.

5. Dalším listinným důkazem byla předžalobní upomínka právní zástupkyně žalobce ze dne datum adresovaná na žalovaného, včetně dokladu o jejím doručování žalovanému.

6. Na ústním jednání soudu dne datum poté, co byly provedeny důkazy výše uvedené, soud dal žalobci poučení dle , 3 , nechť k prokázání, že mezi právnická osoba a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, předloží důkazy, popřípadě je označí. Dále nechť doplní skutková tvrzení v žalobě, jakým způsobem právnická osoba prověřovala úvěruschopnost žalovaného před tím, než byla smlouva o úvěru uzavřena a rovněž k tomuto nechť označí, popřípadě předloží důkazy. Dále byl žalobce vyzván k tomu, aby soudu předložil řádný doklad o čerpání úvěru žalovaným a doklad o tom, jakým způsobem žalovaný splácel a kolik na poskytnutém úvěru uhradil.

7. Na toto poučení soudu žalobce prostřednictvím svého právního zástupce reagoval podáním ze dne datum, ve kterém uvedl, kromě jiného, že ode dne poskytnutí úvěru do data zesplatnění úvěru uhradil žalovaný na poskytnutém úvěru částku ve výši 56 879,78 Kč s tím, že úvěr byl čerpán tak, jak bylo uvedeno ve smlouvě, tedy převodem na běžný účet žalovaného ve smlouvě uvedený. K prověřování úvěruschopnosti žalovaného v tomto podání žalobce uvedl, že v žádosti o poskytnutí úvěru, která je zaznamenána v systému anonymizována dvě slova, bylo zjištěno, že příjem žalovaného byl vypočítán z kreditní linky, která je sestavena na základě jeho příjmu, a to ve výši 17 692 Kč. anonymizováno dále prověřovala pravidelné měsíční platby žalovaného, kdy žalovaný uvedl, že neměl žádnou vyživovací povinnost, nesplácel jiný úvěr u jiných bank či leasingových společností, nesplácel výživné, neměl žádné náklady na léky či jiné podobné výdaje. Poskytnutí úvěru žalovaného bylo anonymizováno hodnoceno na průměrném měsíčním příjmu žalovaného ve výši 17 692 Kč, což pracovník anonymizováno zkontroloval na základě kreditní linky. Vzhledem k tomu, že žalovaný sám žádné výdaje neuvedl, stanovila anonymizováno životní výdaje žalovaného po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu na částku 7 600 Kč. anonymizováno ověřila v systému anonymizováno a dále také z vlastních systémů zjistila, že žalovaný má následující poskytnuté úvěry, a to kontokorentní úvěr od spořitelny s limitem a orientační měsíční splátkou 1 250 Kč, úvěr od spořitelny s měsíční splátkou 5 395 Kč, úvěr od jiné banky se splátkou 1 131 Kč a úvěr od jiné banky se splátkou 736 Kč (když výše bylo uvedeno, že v žádosti o poskytnutí úvěru žalovaný uvedl, že žádný jiný úvěr u jiné banky nesplácí). právnická osoba, tedy nové splátkové zatížení žalovaného dosáhlo výše 9 774 Kč a příjem žalovaného pak byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů.

8. K těmto tvrzením soudu předložil právnická osoba, Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba, soukromá klientela. K čerpání úvěru byl soudu rovněž předložen stav úvěru v minulosti zpracovaný k datu datum, ze kterého bylo ověřeno, že k čerpání došlo tak, jak bylo uváděno výše datum, a to tak, že částka 50 000 Kč byla převedena na účet žalovaného č. bankovní účet.

9. Na zjištěný skutkový stav je možno aplikovat jednak číslo , a dále o spotřebitelského úvěru a o změně některých zákonů.

10. Dle , věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

11. Dle § 580 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Dle ustanovení § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce měl vůli s dlužníkem, co by spotřebitelem, uzavřít smlouvu o úvěru, která byla ve smyslu citovaného spotřebitelským úvěrem. Soud, tedy s ohledem na výše citované ustanovení téhož zákona, se zabýval tím, zda smlouva o úvěru byla platně uzavřena, tedy zda věřitel před jejím uzavřením s náležitou péči posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, porovnal příjmy a výdaje žalovaného. Soud vycházel z konstantní judikaturu v obdobných věcech, například v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, č. j. , v němž jsou zřejmé základní principy, ze kterých by měl soud při posuzování splnění uvedené podmínky platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru vycházet. Nejvyšší soud se vyjádřil v odůvodnění citovaného rozhodnutí tak, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti splácet úvěr, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů, atd. V neposlední řadě chrání pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěr či jiné služby již dříve. Věřitel přitom nepostupuje s odbornou péčí při posouzení spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem předmětného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněné informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením od zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využít veřejně dostupných informací, jakými jsou například státem publikované údaje o životním existenčním minimu dle , o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze ČSÚ), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích.

15. Soud tedy v posuzované věci zkoumal, (srovnání Nález Ústavního soudu sp. zn. ), zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit. A pokud by tak soud neučinil, zasáhl by do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručenou v  d. Rovněž v Nálezu Ústavního soudu sp. zn. Ústavní soud konstatoval, že není důvod, aby státní moc poskytovala ochranu právnímu subjektu, který nejenže řádně neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčuje své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení většího zisku, realizací mnohdy násobeného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěru – dlužník, ať už z nevědomosti, či z bezvýchodnosti aktuální životní situace, nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti, přistoupil.

16. V řízení bylo žalobcem tvrzeno a také prokázáno, že věřitel před uzavřením smlouvy prověřoval schopnost žalovaného úvěr splácet, kdy volné zdroje žalovaného byly právním předchůdcem žalobce zřejmě vyhodnoceny jako dostatečné po splácení jím poskytnutého úvěru. Žalovaný údajně měl příjmy ve výši přes 17 000 Kč měsíčně, a pokud se jedná o výdaje, tyto právnická osoba, vyhodnotila z vlastních systémů a – svého interního ekonomického modelu na částku 7 600 Kč Tyto nijak neprověřila. Vycházela z prohlášení žalovaného v žádosti o poskytnutí úvěru, ve kterém uvedl, že nesplácí jiný úvěr u jiných bank či leasingových společností, nemá žádnou vyživovací povinnost a nesplácí žádné výživné. Již vzápětí však spořitelna ověřila v systému anonymizováno, že má další závazky, které splácí tak, jak bylo konstatováno výše. Ani toto zjištění ji nepřimělo k tomu, aby žádost žalovaného na poskytnutí úvěru prostřednictvím bankomatu zamítla.

17. Soud tedy zkoumal, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelský úvěrů prověřoval schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splácet řádně. Soud v tomto směru odkazuje i na rozhodnutí – Nálezy Ústavního soudu sp. zn. , sp. zn. , kdy Ústavní soud dovodil, že nelze akceptovat, aby případné soudní ochrany se dostávalo subjektům, nebankovním společnostem, poskytující úvěry spotřebitelům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Ustanovení formulářových smluv, do jejichž znění nemá spotřebitel možnost jakkoliv zasáhnout a ovlivnit jejich obsah, je nutné, dle Ústavního soudu, považovat za neplatné. Nad to Ústavní soud konstatoval, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má i veřejnoprávní v souvislosti, které Nejvyšší správní soud posuzoval v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39 Nejvyšší správní soud konstatoval, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá jen na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale tyto řádně prověří.

18. Soud uzavírá, že předmětná smlouva o úvěru je smlouvou neplatnou dle ustanovení o spotřebitelském úvěru ve spojení s  a 588 o.z. Pokud žalobci na základě neplatné smlouvy poskytl žalovanému částku ve výši 50 000 Kč (respektive jeho právní předchůdce) jedná se o plnění bez právního důvodu a žalovaný je povinen takto získaný majetkový prospěch žalobci, jako ochuzenému, vydat. Vzhledem k tomu, že žalovaný získal finanční částku 50 000 Kč a dle tvrzení žalobce zaplatil částku 56 879,78 Kč, má soud za to, že žaloba je v celém rozsahu nedůvodnou, a proto žalobu zamítl.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky odůvodnil soud ustanovením , dle kterého zcela úspěšný žalovaný má právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému prokazatelně žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání, a to do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.