Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
8 C 32/2022-38
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sochorovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 1 073 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 1073 Kč s úrokem z prodlení z částky 1073 Kč od 11. 1. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % p.a.
II. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1489 Kč.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 1073 Kč s úrokem z prodlení z částky 1073 Kč od 11. 1. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % p.a.</b> <b>II. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1489 Kč.</b>
1.Soud se zabýval žalobou o zaplacení částky 1073 Kč. Dne 10. 1. 2021 cestoval ve voze předchůdce žalobce společnosti právnická osoba bez jízdního dokladu. Jako cestující nastoupil dnel 10. 1. 2021 do vlaku anonymizováno číslo směr obec hl. nádraží.
2.K jednání nařízenému na den 22. 6. 2022 se žalobce omluvil, souhlasil s jednáním v jeho nepřítomnosti. Žalovanému bylo doručeno fikcí. Bylo jednáno v nepřítomnosti účastníků (§ 101 / 3 o.s.ř. ).
3.Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy, který je provozován právním předchůdcem žalobce, a to dne 10. 1. 2021 na lince vlaku číslo směr obec hl. nádraží. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Výše jízdného činí 73 Kč a přirážky k jízdnému pak 1 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14.7.2021 právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku žalobci.
4.Soud posuzoval nárok ve smyslu § 2550 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o. z.), dále ve smyslu § 37 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách, a ve smyslu § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. a dospěl k závěru, že žalovaný jako cestující z přepravní smlouvy byl povinen se při jízdě dopravním prostředkem žalobce prokázat platným dokladem a pokud tak neučinil, byl povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému, kterou určí dopravce v přepravním řádu, nejvýše však 1 500 Kč, což žalobce učinil.
5.Jak vplývá z konstantní judikatury,není-li účastník, jemuž se má dostat procesního poučení (např. podle ust. § 118a o.s.ř. ), přítomen v jednací síni při jednání, při němž je věc rozhodnuta, může soud jednat podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. , avšak není povinen poučovat takového účastníka podle ust. § 119a odst. 1 o.s.ř. , neboť toto poučení není určeno účastníkům, kteří se k jednání z jakéhokoliv důvodu, tedy omluveně nebo bez omluvy, nedostavili. Stejně tak poučení podle ust. § 118a odst. 1 , 2 a 3 o.s.ř. se poskytují jen tomu účastníkovi (jeho zástupci či zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníka či jeho zástupce, zabránil tento účastník (zástupce) svou nepřítomností soudu, aby mu poskytl potřebná poučení. Nemůže proto ani absence poučení podle ust. § 118a odst. 1 , 2 a 3 o.s.ř. být vadou řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Jen z důvodu, aby bylo možno poskytnout nepřítomnému účastníkovi či jeho zástupci uvedené poučení, není potřebné jednání odročovat. Přitom není rozhodné, zda se účastník či jeho zástupce nedostavili k jednání omluveně či bez omluvy. Protože strany nevyužily možnosti se k jednání dostavit a zabránily tak soudu, aby jim mohlo být poskytnuto příslušné poučení, soud žalobě vyhověl. Žalovaný, který se nedostavil se zbavil dobrodiní poučení, pokud jde o otázku postoupení pohledávky a procesní legitimaci žalobkyně a dále pak pokud jde skutkové okolnosti jízdy bez cestovního dokladu a výše žalované částky.
6.Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil nárok žalobce dobrovolně, musel soud žalobci nárok přiznat, jak uvedeno ve výroku rozsudku, a to včetně úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , přičemž pohledávka byla postoupena žalobci v souladu s § 1879 a násl. občanského zákoníku .
7.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 073 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Sdělení žalobkyně po podání žaloby ze dne 7. 2. 2022 soud nepovažuje za účelný náklad v řízení, neboť bylo na žalobkyni, aby tvrzené skutečnosti řádně doložila spolu s podáním žaloby.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.