Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 168/2022-66

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Coufalíkem, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 1 100 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 100 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení úroku z prodlení v kapitalizované výši 123,48 Kč a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 100 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 686,13 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 100 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení úroku z prodlení v kapitalizované výši 123,48 Kč a úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 100 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 686,13 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 1 100 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ Společnost“), a žalovaná uzavřely dne 27. 7. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě Společnost poskytla žalované jistinu ve výši 7 000 Kč a žalovaná se zavázala Společnosti vrátit jistinu společně s úrokem ve výši 980 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 1 400 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 800 Kč v 58 týdenních splátkách po 210 Kč, konče dnem 6. 9. 2018. Žalovaná uhradila pouze částku 5 900 Kč. Společnost na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 postoupila pohledávku za žalovanou vyplývající ze Smlouvy včetně příslušenství na žalobkyni s účinností k témuž dni. Žalobkyně požaduje zaplacení částky 1 100 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Na příslušenství žalobkyně požaduje úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 100 Kč od 7. 9. 2018 do 29. 11. 2019 v kapitalizované výši 123,48 Kč a od 30. 11. 2019 do zaplacení. Žalovaná ničeho neuhradila ani na předžalobní upomínku zástupce žalobkyně.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v  za použití soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání ve věci samé.

Zjištěný skutkový stav

4. Společnost a žalovaná si ujednaly dne 27. 7. 2017 Smlouvu, na jejímž základě poskytla Společnost žalované při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit Společnosti společně s úrokem ve výši 980 Kč, s poplatkem ve výši 1 400 Kč a s hotovostním inkasem splátek ve výši 2 800 Kč, celkově tak měla žalovaná příjmení uhradit částku 12 180 Kč v 58 týdenních splátkách po 210 Kč, počínaje 7. kalendářním dnem od data uzavření smlouvy (RPSN 195 %). Žalovaná ve smlouvě prohlásila, že od Společnosti převzala v hotovosti v místě svého bydliště jistinu zápůjčky (viz Smlouva). Společnost ověřila totožnost žalované prostřednictvím občanského průkazu. Žalovaná uvedla, že bydlí v nájemním bydlení, má 2 nezaopatřené děti, nemá jinou půjčku u Společnosti ani u jiného subjektu, nejsou proti ní vedeny exekuce, pracuje jako operátorka výroby. Příjem činí čistá mzda ve výši 15 100 Kč, další příjmy – vedlejší ve výši 4 280 Kč, státní podpora ve výši 6 500 Kč, tj. celkem příjem 25 880 Kč měsíčně. Výdaje tvoří nájem/inkaso ve výši 6 000 Kč, osobní výdaje 2 000 Kč, vyživovací povinnost 2 500 Kč, pravidelné měsíční výdaje tedy činí 10 500 Kč a použitelný příjem činí 15 380 Kč Tyto údaje ověřila Společnost z pracovní smlouvy (viz karta zákazníka). Žalovaná uhradila celkově částku 5 900 Kč (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně, kdy případně vyšší splnění dluhu měl tvrdit dlužník). Dne 29. 11. 2019 si Společnost jako postupitel a žalobkyně jako postupník sjednaly smlouvu o postoupení pohledávek, kterou Společnost postoupila žalobkyni pohledávky specifikované v příloze č. 1 smlouvy, v níž byla specifikována pohledávka za žalovanou ze Smlouvy (viz smlouva o postoupení pohledávek a příloha smlouvy o postoupení pohledávek). Dopisem ze dne 29. 11. 2019 oznámila Společnost žalované postoupení pohledávky na žalobkyni (viz oznámení o postoupení pohledávky vč. podacího lístku). Dopisem ze dne 3. 9. 2020 vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky 9 471,68 Kč do 18. 9. 2020 na účet ve výzvě uvedený s upozorněním na soudní vymáhání pohledávky (viz výzva k plnění ze dne 3. 9. 2020 vč. podacího lístku); žalovaná ničeho neuhradila (viz nezpochybněné tvrzení žalobkyně).

Právní posouzení věci

5. Nejprve se soud zabýval aktivní legitimací žalobkyně. Společnost na základě smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu 1879 a násl. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), ze dne 29. 11. 2019 postoupila pohledávku za žalovanou ze Smlouvy na žalobkyni, což bylo doloženo smlouvou o postoupení pohledávek a seznamem postupovaných pohledávek, přičemž žalované byla změna v osobě věřitele oznámena Společností dopisem ze dne 29. 11. 2019, čímž i vůči ní nabylo postoupení pohledávky účinnosti. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k uplatnění nároků v daném řízení.

6. Společnost jako věřitel a žalovaná coby dlužník uzavřely dne 27. 7. 2017 písemnou smlouvu o zápůjčce ve smyslu ve smyslu § 2390 o. z., na jejímž základě Společnost přenechala žalované peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, což žalovaná potvrdila výslovným prohlášením uvedeným ve smlouvě a svým podpisem smlouvy. Žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve výši 980 Kč, s poplatkem ve výši 1 400 Kč a s hotovostním inkasem splátek ve výši 2 800 Kč, celkově tak měla žalovaná příjmení uhradit částku 12 180 Kč v 58 týdenních splátkách po 210 Kč, počínaje 7. kalendářním dnem od data uzavření smlouvy

7. Ačkoliv soud shledal smluvní konsensus obou smluvních stran být vázány Smlouvou, má za to, že Smlouva je neplatným právním jednáním podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně se domáhala zaplacení toliko jistiny úvěru, přičemž na výzvu soudu uvedla, že vyšla z informací získaných od žalované, k čemuž dodala, že pro kvalifikaci žalobního nároku z titulu bezdůvodného obohacení považuje splnění zákonné povinnosti posouzení úvěruschopnosti za irelevantní. Soudu je současně z úřední činnosti známo, že Společnost systematicky řádným způsobem úvěruschopnost svých klientů nezkoumala, kdy se spoléhala na sdělené informace bez jejich ověřování (např. rozsudky zdejšího soudu sp. zn. , či ). Za dané situace soud upustil od ústního jednání, které by bylo nadbytečné a procesně neekonomické, načež uzavřel, že úvěruschopnost žalované ze strany Společnosti – jak vyžaduje – řádně posouzena nebyla.

8. Pro úplnost lze uvést, že byť naznačuje, že by nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti mělo být stiženo toliko relativní neplatností právního jednání, jíž se přitom žalovaná v dané věci nedovolala, je nezbytné s ohledem na ústavně konformní a eurokonformní výklad dovodit, že se jedná ve skutečnosti o neplatnost absolutní (např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. , viz též rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, či usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 10. 2021, ), k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost smlouvy v celém rozsahu, neboť zmíněná vada nezkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo lze od ostatního obsahu oddělit.

9. Jestliže je Smlouva neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by odvozovala ze zápůjčky založené Smlouvou, nýbrž toliko z titulu bezdůvodného obohacení dle 87 , které je speciálním ustanovením k vypořádání plnění z neplatné smlouvy podle věty první ve spojení s  o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ), které spočívá v tom, že žalovaná obdržela částku 7 000 Kč náležející Společnosti, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Z nezpochybněných tvrzení žalobkyně vyplynulo, že žalovaná na dluh plnila částku 5 900 Kč, a proto bezdůvodné obohacení aktuálně činí 1 100 Kč.

10. Z ustanovení věty třetí rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ).

11. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na vrácení částky 1 100 Kč coby poskytnuté jistiny. Na úrok z prodlení žalobkyni nárok rovněž nevznikl, neboť žalovaná se doposud nedostala do prodlení; pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu zápůjčky, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti„ v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je soud nucen stanovit splatnost svým rozhodnutím. Soud zohlednil, že celý dluh ze Smlouvy měl být uhrazen původně do 6. 9. 2018, což již nastalo, výše dluhu nepřesahuje částku 10 000 Kč, tedy jedná se o bagatelní částku, přičemž poměry žalované zůstaly soudu pro její pasivitu v řízení neznámé. S ohledem na okolnosti případu má tak soud za to, že je namístě za podpůrné aplikace věty první uložit žalované povinnost k úhradě dlužné částky 1 100 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

12. S ohledem na uvedené soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 100 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II.), naopak žalobu v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení úroku z prodlení v kapitalizované výši 123,48 Kč a ve výši 9 % ročně z částky 1 100 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, soud pro nedůvodnost zamítl (výrok III.).

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle Pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení dle citovaných ustanovení bylo nutné k datu vyhlášení rozhodnutí kapitalizovat částku, které se žalobkyně žalobou domáhala, a částky, která byla žalobkyni skutečně přiznána, aby bylo možno posoudit míru úspěchu a neúspěchu žalobkyně v řízení. Žalobkyně byla ke dni vydání rozhodnutí v řízení úspěšná co do přiznání částky 1 100 Kč, přičemž v žalobě požadovala ke dni rozhodnutí celkem částku 1 506,10 Kč (jistina ve výši 1 100 Kč + úrok z prodlení v kapitalizované výši 123,48 Kč + úrok z prodlení od 30. 11. 2019 do zaplacení, kapitalizovaný ke dni vyhlášení rozsudku na částku 282,62 Kč). Co do vyjádření v procentech, úspěch žalobkyně v řízení činil 73,04 % v poměru k neúspěchu 26,96 %. S ohledem na uvedené má žalobkyně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 46,08 % Náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč se skládají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny advokáta ve výši 600 Kč ( vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. ve znění pozdějších předpisů), která spočívá v odměně za 3 úkony právní pomoci (převzetí a příprava zastoupení a písemné podání žaloby, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem) á 200 Kč, z náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby á 100 Kč ( cit. vyhl.) a z náhrady za 21% DPH z odměny a náhrad ve výši 189 Kč ( ). Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 46,08 % z částky 1 489 Kč, tedy částku 686,13 Kč, kterou je žalovaná dle a věty první povinna uhradit k rukám zástupce žalobkyně rovněž do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, oprávněná strana (žalobkyně) může podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci.