Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
34 C 20/2022-28
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Krkoškou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 50 350,78 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 530 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 530 Kč od 19. 3. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zaplacení částky 34 973,78 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 965,88 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 511,29 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 27 776,56 Kč od 19. 12. 2020 do 18. 3. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 246,56 Kč od 19. 3. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 27 776,56 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a dále co do zaplacení částky 4 847 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 581,35 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 032,67 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 071,72 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 4 071,72 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 530 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 530 Kč od 19. 3. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zaplacení částky 34 973,78 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 965,88 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 6 511,29 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 27 776,56 Kč od 19. 12. 2020 do 18. 3. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 246,56 Kč od 19. 3. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 27 776,56 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a dále co do zaplacení částky 4 847 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 581,35 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 032,67 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 071,72 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 4 071,72 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 50 350,78 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne 2. 9. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru ve formě zápůjčky číslo (dále jen„ Smlouva 1“) na částku 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně tento spotřebitelský úvěr spolu s úrokem za poskytnuté prostředky ve výši 29 %, tj. částkou 8 577 Kč, poplatkem za zpracování a doručení úvěru, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 11 791 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu ve výši 7 711 Kč, celkem ve výši 28 079 Kč, splatit v pravidelných 18 měsíčních splátkách ve výši 3 505 Kč. Žalovaný však své závazky ze Smlouvy 1 neplnil řádně a včas. Ke dni 15. 10. 2019 činila dlužná jistina částku 27 776,56 Kč a na poplatcích činil dluh 17 727,22 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou jistiny úvěru ve výši 27 776,56 Kč byla tato od 3. 3. 2020 úročena úrokovou sazbou 29 % ročně. Žalovaný uhradil předchůdkyni žalobkyně na pohledávky dle Smlouvy 1 pouze částku 16 500 Kč. Předmětem žaloby na základě Smlouvy 1 je tak dlužná jistina ve výši 27 776,56 Kč, dlužná částka poplatků ve výši 17 727,22 Kč, kapitalizované úroky ve výši 6 511,29 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 3 965,88 Kč, úroky ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 27 776,56 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a úroky z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 27 776,56 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Částka kapitalizovaných úroků ve výši 6 511,29 Kč pak představuje úrok ve výši 29,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 27 776,56 Kč od 3. 3. 2020, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do data postoupení 18. 12. 2020. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 965,88 Kč je pak zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 27 776,56 Kč od 24. 7. 2019, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do data postoupení 18. 12. 2020. Předchůdkyně žalobkyně pak dále se žalovaným uzavřela dne 16. 4. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru ve formě zápůjčky číslo (dále jen„ Smlouva 2“) na částku 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně tento spotřebitelský úvěr spolu s úrokem za poskytnuté prostředky ve výši 29 %, tj. částkou 4 099 Kč, poplatkem za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 7 790 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 928 Kč, celkem ve výši 12 817 Kč, splatit v pravidelných 12 měsíčních splátkách ve výši 3 152 Kč. Žalovaný však své závazky ze Smlouvy 2 neplnil řádně a včas. Ke dni 15. 10. 2019 činila dlužná jistina částku 4 071,72 Kč a na poplatcích činil dluh 775,28 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou jistiny úvěru ve výši 4 071,72 Kč byla tato od 17. 4. 2019 úročena úrokovou sazbou 29 % ročně. Žalovaný uhradil předchůdkyni žalobkyně na pohledávky dle Smlouvy 2 pouze částku 32 970 Kč. Předmětem žaloby na základě Smlouvy 2 je tak dlužná jistina ve výši 4 071,72 Kč, dlužná částka poplatků ve výši 775,28 Kč, kapitalizované úroky ve výši 2 032,67 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 581,35 Kč, úroky ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 071,72 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a úroky z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4 071,72 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Částka kapitalizovaných úroků ve výši 2 032,67 Kč pak představuje úrok ve výši 29,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 4 071,72 Kč od 17. 4. 2019, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do data postoupení 18. 12. 2020. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 581,35 Kč je pak zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 4 071,72 Kč od 24. 7. 2019, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky do data postoupení 18. 12. 2020. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 s k 5. 1. 2021 O postoupení pohledávek z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni byl žalovaný vyrozuměn dopisem. I přes upomínku žalobkyně žalovaný svůj dluh nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila již v žalobě. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.
4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:
5. Ze Smlouvy 1 soud zjistil, že tuto žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně dne 2. 9. 2018, a to ve formě smlouvy o zápůjčce. V rámci Smlouvy se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 35 000 Kč v hotovosti, který se žalovaný zavázal předchůdkyni žalobkyně uhradit formou 18 pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 505 Kč. V rámci Smlouvy se žalovaný zavázal kromě vrácení poskytnutých prostředků ve výši 35 000 Kč, zaplatit předchůdkyni žalobkyně i úrok ve výši 8 577 Kč, poplatek za zpracování doručení a flexibilní splácení ve výši 11 791 Kč, poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 711 Kč, celkem tedy 63 079 Kč RPSN úvěru byla stanovena jako pevná ve výši 127,77 %.
6. Ze Smlouvy 2 soud zjistil, že tuto žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně dne 16. 4. 2018, a to ve formě smlouvy o zápůjčce. V rámci Smlouvy se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč v hotovosti, který se žalovaný zavázal předchůdkyni žalobkyně uhradit formou 12 pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 152 Kč. V rámci Smlouvy se žalovaný zavázal kromě vrácení poskytnutých prostředků ve výši 25 000 Kč, zaplatit předchůdkyni žalobkyně i úrok ve výši 4 099 Kč, poplatek za zpracování doručení a flexibilní splácení ve výši 7 790 Kč, poplatek za vedení zákaznického účtu 928 Kč, celkem tedy 37 817 Kč RPSN úvěru byla stanovena jako pevná ve výši 125,83 %.
7. Z karty zákazníka – žádosti o úvěr ze dne 2. 9. 2018 soud zjistil, že žalovaný požádal o úvěr ve výši 35 000 Kč, když dle svého prohlášení měl být rozvedený, bydlet v nájmu, měl mít učňovské vzdělání, tři vyživované děti. Žalovaný měl pracovat jako anonymizováno v anonymizována dvě slova s čistým měsíčním příjmem 13 946 Kč, další příjmy měl mít 20 000 Kč a další nespecifikované příjmy měly být 35 000 Kč, počet zdrojů příjmů však byl pouze jeden, celkem tak příjem domácnosti žalovaného měl měsíčně činit částku 68 946 Kč. Žalovaný žádal o splácení úvěru v měsíčních splátkách. Jako své měsíční náklady žalovaný uvedl celkem částku 24 000 Kč a částku 3 200 Kč na splácení dalších úvěrů. Z této karty je také zřejmé, že při žádosti o zápůjčku žalovaný měl předložit zástupci původní věřitelky výplatní pásky a pracovní smlouvu.
8. Z karty zákazníka – žádosti o úvěr ze dne 16. 4. 2018 soud zjistil, že žalovaný požádal o úvěr ve výši 25 000 Kč, když dle svého prohlášení měl být svobodný, bydlet v nájmu, měl mít základní vzdělání, tři vyživované děti. Žalovaný měl pracovat jako anonymizováno v anonymizována dvě slova s čistým měsíčním příjmem 8 968 Kč, další příjmy měl mít 5 500 Kč a další nespecifikované příjmy měly být 30 000 Kč, počet zdrojů příjmů však byl pouze jeden, celkem tak příjem domácnosti žalovaného měl měsíčně činit částku 44 468 Kč. Žalovaný žádal o splácení úvěru v měsíčních splátkách. Jako své měsíční náklady žalovaný uvedl celkem částku 25 000 Kč. Z této karty je také zřejmé, že při žádosti o zápůjčku žalovaný měl předložit zástupci původní věřitelky výplatní pásky a pracovní smlouvu.
9. Z tabulky umoření ve vztahu ke Smlouvě 1 soud zjistil, že žalovaný uhradil na splacení zápůjčky v období 8. 9. 2018 až 24. 6. 2019 celkem částku 16 500 Kč.
10. Z tabulky umoření ve vztahu ke Smlouvě 2 soud zjistil, že žalovaný uhradil na splacení zápůjčky v období 30. 4. 2018 až 24. 6. 2019 celkem částku 19 360,22 Kč.
11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, včetně její přílohy, uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni.
12. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení svých pohledávek za žalovaným na žalobkyni.
13. Z předžalobní upomínky ze dne 28. 6. 2021, včetně podacího lístku ze stejného dne, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky 70 066,42 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení ze Smlouvy 1 a Smlouvy 2.
14. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné.
15. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav:
16. Dne 2. 9. 2018 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena Smlouva 1, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku – spotřebitelský úvěr ve výši 35 000 Kč. Daný úvěr poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti, při podpisu Smlouvy. Žalovaný se opak zavázal poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet formou 18 pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 505 Kč. Žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně poskytnuté prostředky vrátit spolu s úrokem za půjčené prostředky ve výši 8 577 Kč, poplatek za zpracování doručení a flexibilní splácení ve výši 11 791 Kč, poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 711 Kč, celkem tedy 63 079 Kč.
17. Dne 16. 4. 2018 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena Smlouva 2, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku – spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč. Daný úvěr poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti, při podpisu Smlouvy. Žalovaný se opak zavázal poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet formou 12 pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 152 Kč. Žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně poskytnuté prostředky vrátit spolu s úrokem za půjčené prostředky ve výši 4 099 Kč, poplatek za zpracování doručení a flexibilní splácení ve výši 7 790 Kč, poplatek za vedení zákaznického účtu 928 Kč, celkem tedy 37 817 Kč.
18. Žalobkyně sice v žalobě i v doplnění žaloby ze dne 1. 3. 2022 tvrdí, že předchůdkyně žalobkyně dostatečně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, nedoložila však, že by měla k dispozici dokumentaci nezbytnou pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Předchůdkyně žalobkyně tak při posuzování úvěruschopnosti vycházela pouze z prohlášeních žalovaného. Předchůdkyně žalobkyně však nemá žádný důkaz o tom, že by tato prohlášení žalovaného jakkoliv ověřila, a to i za situace, kdy během necelého půl roku se měla příjmová stránka žalovaného radikálně změnit. U první půjčky měl mít příjem domácnosti 44 468 Kč, za necelého půl roku později u druhé půjčky pak již 68 946 Kč, a i přesto si potřeboval půjčit dodatečných 35 000 Kč. Soud tak shledal posouzení úvěruschopnosti žalovaného předchůdkyní žalobkyně jako nedostatečné. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. Žalovaný byla o postoupení pohledávek na žalobkyni informována dopisem ze dne 6. 1. 2021. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného dopisem ze dne 28. 6. 2021 zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně.
19. Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 („o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
20. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
21. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
22. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1,
23. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
24. Dle § 49 odst. 1 a odst. 4 o. s. ř. do vlastních rukou se doručují písemnosti, u nichž tak stanoví zákon nebo nařídí-li tak soud. Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu.
25. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
26. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
27. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
28. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný měli v úmyslu uzavřít smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2390 o.z. Předchůdkyně žalobkyně na základě tohoto poskytla žalovanému finanční prostředky celkem ve výši 60 000 Kč (35 000 Kč a 25 000 Kč). Žalovaný úvěry nesplatil řádně a včas. Předchůdkyně žalobkyně však při uzavírání Smlouvy 1 i Smlouvy 2 dle názoru soudu nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, čímž porušila ust. § 86 odst. 1 ZSU. Následkem této skutečnosti jsou Smlouva 1 a Smlouva 2 dle § 87 odst. 1 ZSU neplatné a poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z.
29. K tomuto svému závěru o neplatnosti Smlouvy 1 a Smlouvy 2 soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. února 2019 a rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 C číslo, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu.
30. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. spisová značka nebo spisová značka), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. spisová značka), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS 4129/18) a Finančního arbitra (např. nález č.j. spisová značka číslo a nález spisová značka číslo - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU, patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany předchůdkyně žalobkyně, jako poskytovatele spotřebitelského úvěru, tak došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, pokud vůbec, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU. O této skutečnosti vypovídá zejména skutečnost, že žalobkyně nemá k dispozici žádné podklady, z nichž by se dalo usuzovat, že ověření tvrzení žalovaného pro posouzení jeho úvěruschopnosti vůbec proběhlo.
31. Předchůdkyní žalobkyně skutečně poskytnutou částku ve výši celkem 60 000 Kč původně z důvodu poskytnutí zápůjček – spotřebitelských úvěrů, je tak třeba považovat za bezdůvodné obohacení žalovaného, když bylo plněno na základě neplatného právního důvodu. V takovém případě je žalovaný povinen obdržené plnění dle § 2991 odst. 1 a odst. 2 o.z. vrátit žalobkyni, což do podání žaloby učinil jen v rozsahu 49 470 Kč. Ke dni vydání tohoto rozsudku tak trvá u žalovaného bezdůvodné obohacení v rozsahu 10 530 Kč (35 000 Kč + 25 000 Kč – 16 500 Kč – 32 970 Kč). Vzhledem k neplatnosti Smlouvy 1 a Smlouvy 2 jako celku se neuplatní ani její ujednání o době, do kdy měly být poskytnuté prostředky vráceny žalovaným předchůdkyni žalobkyně, ani ujednání o úrocích, poplatcích a dodatečných službách, včetně pojištění. Ve vztahu k dluhu z bezdůvodného obohacení se tak tento stal splatným po doručení žaloby žalovanému soudem dne 18. 3. 2022. Nejpozději dne 19. 3. 2022 se tak žalovaný dostal do prodlení ve smyslu § 1968 o.z. V otázce sazby těchto úroků z prodlení se uplatní ust. § 1970 o.z., kdy její výše je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím k výše požadované v žalobě. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána dle § 1879 o.z. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020.
32. V návaznosti na výše uvedené soud vyhověl žalobě v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I., v ostatním žalobu ve výroku II. zamítl.
33. Podle § 151 o.s.ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla úspěšná co do zaplacení částky 10 530 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný byl úspěšný co do částky 39 820,78 Kč s úrokem z prodlení a ostatním příslušenstvím uvedeným ve výroku II. tohoto rozsudku. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaný by měl mít právo na náhradu svých nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že však žalovanému žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
34. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.