Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 167/2022-35

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Smír, kterým se žalovaná zavazuje zaplatit žalobkyni částku částka, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka a 7,75 % úrok z prodlení ročně z částky částka od datum do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši částka, soudní poplatek ve výši částka, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po částka, se neschvaluje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka, s 7,75 % ročním úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, že je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum, a dále z částky částka od datum do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Smír, kterým se žalovaná zavazuje zaplatit žalobkyni částku [částka], kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka] a 7,75 % úrok z prodlení ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši [částka], soudní poplatek ve výši [částka], to vše v pravidelných měsíčních splátkách po [částka], se neschvaluje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], s 7,75 % ročním úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba, že je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], a dále z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum, podaným k Obvodnímu soudu pro Prahu 5, domáhala po žalované zaplacení částky částka, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka, zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 7,75 % a náhradu nákladů. Uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa číslo, jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši částka, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit souhrnný poplatek ve výši částka. Celkovou částku měla uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední splátku zaplatila dne datum. Ke dni datum činila dlužná jistina částku částka a souhrnný dlužný poplatek částku částka. Poté žalovaná uhradila ještě částka Celkem uhradila žalovaná částku částka. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni datum, což byla žalované písemně oznámeno. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku částka. Její příslušenství pak tvoří zákonné úroky z prodlení. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila, a to ani přes předžalobní upomínku. Žalobkyni proto nezbylo, než se svého nároku domáhat u soudu.

2. název soudu vydal elektronický platební rozkaz číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, který však musel být usnesením číslo jednací ze dne datum rozhodnutí zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou.

3. Usnesením č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí vyslovil Obvodní soud pro Prahu 5 svou místní nepříslušnost a postoupil věc po právní moci usnesení, která nastala dne datum, Okresnímu soudu v Benešově jako sodu místně příslušnému.

4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. , (dále jen ).

5. Podáním ze dne datum navrhla žalobkyně soudu schválení smíru ve znění uvedeném ve výroku I. usnesení. Návrh na smír byl podán do datové schránky soudu a opatřen úředně ověřeným podpisem žalované.

6. Soud provedl dokazování smlouvou o půjčce, smluvními podmínkami smlouvy o půjčce, smlouvou o postoupení pohledávek, včetně přílohy, oznámením o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání a předžalobní výzvou včetně dokladu o odeslání. Soud hodnotil tyto provedené důkazy jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti podle ust. Další dokazování soud neprováděl, když dosud provedené důkazy považoval za dostatečné. Na základě těchto důkazů byl zjištěn následující skutkový stav.

7. Právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec a číslo uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o půjčce číslo na základě které ji poskytla finanční prostředky v hotovosti ve výši částka v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit souhrnný poplatek ve výši částka a celkovou částku měla uhradit v 60 týdenních splátkách po částka, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná zaplatila poslední splátku dne datum, celkem zaplatila částka. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou.

8. S ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) soud v souladu s přechodným ustanovením , (dále jen „o. z.“), posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení , , ve znění do

datum (dále jen„ obč. zák.“), a dále dle ustanovení , o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2010 (ust. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, čl. II bodu 2 ).

9. Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

10. Podle § 517 odst. 2 obč. zák. je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je s ohledem na dobu prodlení žalovaného , ve znění platném a účinném do 30. 6. 2013, a odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 7 procentních bodů (v souladu s čl. II bodu 1 a ).

11. Podle ustanovení § 39 odst. 1 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

12. Podle ustanovení § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

13. Podle ustanovení § 56 odst. 2 obč. zák. ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění.

14. Podle ustanovení připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud usiluje o smír mezi účastníky. Soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení (odst. 2 téhož ustanovení).

15. Soud se v prvé řadě zabýval obsahem smíru uzavřeného účastníky, a dospěl k závěru, že je v rozporu s právními předpisy. Z formulace platebních povinností v navrženém smíru sám o sobě rozpor s hmotným právem nevyplývá, soud však nemůže odhlédnout od absolutní neplatnosti právního jednání, z něhož takový nárok původně vznikl, ani od dalších okolností, pro které by žalobě nebylo možno vyhovět, jakož také od obsahu dosavadního řízení a důkazů. V daném případě je smluvní ujednání o souhrnném poplatku, obsažené ve smlouvě o půjčce, ze kterého žalobkyně dovozovala část svého nároku, absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy, jak je odůvodněno níže. Z uvedených důvodů shledal soud smír v rozporu s kogentním ustanovením zákona, a proto jej neschválil, neboť by smírem byla žalované uložena povinnost uhradit plnění, na které žalobkyni nevznikl hmotněprávní nárok. Eventuálně lze též dovodit, že žalovanou uplatněný požadavek žalobkyně nemá pro rozpor s kogentními ustanovení k ochraně spotřebitele a § 588 o. z. oporu v hmotném právu v podstatném rozsahu. Z uvedených důvodů soud smír neschválil.

16. Soud dále dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena písemná smlouva o půjčce ve smyslu obč. zák. (která byla současně spotřebitelským úvěrem dle ), na jejímž základě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku částka a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Z obsahu smlouvy o půjčce je zřejmé, že„ souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, či M. příjmení v komentáři k  v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. II, 2. vydání, obec a číslo, s. číslo). O tom, že se jednalo o úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, a to ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby (případně vymezení, že se například jedná o poplatek za zpracování, případně správu půjčky a podobně). Nejedná se proto o ujednání o ceně služeb, na které by nedopadal požadavek přiměřenosti a které by nepodléhalo soudnímu přezkumu ve smyslu shora citovaného ust. obč. zák. Na základě uvedeného je proto nutné konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. V této souvislosti lze pak odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka (dostupný z webová adresa), dle něhož při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok částka, za poskytnutí jistiny částka, která měla být vrácena ve splátkách po dobu 60 týdnů. I pokud by celá jistina byla poskytnuta na dobu celých šedesáti týdnů, činila by výše úroku více než 83 % jistiny ročně. Vzhledem k tomu, že jistina měla být splácena průběžně (peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 60 týdnů), procentní roční úrok byl daleko vyšší.

17. Za shora popsané situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako„ souhrnný poplatek“, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí, publikované v časopise Soudní judikatura pod číslo či rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. spisová značka ze dne datum rozhodnutí dostupné z webová adresa). Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 39 obč. zák. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na webová adresa). Vzhledem k tomu, že ujednání o souhrnném poplatku bylo absolutně neplatné, je třeba jako neplatné vyhodnotit i ujednání na ně navazující, včetně ujednání, podle něhož měly být splátky započítány nejprve na souhrnný poplatek, neboť v této části nelze ujednání oddělit (§ 41 obč. zák.). V této souvislosti je potřeba podotknout, že ujednání o úrocích je pouze fakultativní součástí smlouvy o půjčce, jeho absence pro jeho absolutní neplatnost tak dle názoru soudu nemá na existenci a platnost smlouvy samotné vliv. I pokud by však bylo možné dospět k jinému závěru (tedy že bez sjednání předmětného úroku by právní předchůdkyně smlouvu o půjčce vůbec s žalovanou neuzavřela a že ujednání o souhrnném poplatku je neoddělitelné od zbývající části smlouvy) bylo by nutné konstatovat absolutní neplatnost celé smlouvy (srov. již shora zmiňované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka), což by na rozhodnutí soudu ohledně žalované jistiny nemělo vliv.

18. Z tohoto důvodu bylo třeba úhrady žalované ve výši částka započítat pouze na dlužnou jistinu půjčky ve výši částka, a žalovaná je tedy povinna na jistině půjčky zaplatit částku částka. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla dle ustanovení § 1879 a násl. o. z. pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně k uvedenému dni postoupena na žalobkyni, přičemž postoupení předmětné pohledávky vyhovovalo též předchozí právní úpravě obsažené v § 524 a násl. obč. zák. Žalobkyně byla tedy aktivně legitimována k uplatnění předmětné pohledávky, a proto soud výrokem II. rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu půjčky ve výši částka. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby žalované, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s  v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.

19. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum, a dále z částky částka od datum do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, soud žalobu s ohledem na výše uvedené výrokem III. zamítl, jelikož smluvní ujednání o souhrnném poplatku, o které žalobkyně v tomto rozsahu své nároky opírala, shledal soud absolutně neplatným pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 3 odst. 1 a § 39 obč. zák.

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně úspěšnější žalované podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Benešově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.