Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
10 C 158/2022-94
Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 10 780,50 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 10 780,50 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 507,50 Kč za dobu od 16. 8. 2018 do 24. 8. 2020, s úrokem ve výši 16,9% ročně z částky 8 980,50 Kč od 25. 8. 2020 do zaplacení, dále s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 561,60 Kč za dobu od 16. 8. 2018 do 24. 8. 2020 a úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 8 980,50 Kč od 25. 8. 2020 do zaplacení.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 7 479,20 Kč, a to k rukám právní zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokátky.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 10 780,50 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 507,50 Kč za dobu od 16. 8. 2018 do 24. 8. 2020, s úrokem ve výši 16,9% ročně z částky 8 980,50 Kč od 25. 8. 2020 do zaplacení, dále s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 561,60 Kč za dobu od 16. 8. 2018 do 24. 8. 2020 a úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 8 980,50 Kč od 25. 8. 2020 do zaplacení. II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 7 479,20 Kč, a to k rukám právní zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 dne 7. 10. 2020, postoupenou zdejšímu soudu z důvodu místní nepříslušnosti, ve znění jejího doplnění domáhala zaplacení částky ve výši 10 780,50 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že uzavřela se žalovanou prostřednictvím internetového bankovnictví dne 16. 8. 2018 Smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěrový limit ve výši 9 000 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím bankomatu (platební karty) zadáním PIN kódu žalovanou k bankovnímu účtu č. bankovní účet. Žalovaná se zavázala úvěr včetně úroku ve výši 16,9% ročně a poplatků splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5% ze sjednané výše úvěrového limitu, a to vždy k 15. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně posoudila úvěruschopnost žalované hradit úvěr Žalovaná však svůj závazek řádně a včas neplnila, proto žalobkyně využila svého práva pro případ prodlení žalované s úhradou více než dvou splátek prohlásit úvěr za splatný, a tento ke dni 18.1.2020 zesplatnila. V průběhu smluvního vztahu žalovaná za období od 16.8.2018 do 23.9.2019 načerpala finanční prostředky ve výši 13 236 Kč a uhradila celkem částku 6 556,60 Kč. Žalobkyně tak požadovala po žalované uhradit částku 10 780,50 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny 8 980,50 Kč a neuhrazených poplatků ve výši 1 800 Kč. Žalobkyně dále požadovala úhradu smluvního úroku ve výši 16,90 % z nesplacené jistiny v kapitalizované výši 1 507,50 Kč a nadále běžící od 25.8.2020 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny v kapitalizované výši 561,60 Kč a nadále běžící od 25.8.2020 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, přestože byl o zaplacení upomenut.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud nařídil první jednání ve věci samé na den 26.8.2022. Žaloba spolu s předvoláním k jednání ve věci byla žalované doručena do vlastních rukou náhradním způsobem (10. dnem po té, co pro ni byla zásilka s předvoláním na jednání uložena u poskytovatele poštovních služeb) dne 11.8.2022. Žalovaná se k ústnímu jednání, k němuž byla podle ustanovení § 45 a § 49 o.s.ř. řádně obeslána, nedostavila, na svou obranu netvrdila žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhla provedení žádných právně relevantních důkazů. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 občanského soudního řádu.
4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:
5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru – Peníze na klik ze dne 16.8.2018, z printscreenu nabídky na sjednání spotřebitelského úvěru a návrhu smlouvy o úvěr, výpisu transakcí pro převod peněz z úvěrového účtu peníze na klik fyzických osob přes bankomat soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované revolvingový úvěr, tedy úvěr s možností opakovaného čerpání do maximální výše úvěru 9 000 Kč. Úvěr byl veden na úvěrovém účtu č. bankovní účet. Z uvedené smlouvy má soud za prokázané, že se žalovaná zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit i s obchodním úrokem ve výši 16,9 % ročně a s poplatky spojenými s vedením úvěrového účtu či poplatky pro případ prodlení s jeho splácením, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5% ze sjednané výše úvěrového limitu, vždy k 15. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy formou inkasa z účtu č. bankovní účet (splátkový účet). Dle smlouvy a ceníku činil poplatek za každé čerpání úvěru, tj. za převod prostředků z úvěrového účtu na splátkový účet 50 Kč a náklady spojené s prodlením k 10., 40. a 70. dni prodlení ve výši 300 Kč, 900 Kč a 900 Kč. V případě prodlení se žalovaná podle čl. 7 smlouvy zavázala hradit úrok z úvěru a zákonný úrok z prodlení z nesplacené částky, případně smluvní pokutu. Žalobkyně byla rovněž oprávněna požadovat po žalované okamžité splacení veškerých pohledávek z úvěru, případně v jí stanovené lhůtě podle písemné výzvy. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím bankomatu číslo – obec, dne 16.8.2018 odesláním návrhu v 8: 15:31 hod. za pomoci platební karty číslo k účtu žalované č. bankovní účet.
6. Z dokumentu Posouzení úvěruschopnosti klienta vyplývá, že na základě žádosti žalované ze dne 16.8.2018 žalobkyně dotazem do bankovního a nebankovního registru CCB a vlastních zdrojů zjistila, že žalovaná měla v době úvěrové žádosti šest kontraktů od různých poskytovatelů v celkové výši měsíční splátky 6 464 Kč, a že příjem žalované činil 15 609 Kč měsíčně s tím, že při splátce úvěru ve výši 450 Kč činilo nové splátkové zatížení žalované 9 247 Kč. Žalované k pokrytí životních nákladů zbývala částka 6 362 Kč.
7. Z výpisů z úvěrového účtu č. bankovní účet za období od 16.8.2018 do 31.12.2019 ve spojení s přehledem dluhu ze dne 3.9.2020 soud zjistil, že žalobkyně poskytla žalované revolvingový úvěr, tedy úvěr s možností opakovaného čerpání do maximální výše úvěru 9 000 Kč. Výši poplatků spojených s úvěrem soud zjistil z ceníku žalobkyně. Z výpisů z úvěrového účtu má soud za prokázané, že žalovaná úvěr čerpala opětovně až do výše úvěrového rámce, že uvedený úvěr průběžně splácela včetně účtovaných poplatků, že jí byl měsíčně vystavován výpis z uvěrového účtu, kterým byla mimo jiné informována o zůstatku nesplaceného úvěru. Pohledávka na úvěrovém účtu tak byla k datu 31.8.2020 vyčíslena na celkem 12 903,26 Kč, z toho jistina činila 8 980,50 Kč, smluvní úrok 1 541,20 Kč, zákonný úrok z prodlení 581,56 Kč a poplatky 1 800 Kč (viz rovněž Ceník žalobkyně).
8. Z výpisů z osobního účtu žalované č. bankovní účet za měsíc leden 2018 až červenec 2018 vedeného žalobkyní pro žalovanou má soud za prokázané, že žalobkyně měla před poskytnutím úvěru podklady osvědčující výši příjmů a výdajů žalované, a že znala její platební historii. Z prohlášení žalobkyně ve spojení s výpisy z běžného účtu žalované a informací z CCB má soud za prokázané, že při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházela žalobkyně z příjmu žalované ze zaměstnání evidované ve výpisech z běžného účtu v průměrné výši 15 609 Kč a statistických normativních životních nákladů a normativních nákladů na bydlení v celkové výši 5 937 Kč. Z výpisů z účtu žalované jsou zřejmé rovněž její jednotlivé výdaje, které prokazují, že žalovaná měla dostatečné finanční prostředky ke splácení úvěru. Žalovaná splácela závazky v celkové výši 6 464 Kč měsíčně.
9. Z výzvy ze dne 17. 12. 2019 má soud za prokázané, že žalovaná byla žalobkyní písemně informována o prodlení s úhradou dlužné částky, a že byla upozorněna na možnost zesplatnění úvěru. K zesplatnění úvěru došlo ke dni 18. 1. 2020 a tato skutečnost byla žalované oznámena přípisem z téhož dne, odeslání výzvy žalobkyně doložila poštovním podacím archem ze dne 21.1.2020.
10. Před podáním žaloby vyzvala právní zástupkyně žalobkyně žalovanou k dobrovolnému splnění závazku předžalobní výzvou ze dne 27.8.2020, jejíž odeslání má soud za prokázané dle poštovního podacího archu z téhož dne.
11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
12. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 75 zákona je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.
14. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“
15. Podle § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.
17. Podle § 122 odst. 4 zákona ve znění účinném od 24. 4. 2020 vzniká věřiteli u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.
18. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením č. 351/2013 Sb., a to v § 2; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
19. Na podkladě provedeného dokazování soud v daném případě dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Z provedeného řízení vzal soud za prokázané, že účastníci spolu platně uzavřeli smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalované poskytnout revolvingový úvěr do výše 9 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý revolvingový úvěr spolu se smluveným úrokem a poplatky pravidelně splácet. Z přehledu plateb má soud za prokázané, že žalobkyně svou povinnost vyplývající ze smlouvy o úvěru, tedy poskytnout žalované peněžní prostředky formou revolvingového úvěru, splnila. Naopak žalovaná svou povinnost splácet poskytnutý úvěr nesplnila, když nehradila splátky řádně a včas. V důsledku tohoto jednání prohlásila žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními úvěr za splatný a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 18.1.2020. Nárok žalobkyně uplatněný podanou žalobou byl tedy posouzen jako oprávněný, proto soud uložil povinnost žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 780,50 Kč, která je tvořena dlužnou jistinou ve výši 8 980,50 Kč a dlužnými poplatky ve výši 1 800 Kč.
20. Žalobkyně rovněž prokázala, že před poskytnutím úvěru prověřovala úvěruschopnost žalované, a že k tomu měla dostatek podkladů osvědčujících příjmy i výdaje žalované, ověřila její úvěrovou historii a platební morálku jak z interních systémů žalobkyně, tak z výpisů z účtu žalované. Zároveň na základě těchto podkladů nevznikla důvodná pochybnost o schopnosti žalované splácet nově poskytovaný úvěr.
21. Žalovaná, ač řádně předvolána se k jednání soudu bez řádné omluvy nedostavila a neuvedla žádné další skutečnosti na svou obranu. Soud tak má za dostatečně prokázané, že žalovaná porušila své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy a žalovanou částku ani přes písemnou výzvu do dnešního dne neuhradila. Z uvedeného důvodu tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, s tím, že žalobkyni zároveň přiznal i příslušenství žalované pohledávky, a to úrok z úvěru ve výši 16,9 % ročně a úrok z prodlení v kapitalizované výši 1 507,50 Kč a 561,60 Kč ode dne následujícího, kdy se žalovaná dostala do prodlení, tj. od 16.8.2018 do 24.8.2020, a dále úrok ve výši 16,9% ročně a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 25.8.2020 až do zaplacení.
22. Třídenní lhůta k plnění ve výroku I. pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách. Z uvedených důvodů tedy soud žalobě vyhověl v rozsahu tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
23. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na jejich náhradu v plné výši a v celkové částce 7 479,20 Kč, kterou tvoří zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení, sestávající z odměny za zastupování advokátem ve výši 4 620 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, a to za 3 úkony právní služby po 1 540 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta v celkové výši 900 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 300 Kč, obojí zvýšeno o náhradu za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 2 o.s.ř., představovanou částkou 1 159,20 Kč, neboť zástupkyně žalobkyně, jakožto advokátka osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku II. lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15-ti dnů ode dne doručení účastníkovi ke Krajskému soudu v Praze, a to prostřednictvím Okresního soudu v Berouně.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř., nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zákona č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).