Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
9 C 135/2022-56
Okresní soud ve Znojmě rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Marií Hladíkovou jako samosoudkyní ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro doručování adresa žalovaného
o 6 730 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 810 Kč
se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 810 Kč od 7. 12. 2019
do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Zamítá se žaloba na zaplacení částky 5 920 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši
5 043,79 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 703,63 Kč,
úroky z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z částky 4 372 Kč od 7. 12. 2019 do
zaplacení, úroky ve výši 23,72 % ročně z částky 5 182,80 Kč od 7. 12. 2019 do
zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 810 Kč</b> <b>se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 810 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Zamítá se žaloba na zaplacení částky 5 920 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 043,79 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 703,63 Kč, úroky z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z částky 4 372 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, úroky ve výši 23,72 % ročně z částky 5 182,80 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobou doručenou původně název soudu dne 2. 12. 2020 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 6 730 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že její právní předchůdce společnost právnická osoba s žalovaným dne datum uzavřela smlouvu o úvěru ve výši 8 000 Kč skládající se z půjčené částky 8 000 Kč, kapitalizovaného úroku 1 120 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč, podle které měl žalovaný úvěr zaplatit v 58 týdenních splátkách po 240 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 20. 11. 2015. Žalovaný splácel nepravidelně a dostal se do prodlení. Žalovaný na úvěr zaplatil celkem 7 190 Kč. Pohledávka včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými byla ze strany společnosti právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019.
2. název soudu usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, vyslovil svoji místní nepříslušnost a po právní moci usnesení věc postoupil Okresnímu soudu ve obec, jako soudu místně příslušnému.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě jím předložených důkazů.
4. Z předložené smlouvy o půjčce číslo soud zjistil, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce, z obsahu plyne, že žalovanému byla poskytnuta hotovost ve výši 8 000 Kč, což potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit jistinu ve výši 8 000 Kč, úrok ve výši 1 120 Kč, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 600 Kč, poplatek za inkaso 3 200 Kč, tedy celkem částku 13 920 Kč v 58 týdenních splátkách po 240 Kč. Zápůjční úroková sazby byla sjednána 23,72 % ročně.
5. Dále byla soudu doložena karta zákazníka, ve které je uvedeno jméno, příjmení, rodné číslo, číslo občanského průkazu, adresa klienta a dále informace o majetkových a osobních poměrech klienta. V údajích o zaměstnání uvedl žalovaný, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr, jako strojník, adresu zaměstnavatele a finanční údaje. Žalovaný uvedl svůj čistý měsíční příjem 11 000 Kč, další příjmy domácnosti 0 Kč, výdaje celkem 9 900 Kč, jako použitelné příjmy byla uvedena částka 1 100 Kč. Soud měl dále k dispozici splátkový kalendář, ze kterého je patrné, že žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas. žalovaný zaplatil celkem 7 190 Kč. Soudu nebylo doloženo, jak byla přezkoumávána úvěruschopnost žalovaného, až je toto běžnou náležitostí.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že pohledávka byla postoupena ze společnosti právnická osoba na žalobkyni. O tom byl žalovaný informován přípisem původního věřitele ze dne 6. 12. 2019.
7. Na základě uvedeného soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná pouze částečně.
8. V řízení bylo prokázáno, že dne 10. 10. 2014 došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce mezi původním věřitelem a žalovaným, která je svým charakterem smlouvou o spotřebitelském úvěru.
9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Dle § 9 odstavec 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
11. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by žalobkyně řádným způsobem zkoumala a prověřila úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Nebylo prokázáno, že by žalobkyně, resp. původní věřitel provedl jakékoliv ověření solventnosti a úvěruschopnosti žalovaného, nebyla provedena šetření v příslušných registrech, nebyly doloženy např. výplatní pásky žalovaného, nájemní smlouva, jaké má jiné půjčky, úvěry, kolik splácí apod.
12. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že žalobkyně neposoudila řádně úvěruschopnost žalovaného a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná.
13. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Je nesporné, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 8 000 Kč, na kterou splatil 7 190 Kč. Rozdíl tak činí částku 810 Kč, kdy tato částka představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Proto soud vyhověl pouze v rozsahu rozdílu poskytnutého úvěru a již splacené částky, tedy ve výši 810 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. Nesplacením dluhu se žalovaný dostal do prodlení. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
15. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení poplatků spojených s poskytnutím zápůjčky v celkové výši 5 920 Kč. S ohledem na skutečnost, že mezi účastníky nebyla řádně uzavřena smlouva, dle které měl být poplatek sjednán, byla žaloba v této části jako nedůvodná zamítnuta.
16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. S ohledem na celkový výsledek řízení byl úspěšnější žalovaný. Vzhledem k tomu, že žalovanému žádné náklady nevznikly, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.