Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

42 C 184/2022-30

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Voštovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 7 800 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 000 Kč od 25. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 2 800 Kč, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky

2 800 Kč od 4. 9. 2018 do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 000 Kč od 4. 9. 2018 do 24. 1. 2020.

III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 268,02 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč, úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 000 Kč od 25. 1. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 2 800 Kč, úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 800 Kč od 4. 9. 2018 do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 000 Kč od 4. 9. 2018 do 24. 1. 2020. III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 268,02 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 7 800 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi společností právnická osoba, jako postupitelem a původním věřitelem a společností právnická osoba, jako postupníkem a novým věřitelem. Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi účastníky řízení sice probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Žalobkyně poskytla žalovanému dne datum částku ve výši 5 000 Kč, a to prostřednictvím platby z bankovního účtu předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Žalovaný se tak na úkor předchůdkyně žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil a musí tudíž žalobkyni vydat, oč se obohatil. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 22.1.2020, přesto žalovaný bezdůvodné obohacení nevrátil. Žalovaný doposud žalobkyni vrátil 0 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil, k jednání před soudem se bez omluvy nedostavil a zůstal zcela pasivní. Žalobkyně se k jednání před soudem nedostavila, omluvila svou neúčast skrze svého právního zástupce, nepožádala o odročení jednání, souhlasila, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti. Soud tedy věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.

3. Soud provedl k důkazu níže uvedenéy předložené žalobkyní, na základě čehož došel k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci. Soudu byla předložena Smlouva o úvěru ze dne datum (dále jen„ Smlouva“), kteroužto žalobkyně ovšem k důkazu neoznačila, když v žalobě uvedla, že mezi účastníky řízení sice probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Smlouva obsahuje jméno a příjmení žalovaného, rodné číslo, adresu, telefonní číslo, emailovou adresu žalovaného. Obchodní společnost právnická osoba se ve Smlouvě zavazuje poskytnout žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč, za poskytnutí úvěru uhradí žalovaný poplatek v částce 2 400 Kč, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru činí 2304,43 %.

Soudu byla dále předložena nazvaná„ jméno anonymizována dvě slova“ v anglickém jazyce. V rámci tétoy je uvedeno jméno a příjmení žalovaného a jeho rodné číslo, číslo běžného účtu, telefonní číslo, emailová adresa a adresa. Na tétoě je uvedeno číslo (loan number), datum datum (arrived), dále je zde uvedena částka 5 000 (loan amount) bez uvedení měny, částka 2 400 (loan expences) bez uvedení měny, dále„ pavla.valsova“ (paid by), poskytovatel spotřebitelského úvěru není v rámci tétoy uveden.

Žalobkyně dále k důkazu předložila Standardní informace o spotřebitelském úvěru předchůdkyně žalobkyně, Platební informace je vytvořená předchůdkyní žalobkyně bez podpisu žalovaného.

Předžalobní výzva je ze dne 22.1.2020, a to s dokladem o odeslání této výzvy žalovanému z téhož dne.

Žalobkyně předložila Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postupovaných pohledávek. Žalovanému bylo zasláno oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum téhož dne.

Z dokladu o bezhotovostní platbě soud zjistil, že dne datum byla poukázána částka 5 000 Kč na účet č. bankovní účet bez uvedení vlastníka bankovního účtu. Ze zprávy právnická osoba ze dne 29.7.2022 vyplývá, že majitelem účtu č. bankovní účet je žalovaný a v červenci 2018 byla na jeho účet poukázána částka 5 000 Kč, poukazatelem částky byla předchůdkyně žalobkyně.

4. Soud dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům za použití těchto právních předpisů:

Podle , v platném znění, dále jen „o. z.“ může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

Podle ustanovení § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

Podle ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

5. Žalobkyně se domáhala částky uvedené v žalobě z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, když dle jejího tvrzení mezi účastníky řízení sice probíhala jednání o uzavření smlouvy o úvěru, uzavřenou smlouvu ale není žalobkyně schopna doložit. Je pravdou, že žalobkyně k důkazu doložila Smlouvu o úvěru ze dne datum čiu jméno anonymizována dvě slova, k důkazu je však v žalobě neoznačila a neuvedla ani žádná skutková tvrzení, která by měla být těmito listinami prokazována. Soud se tedy následně zabýval pouze listinami k prokázání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného a dále k prokázání aktivní věcné legitimace žalobkyně v řízení.

Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému prokázala žalobkyně pouze ve výši 5 000 Kč – viz doklad o bezhotovostním převodu a zpráva banky popsané v odstavci 3. odůvodnění tohoto rozsudku, tuto částku je s ohledem na tvrzení žalobkyně o nemožnosti prokázání existence platného právního titulu (smlouvy o úvěru) potřeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení, v této části soud žalobě vyhověl. Čerpání zbývající částky bezdůvodného obohacení ve výši 2 800 Kč uvedené v žalobě se žalobkyni nepodařilo prokázat a žaloba byla proto v této části zamítnuta. Podle § 2991 odst. 1 o.z. -„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 věta prvá o.z. přitom platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému převodem na bankovní účet částku ve výši 5 000 Kč, žalovaný žalobkyni neuhradil před podáním žaloby ničeho, částku 5 000 Kč tedy soud posoudil jakožto bezdůvodné obohacení žalovaného vzniklé z plnění bez právního důvodu. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o.z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění prokazatelně v rámci předžalobní výzvy, písemnost byla žalovanému odeslána 22.1.2020, následujícího dne se písemnost mohla dostat do dispozice žalovaného, od 24.1.2020 tak byl žalovaný povinen plnit a ode dne následujícího, tj. od 25.1.2020 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu o.z. ve výši vyplývající z ustanovení , a to s ohledem na počátek prodlení žalovaného, ve zbývající části požadovaného úroku z prodlení byla žaloba zamítnuta. Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněná smlouva o postoupení pohledávek je smlouvou, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávek za žalovaným dle ustanovení o.z.. Žalobkyni svědčí v důsledku výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávek aktivní věcná legitimace ve sporu.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 268,02 Kč, přičemž tato částka představuje 18 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 59 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 41 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 800 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. ze dne 11.5.2016, podle kterého soud musí při zvažování poměru úspěchu ve věci zohlednit celý předmět řízení, tedy i příslušenství žalované pohledávky, přičemž k vyčíslení příslušenství pohledávky je rozhodující stav příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně. Jedná se o nároky vyplývající z typizovaných peněžních produktů nabízených předem neurčenému počtu subjektů. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobkyně.

7. Žalobkyně pro svou nepřítomnost u ústního jednání nemohla být poučena o chybějících tvrzeních a důkazech a z toho vyplývajících následcích pro řízení. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nepožádala o odročení a souhlasila, aby bylo jednáno a rozhodnuto v její nepřítomnosti, svou nepřítomností tedy účastník zabránil tomu, aby mu bylo poskytnuto ze strany soudu potřebné poučení.

8. Ke splnění povinnosti žalovaného soud stanovil žalovanému lhůtu v délce dvou měsíců od právní moci rozsudku podle , neboť zohlednil plánované věznění žalovaného do data 2.4.2022.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nebude-li plněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté , či exekucí dle příslušných ustanovení , exekučního řádu.