Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 176/2022-21

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Coufalem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení částky 3 171 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 1 243 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25% ročně od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, 7,25% ročně od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, 7,5% ročně od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, 10,75% ročně od 1. 1. 2022 do 24. 3. 2022 a za dobu od 25. 3. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení další částky 1 928 Kč s příslušenstvím a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 763,56 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 1 243 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25% ročně od 19. 12. 2020 do 31. 12. 2020, 7,25% ročně od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021, 7,5% ročně od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, 10,75% ročně od 1. 1. 2022 do 24. 3. 2022 a za dobu od 25. 3. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. II. V části, ve které se žalobkyně domáhala proti žalované zaplacení další částky 1 928 Kč s příslušenstvím a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 763,56 Kč, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

ve smyslu ustanovení :

Jako předmět daného řízení byl posuzován nárok žalobkyně proti žalované na zaplacení částky celkem 3 171 Kč s dalším příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou jako smluvními stranami.

V rámci zjištěného skutkového stavu věci soud po provedeném řízení učinil závěr, že žalovaná jako dlužník uzavřela dne 10. 12. 2005 s právním předchůdcem žalobkyně – společností Provident Finacial s.r.o., IČ: 25621351 smlouvu o půjčce a z ní poskytnuté finanční prostředky 4 000 Kč se zavázala splatit spolu s dalším navýšením o 1 928 Kč ve sjednaných splátkách do 10. 6. 2006, což však posléze učinila pouze co do částky 2 757 Kč.

Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

Zde soud odkazuje na odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 8. 3. 2019, č.j. -95, v rámci kterého odvolací soud zcela v souladu s rozhodnutím Okresního soudu Plzeň – sever ze dne 2. 11. 2018, č.j. -63 dovodil, že s ohledem na úvěrovou sazbu sjednanou ve smlouvě (97,09%) je nutno považovat úvěrovou smlouvu jako celek za absolutně neplatnou. Zejména soud shledal, že smluvní volnost ve spotřebitelských smlouvách je korigována požadavkem nepřekročení rovnováhy vzájemných práv a povinností nepřiměřeně v neprospěch spotřebitele. Nerovnováha je v dané věci tak významná, že je nutno ujednání smlouvy hodnotit jako obecně nespravedlivé a rozporné s dobrými mravy, když obecná ustanovení , vyjádřená v hlavě I., je nutné používat a musejí mít přednost před ostatními ustanoveními zákona. Žalobkyně je profesionálem na trhu v poskytování úvěru a její konání, pokud požaduje úroku z půjčené částky více než 90%, spoléhaje přitom na malou finanční gramotnost dlužníků či jejich nezodpovědnost, popř. tíseň, je nutno posuzovat jako společensky nežádoucí až nebezpečné. Jde v podstatě o obchod s chudobou a jednání věřitele nemůže požívat právní ochrany. Výše uvedené okolnosti pak dle odvolacího soudu brání tomu, aby ujednání o výši úroku mohlo být v přezkoumávané věci oddělitelné od ostatního obsahu smlouvy. Neplatnost sjednané odměny byla dále shledána mimo jiné rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. 5. 2012, č.j. -107.

Jelikož shora uvedená rozhodnutí analogicky dopadají na projednávanou věc, dovodil soud s ohledem na výši RPSN 405,2% sjednanou ve smlouvě, že mezi účastníky uzavřená smlouva o půjčce jsou absolutně neplatným právním jednáním a že vztah účastníků je nutno posoudit dle příslušných ustanovení o bezdůvodném obohacení ( a násl. ). Žalované tak na úkor žalobkyně vzniklo pouze bezdůvodné obohacení, a to ve výši dopovídajících neuhrazené zbylé části původní jistiny ve výši 1 243 Kč, a to včetně požadovaných zákonných úroků z prodlení od 19. 12. 2020 do zaplacení. Jelikož pak žalovaná doposud uvedenou částku žalobkyni nevrátila, uložil jí soud tuto povinnost výrokem I. rozsudku, přičemž výrokem II. pak zbylou část žalobou uplatněného nároku s ohledem na neplatnost smlouvy jako nedůvodnou zamítnul.

O nákladech řízení rozhodl soud dle , neboť každý z účastníků měl ve věci úspěch pouze částečný. Převážně úspěšný byl v řízení žalovaný a obecně by mu tak příslušelo právo na náhradu části nákladů řízení. Protože však žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení , ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.