Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
10 C 32/2022-99
Okresní soud v Semilech rozhodl soudkyní Mgr. Pavlou Erlebachovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 89 393,04 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobkyni 89 393,04 Kč s úrokem ve výši 4 763,76 Kč, s úrokem ve výši 23,99% ročně z částky 82 824,06 Kč od 16. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 82 824,06 Kč od 16. 5. 2020 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně náklady řízení 22 620 Kč.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku žalobkyni 89 393,04 Kč s úrokem ve výši 4 763,76 Kč, s úrokem ve výši 23,99% ročně z částky 82 824,06 Kč od 16. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z částky 82 824,06 Kč od 16. 5. 2020 do zaplacení. II. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku nahradit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně náklady řízení 22 620 Kč.
Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na peněžité plnění uvedené ve výroku I tohoto rozsudku z titulu smlouvy, kterou o úvěru ke kreditní kartě uzavřel žalovaný coby dlužník dne 2. 4. 2012 s původním věřitelem právnická osoba (dále jen„ příjmení“). Aktivní legitimaci k vymáhání nároku dovozovala žalobkyně ze smluv o postoupení pohledávek, které byly uzavřeny nejprve mezi právnická osoba a právnická osoba a.s. dne 27. 5. 2020 a mezi touto společností a žalobkyní dne 9. 6. 2020.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoli mu byla v souladu s ustanovením § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) doručena do vlastních rukou na adresu trvalého pobytu, a to i spolu s výzvou k vyjádření se k žalobě.
Soud věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě listinných důkazů, neboť takový postup byl možný a žalobkyně s ním souhlasila výslovně podáním ze dne 29. 3. 2022, u žalovaného bylo možné souhlas dovodit absencí reakce na usnesení soudu ze dne 24. 3. 2022, č. j. 10 C 32/2022-33. Jím byl totiž žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě soudem stanovené vyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, a zároveň byl upozorněn, že pokud tak neučiní, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).
Soud předesílá, že právní hodnocení věci bylo podřazeno po hmotně právní stránce zejm. zákonu č. 513/1991 Sb., obchodnímu zákoníku, jelikož v době jeho platnosti a účinnosti (konkrétně až do 31. 12. 2013) vznikl právní poměr mezi žalovaným a Bankou dle smlouvy o úvěru ke kreditní kartě. Byť byl citovaný zákon k 1. 1. 2014 zrušen zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen o. z.), pak ve smyslu § 3028 odst. 3 o. z. platí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry (pozn. soudu – než uvedené v odst. 1 a 2, tj. než vzniklé po 1. 1. 2014 a právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných) vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.
Podle § 497 obch. zák. se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžité prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 499 obch. zák. za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.
Podle § 502 odst. 1 obch. zák. od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednaní úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.
Podle § 506 obch. zák. je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.
Podle § 365 obch. zák. je dlužník v prodlení, jestliže nesplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem.
Podle § 369 odst. 1 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. Podle § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen obč. zák.) v části věty za středníkem stanoví výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení prováděcí předpis. Tímto předpisem je nař. vlády č. 351/2013 Sb.
Podle § 1879 o. z. může věřitel celkovou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Postoupení pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění (§ 1880 odst. 1 o. z.). Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná (§ 1882 odst. 1 o. z.).
Na základě provedených listinných důkazů a z nich učiněných (dále popsaných) dílčích skutkových zjištění, jakož i s přihlédnutím k výše citované úpravě soud učinil následující skutkové a právní závěry.
Z písemné žádosti o anonymizováno kreditní kartu, podané na formuláři příjmení, jakož i z reakce příjmení na tuto žádost má soud za prokázané, že příjmení a žalovaným byla podle žádosti z 2. 4. 2012 sjednána smlouva o úvěru dle § 497 a násl. obch. zák., podle které se příjmení zavázala vést žalovanému otevřený úvěrový účet a poskytnout mu úvěr až do limitu 86 000 Kč, který žalovaný mohl čerpat prostřednictvím kreditní karty číslo. Žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit a splácet se smluvním úrokem 23,99% ročně (§ 502 odst. 1 věta první obch. zák.), což však nečinil (resp. – při důkazní zásadě, kdy účastník řízení, zde žalobkyně, nemůže prokazovat negativní tvrzení – žalovaný netvrdil a neprokazoval pozitivní tvrzení, že úvěr i úrok řádně splácel). Ostatně neplnění smluvní povinnosti žalovaným je patrné z výpisu k účtu ohledně výše citované kreditní karty.
Z obsahu výpisů z účtu k předmětné kreditní kartě soud dále zjistil, že příjmení převedla své vlastnické právo k segmentu retailového bankovnictví v České republice na právnická osoba, která se stala další následující věřitelkou žalovaného. S ohledem na neplnění podmínek splácení úvěru žalovaným využila tato následující věřitelka oprávnění sjednaného v bodu 6.4 Obchodních podmínek k předmětné úvěrové smlouvě (pozn. soudu – korespondujícího ostatně výše citovanému ustanovení § 506 obch. zák.) a ke dni 7. 1. 2020 prohlásila dluh žalovaného z předmětné smlouvy o úvěru a ve vztahu k předmětné kreditní kartě číslo za splatný, konkrétně tak učinila přípisem z 9. 1. 2020 odeslaným na adresu trvalého bydliště žalovaného. Podle vyčíslení dluhu žalovaného, obsaženého v citované korespondenci, dále dle výpisu z účtu žalovaného činil dluh k uvedenému dni zesplatnění úvěru celkem 94 156,80 Kč (jistina 82 824,06 Kč, kapitalizované úroky z úvěru 4 763,76 Kč a poplatky spojené s vedením účtu, prodlením žalovaného atd. celkem 6 568,98 Kč).
Na základě popsaných a skutkových závěrů tedy soud žalobě vyhověl v jistině 89 393,04 Kč (jistina úvěru 82 824,06 Kč, poplatky 6 568,98 Kč), v úrocích z úvěru kapitalizovaných na 4 763,76 Kč, a dále v příslušenství jistiny úvěru. K částce 82 824,06 Kč tedy žalobkyni přísluší též sjednaný úrok z úvěru 23,99% ročně a úrok z prodlení 10% ročně (§ 369 odst. 1 obch. zák., § 517 odst. 2 obch. zák. a nař. vlády č. 351/2013 Sb.), přičemž žalobkyně toto příslušenství požadovala od 16. 5. 2020 v závislosti na době uzavření smluv o postoupení pohledávek.
Aktivní legitimaci k podání žaloby má soud u žalobkyně za prokázanou na základě zjištěné okolnosti převodu vlastnického práva v segmentu retailového bankovnictví z původní příjmení na právnická osoba, a dále smlouvami o postoupení pohledávek (§ 1879 o. z.), které nejprve uzavřela právnická osoba dne 29. 8. 2018 se právnická osoba, a. s. jako rámcovou, dne 27. 5. 2020 se stejnou společností jako smlouvu o postoupení pohledávky, konkrétně též pohledávky za žalovaným (specifikované pořadovým číslo údaji o žalovaném, včetně rodného čísla, číslem předmětné kreditní karty, výší celkové pohledávky, jistiny, smluvního úroku po splatnosti, poplatků), a konečně kterou uzavřela tato pozdější věřitelka s žalobkyní dne 9. 6. 2020.
Ve smyslu ust. § 151 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl výrokem II tohoto rozsudku o povinnosti k náhradě nákladů prvostupňového řízení, neboť tímto rozsudkem se u něj tato fáze řízení končí. Ve věci úspěšné žalobkyni bylo podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. vůči neúspěšnému žalovanému přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, představovaných jednak soudním poplatkem 4 470 Kč, a jednak náklady právního zastoupení 18 150 Kč, které byly určeny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále případně jen AT). Při tarifní hodnotě 89 393,40 Kč (§8 odst. 1 AT, neboť předmětem řízení byl peněžitý nárok v této výši jistiny) činí odměna advokátky za jeden úkon 4 700 Kč (§ 7 bod 5 AT). V posuzovaném případě dosáhla odměna advokátky, která v řízení učinila 3 úkony (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě, žaloba; § 11 odst. 1 písm. a), d) AT), celkem 14 100 Kč. Dále jde o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 300 Kč - tj. celkem 900 Kč (3 x 300, § 13 odst. 4 AT). Konečně náklady právního zastoupení podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. tvoří náhrada za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokátky, tj. částka 3 150 Kč (0,21 x (14 100 + 900)).
Lhůta k plnění předmětu řízení i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalovanému stanovena obvyklá třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř.). Ke stanovení delší lhůty či k plnění ve splátkách soud neshledal v okolnostech případu ani v soudu známých poměrech účastníků (k nimž žalovaný ve prospěch jiné než třídenní lhůty k plnění aktivně ničeho netvrdil) žádné relevantní důvody.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat do 15 dnů ode dne jeho doručení odvolání ke Krajskému soudu v Hradci Králové prostřednictvím Okresního soudu v Semilech, a to v případě listinné podoby ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.