Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 123/2022-75

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Valentovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 28 729 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 334 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 17 334 Kč od 19. 1. 2022 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky 7 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 24 584 Kč od 23. 7. 2021 do 18. 1. 2022 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 250 Kč od 19. 1. 2022 do zaplacení, částky 4 145,94 Kč, úroku ve výši 56,91 % ročně z částky 19 548,58 Kč od 23. 7. 2021 do 15. 8. 2021 ve výši 751,20 Kč, a úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 19 548,58 Kč od 16. 8. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23. 7. 2021 dosáhne částky 50 500 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 374,25 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně příjmení jméno příjmení do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 334 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 17 334 Kč od 19. 1. 2022 do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky 7 250 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 24 584 Kč od 23. 7. 2021 do 18. 1. 2022 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 7 250 Kč od 19. 1. 2022 do zaplacení, částky 4 145,94 Kč, úroku ve výši 56,91 % ročně z částky 19 548,58 Kč od 23. 7. 2021 do 15. 8. 2021 ve výši 751,20 Kč, a úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 19 548,58 Kč od 16. 8. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23. 7. 2021 dosáhne částky 50 500 Kč. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 374,25 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Opavě dne 11. 5. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 28 729 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela dne 4. 2. 2021 se žalovaným smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalovanému dne 5. 2. 2021 úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit v 36 měsíčních splátkách po 1 333 Kč spolu se sjednaným úrokem ve výši nominální úrokové sazby 56,91 % ročně. Součástí splátky byla i měsíční úhrada za pojištění schopnosti splácet ve výši 164 Kč. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti a dalších zdrojů. Žalovaný nehradil splátky úvěru řádně a včas, do data zesplatnění úvěru uhradil pouze částku v celkové výši 2 666 Kč. Účastníci si ve smlouvě sjednali, že žalovaný zaplatí žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyně uplatnila smluvní pokutu za splátky číslo v celkové výši 998 Kč. V důsledku prodlení žalovaného dále vzniklo žalobkyni právo na úhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením v celkové výši 800 Kč. Ve smlouvě bylo dále ujednáno, že pokud se žalovaná dostane do prodlení s úhradou jakékoli splátky o délce 65 dnů, dojde bez dalšího k zesplatnění celé zbývající dlužné částky. K datu 21. 7. 2021 došlo k zesplatnění celého úvěru, přičemž se v souladu se smlouvou o úvěru stala splatnou dosud nezaplacená jistina a k ní přirostlé dosud nezaplacené úroky, které se ke dni zesplatnění staly součástí nové jistiny úvěru ve výši

22 294,95 Kč. Ve smlouvě bylo dále ujednáno, že pokud žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí jistinu v den zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Žalobkyně žalobou uplatnila smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny za období od 23. 7. 2021 do data sepsání žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 4 145,94 Kč. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení úroku ve výši

56,91 % ročně ze zbývající dlužné původní jistiny, s tím, že od 91. dne prodlení uplatňuje výši úroku 8,25 % ročně, a nakonec zaplacení dlužného pojistného obsaženého ve splátkách číslo – 5, tedy celkem ve výši 492 Kč.

2. Okresní soud v Opavě usnesením ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, právní moc dne

27. 4. 2022, vyslovil svou místní nepříslušnost a postoupil věc Okresnímu soudu v Olomouci jako soudu místně příslušnému.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez řádně a včasné omluvy nedostavil.

4. Soud z provedených listinných důkazů učinil ve věci následující skutková zjištění:

- z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, že žalobkyně získala dne 11. 5. 2018 oprávnění k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení podle , o spotřebitelském úvěru;

- z předsmluvního formuláře, že žalovanému byly ze strany žalobkyně poskytnuty dne 4. 2. 2021 standardní informace o spotřebitelském úvěru;

- z prohlášení klientů, že dne 4. 2. 2021 žalovaný mimo jiné stvrdil svým podpisem, že se seznámil se všemi informacemi podle § 92 zákona o spotřebitelském úvěru; že si je vědom, jaká je výše sjednaných úroků z úvěru a souhlasí s ní; že nemá žádné splatné dluhy; že se nenachází v úpadku;

- z hodnocení klienta, že ke dni 4. 2. 2021 měl žalovaný měsíční příjem 23 000 Kč ze zaměstnání, jeho měsíční výdaje činily celkem 7 610 Kč, z toho 1 147 Kč za splátky žalobkyni, 2 603 Kč na bydlení a 3 860 Kč jako životní minimum. příjmení zdroje byly vyčísleny částkou 14 390 Kč. Dále žalovaný uvedl, že byl zaměstnán u společnosti Česká pošta, s.p. na dobu neurčitou od 1. 4. 2018, měl vzdělání s maturitou a bydlel u rodičů;

- z výplatních pásek žalovaného, že za měsíc číslo žalovaný obdržel mzdu ve výši 22 800 Kč, za měsíc číslo ve výši 25 796 Kč a za měsíc číslo ve výši 21 117 Kč;

- z výpisu účtu jméno příjmení, že dne 11. 12. 2020 jí přišla platba označená„ anonymizována dvě slova“

ve výši 25 796 Kč a dne 12. 11. 2020 ve výši 22 800 Kč;

- z výpisu účtu žalovaného, že dne 12. 10. 2020 mu přišla mzda ve výši 21 822 Kč;

- z výpisu z nebankovního registru klientských informací ze dne 28. 1. 2021, že žalovaný měl skóre 244, což představuje kategorii I. (vyšší riziko);

- z výpisu záznamů registru příjmení ze dne 28. 1. 2021, že žalovaný neměl v tomto registru žádný záznam;

- z návrhu na uzavření smlouvy / smlouvy o úvěru, včetně dodatku a přílohy číslo že žalobkyně

a žalovaný uzavřeli dne 5. 2. 2021 smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni celkovou částku 42 084 Kč v 36 měsíčních splátkách ve výši 1 333 Kč, kdy ve splátkách je zahrnuta i splátka úroku, kdy sjednaná zápůjční úroková sazba činí 56,91 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru, a dále splátka pojistného podle přílohy číslo ve výši 164 Kč. Při odstoupení od smlouvy dle bodu 7. 1 smlouvy činila částka úroku splatná za 1 kalendářní den 31,62 Kč, výše předpokládané RPSN na úvěr činila 74,37 %. V čl. 2 úvěrové smlouvy si účastníci sjednali, že úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny, a že úrok běží i po zesplatnění úvěru. Žalobkyně se v úvěrové smlouvě zavázala, že bude na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální výši 50 500,80 Kč. V čl. 6 úvěrové smlouvy si účastníci dohodli důsledky vyplývající z prodlení žalovaného. Podle odst. 6. 1. jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitl v prodlení, max. 2 999 Kč za rok. Podle odst. 6. 2. smlouvy má žalobkyně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného, kdy výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, částku 200 Kč. Právo na zaplacení této částky vzniká u každé jednotlivé splátky 15. dnem trvání prodlení s její úhradou. Podle odst. 6. 3. jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru, ke dni zesplatnění se celá dosud neuhrazená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění k jistině stávají součástí nové jistiny. Novou jistinu je žalovaný povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Podle odst. 6. 5. smlouvy jestliže žalovaný nezaplatí novou jistinu v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Smlouva o úvěru byla podepsána žalovaným elektronicky, prostřednictvím jedinečného kódu, dne 4. 2. 2021, a ze strany žalobkyně byl akceptován návrh smlouvy dne 5. 2. 2021;

- z informací o pojištění byly zjištěny podmínky pojištění pro skupinové pojištění schopnosti splácet a výše pojistného;

- z přihlášky do pojištění ze dne 4. 2. 2021, že žalovaný zažádal o sjednání pojištění schopnosti splácet úvěry – balíček B za měsíční poplatek 164 Kč;

- z oznámení o schválení úvěru, že žalobkyně dne 8. 2. 2021 oznámila žalovanému, že akceptovala jeho návrh na uzavření smlouvy o úvěru číslo došlo tak k jejímu uzavření;

- z dokladu o vyplacení úvěru, že žalovaný úvěr čerpal ve výši 20 000 Kč dne 5. 2. 2021;

- ze splátkového kalendáře, že žalovanému bylo v souvislosti se smlouvou o úvěru číslo předepsáno 36 měsíčních splátek po 1 333 Kč;

- z karty klienta, že žalovaný uhradil žalobkyni dne 12. 4. 2021 a dne 12. 5. 2021 splátky po

1 333 Kč;

- z výzev k zaplacení ze dne 17. 6. 2021 a 19. 7. 2021, že žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužných splátek číslo s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru;

- z oznámení ze dne 21. 7. 2021, že žalobkyně oznámila žalovanému, že vzhledem k jeho prodlení se splácením splátek došlo tímto dnem k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru a vyzvala jej k úhradě dlužné částky v celkové výši 24 584 Kč sestávající

z dlužné jistiny ve výši 19 548,58 Kč, z úroku ve výši 2 746,37 Kč, ze smluvní pokuty ve výši

998 Kč, z nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 800 Kč a z dlužných úhrad za pojištění ve výši 492 Kč;

- z předžalobní výzvy a z poštovního podacího archu, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky dopisem zaslaným dne 3. 1. 2022, a to 15 dnů od data odeslání této výzvy.

5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně získala dne 11. 5. 2018 oprávnění k poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení podle ,

o spotřebitelském úvěru. Žalovanému byly ze strany žalobkyně poskytnuty dne 4. 2. 2021 standardní informace o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně prověřila schopnost žalovaného úvěr splácet na základě porovnání jeho příjmů a výdajů, ověřených výplatními páskami a výpisem z účtu žalovaného a paní jméno příjmení, a dále lustrací v systému příjmení a nebankovním registru klientských informací. Účastníci uzavřeli dne 5. 2. 2021 smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni celkovou částku 42 084 Kč v 36 měsíčních splátkách ve výši 1 333 Kč, kdy ve splátkách byla zahrnuta i splátka úroku, přičemž sjednaná zápůjční úroková sazba činila 56,91 % ročně a byla dohodnuta jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru, a splátka pojistného ve výši 164 Kč. V čl. 2 úvěrové smlouvy si účastníci sjednali, že úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny, a že úrok běží i po zesplatnění úvěru. Žalobkyně se v úvěrové smlouvě zavázala, že bude na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální výši 50 500,80 Kč. Účastníci si ve smlouvě o úvěru sjednali důsledky prodlení žalovaného. Podle čl. 6 1 smlouvy jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky o délce 30 dnů, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se ocitl v prodlení, max. 2 999 Kč za rok. Podle čl. 6 2. smlouvy má žalobkyně nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného, kdy výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, částku 200 Kč. Právo na zaplacení této částky vzniká u každé jednotlivé splátky 15. dnem trvání prodlení s její úhradou. Podle odst. 6. 3. jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru, ke dni zesplatnění se celá dosud neuhrazená jistina a veškeré dosud nezaplacené úroky přirostlé ke dni zesplatnění k jistině stávají součástí nové jistiny. příjmení jistinu je žalovaný povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru. Podle odst. 6. 5. smlouvy jestliže žalovaný nezaplatí novou jistinu v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 20 000 Kč dne 5. 2. 2021. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, uhradil pouze dvě splátky po 1 333 Kč, a byl žalobkyní proto vyzván k zaplacení dlužných splátek s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru. Dopisem ze dne 21. 7. 2021 oznámila žalobkyně žalovanému okamžité zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru a vyzvala jej k úhradě dlužné částky v celkové výši 24 584 Kč do 10 dnů ode dne odeslání oznámení. Žalovaný byl žalobkyní před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky do 15 dnů ode dne odeslání výzvy dne 3. 1. 2022.

6. Podle , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle , 2 , úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

8. Podle , 2 , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

9. Podle , nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

10. Podle , ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu; b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu.

13. Podle uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžní povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.

14. Podle souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.

15. Podle , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

17. Podle , dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.

18. Podle , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

19. Podle , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

20. Soud posoudil shora zjištěný skutkový stav v souladu s výše uvedenými ustanoveními a dospěl k tomuto právnímu závěru:

21. Prvně se žalobkyni v řízení nepodařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Podle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , dostupný na webová adresa). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení , je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Podle ustálené judikatury věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). V posuzované věci žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě údajů zjištěných od žalovaného, uvedených v ě označené jako„ hodnocení klienta“, které žalobkyně ověřila výplatními páskami žalovaného za období číslo, výpisem z účtu žalovaného a dále lustrací žalovaného v NRKI a registru příjmení. Soud s přihlédnutím k výše zmíněné judikatuře dospěl k závěru, že prověření úvěruschopnosti žalovaného nebylo provedeno žalobkyní řádně

a s odbornou péčí. Zejména žalobkyně řádně neověřila výdaje žalovaného. Z předložených důkazů bylo pouze zjištěno, že výdaje žalovaného, který bydlel u rodičů, činily 2 603 Kč za bydlení a 1 147 Kč za splátky žalobkyni. Výdaje na ostatní (doprava, kurzy, záliby, apod.) činily

0 Kč. Žalobkyní nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by tyto údaje uvedené žalovaným jakýmkoliv způsobem ověřila. Nadto nelze odhlédnout od skutečnosti, že není dozajista představitelné, že by žalovaný neměl žádné výdaje na dopravu, záliby apod. Dále pak soud nepovažuje za vypovídající ani výpisy z účtu žalovaného (a paní jméno příjmení), neboť je z nich zřejmé pouze pobírání mzdy žalovaným a nedokládají nic o výdajích žalovaného. Jelikož žalobkyně nedostála své povinnosti podle , je tak nutné posoudit smlouvu o úvěru uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným jako absolutně neplatnou podle a . Na tom ničeho nemění ani okolnost, že žalovaný uzavřel se žalobkyní pojistnou smlouvu o pojištění schopnosti splácet, neboť takové pojištění„ pokrývá“ pouze události, které mohou nastat v budoucnu, v průběhu splácení, a proto tato skutečnost nemůže nahradit povinnost věřitele ověřovat bonitu spotřebitele (dlužníka) před uzavřením smlouvy o úvěru.

22. Pro úplnost se soud dále zabýval i platností ujednání o výši úroku a dovodil, že sjednaná výše úroku 56,91 % ročně je rozporná s dobrými mravy a způsobuje tak absolutní neplatnost takového ujednání podle a , neboť se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod k absolutní neplatnosti tohoto ujednání. Podle judikatury Nejvyššího soudu, která se váže ke staré právní úpravě , (dále jen„ obč. zák.“), ale lze ji aplikovat i na úvěrové vztahy podle č. , je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou však použitelné i na smlouvu o úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. , všechna rozhodnutí jsou dostupná na webová adresa). Je samozřejmě nutné zohlednit, že žalobkyně je nebankovním subjektem, u kterého jsou s ohledem na vyšší rizikovost úrokové sazby vyšší, proto menší překročení obvyklé sazby účtované bankami by rozpor s dobrými mravy samo o sobě založit nemohlo. V daném případě by však měl žalovaný při řádném splácení úvěru díky sjednané sazbě úroků vrátit více jak dvojnásobek poskytnuté částky, a proto je třeba sjednanou výši úroků považovat za rozpornou s dobrými mravy, a tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout

i bez návrhu.

23. Nároky z neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat podle z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Podle

, plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Smluvní strana neplatné smlouvy přitom může žádat jen toho, oč plnění jí poskytnuté převyšuje objem majetkových hodnot, jež sama přijala, protože poskytnutí protiplnění obohaceným nezakládá vzájemnou restituční povinnost ochuzeného, nýbrž snižuje rozsah prospěchu obohaceného. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný uhradil žalobkyni ve splátkách celkem částku 2 666 Kč. Žalobkyně tak má nárok na uhrazení poskytnuté jistiny úvěru snížené o prokázané platby žalovaného. Soud tedy zavázal žalovaného k úhradě částky 17 334 Kč (20 000 Kč – 2 666 Kč) spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne uplynutí lhůty stanovené v předžalobní výzvě, ve které byl žalovaný k zaplacení dlužné částky vyzván žalobkyní prokazatelně poprvé. Tato byla žalovanému odeslána dne 3. 1. 2022, žalovaný měl svůj závazek uhradit do 15 dnů od data odeslání této výzvy, tj. do 18. 1. 2022, ode dne následujícího se dostal s plněním svého závazku do prodlení.

24. S ohledem na neplatnost celé smlouvy o úvěru pak žalobkyně nemá nárok na úrok z úvěru, smluvní pokuty, dlužné pojistné ani náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného.

25. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu a neúspěchu stran v daném sporu. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení částky v celkové výši 28 729 Kč (bez příslušenství). Žaloba byla zamítnuta co do částky 11 395,94 Kč. Úspěch žalobkyně je tak představován částkou 17 334 Kč, tj. 60,34 % z předmětu řízení, a úspěch žalovaného částkou 11 395,94 Kč, tj. 39,66 % z předmětu řízení. Více procesně úspěšným účastníkem byla žalobkyně, rozdíl úspěchu a neúspěchu v její prospěch činil 20,68 %

z předmětu řízení. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 437 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za tři úkony právní služby (převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní upomínka) po 300 Kč podle § 14b vyhlášky

č. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), a za jeden úkon právní služby (účast při jednání dne 19. 9. 2022) po 2 260 Kč podle a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů

po 100 Kč podle § 14b odst. 5 a jedné paušální náhrady po 300 Kč podle § 13 odst. 3 a. t., cestovného na trase obec obec ve výši 344,38 Kč (počet km – 40,6, sazba náhrady vozidla – 4,70 Kč, sazba za litr paliva – 44,50 Kč, průměrná spotřeba podle TP – 8,5l číslo km), náhrada za promeškaný čas ve výši 200 Kč (2 x 100Kč za každou započatou půlhodinu) podle

§ 14 odst. 1 a 3 a. t. a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 903,91 Kč Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 6 645,29 Kč, přičemž 20,68 % z této částky činí 1 374,25 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 1 374,25 Kč v obecné třídenní lhůtě k rukám právního zástupce žalobkyně ( a věta před středníkem ).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.