Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 150/2022-22

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zuzanou Šilhanovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 12 980 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, doručená Okresnímu soudu v Ostravě dne 20. 5. 2022, se v celém rozsahu, tj. co do částky ve výši 12 980 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 1 741,34 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 480 Kč za dobu od 23. 12. 2021 do zaplacení a co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč, zamítá.

II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, doručená Okresnímu soudu v Ostravě dne 20. 5. 2022, se v celém rozsahu, tj. co do částky ve výši 12 980 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 1 741,34 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 480 Kč za dobu od 23. 12. 2021 do zaplacení a co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč, zamítá. II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ostravě dne 20. 5. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 12 980 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, dne 26. 1. 2018 smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 13 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit poplatek ve výši 8 970 Kč. Celkovou částku 21 970 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 13 měsíčních splátkách po

1 690 Kč Poslední splátka byla splatná dne 26. 2. 2019. Ke dni podání žaloby žalovaná uhradila částku 15 490 Kč. Pohledávka za žalovanou z uzavřené smlouvy byla postoupena na žalobkyni dne 22. 12. 2021, což bylo žalované oznámeno. Žalované byla zaslána předžalobní výzva. Žalobkyně se domáhala, aby byla žalovaná zavázána zaplatit jí jistinu ve výši 6 480 Kč, sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny od 27. 2. 2019 do

26. 11. 2021 v celkové výši 6 500 Kč, náklady vymáhání ve výši 434 Kč, zákonný úrok z prodlení z jistiny, kapitalizovaný od 27. 2. 2019 do 29. 11. 2021 na částku 1 741,34 Kč

a dále zákonný úrok z prodlení z jistiny od 23. 12. 2021 do zaplacení.

2. Žalovaná strana se ve věci nikterak nevyjádřila, byť byla soudem vyzvána.

3. Soud provedl v řízení následující důkazy:

-) žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 26. 1. 2018,

-) předpis splátek ze dne 26. 1. 2018,

-) smlouva o úvěru číslo číslo číslo ze dne 26. 1. 2018,

-) výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 19. 5. 2022,

-) čestné prohlášení ze dne 26. 1. 2018,

-) platební doklad SIPO pod variabilní symbol,

-) platební doklad SIPO pod variabilní symbol,

-) platební doklad SIPO pod variabilní symbol,

-) dohoda o pracovní činnosti ze dne 29. 12. 2017,

-) rozsudek Okresního soudu v Ostravě číslo jednací,

-) evidenční list pro výpočet měsíčních úhrad z bytu a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu,

-) oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory – příspěvek na bydlení 6 842 Kč,

-) smlouva o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021, včetně příloh,

-) oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 1. 2022, včetně poštovního podacího archu ze dne 12. 1. 2022,

-) výzva k plnění před podáním žaloby ze dne 2. 5. 2022, včetně poštovního podacího archu ze dne 4. 5. 2022.

4. Soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění a závěry.

5. Ze smlouvy o úvěru číslo číslo číslo ze dne 26. 1. 2018 soud zjistil, že dne 26. 1. 2018 uzavřela společnost právnická osoba se žalovanou smlouvu, kterou se zavázala poskytnout žalované částku 13 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit tuto částku vč. úroku ve výši

3 640 Kč, poplatku za správu úvěru ve výši 2 860 Kč a inkasního poplatku ve výši 2 470 Kč. Celkovou částku 21 970 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 13 měsíčních splátkách po

1 690 Kč. Žalovaná byla ve smlouvě označena svým jménem a příjmením, rodným číslem s uvedením adresy bydliště, aniž by z obsahu smlouvy plynulo, že ji uzavírá v rámci podnikatelské činnosti. První splátka měla být uhrazena nejpozději jeden měsíc po uzavření smlouvy. Žalovaná podpisem smlouvy stvrdila, že převzala v hotovosti částku 13 000 Kč.

Ze žádosti o poskytnutí úvěru soud zjistil, že žalovaná uvedla ve formuláři, že je zaměstnána na základě dohody o pracovní činnosti u jméno příjmení, IČO jako prodavačka, a to na dobu určitou od 2. 1. 2018 do 31. 12. 2018, s odměnou 80 Kč na hodinu. Má pravidelné měsíční příjmy ve výši 14 342 Kč, a to ve formě mzdy ve výši 5 500 Kč, příspěvku na bydlení 6 842 Kč, alimentů ve výši 2 000 Kč. Výdaje na bydlení a energie má měsíčně ve výši 9 168 Kč, na dopravu a jídlo 2 000 Kč, jiné výdaje nemá. Bydlí sama v nájmu, nemá děti.

Údaje byly ověřeny: dohodou o pracovní činnosti ze dne 29. 12. 2017, oznámením o přiznání dávky státní sociální podpory - příspěvku na bydlení ve výši 6 842 Kč měsíčně od 1. 7. 2017 do 30. 6. 2018, dokladu SIPO – náklady spojené s bydlením za měsíc listopad 2017 ve výši 10 221 Kč, dokladu SIPO – náklady spojené s bydlením za měsíc prosinec 2017 ve výši

8 680 Kč, čestného prohlášení žalované ze dne 26. 1. 2018, ve kterém uvádí, že jejím příjem na základě dohody o pracovní činnosti činí 3 500 Kč měsíčně a za brigádu 2 000 Kč měsíčně; byť žalovaná v žádosti neuvedla, že má děti, odkázala na alimenty 2 000 Kč (tuto skutečnost žalovaná prokazovala 1. stranou rozsudku Okresního soudu v Ostravě spisová značka, který nabyl právní moci dne 18. 12. 2013, kde ve výroku je uvedeno, že nezletilá dcera se svěřuje do výchovy matky, přičemž otec byl zavázán na výživu nezletilé dcery platit částku ve výši 2 000 Kč.

Soud konstatuje, že příjem žalované, který byl deklarován, je na poměry roku 2018 velmi nízký, výdaje na stravu a výživné jednoznačně podhodnocené. Minimální mzda v roce 2018 činila 12 200 Kč, přičemž příjem žalované tak ani minimální mzdy nedosahoval. Je pak pro soud zcela nepochopitelné, že„ samostatně žijící osoba v nájmu“, s příjmy 5 500 Kč měsíčně, tedy menšími než minimální mzda, která má ve výchově jedno nezletilé dítě, pobírá měsíční příspěvek na bydlení ve výši 6 842 Kč, má dle ověření schopnosti splácet úvěr zbytné prostředky ve výši 1 690 Kč měsíčně.

6. Z tvrzení žalobkyně ve prospěch žalované soud vzal za prokázané, že žalovaná zaplatila právnímu předchůdci žalobkyně částku 15 490 Kč.

7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 včetně přílohy bylo zjištěno, že účinností od podpisu této smlouvy byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni.

8. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 1. 2022 vč. podacího archu soud zjistil, že společnost právnická osoba vyhotovila oznámení o postoupení žalované pohledávky na žalobkyni. Toto oznámení bylo zasláno žalované. V oznámení byla žalovaná vyzvána k uhrazení žalované pohledávky.

9. Z Předžalobní výzvy k plnění ze dne 2. 5. 2022 vč. podacího archu soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě žalované částky s upozorněním, že nebude-li dluh ve stanoveném termínu uhrazen, bude podána žaloba.

10. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, podle kterého společnost právnická osoba uzavřela dne 26. 1. 2018 se žalovanou smlouvu, na základě které se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu se sjednanými poplatky a úroky v celkové výši 21 970 Kč v 13 pravidelných měsíčních splátkách po 1 690 Kč. V podrobnostech ohledně obsahu smluvního vztahu soud odkazuje na zjištění popsaná při hodnocení smlouvy, když obsah smlouvy nebyl v řízení zpochybněn. Žalovaná si částku 13 000 Kč převzala, žalobkyni či jejím právním předchůdcům uhradila 15 490 Kč právnická osoba vyhotovila oznámení o postoupení žalované pohledávky na žalobkyni, přičemž toto oznámení bylo žalované zasláno na její doručovací adresu, soud tedy vzal za prokázané, že na žalobkyni přešla žalovaná pohledávka. Oznámení obsahovalo též výzvu k plnění. Žalobkyně dále vyzvala žalovanou k plnění též prostřednictvím svého zástupce. V řízení nebylo prokázáno, zda žalobkyně řádně prověřovala úvěruschopnost žalované, resp. že by předložené dokumenty týkající se úvěruschopnosti řádně a objektivně vyhodnotila.

11. Podle a násl. , (dále jen o. z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud za to, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti právnická osoba za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni.

12. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi žalobkyní a žalovanou podle a násl. , (dále jen„ OZ“) jako vztah ze smlouvy o úvěru, která však nebyla uzavřena platně. Jak se podává ze skutkového závěru soudu, tak zatímco žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaná uzavírala smlouvu v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový vztah aplikovat také ustanovení zákona číslo , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ z. s. ú.“). Podle z. s. ú. je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle z. s. ú. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v první řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale spotřebitele; soud se pak ztotožňuje s názorem Krajského soudu v Ostravě, že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti a to i v režimu , o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 3. 2018,

sp. zn. , ale též nález Ústavního soudu sp. zn. ). Smlouva je již jen z tohoto důvodu absolutně neplatná.

13. Je na žalobkyni, aby v řízení tvrdila a prokázala, že úvěruschopnost úvěrového dlužníka (zde žalované) s odbornou péčí posoudila, či že ji posoudil jeho právní předchůdce.

14. Spotřebitelský úvěr poskytne věřitel jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V posuzovaném případě došel soud k závěru, že věřitel v souladu se zákonem nepostupoval, neboť na základě provedeného dokazování je zcela zřejmé, že při posuzování úvěruschopnosti pochybil, a to v řadě položek, pro stručnost uvádí soud jednu z nich – kdy věřitel do příjmů žadatelky

o úvěr zahrnul např. výživné placené otcem nezletilé dcery ve výši 2 000 Kč, aniž by zohlednil, že žalovaná vůbec matkou nezletilé je a že tato žije ve společné domácnosti s matkou. Z výše uvedených důvodů soud vyhodnotil uzavřenou úvěrovou smlouvu jako neplatnou ve smyslu pro rozpor s  z. s. ú. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží i bez návrhu, neboť se jedná o rozpor se zákonným ustanovením, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, které je s ním v rozporu. Byl by popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z komunitárního práva nezastupitelný význam. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA

C -106/89, EU:C: 1990, Océano Grupo SA C -240–244/98, EU:C: 2000, Konstantinos Adeneler C -212/04, EU:C: 2006).

15. Právním následkem absolutní neplatnosti smlouvy podle § 2991 a § 2993 o. z., je povinnost stran vrátit si vše, co podle smlouvy dostaly, což v projednávané věci znamená povinnost žalované vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr 13 000 Kč. Jak vyplývá ze skutkových závěrů soudu, žalovaná tuto povinnost již splnila, když žalobkyni zaplatila celkem 15 490 Kč. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl, tj. včetně všech ostatních nároků vycházejí z ujednání smlouvy, která byla v celém rozsahu soudem shledána absolutně neplatnou. Z těchto ujednání proto smluvním stranám nevznikly žádná práva a povinnosti, na základě kterých by soud mohl žalovanou zavázat k plnění.

16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn , 2 , když ve věci byla zcela úspěšná žalovaná. Zcela úspěšné žalované však pro její pasivitu v řízení žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto žádnému z účastníků řízení náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.