Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 224/2022-38
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 11 280 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 600 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 680 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 284,44 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 171,29 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 000 Kč od 8. 1. 2022 do 21. 2. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 400 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 24,69 % ročně z částky 8 000 Kč od 8. 1. 2020 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 600 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 680 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 284,44 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 171,29 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8 000 Kč od 8. 1. 2022 do 21. 2. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 3 400 Kč od 22. 2. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 24,69 % ročně z částky 8 000 Kč od 8. 1. 2020 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 11 280 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný uzavřel se společností právnická osoba, IČO (dále též jen„ právní předchůdce žalobkyně“) dne datum smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 8 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti při podpisu uvedené smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně v 60 týdenních splátkách po 240 Kč i částku ve výši 1 600 Kč představující úrok za půjčení peněžních prostředků za sjednanou dobu trvání smlouvy, odměnu za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Žalovaný však svůj dluh řádně neuhradil, poslední splátka měla být zaplacena dne datum. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky se žalovaný dostal do prodlení s úhradou všech dosud neuhrazených splátek z uvedené smlouvy, a proto právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo právo na uhrazení celé dlužné částky, tj. neuhrazené části jistiny a souhrnného poplatku. Celkem žalovaný uhradil částku 3 400 Kč Smlouvou ze dne datum postoupil právní předchůdce žalobkyně na žalobkyni pohledávku za žalovaným, přičemž ke dni postoupení činila pohledávka 15 750 Kč, sestávající z dlužné části jistiny ve výši 8 000 Kč a dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 773,29 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 506,71 Kč. Žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný úrok ve výši 3 171,29 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 284,44 Kč a dále úrok ve výši 24,69 % z dlužné jistiny ode dne následujícího po postoupení pohledávky (datum) do zaplacení a za stejné období rovněž zákonný úrok z prodlení. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně ověřila schopnost žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, a to z listin předložených žalovaným, jakož i z externích zdrojů. Tuto skutečnost potvrdil žalovaný svým podpisem. Postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně oznámeno. Přes opakované výzvy však dlužnou částku nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř. “) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, aniž by se omluvil. Nedostavila se ani žalobkyně, která se omluvila. Soud při splnění zákonných podmínek jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.
3. Dle smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum byla tato uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 8 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit administrativní poplatek ve výši 1 600 Kč, úrok ve výši 1 600 Kč a poplatek hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč; celkem tak byl žalovaný povinen uhradit částku 14 400 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 240 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že mu finanční prostředky byly vyplaceny v hotovosti při podpisu smlouvy.
4. V Kartě zákazníka, žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne datum je u žalovaného v části„ druh bydlení“ vyplněno, že je nájemník, dále z této listin y vyplývá, že žije s manželkou a má jedno nezaopatřené dítě, přičemž tento stav domácnosti žalovaného trvá od června 2018. V části„ zdroj hlavních příjmů“ jsou vyplněny údaje o zaměstnavateli – celé jméno žalovaného anonymizována dvě slova. Jako čistý příjem žalovaného je uvedena částka 12 500 Kč, další příjmy 3 000 Kč. Výdaje na bydlení jsou uvedeny ve výši 2 400 Kč, osobní výdaje 4 000 Kč, vyživovací povinnost 2 000 Kč, celkem tak výdaje mají činit 8 800 Kč a příjem 15 500 Kč. Z listin y dále vyplývá, že žalovaný nemá žádné jiné zápůjčky. V části zákaznické karty označené jako„ ověřené dokumenty“ je zatrženo políčko pracovní smlouva a složenky – příjmy. Z první strany pracovní smlouvy bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi celé jméno žalovaného anonymizována dvě slova, a žalovaným s datem nástupu dne datum na dobu neurčitou a se mzdou ve výši 100 Kč na hodinu. Ze tří příjmových dokladů (č. 12/ 2018, 1/ 2019 a 2/ 2019) bylo zjištěno, že celé jméno žalovaného anonymizováno vyplatil žalovanému v měsíci prosinec částku 12 362 Kč, v měsíci únoru 10 800 Kč a v měsíci březnu 14 580 Kč. Z první strany smlouvy o nájmu bytu bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi pronajímatelem a manžely příjmení ohledně bytu 1+1 v obec. Výše nájemného a služeb není z této první strany patrná.
5. Smlouvou uzavřenou mezi původním věřitelem a žalobkyní dne datum došlo k postoupení pohledávek za žalovaným ze smlouvy číslo na žalobkyni. Toto postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum, jenž byl odeslán dle podacího lístku dne datum, a obsahoval dále výzvu žalovanému k úhradě pohledávky do 10 dnů od doručení. Předžalobní výzvou ze dne datum, která byla dle podacího lístku podána k přepravě dne datum, vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 31. 3. 2022.
6. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu ze dne datum, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 60 týdenními splátkami ve výši 240 Kč. Bonita žalovaného byla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána na základě tvrzení žalovaného a předložení dokladů. Žalovaný závazek splnil pouze částečně, když zaplatil částku 3 400 Kč. Pohledávka byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, zaslaným dne datum, byl žalovaný vyzván k vydání dlužných finančních prostředků do 10 dnů od doručení výzvy. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou.
7. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
9. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
10. Dle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu jiného státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
11. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný ZoSÚ, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla ve dvou případech zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jeho označení v hlavičkách smluv), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by zápůjčky měly souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterým se podle ustanovení § 2 ZoSÚ rozumí i zápůjčka, je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele zápůjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet zápůjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39, dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , dostupný na www. nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud má na základě provedeného dokazování za to, že právní předchůdkyně žalobkyně neprověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku dostatečně, resp. že se spokojila s údaji, které jí žalovaný poskytl, a nedostatečně hodnotila listin y, které jí předložil. Z předložených příjmových dokladů je totiž zřejmé, že žalovaný měl příjem pouze v měsíci prosinci 2018, únoru a březnu 2019. V lednu mu nebyla žádná mzda vyplacena (viz doklady č. 12/ 2018, 1/ 2019 a 2/ 2019). Jeho příjem za 4 měsíce tak v průměru činil 9 435,50 Kč a je zjevné, že příjem neměl pravidelně. Na tom nic nemění ani předložená pracovní smlouva. Ze zákaznické karty pak nevyplývá, co je dalším příjmem ve výši 3 000 Kč, ani že jeho výše byla ověřena (s velkou pravděpodobností pak jde o příjem manželky na rodičovské dovolené, viz dále). Rovněž pak není zřejmé, zda byla ověřena výše nájemného a služeb spojených s nájmem, když soudu předložená první strana smlouvy o nájmu prokazuje pouze existenci nájemního vztahu. Lze si pak stěží představit, že by náklady na nájemní bydlení (pro 3 osoby) v roce 2019 činily pouhé 2 400 Kč. Nadto je zřejmé, že žalovaný žil ve společné domácnosti s manželkou a dítětem, vůči němuž měl vyživovací povinnost. Z údaje, že takto rodinná situace trvá od června 2018 a ze skutečnosti, že žalovanému bylo v době uzavření smlouvy 19 let, je navíc velmi pravděpodobné, že se jednalo o manželku na rodičovské dovolené s nezletilým dítětem účastníků. Prostředky, jež žalovaný doložil jako svůj výdělek, pak musely sloužit k úhradě nákladů domácnosti se třemi osobami. Za situace, kdy měsíční splátka zápůjčky činila okolo 1030 Kč, má soud za to, že žalobkyně nedostatečně hodnotila žalovaným uvedené skutečnosti a od něj vyžádané listin y. Tím, že se žalobkyně nedostavila k jednání, připravila se o možnost být poučena ve smyslu § 118a odst. 1 , odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Soud proto uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostatečně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku a pokud již nějaké údaje shromáždila, tyto nehodnotila s odbornou péčí.
12. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet zápůjčku, a proto soud posoudil smlouvu o zápůjčce uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným jako neplatnou dle ustanovení § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora
ve věci sp. zn. C -679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.
13. Žalobkyně však soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně platně postoupila své pohledávky za žalovaným a že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky v celkové výši 8 000 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným či mezi žalobkyní a žalovaným není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně mu plnila bez právního důvodu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalovanému plnila její právní předchůdkyně. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil, resp. ve smyslu ZoSÚ vrátit poskytnutou jistinu. Žalovanému proto vznikla povinnost vrátit částku 4 600 Kč, neboť v řízení bylo zjištěno, že z částky 8 000 Kč vrátil částku 3 400 Kč.
14. Podle výzvy, která byla součástí dopisu o oznámení postoupení pohledávky, měl žalovaný plnit do deseti dnů od doručení výzvy. Jelikož výzva byla předána k poštovní přepravě až 4. 2. 2022 a není zřejmé, kdy byla doručena, soud aplikoval domněnku doby dojití dle § 573 o. z., dle níž došlo k doručení výzvy dne 9. 2. 2022 Poslední - desátý den pro splnění povinnosti potom připadá na sobotu 19. 2. 2022, resp. s přihlédnutím k možnosti plnit na pondělí 21. 2. 2022. Žalobkyni tedy byl přiznán úrok z prodlení v požadované výši 10 % ročně (což je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ) z dosud nevrácené části bezdůvodného obohacení za dobu od 22. 2. 2022, kdy již žalovaný prokazatelně byl v prodlení, do zaplacení. Ohledně všech zbývajících žalobou uplatněných částek, včetně zbytku požadovaného příslušenství za dobu, kdy žalovaný podle závěrů soudu nebyl v prodlení, musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
15. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalovaný byl ve věci úspěšnější, měl by tak vůči žalobkyni právo na poměrnou náhradu nákladů řízení. Jelikož však žalovaný byl v řízení nečinný a žádné náklady v řízení mu nevznikly, přičemž pro jeho pasivitu nelze uvažovat ani o paušální náhradě nákladů řízení dle § 151 o. s. ř. o. s. ř. , nebyla žalovanému náhrada nákladů řízení přiznána.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li povinná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí.