Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
7 C 205/2022-48
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Turnovskou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem sídliště Hůrka číslo, PSČ obec
o 7 885 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala úhrady úroku z úvěru ve výši 1 350 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 535 Kč, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 387 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala úhrady úroku z úvěru ve výši 1 350 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 535 Kč, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 387 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Předmětem řízení zahájeného návrhem žalobkyně, doručeným podepsanému soudu dne datum, byl požadavek na zaplacení částky 7 885 Kč s příslušenstvím. Návrh žalobkyně odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému dne datum spotřebitelský úvěr ve výši 5 000 Kč. Neboť žalovaný ke dni splatnosti úvěru, tj. k datu datum, neuhradil ničeho, požaduje žalobkyně úhradu dlužné částky sestávající z jistiny úvěru a úroku z úvěru v celkové výši 6 350 Kč, dále zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % z dlužné jistiny 5 000 Kč ode dne následujícího po splatnosti pohledávky, tj. od datum do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny, ohledně níž je dlužník v prodlení. Smluvní pokuta byla žalobkyní vyčíslena ke dni vydání předžalobní upomínky, tj. ke dni datum, ve výši 1 535 Kč.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
3. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “) tedy na jistině
10 000 Kč (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné.
4. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
5. Po provedení dokazování listinnými důkazy založenými do spisu žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: žalovaný a žalobkyně uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet částku 5 000 Kč dne datum. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného dotazníkem vyplněným žalovaným, ze kterého je patrný měsíční příjem i měsíční výdaje žalovaného. Příjem žalovaného byl doložen ze strany žalovaného třemi výplatními páskami a dále ověřen prostřednictvím aplikace Kontomatik. Totožnost žalovaného byla ověřena z jeho občanského průkazu a z řidičského průkazu. Žalovaný netvrdil a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. Žalobkyně žalovaného upomínala o zaplacení žalovaných částek.
6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a dle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli
10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
12. Podle § 586 odst. 1 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Dle odstavce 2 uvedeného ustanovení se považuje právní jednání za platné, nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání.
13. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
14. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.
15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
17. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I. a II. rozsudku).
19. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to co do výše 5 000 Kč spolu s úrokem z prodlení.
20. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany žalobkyně, coby poskytovatele úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalovaného. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně úvěruschopnost žalovaného zkoumala, avšak ze zjištěných skutečností nevyvodila správný závěr. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného dotazníkem vyplněným žalovaným, ze kterého je patrný jeho měsíční příjem i měsíční výdaje. Příjem žalovaného byl doložen ze strany žalovaného třemi výplatními páskami a dále ověřen prostřednictvím aplikace Kontomatik. Žalovaný uvedl, že žije s rodinou, jeho příjmy představují částku 21 000 Kč čistého měsíčně, výdaje 10 000 Kč měsíčně. Ze žalobcem založeného výpisu z účtu žalovaného za období od datum do datum však vyplývá, že zůstatek na účtu žalovaného byl v řádech jednotek korun. Ze založeného výpisu je také zřejmé, že žalovaný si půjčoval částky v řádu tisíců korun i u jiných společností. Žalobkyně tak žalovanému neměla úvěr poskytnout, neboť z informací, které o žalovaném zjistila, nevyplývá, že žalovaný byl v době sjednávání smlouvy o úvěru schopen poskytnutý úvěr splácet. S ohledem na ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za použití § 588 o. z. nelze než uzavřít, že účastníky uzavřená smlouva je absolutně neplatná, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a zároveň zjevně narušuje veřejný pořádek. V takovém případě je soud povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného.
21. Vzhledem k tomu, že soud smlouvu shledal jako absolutně neplatnou, posoudil ve vztahu k částce 5 000 Kč danou věc dle ustanovení § 2991 o. z. o bezdůvodném obohacení.
22. Žalobkyně prokázala, že na bankovní účet žalovaného odeslala dne datum částku 5 000 Kč, a žalovanému tedy vznikla povinnost toto plnění provedené bez právního důvodu vydat. Soud proto v této části žalobě vyhověl, žalobkyni též náleží nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. o. s. ř.
23. S ohledem na shora uvedené soudu nezbylo, než nárok žalobkyně na zaplacení úroku z úvěru ve výši 1 350 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 535 Kč zamítnout.
24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla ve věci úspěšná ze 63 % právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 26 % (63 % úspěch – 37 % neúspěch žalobkyně). Celkové náklady žalobkyně činí částku 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 885 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč 26 % nákladů představuje po zaokrouhlení částku 387 Kč. Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. o. s. ř. nebo návrh na soudní exekuci podle zák. č. 120/2001 Sb. , jímž se vydává exekuční řád.