Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
14 C 53/2022-35
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Královou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 13 868 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částku 3 868 Kč s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 10 000 Kč od 19. 2. 2017 do 15. 1. 2021 kapitalizovaným částkou 8 316,24 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 19. 2. 2017 do 15. 1. 2021 kapitalizovaným částkou 3 190,93 Kč, s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do 28. 2. 2021, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 996 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 3. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částku 3 868 Kč s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 10 000 Kč od 19. 2. 2017 do 15. 1. 2021 kapitalizovaným částkou 8 316,24 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 19. 2. 2017 do 15. 1. 2021 kapitalizovaným částkou 3 190,93 Kč, s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do 28. 2. 2021, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 996 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 13 868 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný dne 23. 4. 2016 uzavřel se společností právnická osoba smlouvou anonymizována dvě slova číslo dle níž mu byla poskytnuta částka 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit včetně úroku ve výši 20,98 % ročně kapitalizovaného částkou 910 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso ve výši 3 000 Kč, tj. celkem částku 15 910 Kč v pravidelných týdenních splátkách po 376 Kč počínaje 30. 4. 2016 a s poslední splátkou splatnou dne 18. 2. 2017. Žalovaný však uhradil pouze částku 2 300 Kč, kterou žalobkyně započetla na úrok ve výši 910 Kč, na poplatek za administrativní činnost co do částky 891,38 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek co do částky 459,14 Kč, na poplatek za životní pojištění co do částky 39,48 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021. Žalovaná částka se skládá z dlužné jistiny 10 000 Kč, úroku ve výši 20,98 % ročně z částky 10 000 Kč od 19. 2. 2017 do 15. 1. 2021 kapitalizovaného částkou 8 316,24 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 19. 2. 2017 do 15. 1. 2021 kapitalizovaného částkou 3 190,93 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalovaný ač řádně předvolán, se k jednání soudu nedostavil, ani včas nepožádal o jeho odročení, žalobkyně se z jednání omluvila a výslovně souhlasila s tím, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti, soud proto jednal a rozhodl v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez přítomnosti účastníků.
4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: anonymizováno 23. 4. 2016 došlo byla mezi společností právnická osoba a žalovaným podepsána smlouva označená jako„ smlouva anonymizována dvě slova číslo“, kterou se právnická osoba anonymizováno zavázala poskytnout žalovanému v hotovosti částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, úrok ve výši 20,98 % ročně kapitalizovaný částkou 910 Kč, poplatek za hotovostní inkaso ve výši 3 000 Kč a úplatu za zařazení do pojišťovacího programu ve výši 258 Kč, tj. celkem částku 16 168 Kč, to ve 43 týdenních splátkách po 376 Kč, splatných v hotovosti, s první splátkou splatnou 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy (smlouvou anonymizována dvě slova číslo). Zároveň byl žalovaný zařazen do pojistného programu, kdy mu takto bylo sjednáno pojištění pro případ smrti či invalidity (zařazením zákazníka do pojistného programu).
5. V kartě zákazníka jsou uvedeny osobní údaje žalovaného, a dále z této karty soud zjistil, že je zde zaškrtnuto, že žalovaný má učňovské vzdělání, je ženatý a s manželkou bydlí ve společné domácnosti a to v nájmu v rodinném domě adresa v obci obec, s náklady na bydlení 1 500 Kč měsíčně a dalšími výdaji na bydlení ve výši 4 500 Kč měsíčně, dále je zde uvedeno, že žalovaný je od 1/ 2016 nezaměstnaný s příjmem ze sociálních dávek (blíže nespecifikovaných) ve výši 10 226 Kč měsíčně (kartou zákazníka).
6. Dne 15. 1. 2021 uzavřela právnická osoba anonymizováno s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, kterou se právnická osoba anonymizováno zavázala postoupit na žalobkyni soubor pohledávek ze smluv o spotřebitelském úvěru, uvedených v seznamu pohledávek, mezi nimi pohledávku za žalovaným identifikovanou označením žalovaného a číslem smlouvy (smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postupovaných pohledávek).
7. Dopisem ze dne 12. 2. 2021, podaným k poštovní přepravě dne 15. 2. 2021, právnická osoba anonymizováno informovala žalovaného o postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni a vyzvala jej k úhradě celkem částky 13 868 Kč ve lhůtě 10 dnů od obdržení dopisu (oznámením o postoupení pohledávky, podacím archem).
8. Před podáním žaloby žalobkyně dne 14. 5. 2021 zaslala žalovanému předžalobní upomínku (předžalobní upomínkou, podacím archem).
9. Pokud je o závěr o skutkovém stavu, pak soud odkazuje na skutková zjištění výše, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.
10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
11. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
12. Podle § 420 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele (odst. 1). Pro účely ochrany spotřebitele a pro účely § 1963 se za podnikatele považuje také každá osoba, která uzavírá smlouvy související s vlastní obchodní, výrobní nebo obdobnou činností či při samostatném výkonu svého povolání, popřípadě osoba, která jedná jménem nebo na účet podnikatele (odst. 2).
13. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1).
14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
16. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
18. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plit v důsledku prodlení věřitele.
19. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
20. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
21. Na základě shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům: anonymizováno legitimace žalobkyně vychází z § 1879 a násl. o. z., kdy se žalobkyně stala nabyvatelem pohledávky za žalovaným, o změně v osobě věřitele byl žalovaný řádně informován. Mezi žalobkyní (její předchůdkyní, dále však pro zjednodušení označována jako žalobkyně) a žalovaným (žalobkyně coby podnikatel ve smyslu § 420 o. z. a žalovaný jako spotřebitel ve smyslu § 419 o. z.) byla uzavřena spotřebitelská smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., Jelikož žalovaný vystupoval jako spotřebitel a žalobkyně jako podnikatel, na uzavřenou smlouvu pak soud aplikoval právní úpravu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru), kdy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je dle § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru, neplatná, neboť právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, aniž by před jeho poskytnutím relevantním způsobem zkoumala schopnost žalovaného daný úvěr splácet.
22. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovateli úvěru před uzavřením smlouvy ukládá posoudit schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěryschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr má poskytovatel posoudit na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
23. Byť § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru upravuje pro případ porušení povinnosti věřitele upravené v § 86 toliko relativní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, dle aktuální judikatury název soudu mají obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle název soudu třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález název soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ústavní nález). Z výše uvedených závěrů název soudu tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení § 588 občanského zákoníku absolutní neplatnost takového právního jednání, k níž je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. K tomu nutno dodat, že uvedené závěry byly promítnuty do nového znění uvedeného ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru s účinností od 29. 5. 2022.
24. V tomto konkrétním případě žalobkyně ani přes výzvu soudu ze dne 24. 2. 2022 dostatečným způsobem nedoložila, že před uzavřením smlouvy s vynaložením odborné péče zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet. Této povinnosti se žalobkyně nemůže zbavit tím, že ve smlouvě zakotví ustanovení, dle něhož žalovaný s podpisem smlouvy stvrzuje, že jeho schopnost splácet byla před uzavřením smlouvy s odbornou péči posouzena, neboť žalovaný nedisponuje odbornými znalostmi, a přenášet takto povinnost vynaložení odborné péče je zcela v rozporu s účelem daného ustanovení, kterým je ochrana spotřebitele a potažmo celé společnost před nezodpovědným zadlužováním. Žalobkyně nijak nedoložila, že by při uzavření smlouvy jakkoliv prověřila stávající zadluženost žalovaného, žalovaný uvedl, že je nezaměstnaný s příjmem ze sociálních dávek ve výši 10 226 Kč měsíčně, a výdaje na bydlení ve výši 1 500 Kč se jeví jako podhodnocené, celkové výdaje ve výši 6 000 Kč měsíčně nedosahují ani součtu životního minima a normativních nákladů na bydlení, nadto není zřejmé, zda žalobkyně vycházela z jiných podkladů, než z tvrzení žalovaného. příjmení klienta tak soud považuje za nezpůsobilou prokázat, že žalobkyně s odbornou péčí zkoumala poměry žalovaného, neboť už z údajů uvedených žalovaným bez dalšího vyvstávají na první pohled pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Že tyto pochybnosti jsou důvodné, vyplynulo záhy po čerpání úvěru, neboť žalovaný úvěr nebyl schopen splácet a za celou dobu uhradil (dle tvrzení žalobkyně ničím nepodloženého) pouze částku 2 300 Kč. Za této konkrétní situace tak žalobkyně měla před poskytnutím úvěru vynaložit více úsilí při posuzovaní majetkových poměrů žalovaného a zabývat se jejími příjmy a výdaji, případně též příjmy a výdaji dalších členů domácnosti žalovaného. Pokud tak žalobkyně neučinila a přes uvedené úvěr žalovanému poskytla, je smlouva o úvěru neplatná. Zástupce žalobkyně se nedostavil k ústnímu jednání, k němuž byl řádně předvolán, čímž se sám připravil o možnost procesního poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. (srov. usnesení název soudu z 27. 10. 2020, sp. zn. ústavní nález a rozhodnutí název soudu z 24. 3. 2010, sp. zn. spisová značka).
25. Nadto je posuzovaná smlouva absolutně neplatná i z dalšího důvodu. V posuzovaném případě žalobkyně žalovanému poskytla částku 10 000 Kč, za poplatek 2 000 Kč a kapitalizovaný úrok 910 Kč a dále měl žalovaný uhradit poplatek za hotovostní inkaso splátek 3 000 Kč. Odhlédneme-li od poplatku za hotovostní inkaso, činila RPSN 258 % (anonymizováno RPSN | anonymizováno finančního arbitra webová adresa). Z databáze příjmení se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu v době uzavření smlouvy (duben 2016) činila 11,51 %. Ve smlouvě byla tedy více než 20násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. (srovnej judikaturu název soudu, podle které není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, viz rozhodnutí sp. zn. spisová značka a sp. zn. spisová značka)
26. Soud tedy uzavřel, jak je již uvedeno výše, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná. Je-li pak neplatná smlouva, tak včetně všech ujednání o úrocích, smluvní pokutě a náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením.
27. Jestliže žalobkyně přes neplatnost smlouvy o úvěru poskytla žalovanému částku 10 000 Kč, plnila tak z neplatné smlouvy a vzniklo jí dle § 2993 o. z. právo na vrácení toho, co plnila. Bezdůvodné obohacení na straně žalovaného činí částku 10 000 Kč, když nebylo prokázáno, zda a jakou částku žalovaný žalobkyni uhradil. Dle výše uvedeného tak soud žalobě co do částky 10 000 Kč vyhověl a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit, a to včetně zákonného úroku z prodlení z této částky dle § 1968 a § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., do prodlení se přitom žalovaný dostal první výzvou k peněžitému plnění (srov. rozhodnutí název soudu sp. zn. spisová značka, ze dne 7. 4. 2010). Splatnost bezdůvodného obohacení nastala až na výzvu žalobkyně podanou k poštovní přepravě dne 15. 2. 2021, ve které žalobkyně stanovila žalovanému lhůtu k plnění v délce 10 dnů obdržení upomínky, fikce doručen dle § 573 občanského zákoníku nastala dne 18. 2. 2021, splatnost bezdůvodného obohacení žalovaného nastala dne 28. 2. 2021, žalovaný se tak ode dne 1. 3. 2021 ocitl v prodlení, přičemž zároveň musel soud přihlédnout k návrhu žalobkyně, která požadovala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 %, ač výše zákonného úroku k počátku prodlení činila 8,25 %.
28. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru soud shledal žalobu ve zbytku nedůvodnou a výrokem II žalobu zamítl.
29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 996 Kč, přičemž tato částka představuje 44,22 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 72,11 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 27,89 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 868 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně. Pro úplnost soud uvádí, že žalobkyni nepřiznal úkon spočívající k doplnění žaloby ze dne 10. 3. 2022, neboť je nepovažuje za účelně vynaložené, neboť tímto podáním žalobkyně doplňovala k výzvě soudu žalobní tvrzení, která však měla být obsažena již v žalobě samé.
30. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.