Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
3 C 225/2021-85
Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Coufalovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa
zastoupená advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph. D.
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem trvale obec a číslo, PSČ obec
o zaplacení částky 18.586 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2.132 Kč a zákonný úrok z prodlení
8,25% ročně z částky 2.132 Kč od 29. 5. 2021 do zaplacení, to vše do čtyř měsíců od právní moci tohoto rozsudku.
II. Návrh, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 16.454 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1785,15 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4.981,62 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 7.269,84 Kč od 16. 1. 2021 do 28. 5. 2021 a zákonný úrok z prodlení z částky 5.137,84 Kč od 29. 5. 2021 do zaplacení, úrok 23,72 % ročně z částky 7269,84 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.414,39 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4.167,63 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 5.652,58 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, úrok 23,72 % ročně z částky 5.652,58 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 378,11 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1.114,13 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 1368,06 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a úrok 23,72 % ročně z částky 1368,06 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2.132 Kč a zákonný úrok z prodlení 8,25% ročně z částky 2.132 Kč od 29. 5. 2021 do zaplacení, to vše do čtyř měsíců od právní moci tohoto rozsudku.</b> II. Návrh, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 16.454 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1785,15 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4.981,62 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 7.269,84 Kč od 16. 1. 2021 do 28. 5. 2021 a zákonný úrok z prodlení z částky 5.137,84 Kč od 29. 5. 2021 do zaplacení, úrok 23,72 % ročně z částky 7269,84 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.414,39 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4.167,63 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 5.652,58 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, úrok 23,72 % ročně z částky 5.652,58 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 378,11 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1.114,13 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 1368,06 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a úrok 23,72 % ročně z částky 1368,06 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, se zamítá. <b>III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se návrhem ze dne datum, doplněným podáním ze dne datum, domáhá uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku celkem 18.586 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. A to z titulů:
-) smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo rok uzavřené dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně společnost právnická osoba, IČO a žalovaným. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 8.000 Kč a žalovaný se zavázal tyto žalobkyni splatit spolu s úrokem 1.120 Kč, poplatkem za administrativní činnost 1.600 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 3.200 Kč v 58 týdenních splátkách po 240 Kč. Žalovaný na svůj závazek uhradil toliko 4.480 Kč. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny 7.269,84 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 2.170,16 Kč. Dále požaduje zaplacení úroku 23,72 % ročně a zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny. Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdce splnil svoji povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost žadatele o úvěr posouzením informací poskytnutých žadatelem a uvedených v kartě zákazníka a dále na základě dokumentů doložených žadatelem. Aktivní legitimaci dovozuje žalobkyně ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, na kterou nereagoval.
-) smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně společnost právnická osoba, IČO a žalovaným. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 8.000 Kč a žalovaný se zavázal tyto žalobkyni splatit spolu s úrokem 1.120 Kč, poplatkem za administrativní činnost 1.600 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 3.200 Kč v 58 týdenních splátkách po 240 Kč. Žalovaný na svůj závazek uhradil toliko 6.580 Kč. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny 5.652,58 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 1.687,42 Kč. Dále požaduje zaplacení úroku 23,72 % ročně a zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny. Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdce splnil svoji povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost žadatele o úvěr posouzením informací poskytnutých žadatelem a uvedených v kartě zákazníka a dále na základě dokumentů doložených žadatelem. Aktivní legitimaci dovozuje žalobkyně ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, na kterou nereagoval.
-) smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo uzavřené dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně společnost právnická osoba, IČO a žalovaným. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 6.000 Kč a žalovaný se zavázal tyto žalobkyni splatit spolu s úrokem 840 Kč, poplatkem za administrativní činnost 1.200 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 2.400 Kč v 58 týdenních splátkách po 183 Kč. Žalovaný na svůj závazek uhradil toliko 8.808 Kč. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné jistiny 1.368,06 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 408,33 Kč a dlužného poplatku za pojištění 29,61 Kč. Dále požaduje zaplacení úroku 23,72 % ročně a zákonných úroků z prodlení z dlužné jistiny. Žalobkyně dále uvedla, že její právní předchůdce splnil svoji povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost žadatele o úvěr posouzením informací poskytnutých žadatelem a uvedených v kartě zákazníka a dále na základě dokumentů doložených žadatelem. Aktivní legitimaci dovozuje žalobkyně ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne datum. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, na kterou nereagoval.
2. Žalovaný se na výzvu soudu ve věci nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.
3. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů.
4. Soud ve věci provedl dokazování listinami – kartou zákazníka ze dne datum, souhlasem žadatele, prohlášením žadatele ze dne datum, kartou zákazníka – hodnocení bonity ze dne
datum, kartou zákazníka – hodnocení bonity ze dne datum, smlouvou o půjčce číslo ze dne datum, informací o zařazení zákazníka do pojistného programu ze dne
datum, smlouvou o půjčce číslo ze dne datum, smlouvou o půjčce číslo 2010 ze dne datum, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postoupených pohledávek strana 23 z 50, oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum včetně dokladu (podací lístek) o odeslání žalovanému dne datum, výzvou k plnění ze dne datum včetně dokladu (podací lístek) o odeslání žalovanému dne datum.
5. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:
Dne datum uzavřel žalovaný se společností právnická osoba smlouvu o zápůjčce číslo rok v režimu spotřebitelské smlouvy. Žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 8.000 Kč a žalovaný se zavázal zápůjčku splatit spolu s úrokem 1.120 Kč (23,72 % ročně), poplatkem za administrativní činnost 1.600 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 3.200 Kč v 58 týdenních splátkách po 240 Kč. Žalovaný na svůj závazek uhradil toliko 4.480 Kč. Pohledávka ze smlouvy o zápůjčce byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva dne
datum. Úvěruschopnost žalovaného byla posouzena na základě informací poskytnutých žadatelem a uvedených v kartě zákazníka a ověřena z dokumentů doložených žadatelem.
Dne datum uzavřel žalovaný se společností právnická osoba smlouvu o zápůjčce číslo v režimu spotřebitelské smlouvy. Žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 8.000 Kč a žalovaný se zavázal zápůjčku splatit spolu s úrokem 1.120 Kč, poplatkem za administrativní činnost 1.600 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 3.200 Kč v 58 týdenních splátkách po 240 Kč. Ve smluvních podmínkách je uveden úrok 23,72 % ročně. Žalovaný na svůj závazek uhradil toliko 6.580 Kč. Pohledávka ze smlouvy o zápůjčce byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva dne datum. Úvěruschopnost žalovaného byla posouzena na základě informací poskytnutých žadatelem a uvedených v kartě zákazníka a ověřena z dokumentů doložených žadatelem.
Dne datum uzavřel žalovaný se společností právnická osoba smlouvu o zápůjčce číslo v režimu spotřebitelské smlouvy. Žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši
6.000 Kč a žalovaný se zavázal zápůjčku splatit spolu s úrokem 840 Kč, poplatkem za administrativní činnost 1.200 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 2.400 Kč v 58 týdenních splátkách po 183 Kč. Dále byl smlouvou sjednán poplatek za zařazení do pojišťovacího programu ve výši 174 Kč. Ve smluvních podmínkách je uveden úrok 23,72 % ročně. Žalovaný na svůj závazek uhradil toliko 8.808 Kč. Pohledávka ze smlouvy o zápůjčce byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva dne datum. Úvěruschopnost žalovaného byla posouzena na základě informací poskytnutých žadatelem a uvedených v kartě zákazníka a ověřena z dokumentů doložených žadatelem.
6. Z informačního systému Okresního soudu ve Vyškově soud zjistil, že v letech 2012 -2015 bylo proti žalovanému zahájeno sedm exekučních řízení.
7. Z registru CEO soud zjistil, že žalovaný je od roku rok rozvedený a má anonymizováno děti (anonymizováno rok a rok), které byly v době sjednávání předmětných spotřebitelských úvěrů již zletilé.
8. Na základě výslovného ujednání stran obsaženého ve smlouvách o zápůjčce číslo číslo se smluvní vztahy řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (ve znění platném v době poskytnutí zápůjčky).
9. Na základě výslovného ujednání stran obsaženého o zápůjčce číslo rok se smluvní vztah řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (ve znění platném v době poskytnutí zápůjčky).
10. V souladu s ustanovením § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastoupenou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
11. Dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru (platném v době poskytnutí úvěru), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
12. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
13. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
14. Dle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb.
17. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. března 2020, vydaném ve věci C -679/18, uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě (v tamních poměrech úpravě obsažené v ustanoveních § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru), podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“
18. S ohledem na aktuální judikaturu (srovnej Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. března 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2021, sen. zn. 29 ICdo 3/2021) je soud povinen zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost. Jak uvedl Ústavní soud v Nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18: Poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. … Proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům … subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.
19. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný v postavení spotřebitele (dlužníka) uzavřeli dne
datum, dne datum a dne datum smlouvy o zápůjčce, ve všech třech případech se jednalo o spotřebitelské smlouvy. Ve všech případech se jednalo o komerčně nazývaný„ rychlý“ spotřebitelský úvěr nabízený mimo jiné osobám v postavení spotřebitele, poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by zápůjčku od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s jejich osobou. Povinností žalobkyně bylo vždy posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Právní předchůdce žalobkyně mohl dle platné zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Věřitel měl poskytnout úvěr jen tehdy, pokud bude spotřebitel schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. Věřitel tak byl před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vyžádat si od žalovaného sdělení o jeho veškerých příjmech, které měl prokázat a dále si vyžádat přehled jeho výdajů (výdaje na bydlení, energie, běžné potřeby, splátky jiných závazků apod.) a tyto příjmy a výdaje porovnat takovým způsobem, aby zjistil, zda je žalovaný fakticky schopen dlužnou částku uhradit.
20. Ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru resp. ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. představují pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Důsledkem nesplnění povinnosti stanovené v uvedených ustanoveních zákona o spotřebitelském úvěru je neplatnost smlouvy o úvěru, a s ohledem na judikaturu, jak byla citována shora, se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti.
21. Jak vyplývá z předložených listinných důkazů v případě smlouvy číslo ze dne datum, právní předchůdce žalobkyně ověřoval úvěruschopnost žalovaného z informací uvedených samotným žadatelem v kartě zákazníka. Dle této karty byl žalovaný rozvedený, neměl žádné nezaopatřené děti, žil v nájemním bytě s partnerkou od roku 2010 a byl zaměstnaný v pracovním poměru u zaměstnavatele se sídlem v obec. Příjmy žalovaného tvořila mzda ve výši 14.000 Kč měsíčně. Měsíční výdaje žalovaného jsou vyčísleny částkou 3.000 Kč – nájem/inkaso, výdaje domácnosti 3.000 Kč, splátky úvěrů 1.500 Kč. Z karty vyplývá, že žadatel měl další zápůjčku/úvěr u příjmení jméno se splátkou 1.500 Kč měsíčně. Dále je zde uvedeno, že žalovaný nemá žádné zápůjčky nebo úvěry mimo příjmení jméno. Žalovaný uvedl, že je proti němu vedena jedna exekuce. K ověření finanční situace doložil žalovaný nájemní smlouvu, výplatní pásky, pracovní smlouvu a SIPO. Soudu není zřejmé (nebylo doloženo), zda z nájemní smlouvy a dokladu SIPO vyplýval údaj o výši nájemného včetně výše úhrad za služby s nájmem poskytované a výše nákladů na bydlení.
22. V případě smlouvy číslo ze dne datum je situace obdobná, právní předchůdce žalobkyně ověřoval úvěruschopnost žalovaného z informací uvedených samotným žadatelem v kartě zákazníka. Dle této karty byl žalovaný rozvedený, neměl žádné nezaopatřené děti, žil v nájemním bytě s partnerkou od roku 2010 a byl zaměstnaný v pracovním poměru u zaměstnavatele se sídlem v obec. Příjmy žalovaného tvořila mzda ve výši 14.000 Kč. Měsíční výdaje žalovaného jsou vyčísleny částkou 3.000 Kč – nájem/inkaso, výdaje domácnosti 3.000 Kč, splátky úvěrů 1.600 Kč. Z karty vyplývá, že žadatel měl další zápůjčku/úvěr u příjmení jméno se splátkou 1.600 Kč měsíčně. Jestliže splátka dle smlouvy číslo činila 183 Kč týdně, pak při sjednávání další zápůjčky v listopadu 2016 měla narůst výše splátky vůči název společnosti z částky 1.500 Kč z července 2016 o 732 Kč (183 x 4). Údaj o celkové splátce vůči příjmení jméno však činí 1.600 Kč. Dále je zde uvedeno, že žalovaný nemá (není vyplněn údaj ANO/NE) žádné zápůjčky nebo úvěry mimo příjmení jméno. Žalovaný uvedl, že proti němu je vedena jedna exekuce. K ověření finanční situace doložil žalovaný nájemní smlouvu, výplatní pásky, pracovní smlouvu a SIPO. Soudu není zřejmé (nebylo doloženo), zda z nájemní smlouvy a dokladu SIPO vyplýval údaj o výši nájemného včetně výše úhrad za služby s nájmem poskytované a výše nákladů na bydlení.
23. V případě smlouvy číslo rok ze dne datum právní předchůdce žalobkyně ověřoval úvěruschopnost žalovaného z informací uvedených samotným žadatelem v kartě zákazníka. Dle této karty byl žalovaný rozvedený, žil v nájemním bydlení s partnerkou od roku 2009 a byl zaměstnaný v pracovním poměru na dobu u zaměstnavatele zaměstnavatel obec forma společnosti forma společnosti forma společnosti, se sídlem adresa. Příjmy žalovaného tvořila mzda ve výši 10.000 Kč a dále nespecifikovaný příjem 2.000 Kč. Měsíční výdaje žalovaného jsou vyčísleny částkou 2.000 Kč – nájem/inkaso, osobní výdaje 3.500 Kč, splátky úvěrů 2.900 Kč. Z karty vyplývá, že žadatel měl další zápůjčku/úvěr u příjmení jméno se splátkou 2.400 Kč měsíčně. Jestliže splátka dle smlouvy číslo činila 183 Kč týdne a splátka dle smlouvy číslo činila 240 Kč, pak při sjednávání další zápůjčky v lednu 2017 měla narůst výše splátky vůči název společnosti z částky 1.600 Kč z listopadu 2016 o 960 Kč (240 x 4) na 2.590 Kč. Údaj o celkové splátce vůči příjmení jméno však činí 2.400 Kč. Dále je zde uvedeno, že žalovaný nemá žádné zápůjčky nebo úvěry mimo příjmení jméno. Žalovaný uvedl, že proti němu jsou vedeny dvě exekuce. K ověření finanční situace doložil žalovaný výplatní pásky a složenky k příjmům. Žalovaným nebylo předloženo a právním předchůdcem žalobkyně nebylo vyžadováno ničeho k prokázání celkových výdajů na bydlení – aktuální výše nájemného a výše úhrad za služby s nájmem poskytované, to vše i přes to, že od posledního prověřování úvěruschopnosti došlo ke snížení nákladů na bydlení o 1.000 Kč, přitom z dalších uvedených údajů je zřejmé, že nedošlo ke změně bydlení, adresa žadatele zůstala nezměněna.
24. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že při sjednávání prvního spotřebitelského úvěru dne datum se žalobkyně zabývala poměry žalovaného, avšak dle závěru soudu tak neučinila dostatečně, s vynaložením odborné péče. Žalobkyně byla před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinna si vyžádat od žalovaného sdělení o jeho veškerých příjmech, které měl prokázat (např. výpisem z účtu, výplatní páskou) a dále si vyžádat přehled jeho výdajů (výdaje na bydlení, energie, běžné potřeby, splátky jiných závazků, náklady na dopravu apod.) a tyto příjmy a výdaje porovnat takovým způsobem, aby zjistila, zda je žalovaný fakticky schopen dlužnou částku uhradit. Z informací zjištěných soudem byla finanční situace a tedy i úvěruschopnost žalovaného špatná, jeho příjem činil toliko 14.000 Kč. Výdaje žalovaného byly stanoveny částkou 3.000 Kč na bydlení a 3.000 Kč na domácnost. Soud však zcela postrádá ověření předchozího dluhového zatížení žalovaného, např. lustrací v rejstříku NRKI/BRKI, registru příjmení nebo registru evidence exekucí. Žalovaný uvedl, že je proti němu vedena jedna exekuce, z evidence soudních řízení je soudu známo, že právnická osoba název společnosti v roce 2016 proti žalovanému žádné exekuční řízení nevedla, z tohoto úhlu pohledu je pak zřejmé, že žalovaný měl další závazky mimo příjmení jméno a soudu není zřejmé, jak se s takovou informací poskytovatel úvěru vypořádal, jak ji vyhodnotil v kontextu sjednávané zápůjčky, z jakého důvodu není splátka exekuce zahrnuta jako další výdaj žalovaného.
25. Stejný stav se pak zopakoval v případě sjednávání spotřebitelského úvěru dne datum. Poskytovatel úvěru zcela formálně vypsal údaje o předchozím dluhovém zatížení žadatele, které navíc nijak nenavazuje na předchozí posuzování a nijak nezohlednil žalovaným uváděnou jednu exekuci.
26. V případě sjednávání spotřebitelského úvěru dne datum je nad rámec shora uvedených nedostatků a nejasností navíc uváděn nižší výdaj na bydlení, aniž by byla tato informace poskytovatelem ověřena z nájemní smlouvy nebo dokladu SIPO, stejně tak nebyl nijak zohledněn údaj o dvou exekučních řízeních vedených proti žalovanému. Poskytovatel úvěru nijak nezohlednil změnu zaměstnání žadatele, který měl sídlo v obec a je tedy zřejmé, že do výdajové stránky se musely promítnout také zvýšené náklady na dopravu do zaměstnání.
27. Samotná skutečnost, že má žalovaný stabilní příjem, není postačující pro prokázání jeho úvěruschopnosti, pokud není dostatečně zkoumána jeho výdajová stránka, případně je-li žadatel výrazně nad výši tohoto příjmu zadlužen (a toto riziko v případě osob, které vyhledávají nebankovní poskytovatele úvěru, zásadně existuje). Za této situace by obezřetný a rozumný úvěrující vyžadoval po osobě žadatele bližší informace k jeho majetkové situaci (k jeho výdajům), případně více tyto informace ověřoval z nezávislých zdrojů.
28. Z údajů zjištěných poskytovatelem úvěru žalobkyni k posouzení úvěruschopnosti nelze v žádném případě vyhodnotit, zda se u žadatele jedná o osobu solventní či nikoli. Ačkoli to žalobkyně v obecné rovině tvrdí, v konkrétních případech smluv, jež jsou předmětem řízení, neprokázala, že by zjišťovala (ověřovala) výdaje žadatele – náklady na bydlení, výši dluhového zatížení, náklady na dopravu do zaměstnání. Na základě informací, které žalobkyně měla, si nemohla učinit odůvodněný závěr, že žalovanému lze úvěr poskytnout, naopak s ohledem na údaje uváděné žalovaným stran jeho výdajů bylo namístě další prověřování a vyšší míra uvážení možnosti žadatele řádně splácet. Nebankovní poskytovatel úvěru musí o to více dbát řádného zjištění tvrzených informací (byť by žalovaným skutečně takto byly tvrzeny bez dalšího) a nespoléhat se pouze na tvrzení klientů, kteří žádají o poskytnutí peněžních prostředků.
29. V souzené věci tak lze uzavřít, že žalobkyně (resp. její právní předchůdce) nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr, neboť toto posouzení proběhlo vždy víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem pouze vykázat údaje, které měly (při zběžném a povrchním pohledu) nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele zkoumána (s kladným výsledkem) byla.
30. V souladu s uvedenými závěry soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum, dále smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum a stejně tak smlouvy o zápůjčce číslo rok ze dne datum.
31. Na základě neplatných smluv bylo žalovanému poskytnuto plnění celkem 22.000 Kč. Žalovaný podle tvrzení žalobkyně zaplatil 4.480 Kč, 6.580 Kč a 8.808 Kč, celkem 19.868 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Uvedené tvrzení žalovaný nezpochybnil. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni 2.132 Kč. Soud proto žalovaného k zaplacení této částky zavázal. Ve vztahu k požadovanému zákonnému úroku z prodlení z částky 2.132 Kč, přiznal soud žalobkyni tento úrok od 29. 5. 2021 tj. ode dne následujícího po dni, který žalobkyně stanovila jako poslední den lhůty k zaplacení dluhu v předžalobní výzvě ze dne datum, do zaplacení. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl.
32. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu a s odkazem na ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru, které stanovuje limity pro vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru v případě neplatnosti smlouvy pro porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost dlužníka, v době přiměřené možnostem“ spotřebitele, stanovil soud splatnost dlužné částky v době přiměřené možnostem žalovaného. Vzhledem k nečinnosti žalovaného v řízení soud neshledal možnost splácení dlužné částky jako účelnou a stanovil proto splatnost přiznaného dluhu včetně zákonného úroku z prodlení v přiměřené době čtyř měsíců od právní moci rozsudku, tak aby žalovanému poskytl možnost dobrovolného uhrazení a zároveň jej nepřiměřeně nezvýhodnil na úkor žalobkyně.
33. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 18.586 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 2.132 Kč. V dané věci tedy byl úspěšný žalovaný v rozsahu 77,06% (čistý úspěch, kdy od úspěchu žalovaného se odečítá jeho neúspěch). Žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.