Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
5 C 232/2022-20
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Šturcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částka
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s 11,75 % úrokem z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zákonným úrokem ročně z částky částka od datum do datum, dále z částky částka od datum do zaplacení a s 18,12 % ročním úrokem z částky částka od datum do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku částka k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, advokáta, se sídlem adresa, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s 11,75 % úrokem z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zákonným úrokem ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], dále z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s 18,12 % ročním úrokem z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum domáhala na žalované zaplacení částky částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka od datum do datum, úroku 18,12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 11,75 % a náhrady nákladů řízení. Uvedla, že žalovaná dne datum požádala prostřednictvím žádosti o klasický úvěr číslo právní předchůdkyni žalobkyně právnická osoba anonymizována tři slova, podnikající v České republice prostřednictvím právnická osoba (dříve právnická osoba), se sídlem adresa, IČO, elektronickou formou o poskytnutí úvěru. Žádosti bylo vyhověno a právní předchůdkyně poskytla žalované úvěr číslo ve výši částka a žalovaná se zavázala splácet poskytnutý úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 18,12 % p. a. v pravidelných 24 měsíčních splátkách po částka, a to dle smlouvy, rámcové smlouvy, produktových podmínek a všeobecných obchodních podmínek. Žalovaná úvěr nesplácela podle smluvních podmínek a splátky nezasílal řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně dne datum úvěr zesplatnila. Dlužná částka ve výši částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši částka, poplatků ve výši částka, pokut ve výši částka a pojistného ve výši částka. Kapitalizovaný smluvní úrok ve výši částka se skládá z úroku, který se žalovaná zavázala splácet spolu se splátkou jistiny dle podmínek smlouvy vždy k 17. dni v měsíci. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne datum mezi společností žalobkyní a právní předchůdkyní žalobkyně, nabyla žalobkyně pohledávku za žalovanou, což žalované oznámila. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu. Žalovaná však ani přes tuto výzvu svůj dluh neuhradila.
2. Soud vydal ve věci elektronický platební rozkaz číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, který se však nepodařilo doručit žalované do vlastních rukou, proto byl usnesení číslo jednací ze dne datum rozhodnutí zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání.
3. Žalovaná se na jednání před soudem bez omluvy nedostavila a k věci se nevyjádřila. Žalobkyně omluvila svou neúčast na jednání a požádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Z tohoto důvodu soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ).
4. Soud provedl dokazování smlouvou o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek, včetně poštovního archu, žádostí o klasickém úvěru, akceptačním dopisem, výpisem z úvěru, všeobecnými obchodními podmínkami, odstoupením od úvěrové smlouvy, rámcovou smlouvou, produktovými obchodními podmínkami, předžalobní výzvou s poštovním archem. Tyto důkazy hodnotil soud jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti podle ust. § 132 o. s. ř. o. s. ř. a další dokazování neprováděl, neboť dosud provedené důkazy považoval za dostatečné. Z dokazování byl zjištěn následující skutkový stav.
5. Mezi právní předchůdkyni žalobkyně právnická osoba anonymizována tři slova, podnikající v České republice prostřednictvím právnická osoba (dříve právnická osoba), se sídlem adresa, IČO a žalovanou byla uzavřena dne datum smlouva o úvěru, na základě žádosti o klasický úvěr číslo. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr číslo ve výši částka. Žalovaná se zavázala splácet dlužnou částku v pravidelných 24 měsíčních splátkách po 1 442 a smluvní úrok ve výši 18,12% p. a. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, proto právní předchůdkyně žalobkyně dne datum zesplatnila úvěr. Na úvěr žalovaná zaplatila po částka, a to ve dnech datum, datum, datum, datum, datum a datum, celkem zaplatila částka Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne datum mezi žalobkyní a právní předchůdkyní žalobkyně, nabyla žalobkyně pohledávku za žalovanou, což žalované oznámila. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu dne datum, žalovaná však svůj dluh nezaplatila.
6. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně v žalobě uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně hodnotila žádost žalované individuálně, v souladu se svými platnými schvalovacími strategiemi a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalované byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Při hodnocení úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyně žalobkyně porovnávala příjem a výdaje žalované odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ.
7. Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a ze zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).
8. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
10. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
14. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Podle ust. § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
16. Podle ust. § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.
17. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
18. Soud rovněž vycházel z ustanovení § 101 odst. 1 , písm. a) a b) občanského soudního řádu , podle kterého k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a b) plnit důkazní povinnost (ust. § 120 odst. 1 ) o.s.ř. Nesplní-li účastník svou povinnost tvrdit skutečnosti, které jsou rozhodující z hlediska skutkové podstaty právního předpisu, který má být aplikován, pak jestliže i po poučení soudem (ust. § 118a odst. 1 , 2 o.s.ř. ) zůstanou skutková tvrzení neúplná, přirozeně nemůže splnit ani svou povinnost důkazní. Jinými slovy, aby mohl účastník nějakou skutečnost dokázat, musí ji především tvrdit. Rozsah povinnosti účastníka tvrdit skutečnosti je určen tím právním předpisem, který má být použit k právnímu posouzení žaloby (srov. dále komentář k ust. § 118a a 120 o.s.ř. o břemeni tvrzení a o břemeni důkazním). Nesplnění povinnosti důkazní a povinnosti tvrzení není procesním právem sankcionováno jako nesplnění jiné procesní povinnosti. Ve sporném řízení je následkem rozhodnutí, které vyzní nepříznivě pro účastníka, který tuto povinnost nesplnil (srov. zejména komentář k ust. § 114b a 118a o.s.ř. ).
19. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru číslo je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. Žalobkyně v žalobě o otázce úvěruschopnosti žalované uvedla tvrzení pouze v obecné rovině o tom, že její právní předchůdkyně zkoumala úvěruschopnost žalované na základě tvrzení žalované a prostřednictvím informací v databázích, a vzhledem k tomu, že se k jednání nedostavila, nemohl ji soud poskytnout poučení, v jakém směru má doplnit tvrzení a důkazní návrhy.
20. K otázce zkoumání úvěruschopnosti soud v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, (PR číslo s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soud ČR (nález ze dne datum, sp. zn. ústavní nález), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.
21. Na základě shora uvedeného soud uzavřel, že úvěruschopnost žalované nebyla před uzavřením smlouvy prověřena. Z uvedeného důvodu je předmětná smlouva absolutně neplatná, a to dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Závěr o absolutní neplatnosti se opírá o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci OPR- právnická osoba GK (C číslo). Uvedeným rozhodnutím bylo dovozeno, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, z nichž vychází právní úprava obsažená v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
22. Z povahy věci, a rovněž s přihlédnutím k citovanému rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie je smyslem institutu posuzování úvěruschopnosti spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru vyhnout se situacím, kdy by úvěr byl poskytnut i osobám, u nichž by bylo lze důvodně pochybovat o tom, že budou schopny úvěr splácet. V uvedené právní úpravě se proto projevuje zájem na zachování veřejného pořádku, neboť uvedená pravidla a hodnoty jsou takového celospolečenského významu, že jejich porušení nelze akceptovat a právní jednání zjevně narušující veřejný pořádek má za následek jeho absolutní neplatnost, ke které soud přihlíží i bez námitky (§ 588 o. z.).
23. Vzhledem k tomu, že soud shledal předmětnou smlouvu dle § 588 o. z. ve spojení s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatnou pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku částka, na kterou žalovaná dle předloženého výpisu uhradila částka, žalované tak zůstala povinnost vydat částku částka. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z těchto částek, a to ode dne následujícího po doručení žaloby žalované, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhů před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Uvedenou částku je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. v obecné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.
24. Ve zbývajícím rozsahu, tedy co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zákonným úrokem ročně z částky částka od datum do datum, dále z částky částka od datum do zaplacení a s 18,12 % ročním úrokem z částky částka od datum do zaplacení, soud žalobu zamítl, když tento nárok má oporu v neplatné smlouvě.
25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že tyto přiznal ve věci úspěšnější žalobkyni. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši částka a náklady právního zastoupení dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátní tarif za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, výzva k plnění, podání žaloby), kdy odměna za jeden úkon činí částku částka, tedy ve výši částka, dále 3 x režijní paušál á částka dle § 14b odst. 5 , celkem tedy částka Celkem náklady řízení včetně 21% DPH částka, jehož je zástupce žalobkyně plátcem, činí částku částka. Jelikož byla žalobkyně z celkové výše dlužné pohledávky částka (součet jistiny částka, kapitalizovaného úroku z prodlení částka, úroku 18,12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení ve výši částka a zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 11,75 % ve výši částka) úspěšná pouze co do částky 18 954 Kč (součet jistiny částka a 11,75 % úroku z částky částka od datum do zaplacení ve výši částka), což představuje 66 % a neúspěšná co do částky částka (součet jistiny částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, zákonného úroku ročně z částky částka od datum do zaplacení ve výši částka a z 18,12 % ročním úrokem z částky částka od datum do zaplacení ve výši částka), což představuje 34 %, uložil soud žalované povinnost uhradit žalobkyni náklady řízení ve výši 32% z částky částka, tedy v částce částka. Soud v dané věci aplikoval § 14b advokátního tarifu, neboť je přesvědčen, že se jedná o opakovaný formulářový návrh, v němž se mění pouze jména účastníků, označení smluv a dlužných částek.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Benešově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle zák. č. 120/2001 Sb. (exekučního řádu).