Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (6)No categories available
10 C 73/2022-75
Okresní soud v Táboře rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Pávkovou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený zástupcem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
o zaplacení 3 900 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 3 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 3 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 3 900 Kč s příslušenstvím. Tuto částku zaplatil žalobce žalovanému dne datum na náhradě nákladů řízení podle rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum. Tento rozsudek byl posléze zrušen rozsudkem Nejvyššího správního soudu č.j. číslo jednací pravomocným dne datum rozhodnutí a v navazujícím řízení před krajským soudem již žalovaný nebyl úspěšný. Dne datum tedy žalobce vyzval žalovaného k vrácení zaplacené náhrady nákladů řízení v uvedené výši. Žalovaný však žalobci dosud neplnil, a to ani částečně.
2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí. Namítl, že mu žalobce náhradu nákladů řízení zaplatil dobrovolně, aniž by navrhl přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti a pokusil se tak vzniku povinnosti k placení nákladů řízení zabránit. Zaplacení takto vynaložené částky pak žalobce neuplatnil v rámci nákladů řízení, naopak se jejich náhrady v řízení o kasační stížnosti a následně i v řízení před krajským soudem výslovně vzdal. Tím došlo k promlčení nároku žalobce, který mohl být uplatněn již v době podání kasační stížnosti. Navíc podle § 60 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb. , soudního řádu správního (dále jen s.ř.s. ) má stát proti neúspěšnému účastníku právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pouze pokud tento účastník není osvobozen od soudních poplatků. V soudním řízení, z něhož žalobce uplatňuje svůj nárok, však žalovaný byl osvobozen od soudních poplatků. Dále v průběhu řízení žalovaný započetl na pohledávku žalobce svoji pohledávku vůči státu ve shodné výši odpovídající náhradě škody vzniklé žalovanému nesprávným úředním postupem založeným vydáním rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích, které bylo v důsledku kasační stížnosti podané žalobcem zrušeno. Tato pohledávka žalovaného na náhradu škody, přestože dosud nebyla uplatněna a není vykonatelná, již existuje a je způsobilá k započtení. Konečně žalovaný poukázal na existenci osobního zájmu úřednice, která se podílela na uložení pořádkové pokuty žalovanému projednávané v předmětném řízení vedeném ve správním soudnictví, na poškozování žalovaného i za cenu porušení zákona, jehož projevem je i šikanózní postup žalobce v nyní projednávané věci a dále na skutečnost, že výzva žalobce k plnění neobsahuje náležitosti podle § 142a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), konkrétně upozornění, že v případě neuhrazení požadované částky bude vyzyvatel iniciovat soudní řízení.
3. Z provedeného dokazování byly zjištěny následující skutečnosti. Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací byla žalobci jako neúspěšnému účastníku řízení uložena povinnost nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 3 900 Kč do třiceti dnů od právní moci rozsudku. Právní moci tento rozsudek nabyl dne datum. Dne datum byla žalovanému zaslána podle výdajového pokladního dokladu žalobce číslo vyplněné poštovní poukázky typu C částka 3 900 Kč. Popsaný rozsudek krajského soudu byl zrušen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne datum pravomocným dne datum a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. V navazujícím řízení již žalovaný podle obsahu rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací nebyl úspěšný a jím podaná žaloba byla zamítnuta. Žádostí žalobce ze dne datum byl žalovaný vyzván k vrácení mj. zaplacených nákladů soudního řízení ze shora uvedeného zrušeného rozsudku ve výši 3 900 Kč ve lhůtě 14 dnů od doručení výzvy.
4. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o.z.) ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo mj. získá majetkový prospěch plněním z právního důvodu, který odpadl. Taktomu bylo i v projednávané věci. Náhradu nákladů řízení v žalobou uplatněné výši zaplatil žalobce žalovanému na základě povinnosti uložené mu rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací. Právě toto rozhodnutí bylo právním důvodem realizovaného plnění. Jestliže v dalším průběhu řízení došlo ke zrušení tohoto rozhodnutí, nastala situace předvídaná § 2991 odst. 2 o.z., tedy došlo k odpadnutí právního důvodu plnění, v důsledku čehož se plnění již vyplacené žalobcem žalovanému stalo bezdůvodným obohacením žalovaného. Toto bezdůvodné obohacení je pak žalovaný povinen žalobci podle § 2991 odst. 1 o.z. vydat. Jelikož žalovaný tak dosud neučinil dobrovolně, musela mu být tato povinnost uložena tímto rozsudkem.
5. Pokud se jedná o námitky žalovaného, jejich část není relevantní a část není důvodná. Mezi námitky, které nejsou relevantní, patří poukazy na nezákonnost průběhu správního řízení a postupu příslušných úředních osob. Tyto skutečnosti jsou předmětem přezkumu soudů ve správním soudnictví, nikoliv v projednávané věci. Domněnky žalovaného o tom, že motivem uložení pořádkové pokuty správním orgánem bylo poškození jeho osoby, nejsou podpořeny obsahem žádného z rozhodnutí soudu, která byla v tomto řízení provedena důkazem. Znaky šikanózního jednání nevykazuje ani samotné podání žaloby v projednávané věci. S těmito námitkami související důkazy navrhované žalovaným (výzva k součinnosti ze dne datum, odpověď žalobce na výzvu ze dne datum, žádost o splátkový kalendář ze dne datum) tedy nebyly pro nadbytečnost provedeny. Další irelevantní námitkou je poukaz na § 60 odst. 4 s.ř.s. a osvobození žalovaného v řízení vedeném Krajským soudem v Českých Budějovicích pod sp.zn. 57 spisová značka od soudních poplatků. Uvedené ustanovení se vztahuje na placení nákladů řízení vynaložených státem v případech, kdy stát v pozici subjektu, který vede řízení a věc projednává, má právo na náhradu nákladů řízení, které v průběhu konkrétního řízení platil, proti neúspěšnému účastníku tohoto řízení (pokud tento účastník není osvobozen od soudních poplatků). V projednávané věci však stát reprezentovaný žalobcem vystupuje jako jeden z účastníků řízení a domáhá se vrácení bezdůvodného obohacení žalovaného, tedy nároku plynoucího z hmotného práva, nikoliv nároku procesního v podobě zaplacení nákladů řízení. Návrh na provedení důkazu usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. číslo jednací tedy byl rovněž nadbytečný.
6. Relevantní není ani námitka žalovaného, že žalobce mohl částku zaplacenou žalovanému uplatnit v rámci nákladů dalšího řízení před správními soudy po zrušení původního rozsudku krajského soudu jako hotové výdaje účastníka. Žalovanému zaplacená částka 3 900 Kč nebyla žalobcem vynaložena v rámci řízení o kasační stížnosti ani v navazujícím řízení před krajským soudem, nemůže se tedy jednat o náklady tohoto řízení. Skutečností je, že k jejímu zaplacení došlo již v rámci původního řízení před krajským soudem, které bylo skončeno vydáním pravomocného rozsudku č.j. číslo jednací, v němž byla žalobci povinnost platit žalovanému náklady řízení uložena. Podle § 60 odst. 1 s.ř.s. o povinnosti nahradit náklady řízení rozhodne soud zpravidla v rozsudku nebo usnesení, jímž se řízení končí. Povinnost žalobce nahradit žalovanému náklady řízení tedy byla založena již v původním řízení vedeném krajským soudem rozhodnutím tohoto soudu, kterým bylo toto řízení skončeno. Z toho vyplývá, že takto zaplacená částka nemůže představovat hotový výdaj dotčeného účastníka vynaložený a uplatněný v navazujícím řízení. Související důkazní návrhy žalovaného (žádost o audio záznam jednání z datum, kasační stížnost z datum) z tohoto důvodu nebyly pro nadbytečnost provedeny.
7. Žalobou uplatněný nárok není promlčen. K odpadnutí právního důvodu plnění došlo dnem právní moci zrušujícího rozsudku Nejvyššího správního soudu, tj. dnem datum. Tehdy začala podle § 621 o.z. běžet subjektivní promlčecí lhůta, která je podle § 629 odst. 1 o.z. tříletá. Žaloba byla podána dne datum, tedy včas.
8. Důvodná není ani námitka započtení vznesená žalovaným v průběhu řízení. Dle tvrzení samotného žalovaného žalovaný svůj nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím soudu proti státu dosud neuplatnil. Pokud však žalovaný nevyzval dlužníka odpovídajícím způsobem ke splnění své pohledávky, nemohla nastat splatnost této pohledávky a ta je tak pohledávkou nedospělou. Započtení této pohledávky proti dospělé pohledávce žalobce není podle § 1987 odst. 1 o.z. možné. Podle tohoto ustanovení jsou k započtení způsobilé pouze pohledávky, které lze uplatnit před soudem, tedy pouze pohledávky, které jsou již splatné. Úkon započtení pohledávky, která sice existuje, ale není dosud splatná, proti pohledávce již splatné nezpůsobuje účinky předvídané v § 1982 odst. 2 o.z. (zánik obou pohledávek v rozsahu, v němž se vzájemně kryjí). Taktomu bylo i v projednávané věci a pohledávka žalobce tedy v důsledku kompenzační námitky žalovaného nezanikla. Z tohoto důvodu bylo podané žalobě v plném rozsahu vyhověno, včetně požadavku na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o.z. běžícího od marného uplynutí lhůty stanovené žalobcem k plnění.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobci nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. , dle které účastníku řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za každý ze čtyř úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (výzva k plnění, žaloba, replika k vyjádření žalovaného a účast na jednání soudu). K námitce žalovaného, že výzva žalobce k plnění ze dne datum nesplňuje nároky kladené na obsah předžalobní výzvy podle § 142a odst. 1 o.s.ř. , když neobsahuje upozornění na možnost podání žaloby v případě, že žalovaný výzvě nevyhoví a jedná se spíše o žádost - prosbu, je nutno uvést, že předmětná výzva je svým obsahem výzvou k plnění, která obsahuje dostatečně konkrétní údaje pro to, aby žalovaný mohl svoji povinnost před zahájením řízení splnit. Žalovanému lze přisvědčit, že výzva žalobce neobsahuje upozornění na zahájení řízení před soudem v případě, že žalovaný požadovanou částku ve stanovené lhůtě nezaplatí. Z postoje žalovaného deklarovaného v celém průběhu řízení, kdy oprávněnost nároku žalobce odmítá, je však zřejmé, že ani uvedení tohoto poučení ve výzvě k plnění by zahájení soudního řízení nezabránilo. V tomto případě tak účelu zaslání předžalobní výzvy – poskytnutí možnosti dlužníku plnit před zahájením soudního řízení – bylo dosaženo a nebyl důvod sankcionovat žalobce nepřiznáním nákladů řízení (shodně též rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 29 Cdo 4388/2013 ). Soud tedy postupoval podle § 142a odst. 2 o.s.ř. a žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.