Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
106 C 132/2022-94
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hermannovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 443 562,64 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 359 606,86 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 359 606,86 Kč od 3. 10. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se co do částky 83 955,78 Kč spolu s :
-) úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 441 762,64 Kč od 4. 4. 2021 do zaplacení,
-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 82 155,78 Kč od 3. 10. 2021 do zaplacení,
zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11 373 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 359 606,86 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 359 606,86 Kč od 3. 10. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do částky 83 955,78 Kč spolu s : -) úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 441 762,64 Kč od 4. 4. 2021 do zaplacení, -) zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 82 155,78 Kč od 3. 10. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11 373 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.
Žalobou, jenž byla soudu doručena dne 21. 10. 2021 se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 443 562,64 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 8. 7. 2019 smlouvu o úvěru č. bankovní účet, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 449 222 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté plnění vrátit a zároveň zaplatit úrok sjednaný ve výši 10,50 % ročně a další ceny za případné služby dle aktuálního sazebníku. Žalovaný se zavázal splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami splatnými k 20. dni kalendářního měsíce ve výši 6 524 Kč. Žalobkyně v souladu se zákonem ověřila úvěruschopnost žalovaného a tento byl po posouzení vyhodnocen jako úvěruschopný. Žalovaný porušil smluvní podmínky tím, že dojednané splátky nehradil řádně a včas. Žalobkyně upomínkou ze dne 2. 3. 2021 vyzvala žalovaného k úhradě dluhu s upozorněním, že nedojde-li k úhradě dlužné částky, dojde k zesplatnění zbylé dlužné částky ke dni 3. 4. 2021. Oznámením ze dne 4. 4. 2021 došlo k zesplatnění úvěru. Předžalobní výzvou ze dne 17. 9. 2021 žalobkyně opětovně vyzývala žalovaného k plnění. Žalobkyně se domáhá úhrady částky 441 762,64 Kč a poplatku ve výši 1 800 Kč, tj. 443 562,64 Kč a dále příslušenství. Pokud se jedná o poplatky, jedná o poplatky za náklady spojené s prodlením ve výši 900 Kč z 30. 1. 2021 a 900 Kč z 1. 3. 2021.
Podáním žalobkyně ze dne 12. 5. 2022 doplnila, že finanční prostředky v celkové výši 449 222 Kč byly vyčerpány ve dvou částkách, a to dne 8. 7. 2019 bylo vyčerpáno ve prospěch dříve poskytnutého úvěrového účtu žalovaného 296 259 Kč a 8. 7. 2019 bylo čerpáno ve prospěch osobního účtu žalovaného 152 963 Kč. Žalovaný za existenci úvěrového vztahu uhradil celkem 89 615,14 Kč. Dále bylo doplněno, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl příjem ve výši 18 029 Kč, což bylo zkontrolováno na základě příchozích transakcí na účet žalovaného, dále byly uvedeny výdaje ve výši 0 Kč. příjmení stanovila životní výdaje klienta po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu, pracujícího se statistickými daty životních nákladů a normativních nákladů na bydlení, a to ve výši 6 082 Kč. Dále klient uvedl v žádosti splátky mimo právnická osoba ve výši 0 Kč a banka dotazem do systému zjistila, že klient měl v době úvěrové žádosti úvěry, a to revolvingový úvěr v obec spořitelně s limitem 5 000 Kč a splátkou 250 Kč, spotřební úvěr v obec spořitelně se splátkou 1 622 Kč a úvěr pro fyzické osoby - hotovostní úvěr se splátkou 4 319 Kč, který byl v rámci úvěrové žádosti zkonsolidován. Splátka nového úvěru činila 6 524 Kč, nové splátkové zatížení činilo 8 396 Kč. Příjem klienta byl dostatečný k pokrytí splátek a životních výdajů.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
K jednání, jenž se ve věci konalo dne 28. 6. 2022, se nedostavil žalovaný. U jednání žalobkyně setrvala na podané žalobě v plném rozsahu.
Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 8. 7. 2019, že na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr dle podmínek sjednaných v celkové výši 449 222 Kč, úvěr je veden na úvěrovém účtu
č. bankovní účet. Úvěr je splatný nejpozději do 20. 7. 2028 a měsíční splátky činí 6 524 Kč. Účastníci si dále dohodli úrokovou sazbu ve výši 10,50 %. Účelem poskytnutého úvěru je konsolidace úvěrů nebo půjček, kdy na základě této smlouvy žalovaný splatí konsolidované dluhy, a to splátkový úvěr vedený u právnická osoba č. úvěrového účtu bankovní účet, kdy částka určená ke splacení je 299 222 Kč. Použití zbývajících prostředků je pak zcela na uvážení žalovaného. Účastníci si dohodli splátky splatné vždy k 20. dni kalendářního měsíce počínaje 20. 8. 2019. Žalovaný smlouvu podepsal, jeho totožnost byla ověřena dle občanského průkazu.
Z výpisu z účtu žalovaného vedeného u právnická osoba č. účtu bankovní účet vzal soud za prokázáno, že dne 8. 7. 2019 byla na účet provedena úhrada ve výši 152 963 Kč z protiúčtu
č. bankovní účet.
Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného č. bankovní účet vzal soud za prokázáno, že dne
8. 7. 2019 došlo k čerpání úvěru ve výši 152 963 Kč na účet žalovaného č. bankovní účet a dne 8. 7. 2019 došlo k čerpání úvěru ve výši 296 259 Kč na účet č. bankovní účet.
Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 27. 1. 2021 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu po splatnosti, který ke dni 27. 1. 2021 činí 13 037 Kč s upozorněním, že v případě neuhrazení dlužné splátky se úvěr může stát v důsledku prodlení splatným.
Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 6. 2. 2021 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně upozorňovala žalovaného na dluh po splatnosti ke dni 6. 2. 2021 ve výši 13 937 Kč s upozorněním, že v případě neuhrazení dlužné splátky se úvěr může stát v důsledku prodlení splatným.
Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 2. 3. 2021 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně upozorňuje žalovaného, že ke dni 2. 3. 2021 je na úvěrovém účtu dluh po splatnosti a žalovaný je vyzýván k úhradě nejpozději do 3. 4. 2021 s tím, že pokud dlužnou částku ve výši 439 754 Kč neuhradí, dojde k soudnímu vymáhání dluhu.
Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 4. 4. 2021 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně sdělovala žalovanému, že vzhledem k tomu, že nebyla uhrazena pohledávka na úvěrovém účtu č. bankovní účet, došlo na základě upomínky ze dne 3. 4. 2021 k zesplatnění celé zbývající částky úvěru, kdy úvěr je od 3. 4. 2021 splatný, úvěrová pohledávka od 4. 4. 2021 je úročena souběžně sazbou řádného úroku i sazbou úroku z prodlení a ke dni
3. 4. 2021 je celkový dluh 443 563 Kč.
Z výzvy k zaplacení ze dne 17. 9. 2021 vzal soud za prokázáno, že žalobkyně vyzývá žalovaného k úhradě dlužné pohledávky z titulu smlouvy o úvěru číslo.
Z dodejky vzal soud za prokázáno, že žalobkyně odesílala žalovanému dne 20. 9. 2021 korespondenci, kdy zásilka byla dne 23. 9. 2021 uložena a následně vrácena z důvodu - adresát neznámý.
Ze záznamu splátek úvěru vzal soud za prokázáno, že celkem bylo vyčerpáno na úvěr 449 222 Kč a uhrazeno 89 615,14 Kč. Poplatky byly vyúčtovány ve výši 1 800 Kč.
Z výpisu z účtu žalovaného za období měsíců leden 2019 až červenec 2019 vzal soud za prokázáno, že na účet žalovaného je poukazována mzda, která je v průměru ve výši 16 467 Kč.
Na základě provedeného dokazování činí soud závěr o tomto skutkovém stavu:
Dne 8. 7. 2019 uzavřela žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru č. bankovní účet, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky v celkové výši 449 222 Kč Tyto finanční prostředky byly poskytnuty za účelem konsolidace úvěrů a půjček, a to z titulu úvěrového účtu č. bankovní účet, kdy částka určená ke splacení činila 299 222 Kč, a zbylé prostředky byly určeny k použití dle uvážení žalovaného. Úvěr je vedený na úvěrovém účtu č. bankovní účet a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet splátkami ve výši 6 524 Kč splatnými vždy k 20. dni kalendářního měsíce počínaje 20. 8. 2019. Účastníci si sjednali úrokovou sazbu ve výši 10,50 % ročně. Úvěr byl čerpán dne 8. 7. 2019 ve výši 296 259 Kč, kdy tato částka byla čerpána na účet
č. bankovní účet a dále ve výši 152 963 Kč na účet žalovaného č. bankovní účet. Žalovaný uhradil celkem na úvěr 89 615,14 Kč. Žalobkyně zasílala žalovanému výzvy k plnění s upozorněním na možnost zesplatnění dlužné částky a výzvou ze dne 4. 4. 2021 došlo k zesplatnění celkového dluhu, který ke dni 3. 4. 2021 byl vyčíslen na částku 443 563 Kč. Výzvou ze dne 17. 9. 2021 byl žalovaný vyzýván k úhradě neuhrazené pohledávky ve výši
474 034,76 Kč, přičemž výzva byla žalovanému odesílána dne 20. 9. 2021 a následně byla zásilka dne 23. 9. 2021 uložena a vrácena zpět odesílateli. Průměrný výdělek žalovaného zasílaný na účet vedený u obec spořitelny č. bankovní účet v období od ledna 2019 do července 2019 činil 16 467 Kč.
Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne 8. 7. 2019 smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. Soud zároveň na danou věc aplikuje i zákon číslo Sb., o spotřebitelském úvěru.
Podle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
Podle ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Podle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
V dané věci žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila jako věřitel s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet úvěr, kdy vycházela z jeho příjmu ve výši
18 029 Kč, dále vycházela ze statistických životních nákladů a normativních nákladů na bydlení ve výši 6 082 Kč, rovněž vycházela ze skutečnosti, že měl žalovaný v době úvěrové žádosti
3 poskytnuté úvěry a že celkové nové zatížení by činilo částku 8 396 Kč. Příjem žalovaného byl dostatečný na pokrytí splátek i životních výdajů a žalovaný byl tedy schopen úvěr řádně splácet. Žalobkyně ke svému tvrzení doložila výpis z osobního účtu žalovaného, dle kterého byla žalovanému v období od ledna do července 2019 na tento účet zasílána mzda, která činila v průměru 16 467 Kč. Žádným způsobem ovšem nebyly ověřeny výdaje žalovaného. I když žalobkyně vycházela ze statistických životních nákladů a normativních nákladů na bydlení, soud má za to, že je nutné pro každý konkrétní případ posoudit majetkové poměry osoby žádající o úvěr a zjistit veškeré skutečnosti ohledně jeho výdajů a nelze vycházet pouze ze statistických dat. Soud tedy má za to, že výdaje žalovaného nebyly řádným způsobem prokázány.
U jednání dne 28. 6. 2022 pak soud dal žalobkyni poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) o tom, že z dosavadního dokazování nemá za prokázáno řádné zkoumání úvěruschopnosti. K tomuto poučení ze strany soudu nebyly další důkazy označeny.
Soud tedy má za to, že žalobkyně nezkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí. S odkazem na ustanovení § 86 odst. 1 a 2 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. hodnotí soud smlouvu o úvěru ze dne 8. 7. 2019 jako neplatnou pro rozpor se zákonem / § 580 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) /. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu.
V případě neplatné smlouvy o úvěru je pak daná povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 věta třetí zákona
č. 257/2016 Sb. ). Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně má nárok na vrácení toho, co podle neplatné smlouvy poskytla žalovanému, tedy nárok na vrácení jistiny ponížené o plnění, které již žalovaný podle téže smlouvy poskytl. Za situace, kdy z žalobních tvrzení vyplývá, že bylo celkem žalovanému poskytnuto plnění ve výši 449 222 Kč a žalovaný uhradil 89 615,14 Kč, vznikl žalobkyni nárok na přiznání částky ve výši 359 606,86 Kč (výrok I. rozsudku). Splatnost pohledávky vyplývá z předžalobní výzvy k plnění, kdy žalovaný byl vyzýván k plnění výzvou ze dne 17. 9. 2021, kdy měl dlužnou částku uhradit nejpozději do 2. 10. 2021, od 3. 10. 2021 je v prodlení s plněním peněžitého závazku a žalobkyni vzniklo právo na přiznání příslušenství ve smyslu ustanovení § 1968 a § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
Tak, jak je to uvedeno ve výroku II. rozsudku, byla žaloba v této části zamítnuta, neboť zbývající část žalobního požadavku má původ v absolutně neplatné smlouvě.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že procesně neúspěšný žalovaný je povinen zaplatit procesně úspěšné žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11 373 Kč Náklady soudního řízení představují částku 17 743 Kč za zaplacený soudní poplatek a dále 2x paušální náhradu 300 Kč za vyhotovený žaloby a účast u jednání. Žalobkyně v této věci byla úspěšná v rozsahu 81 %, neúspěšná v rozsahu 19 %, čímž jí vzniklo právo na přiznání nákladů řízení v rozsahu 62 %, čemuž odpovídá částka 11 373 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni tak, jak je to uvedeno ve výroku rozhodnutí.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.