Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
117 C 212/2022-67
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní JUDr. Silvií Morongovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
t. č. Věznice Vinařice, obec a číslo, PSČ obec
o: 29 246,12 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Co do úroku ve výši 10,93 % ročně z částky 29 246,12 Kč za dobu od datum do zaplacení se řízení zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 200 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 22 200 Kč za dobu od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
III. Co do částky 7 046,12 Kč, co do úroku kapitalizovaného za dobu od datum do datum ve výši 4 352,91 Kč, co do úroku ve výši 22,68 % ročně z částky 29 246,12 Kč za dobu od datum do datum a ve výši 11,75 % ročně z částky 29 246,12 Kč za dobu od datum do zaplacení, a co do úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 046,12 Kč za dobu od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 472 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně, JUDr. jméno příjmení, advokáta.
Odůvodnění:
<b>I. Co do úroku ve výši 10,93 % ročně z částky 29 246,12 Kč za dobu od [datum] do zaplacení se řízení zastavuje.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 200 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 22 200 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>III. Co do částky 7 046,12 Kč, co do úroku kapitalizovaného za dobu od [datum] do [datum] ve výši 4 352,91 Kč, co do úroku ve výši 22,68 % ročně z částky 29 246,12 Kč za dobu od [datum] do [datum] a ve výši 11,75 % ročně z částky 29 246,12 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, a co do úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 7 046,12 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 472 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně, JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.</b>
1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum a doplněnou dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 29 246,12 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na ni byla právnická osoba Paribas Personal Finance (dále jen„ příjmení“) smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena pohledávka za žalovaným ze smlouvy o revolvingovém úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba Paribas Personal Finance a žalovaným na základě žádosti žalovaného číslo ze dne datum, kterou příjmení akceptovala. Akceptace žádosti byla žalovanému doručena spolu s dokumentem Základní info o úvěru a jeho splácení. Na základě akceptace žádosti došlo k uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru číslo jíž se příjmení zavázala poskytnout žalovanému úvěr číslo s úvěrovým rámcem 30 000 Kč. V žádosti žalovaný uvedl údaje o své osobě a zaměstnání včetně příjmů a výdajů a prohlásil, že uvedené údaje jsou úplné a pravdivé. Z těchto údajů následně banka vycházela při posouzení žádosti, kdy tyto údaje rovněž ověřovala nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, a to zejména v interních a externích databázích, bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku, databázi MVČR, apod. Bylo vycházeno z čistého měsíčního příjmu domácnosti žalovaného ve výši 40 000 Kč a celkových nákladů domácnosti ve výši 3 000 Kč. Výpočet disponibilních zdrojů žalovaného byl proveden tak, že od příjmu žalovaného byly odečteny jeho výdaje. Po individuálním hodnocení žalovaného původní věřitel žádosti žalovaného vyhověl a úvěr schválil. Na základě této úvěrové smlouvy byl žalovanému původním věřitelem otevřen úvěrový účet číslo umožnil žalovanému dne datum čerpat částku ve výši 30 000 Kč z úvěrového rámce. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr dle sjednaných podmínek upravených čl. IV smlouvy, a to měsíčními splátkami specifikovanými v témže článku smlouvy vždy ke dni jejich splatnosti. Žalovaný však svůj dluh nesplácel řádně a včas, původní věřitel tedy v souladu se smlouvou a produktovými podmínkami prohlásil poskytnutý úvěr za okamžitě splatný v celé výši, a to ke dni datum. Za dobu trvání úvěru žalovaný vyčerpal částku v celkové výši 34 200 Kč a uhradil částku v celkové výši 9 000 Kč. Dlužná částka ke dni zesplatnění úvěru v celkové výši 29 246,12 Kč se skládala z dlužné jistiny úvěru ve výši 27 672,62 Kč, dlužných poplatků ve výši 700 Kč (náhrada nákladů vymáhacího procesu ze dne datum ve výši 600 Kč a poplatek za upomínku ve výši 100 Kč) a smluvní pokuty ve výši 873,50 Kč za prodlení se splatnou splátkou s úrokem 0,1 % denně dle čl. VI odst. 8 úvěrové smlouvy. Žalobkyně dále žalobou požadovala po žalovaném úhradu úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění úvěru, tj. za dobu od datum do datum ve výši 4 352,91 Kč a dále ve výši 22,68 % ročně z částky 29 246,12 Kč za dobu od datum do zaplacení, úroku z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z částky 29 246,12 Kč za dobu od datum do zaplacení. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, nereagoval ani na předžalobní výzvu k plnění
2. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne datum žalobkyně upravila petit žaloby v části týkající se požadovaného úroku z úvěru tak, že požadovala po žalovaném úhradu úroku kapitalizovaného za dobu od datum do datum ve výši 4 352,91 Kč a dále ve výši 22,68 % ročně z částky 29 246,12 Kč za dobu od datum do datum a dále pouze ve výši 11,75 % ročně z částky 29 246,12 Kč za dobu od datum do zaplacení. Obsah podání v této části soud vyhodnotil jako částečné zpětvzetí žaloby učiněné před zahájením jednání ve věci a řízení tedy v souladu s ust. § 96 o. s. ř. o. s. ř. v rozsahu zpětvzetí žaloby, tj. co do úroku ve výši 10,93 % ročně z částky 29 246,12 Kč za dobu od datum do zaplacení, zastavil, aniž zjišťoval stanovisko žalovaného.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den datum, se nedostavil, svou neúčast neomluvil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluveného zástupce žalobkyně (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: právnická osoba Paribas Personal Finance a žalovaný uzavřeli dne datum rámcovou smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb číslo ke které byla na základě žádosti žalovaného z téhož dne uzavřena mimo jiné smlouva o revolvingovém úvěru. V žádosti žalovaný uvedl, že je ženatý, bydlí ve vlastním domě/ bytě, nemá žádné vyživované děti, je zaměstnán s příjmem ve výši 20 000 Kč měsíčně čistého, celkový čistý příjem domácnosti činí 40 000 Kč, náklady na bydlení činí 3 000 Kč, ostatní výdaje má nulové. Smlouvou se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému mimo jiné revolvingový úvěr do výše úvěrového limitu 30 000 Kč a žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr spolu s úrokem ve výši 22,68 % ročně a poplatky sjednanými ve smlouvě v minimálních měsíčních splátkách ve výši 5 % z dlužné částky, nejméně ve splátkách po 500 Kč měsíčně splatných vždy do 17. dne každého kalendářního měsíce (prokázáno Rámcovou smlouvou o poskytování produktů a služeb číslo ze dne datum, Žádostí/smlouvou o klasickém úvěru číslo Žádostí/smlouvou o revolvingovém úvěru (produktové smlouvy k rámcové smlouvě pro poskytování bankovních produktů a služeb číslo) ze dne datum, Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a Informacemi o zprostředkovateli spotřebitelského úvěru a přípisem – základní info o úvěru a jeho splácení ze dne datum). Revolvingový úvěr žalovaného byl původním věřitelem veden na úvěrovém účtu číslo. Žalovaný vyčerpal v období od datum do datum částku v celkové výši 34 200 Kč, uhradil v daném období celkem 12 000 Kč (prokázáno výpisem k úvěrovému účtu číslo přípisem – základní info o úvěru a jeho splácení ze dne datum). Dne datum žalobkyně z důvodu prodlení žalovaného se splácením úvěru od úvěrové smlouvy odstoupila, úvěr ke dni datum prohlásila za splatný v celém rozsahu a k tomuto dni vyzvala žalovaného k úhradě dlužných splátek ve výši 13 500 Kč, dlužné úvěrové jistiny ve výši 18 526 Kč, smluvní pokuty ve výši 874 Kč a náhrady nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 700 Kč (prokázáno Odstoupením od úvěrové smlouvy číslo ze dne datum a poštovním podacím archem ze dne datum). Následně byla pohledávka za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dne datum (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum a podacím archem ze dne datum). Dne datum vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě dlužné částky z předmětné úvěrové smlouvy v celkové výši 40 765,45 Kč s příslušenstvím nejpozději do 7 dnů od odeslání výzvy, výzva byla zaslána žalovanému dne datum (prokázáno výzvami k úhradě dluhu ze dne datum a podacím archem ze dne datum). Z dalších listinných důkazů soud nic podstatného ve věci nezjistil.
5. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 občanského zákoníku ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen „občanský zákoník “), na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky do výše úvěrového limitu 30 000 Kč, které žalovaný v období od datum do datum vyčerpal v celkové výši 34 200 Kč. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. V tomto řízení žalobkyně neprokázala, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, pouze uvedla, že posoudila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet na základě žalovaným sdělených údajů k jeho příjmům a výdajům, kdy tyto informace ověřila nahlédnutím do dostupných interních a externích bankovních i nebankovních databází. K prokázání svých tvrzení žalobkyně tvrzení žalobkyně předložila soudu pouze žádost žalovaného o poskytnutí úvěru, ve které žalovaný uvedl, že je ženatý, bydlí ve vlastním domě či bytě, nemá žádné vyživované děti, je zaměstnán s příjmem ve výši 20 000 Kč měsíčně čistého, celkový čistý příjem domácnosti činí 40 000 Kč, náklady na bydlení činí 3 000 Kč, ostatní výdaje mají nulové. Lustrace žalovaného jednotlivých databázích a registrech a výsledek této lustrace nebyl žalobkyní doložen, žádné listin y prokazující skutečnost, že se původní věřitel zabýval skutečnými výdaji žalovaného a jejich ověřením, nebyly soudu předloženy ani navrženy k důkazu. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy její právní předchůdce s odbornou péčí zkoumal úvěruschopnost žalovaného řádně a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Plnil-li proto právní předchůdce žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 34 200 Kč, pak je dle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru žalovaný povinen vrátit původnímu věřiteli resp. žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena dle ust. § 1879 občanského zákoníku , poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný však na svůj dluh před podáním žaloby již částečně plnil, a to částkou v celkové výši 12 000 Kč. Toto plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 22 200 Kč (poskytnuté peněžní prostředky ve výši 34 200 Kč – úhrada ve výši 12 000 Kč). Jelikož je žalovaný s úhradou peněžitého dluhu v prodlení přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 22 200 Kč, a to ode dne datum, když žalovaný byl sice k vrácení jistiny úvěru vyzván odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne datum, a to se lhůtou k plnění do datum. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovaným postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku .
6. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. zavázal dále soud žalovaného, aby žalobkyni zaplatil na náhradě nákladů řízení 18 % účelně uplatněných nákladů řízení, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 41 % uplatněného nároku (předmět řízení vypočten včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí). Náhrada nákladů řízení se v daném případě sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 170 Kč, z odměny advokáta dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT) ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby do podání žaloby dle § 11 odst. 1 AT (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepsání žaloby, každý právní úkon po 300 Kč), a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč ke třem úkonům právní služby do podání žaloby dle ust. § 14b odst. 2 AT (za každý právní úkon po 100 Kč). Jelikož advokát žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobkyni i nárok advokáta na úhradu 21% DPH ve výši 252 Kč v souladu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 2 622 Kč. Z toho 18 % představuje 472 Kč a k této částce byl žalovaný zavázán. Odměnu advokáta za úkon právní služby spočívající v doplnění žaloby doručené soudu dne datum na základě výzvy soudu a paušální náhradu hotových výdajů advokáta k tomuto úkonu právní služby soud žalobkyni nepřiznal, neboť je odpovědností advokáta, aby veškerá tvrzení potřebná k projednání návrhu byla uvedena již v žalobě, a to včetně návrhu na provedení důkazů k takto tvrzeným skutečnostem.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.