Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
106 C 126/2022-126
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hermannovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození
bytem adresa žalovaného a žalované
2. celé jméno žalované, datum narození
bytem adresa žalovaného a žalované
o 179 025,38 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do částky 102 900 Kč zastavuje.
II. Žaloba, aby žalovaní byli povinni zaplatit žalobkyni částku 178 311,38 Kč spolu s :
-) smluvním úrokem ve výši 16 % ročně z částky 178 311,38 Kč od 11. 6. 2022 do zaplacení,
-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 178 311,38 Kč od
22. 2. 2021 do zaplacení,
se v celém rozsahu zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Řízení se co do částky 102 900 Kč zastavuje.</b> <b>II. Žaloba, aby žalovaní byli povinni zaplatit žalobkyni částku 178 311,38 Kč spolu s :</b> <b>-) smluvním úrokem ve výši 16 % ročně z částky 178 311,38 Kč od 11. 6. 2022 do zaplacení,</b> <b>-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 178 311,38 Kč od 22. 2. 2021 do zaplacení,</b> <b>se v celém rozsahu zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Žalobou, jež byla soudu doručena dne 17. 7. 2020, se žalobkyně domáhala vůči žalovaným zaplacení částky 179 025,38 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 7. 1. 2020 mezi žalobkyní a společností
I- právnická osoba, která byla věřitelem žalovaných na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne
2. 1. 2020 uzavřené mezi právnická osoba, a. s., a společnosti právnická osoba, (dále jen„ banka“) se žalobkyně stala věřitelem pohledávky za žalovanými. příjmení uzavřela s žalovanými dne 17. 4. 2015 smlouvu o úvěru Optimální splátka číslo v níž se banka zavázala poskytnout žalovaným úvěr za účelem konsolidace ve smlouvě specifikovaných závazků žalovaných a žalovaní se zavázali tento úvěr splatit ve120 pravidelných splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 16 % ročně a dalšími poplatky. příjmení výše poskytnutého úvěru byla stanovena v oznámení o ukončení čerpání úvěru, na základě něhož byl žalovaným dne 20. 5. 2015 poskytnut úvěr ve výši 230 843 Kč. Žalovaní porušili své smluvní povinnosti, dostali se do prodlení se splácením úvěru, z toho důvodu banka využila svého práva a přistoupila k zesplatnění úvěru dne 3. 12. 2019. Před podáním žaloby žalovaní uhradili dvě splátky, a to dne 2. 3. 2020 2 000 Kč a 19. 5. 2020 3 000 Kč. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 178 311,38 Kč, dlužného smluvního úroku ve výši 7 821,27 Kč, dlužného úroku z prodlení ve výši 2 341,74 Kč a dlužných poplatků ve výši 714 Kč. Žalovaní byli opakovaně vyzýváni k úhradě dluhu, ovšem žalovaní dosud dluh neuhradili.
Písemným podáním doručeným soudu dne 9. 5. 2022 žalobkyně dále doplnila svá tvrzení tak, že právní předchůdce žalobkyně při schvalování úvěru vycházel z údajů poskytnutých bance klientem v návrhu na uzavření smlouvy o Optimální splátce číslo. Žádost klienta byla hodnocena individuálně v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a principy obezřetného úvěrování. Byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík, databáze Ministerstva vnitra České republiky. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta banka porovnávala jeho příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat. Výpočtem banka získá disponibilní zdroj klienta, zkoumáním úvěruschopnosti nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by poskytnutí úvěru bránila.
Podáním žalobkyně doručeným soudu dne 23. 5. 2022 tato sdělila soudu, že původnímu věřiteli bylo celkem uhrazeno 204 690,70 Kč.
Žalovaní se k žalobě písemně nevyjádřili.
Žalobkyně se dále ve věci vyjádřila písemným podáním doručeným soudu dne 24. 6. 2022, ve kterém uvedla, že žalovaní po podání žaloby uhradili ještě následující platby, a to dne 31. 7. 2020 částku 3 000 Kč, dne 9. 3. 2021 částku 3 000 Kč, dne 10. 3. 2021 částku 2 000 Kč, dne 12. 4. 2021 částku 3 000 Kč, dne 30. 4. 2021 částku 5 000 Kč, dne 1. 6. 2021 částku 5 900 Kč, dne 3. 6. 2021 částku 2 000 Kč, dne 12. 7. 2021 částku 8 000 Kč, dne 9. 8. 2021 částku 8 000 Kč, dne 31. 8. 2021 částku 8 000 Kč, dne 4. 10. 2021 částku 8 000 Kč, dne 12. 11. 2021 částku 8 000 Kč, dne
31. 12. 2021 částku 8 000 Kč, dne 9. 2. 2022 částku 8 000 Kč, dne 8. 3. 2022 částku 7 000 Kč, dne 25. 5. 2022 částku 8 000 Kč, dne 10. 6. 2022 částku 8 000 Kč. Z toho důvodu žalobkyně bere žalobu částečně zpět co do částky 102 900 Kč, kterou žalovaní uhradili po podané žalobě. Nadále žalobkyně požadovala uhradit částku 178 311,38 Kč a příslušenství.
K jednání, jež se konalo dne 30. 6. 2022, se nedostavil žádný z účastníků, účastníci omluvili svou neúčast. Soud jednal a rozhodl ve věci samé, vycházeje přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování (§ 103 o. s. ř. o. s. ř. ).
Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno: z návrhu na uzavření smlouvy o Optimální splátce číslo uzavřené mezi právnická osoba, a žalovaným 1) a žalovanou 2), že navrhovatel a spolunavrhovatel (klient) navrhují, aby banka akceptovala návrh a uzavřela s klienty smlouvu o Optimální splátce půjčce. příjmení se zavázala poskytnout klientovi úvěr s pevně stanovenou dobou trvání a výši za podmínek specifikovaných. Požadovaný úvěr je ve výši jistiny 251 479 Kč při
120 měsíčních splátkách po 4 332 Kč s roční úrokovou sazbou 16 %. Úvěr je poskytnut na
120 měsíců za účelem úhrady dluhu klienta vůči bance z následujících závazků: čerpání úvěru ve výši 51 387 Kč bude použito na úhradu závazku SU spotřební úvěr účelový z 26. 6. 2014
50 000 Kč, čerpání úvěru ve výši 189 092 Kč bude použito na úhradu závazku SU spotřební úvěr účelový z 8. 1. 2014 ve výši 200 000 Kč a čerpání úvěru ve výši 11 000 Kč bude použito na úhradu závazků, kontokorentní úvěr z 8. 1. 2014 ve výši 10 000 Kč. Součástí návrhu jsou i podmínky čerpání, úroky, práva a povinnosti vyplývající ze smlouvy. U žalovaného1) je v žádosti uváděno, že je ženatý, bydlí v družstevním bytě, je zaměstnán s příjmem 26 500Kč, u žalované 2) je uvedeno, že je v pracovním zařazení zaměstnanec. Tento návrh byl datován dne 16. 4. 2015 a podepsán za žalovaného 1) i za žalovanou 2).
Z akceptace návrhu na uzavření smlouvy o Optimální splátce číslo vzal soud za prokázáno, že banka obdržela návrh navrhovatelů žalovaného 1) a žalované 2), tento návrh přijala, zavazuje se účastníkům smlouvy poskytnout úvěr ve výši jistiny 251 479 Kč splatných ve120 měsíčních splátkách po 4 332 Kč a roční úrokovou sazbou 16 %. Akceptace návrhu je datována dne
17. 4. 2015 a opatřena podpisem a razítkem za právnická osoba
Z žádosti o úplné předčasné splacení úvěru ze dne 24. 5. 2016 vzal soud za prokázáno, že žalovaný 1) žádal o předčasné splacení úvěru číslo kdy k požadovanému dni 19. 6. 2016 je celkem předčasně splacena částka ve výši 224 544 Kč, nejzazší termín pro úhradu předčasné splátky je 19. 6. 2016 a pokud nebude uhrazena částka do uvedeného data, bude žádost považována za bezpředmětnou. Tato žádost je datována 24. 5. 2016 a opatřena podpisem za žalovaného.
Ze scanu OP žalovaného 1) vzal soud za prokázáno, že tento občanský průkaz byl vydán
13. 2. 2012 s platností do 13. 2. 2022.
Ze scanu OP žalované 2) vzal soud za prokázáno, že tento občanský průkaz byl vydán 21. 6. 2012 s platností do 21. 6. 2022.
Z oznámení o ukončení čerpání úvěru ze dne 30. 4. 2015 vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně sděluje žalované 2), že v návaznosti na ukončení čerpání úvěru číslo dochází počínaje dnem 20. 5. 2015 k zahájení splácení úvěru, kdy celkem vyčerpaná částka je 230 843 Kč, datum první anuitní splátky je 22. 6. 2015, každá další splátka je splatná vždy k
20. dni v měsíci a úvěr je evidován na účtu banky č. bankovní účet.
Z prohlášení o okamžité splatnosti a výzvy k úhradě dluhu ze dne 3. 12. 2019 vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně adresovala žalovanému prohlášení, dle kterého na základě smlouvy číslo byl žalovanému poskytnut úvěr, který se zavázal splácet, došlo k porušení ustanovení smlouvy a vzhledem k těmto skutečnostem banka prohlásila vyčerpané částky úvěru všech úroků a ostatních finančních závazků za okamžitě splatné, celkový dluh činí 198 188,39 Kč a žalovaný je vyzýván k úhradě tohoto dluhu.
Z poštovního podacího archu ze dne 3. 12. 2019 vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně odesílala žalovaným uvedeného dne korespondenci na adresu adresa žalovaného a žalované.
Ze souhrnného výpisu pohybu na účtu číslo vzal soud za prokázáno, že celkem byla provedena úhrada ke 2. 1. 2020 ve výši 204 690,70 Kč.
Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 13. 1. 2020, vyhotovené právní předchůdkyní žalobkyně, adresované žalované 2), vzal soud za prokázáno, že žalované 2) je oznamováno, že právnická osoba, postoupila pohledávku vyplývající ze smlouvy číslo uzavřené dne
17. 4. 2015 na právnická osoba, a. s .
Z poštovního podacího archu ze dne 13. 1. 2020 vzal soud za prokázáno, že banka žalovaným uvedeného dne byla odesílána korespondence na adresu adresa žalovaného a žalované.
Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 13. 2. 2022 vzal soud za prokázáno, že právnická osoba, a. s., oznamuje žalované 2), že došlo k postoupení pohledávky vyplývající ze smlouvy
číslo od právního předchůdce právnická osoba, na věřitele – žalobkyni.
Ze seznamu odeslaných oznámení o postoupení pohledávky z I- právnická osoba, na žalobkyni ze dne 13. 2. 2020 vzal soud za prokázáno, že oznámení bylo odesíláno žalovanému 1) na adresu
Ke obec a číslo a žalované 2) na stejnou adresu adresa žalovaného a žalované.
Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne 14. 2. 2020 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzývá žalovanou 2) k úhradě dluhu vzniklého z titulu neuhrazeného závazku o úvěru číslo.
Ze seznamu odeslaných předžalobních výzev žalobkyni ze dne 14. 2. 2020 vzal soud za prokázáno, že žalovanému byla odesílána korespondence uvedeného dne.
Z ceníku produktů a služeb soud neučinil žádné skutkové zjištění.
Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. 2018 číslo uzavřené mezi právnická osoba,
a právnická osoba, a. s., dne 2. 1. 2020 vzal soud za prokázáno, že postupitel a postupník uzavřeli rámcovou smlouvu o postupování pohledávek.
Z přílohy číslo ke smlouvě o postoupení pohledávek č. 2018 číslo vzal soud za prokázáno, že byla postoupena pohledávka za žalované z titulu smlouvy o úvěru číslo Optimální splátka v celkové výši 198 188,39 Kč.
Z potvrzení o úplatě ze dne 9. 1. 2020 vzal soud za prokázáno, že právnická osoba, potvrzuje přijetí úplaty v souvislosti se smlouvou o postoupení pohledávek č. 2018 číslo.
Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek č. 2018 uzavřené mezi právnická osoba,
a právnická osoba, a. s., vzal soud za prokázáno, že uvedená smlouva byla uzavřena 29. 8. 2018 mezi uvedenými účastníky.
Ze smlouvy o postoupení pohledávek číslo ze dne 7. 1. 2020 uzavřené mezi společností
I- právnická osoba, a žalobkyní vzal soud za prokázáno, že uvedeného dne byla uzavřena smlouva
o postoupení pohledávek.
Ze seznamu postoupených pohledávek ke smlouvě číslo vzal soud za prokázáno, že došlo k postoupení pohledávky za žalované ze smlouvy o úvěru číslo Optimální splátka v celkové výši 194 188,39 Kč.
Z všeobecných obchodních podmínek neučinil soud žádné skutkové zjištění.
Na základě provedeného dokazování činí soud závěr o tomto skutkovém stavu: Žalovaní a právnická osoba, uzavřeli dne 16. 4. 2015 smlouvu o úvěru Optimální splátka číslo kdy žalovaní požádali o úvěr ve výši jistiny 251 479 Kč splatný ve120 splátkách po 4 332 Kč s roční úrokovou sazbou 16,9 %. Úvěr byl sjednán za účelem úhrady dluhu klienta vůči bance ze závazků: čerpání úvěru ve výši 51 387 Kč bude použito na úhradu závazku SU spotřební úvěr účelový z 26. 6. 2014 50 000 Kč, čerpání úvěru ve výši 189 092 Kč bude použito na úhradu závazku SU spotřební úvěr účelový z 8. 1. 2014 ve výši 200 000 Kč a čerpání úvěru ve výši
11 000 Kč bude použito na úhradu závazků, kontokorentní úvěr z 8. 1. 2014 ve výši 10 000 Kč právnická osoba, akceptovala návrh na uzavření smlouvy o úvěru dne 17. 4. 2015 s parametry úvěru, jistina 251 479 Kč splatná ve120 splátkách po 4 332 Kč a 16 % úrokem. Celkem bylo na úvěr vyčerpáno 230 843 Kč. Dne 3. 12. 2019 právnická osoba, zesplatnila úvěr pro porušení smluvních povinností splácení a celková dlužná částka byla vyčíslena na 198 188,39 Kč. Žalovaní celkem na úvěr uhradili 204 690,7 Kč, následně dne 2. 3. 2020 uhradili 2 000 Kč, 19. 5. 2020 3 000 Kč a dne 31. 7. 2020 částku 3 000 Kč, dne 9. 3. 2021 částku
3 000 Kč, dne 10. 3. 2021 částku 2 000 Kč, dne 12. 4. 2021 částku 3 000 Kč, dne 30. 4. 2021 částku 5 000 Kč, dne 1. 6. 2021 částku 5 900 Kč, dne 3. 6. 2021 částku 2 000 Kč, dne 12. 7. 2021 částku 8 000 Kč, dne 9. 8. 2021 částku 8 000 Kč, dne 31. 8. 2021 částku 8 000 Kč, dne 4. 10. 2021 částku 8 000 Kč, dne 12. 11. 2021 částku 8 000 Kč, dne 31. 12. 2021 částku 8 000 Kč, dne
9. 2. 2022 částku 8 000 Kč, dne 8. 3. 2022 částku 7 000 Kč, dne 25. 5. 2022 částku 8 000 Kč, dne 10. 6. 2022 částku 8 000 Kč. Celková částka, která byla ze strany žalovaných uhrazena, činila 312 590,70 Kč Smlouvu o postoupení pohledávky uzavřené dne 2. 1. 2020 mezi právnická osoba, a právnická osoba, a. s., a dne 7. 1. 2020 mezi právnická osoba, a. s.,
a žalobkyní, byla pohledávka za žalované ze smlouvy o úvěru číslo postoupena žalobkyni (postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovaným). Předžalobní výzvou k plnění ze dne
14. 2. 2020 byli žalovaní právním zástupcem žalobkyně vyzýváni k úhradě neuhrazené pohledávky z titulu smlouvy o úvěru číslo.
S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby, které žalobkyně učinila písemným podáním doručeným soudu dne 24. 6. 2022, byla žaloba co do částky 102 900 Kč ve smyslu ustanovení § 96 o. s. ř. o. s. ř. zastavena (výrok I. rozsudku).
Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanými byla ve smyslu ustanovení § 2395 zákona číslo Sb uzavřena dne 16. 4. 2015 smlouva o úvěru Optimální splátka číslo. Současně soud na věc aplikuje i zákon č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti
o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Podle ust. § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
Podle ust. § 87 odst. 1 věta třetí zák. o spotřebitelském úvěru spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Podle ust. § 2 zák. č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
V dané věci žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdce žalobkyně jako věřitel s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaných splácet úvěr. Bylo vycházeno z údajů poskytnutých bance klientem v návrhu na uzavření smlouvy, ve kterém bylo uvedeno, že žalovaný 1) je ženatý, bydlí v družstevním bytě, je zaměstnán s příjmem 26 500 Kč. U žalované 2) bylo uvedeno, že je v pracovním zařazení zaměstnanec. Žádost klientů byla hodnocena individuálně, bylo vycházeno z dostupných informací, interních a externích databázích. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by poskytnutí úvěru bránila. Žalobkyně doložila soudu návrh na uzavření smlouvy Optimální splátce, dle kterého měsíční příjem žalovaného 1) činil 26 500 Kč. Jiné skutečnosti ohledně majetkových poměrů u žalovaného 1) ani u žalované 2) v tomto návrhu uváděny nebyly. Žalobkyně nedoložila soudu žádné jiné důkazy ohledně zkoumání úvěruschopnosti ve vztahu k žalovaným. Nebyla zkoumána příjmová stránka u žalované 2), nebyly doloženy výdaje žalovaných. Soud tak nemá za to, že by právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím úvěru řádně ověřila úvěruschopnost žalovaných, když z dosavadního dokazování toto nevyplynulo. K jednání, jež se ve věci konalo, že žalobkyně nedostavila, proto jí nemohlo být ze strany soudu podáno poučení ve smyslu § 118a odst. 1, 3
o. s. ř. o. s. ř. o potřebě dalšího tvrzení a dokazování ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaných. Poučovací povinnost soudu se váže pouze na jednání. Další důkazy ve věci označeny nebyly a ani nebyly předloženy.
Soud má tedy za to, že nebyla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaných splácet úvěr. S odkazem na ustanovení § 86 odst. 1 a 2 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , hodnotí soud smlouvu o úvěru číslo uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanými jako neplatnou pro rozpor se zákonem ve smyslu ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Ve smyslu ustanovení § 588 o. z. pak soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu.
V případě neplatné smlouvy o úvěru je daná povinnost spotřebovatele vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 věta třetí zákona
č. 257/2016 Sb. ). Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně má nárok na vrácení toho, co podle neplatné smlouvy poskytla žalovaným, tedy nárok na vrácení jistiny ponížené o plnění, které žalovaní podle téže smlouvy žalobkyni, resp. právní předchůdkyni žalobkyně, poskytli. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaní uhradili 204 690,70 Kč, následně před podáním žaloby uhradili částku 5 000 Kč a po podání žaloby uhradili částku 102 900 Kč. Celkem tedy uhradili 312 590,70 Kč. Soud má tedy za to, že žalovaní již vrátili vše, co jim bylo na jistině spotřebitelského úvěru poskytnuto a nemají tedy již vůči žalobkyni žádnou další povinnost k plnění. Žaloba tak byla zamítnuta tak, jak je to uvedeno ve výroku II. rozsudku, když tato část žalobního nároku má svůj původ jednak v absolutně neplatné smlouvě a jednak již ve splnění povinnosti dané zákonem.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 a 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť objektivně procesně úspěšnějším žalovaným žádné náklady řízení ve věci nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně, domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.