Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
10 C 193/2022-19
Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem JUDr. Vlastimilem Nedvědem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 8 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 8 000 Kč od 29. 11. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 8 000 Kč od 29. 11. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)
Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu postoupené pohledávky z poskytnutého spotřebitelského úvěru jako bezdůvodné obohacení.
Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce souhlasil s tímto postupem již ve svém návrhu. Žalovaná byla soudem vyzvána, aby se ve lhůtě 15 dnů vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, kdy byla upozorněna na to, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí.
Žalobou podanou dne 19. 1. 2022 se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 8 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce (právnická osoba) dne 21. 10. 2015 uzavřel s žalovanou smlouvu, na základě které poskytl žalované částku ve výši 8 000 Kč. Žalovaná částku v poskytnuté výši obdržela na svůj bankovní účet č. bankovní účet. Z uvedené částky žalovaná neuhradila ničeho, předmětem žalobního návrhu je tedy pohledávka ve výši 8 000 Kč. Žalobce současně požaduje přiznání zákonného úroku z prodlení. Smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 14. 8. 2019 došlo k převedení pohledávky na žalobce.
Vzhledem k tomu, že smlouva účastníků byla uzavřena za účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), aplikoval soud na posouzení dané věci právě ustanovení toho zákoníku.
Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Z důkazů předložených žalobcem bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne 21. 10. 2015 došlo k vyplacení částky 8 000 Kč prostřednictvím platby z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalované, přičemž v poznámce k platbě bylo uvedeno číslo. Částka byla poskytována z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované, kdy bylo potvrzeno, že žalovaná je vlastníkem uvedeného účtu. Žalovaná byla prokazatelně upomínána původním věřitelem a následně i předžalobní upomínkou ze dne 18. 11. 2019 ze strany právního zástupce žalobce, přesto nic neuhradila. Z toho důvodu bylo žalobě pro částku 8 000 Kč vyhověno, neboť žalovaná se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatila, neboť získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a musí tedy žalobkyni vydat, oč se obohatila, neboť původní věřitel plnil, aniž by tu byl platný závazek, a proto má právo na vrácení toho, co plnil. Co se týče úroků z prodlení, byl žalobci přiznán zákonný úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. žalobce byl ve sporu úspěšný a má právo na náhradu nákladů řízení dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náklady byly stanoveny na částku 1 489 Kč a představují odměnu za 3 úkony právní služby po 200 Kč (§ 14b odst. 3 vyhlášky č.177/1996 Sb.), 3x režijní paušál po 100 Kč. Byla přiznána rovněž náhrada za DPH 21% a soudní poplatek ve výši 400 Kč. Soud vycházel ze skutečnosti, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněném týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.