Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

115 C 20/2022-22

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Slanou ve věci

žalobkyně: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno

sídlem adresa, obec

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 20 201,15 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 10 201,15 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 201,15 Kč od 17. 7. 2019 do 24. 5. 2021, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 201,15 Kč od 25. 5. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 25. 5. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 10 201,15 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 201,15 Kč od 17. 7. 2019 do 24. 5. 2021, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 201,15 Kč od 25. 5. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 25. 5. 2021 do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 31. 8. 2021, doplněnou podáním ze dne 21. 3. 2022, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 20 201,15 Kč spolu s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný uzavřel dne 16. 1. 2019 s právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba) online prostřednictvím webové stránky www.crediton.cz smlouvu o úvěru, na základě které právní předchůdce žalobkyně téhož dne poukázal na účet uvedený žalovaným 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku do 16. 7. 2019 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 10 201,15 Kč. Jelikož žalovaný na svůj dluh ani přes opakované upomínky neuhradil ničeho, domáhá se žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021, jeho zaplacení spolu s úrokem z prodlení ve výši stanovené příslušným právním předpisem.

2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil.

3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu (účastníci, resp. jejich zástupci s tímto postupem soudu za použití ustanovení souhlasili).

4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:

5. Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 16. 1. 2019 uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 10 000 Kč s tím, že žalovaný tuto částku vrátí do 16. 7. 2019 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 10 201,15 Kč.

6. Částka ve výši 10 000 Kč byla žalovanému poskytnuta bezhotovostně převodem na účet č. bankovní účet pod variabilním symbolem č. variabilní symbol dne 16. 1. 2019 (jak plyne z potvrzení o provedené platbě„ The pay“).

7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 postoupil právní předchůdce žalobkyně svou pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy o úvěru na žalobkyni; žalovaného o této skutečnosti informoval právní předchůdce žalobkyně přípisem ze dne 16. 5. 2021 a současně žalovaného vyzval k úhradě dluhu v celkové výši 15 811,56 Kč do 3 dnů. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému zasláno dne 16. 5. 2021. Téhož dne byla žalovanému zaslána předžalobní výzva k úhradě dluhu.

8. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

9. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Soud se nejprve zabýval platností předmětné smlouvy.

15. Smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobkyně, resp. její právní předchůdce, v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.

16. V posuzované věci žalobce uvedl, že úvěruschopnost žalovaného byla ověřována náhledem do databáze ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Právní předchůdce žalobkyně však vůbec nezkoumal (a už vůbec neověřoval), pravidelné měsíčné příjmy a výdaje žalovaného a spokojil s prohlášením žalovaného, že je schopen úvěr řádně hradit. Tvrzením žalobce, že v případě pochybností o své úvěruschopnosti měl žalovaný sám kontaktovat právního předchůdce žalobce za účelem posouzení jeho schopnosti úvěr splácet, soud uvádí, že takový postup je v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Povinnost zkoumat a posuzovat úvěruschopnost spotřebitele zákon výslovně ukládá poskytovateli úvěru, nelze tak důsledky jeho nečinnosti přenášet na spotřebitele. V posuzované věci právní předchůdce žalobkyně žádným způsobem nezjišťoval a neposuzoval schopnost žalovaného řádně splácet úvěr, nezkoumal pravidelné měsíční příjmy a výdaje žalovaného či jeho osobní a majetkové poměry, nevyžádal si doklady k ověření úvěruschopnosti žalovaného a ani sám aktivně neprovedl žádná šetření, která by osvědčila schopnost žalovaného řádně splácet poskytnutý úvěr.

17. Právní předchůdce žalobkyně nepostupoval při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. ). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatel úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“

18. Právní předchůdce žalobkyně nedostál své zákonem stanovené povinnosti, když poskytl žalovanému úvěr v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 z.s.ú. jakožto důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vykládat jako neplatnost absolutní. Soud poté k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přilíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - 679/18).

19. Soud proto uzavřel, že smlouva o úvěru byla od počátku neplatná a žalobkyni vzniklo, resp. bylo jí postoupeno, toliko právo na vydání toho, oč se žalovaný bezdůvodně obohatil. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, žalobkyně má proto nárok na vrácení poskytnutého plnění ve výši 10 000 Kč.

20. Žalobkyně má rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.). Žalovaný se do prodlení dostal marným uplynutím lhůty splatnosti. Splatnost neoprávněného majetkového prospěchu je odvozena od výzvy k jeho vydání; v daném případě lze za výzvu k úhradě považovat oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 5. 2021, ve kterém byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve lhůtě 3 dnů od jeho obdržení. Oznámení bylo žalovanému zasláno dne 16. 5. 2021, doručeno mu mohlo být nejdříve 3 dne po odeslání, tj. 19. 5. 2021. Dne 20. 5. 2021 proto žalovanému počala běžet třídenní lhůta pro úhradu neoprávněného majetkového prospěchu, která skončila dne 24. 5. 2021. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení úroku z prodlení počínaje dnem 25. 5. 2021 ve výši odpovídající nař. vlády č. k tomuto dni.

21. Z důvodů shora vyložených soud výrokem pod bodem I tohoto rozsudku žalobě zčásti vyhověl a ve zbytku žalobu výrokem pod bodem II zamítl.

22. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Poměr úspěchu a neúspěchu účastníků je téměř totožný (žalobkyně byla úspěšná co do částky 10 000 Kč, žalovaný byl úspěšný co do částky 10 201,15 Kč), soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků nárok na náhradu nákladů nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Městského soudu v Brně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.