Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

54 C 15/2022-44

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danielou Schwarzovou

jako samosoudkyní ve věci

žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem: anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa, obec a číslo - část obce

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 7 833,40 Kč s příslušenstvím - úvěr

takto:

I.

Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 2.123 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2.123 Kč od 24. 5. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku

II.

Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 5.416,67 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2.009,11 Kč od 9. 3. 2021 do

23. 5. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2.054,01 Kč od

9. 4. 2021 do 23. 5. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.940,12 Kč od 24. 5. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 2.009,11 Kč od 9. 3. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 2.054,01 Kč od 9. 4. 2021 do zaplacení,

a dále smluvní pokuty ve výši 293,73 Kč, se zamítá.

III.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. </b> Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 2.123 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2.123 Kč od 24. 5. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku <b>II. </b> Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 5.416,67 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2.009,11 Kč od 9. 3. 2021 do 23. 5. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2.054,01 Kč od 9. 4. 2021 do 23. 5. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.940,12 Kč od 24. 5. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 2.009,11 Kč od 9. 3. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 2.054,01 Kč od 9. 4. 2021 do zaplacení, a dále smluvní pokuty ve výši 293,73 Kč, se zamítá. <b>III. </b> Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou na soud dne 4. 6. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 7.833,40 Kč spolu s příslušenstvím. Uvedl, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému převodem na jeho účet č. bankovní účet částku 6.000 Kč. Úvěr byl poskytnut po řádném posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr. Žalovaný se zavázal uhradit úvěr spolu se smluvním úrokem ve výši 0,1 % denně ve třech splátkách, a to ve výši 3.802,88 Kč do datum, ve výši

3. 802,88 Kč do datum a ve výši 3.797,68 Kč do datum. Na svůj dluh uhradil žalovaný dne datum částku 3.827 Kč a dne datum částku 50 Kč; žalobce tyto částky započetl na úhradu smluvní pokuty (13,67 Kč), na úhradu první splátky (3.802,88 Kč) a na poplatky úroků

u druhé splátky (60,45 Kč). V případě prodlení žalovaného s úhradou dluhu byl žalobce oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazené jistiny. Jelikož žalovaný dlužnou částku neuhradil, domáhá se žalobce jejího zaplacení podanou žalobou.

2. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil.

3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu (žalobce s tímto postupem soudu souhlasil, žalovaný souhlasil za použití ustanovení ).

4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:

5. Dne datum byla mezi účastníky uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno. Žalovanému byla převodem na jeho účet č. bankovní účet pod variabilním symbolem číslo poskytnuta částka ve výši 6.000 Kč (jak také plyne z výdajového pokladního dokladu č. anonymizováno ze dne datum). Žalovaný se dle splátkového kalendáře, který je přílohou číslo smlouvy o spotřebitelském úvěru, zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s úrokem ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny ve třech měsíčních splátkách, a to ve výši 3.802,88 Kč do datum, ve výši 3.802,88 Kč do datum a ve výši 3.797,68 Kč do datum. Ve smlouvě o spotřebitelském úvěru byla dále sjednána povinnost žalovaného pro případ prodlení s úhradou dluhu zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny.

6. V souvislosti s žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalovaný předložil žalobci výpisy z účtů za září až prosinec 2020 a daňové přiznání za rok 2019. Z daňového přiznání za rok 2019 se podává, že rozdíl mezi příjmy a výdaji žalovaného činil 220.669 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného č. bankovní účet se podává, že v období od datum do datum měl žalovaný na účtu počáteční zůstatek 12.600,07 Kč a konečný zůstatek 3.035,27 Kč (kreditní obrat tedy činil - 9.564,80 Kč), v období od datum do datum měl žalovaný na účtu počáteční zůstatek číslo a konečný zůstatek 20.694,28 Kč (kreditní obrat tedy činil + 17.659,01 Kč), v období od datum do datum měl žalovaný na účtu počáteční zůstatek 20.694,28 Kč

a konečný zůstatek - 6.843,07 Kč (kreditní obrat tedy činil - 27.483,07 Kč) a v období od

datum do datum měl žalovaný na účtu počáteční zůstatek - číslo a konečný zůstatek 0 Kč (kreditní obrat tedy činil + 6.483,07 Kč). Totožnost žalovaného byla ověřena předložením občanského průkazu. Dále bylo zjištěno, že příjem žalovaného činí 36.600 Kč měsíčně, výdaje na bydlení činí 5.000 Kč, ostatní náklady činí 5.000 Kč a žalovaný hradí další splátky ve výši 5.500 Kč, 2.179 Kč, 2.941 Kč, 2.511 Kč a 1.730 Kč.

7. Z příjmového pokladního dokladu č. anonymizováno ze dne datum se podává, že žalovaný na svůj dluh uhradil dne datum částku 3.827 Kč.

8. Z příjmového pokladního dokladu č. anonymizováno ze dne datum se podává, že žalovaný na svůj dluh uhradil dne datum částku 50 Kč.

9. Dopisy ze dne datum a datum žalobce upomínal žalovaného o úhradu jednotlivých dlužných splátek.

10. Předžalobní upomínkou ze dne datum žalobce žalovaného vyzval k úhradě celého dluhu ve výši 7.962,39 Kč do datum. Předžalobní upomínka byla odeslána datum.

11. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti, a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

12. Podle § 547 o. z., musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

13. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Soud se nejprve zabýval platností předmětné smlouvy.

18. Smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná.

19. V posuzované věci žalovaný sice předložil žalobci přehled o svých pravidelných měsíčních příjmech a výdajích, avšak informace poskytnuté žalovaným nebyly ze strany žalobce dostatečně ověřovány. Ohledně příjmů žalovaného vycházel žalobce s předložených výpisů z účtů

a daňového přiznání, kdy dospěl k závěru, že žalovaný dosahuje průměrného měsíčního výdělku ve výši 36.600 Kč. Z výpisů z účtu je však zřejmé, že měsíční obraty žalovaného dosahovaly převážně záporných hodnot. I kdyby příjem žalovaného dosahoval tvrzených 36.600 Kč, nelze dospět k závěru, že žalovaný byl schopen hradit splátky ve výši téměř 4.000 Kč, když jeho výdaje dosahovaly či přesahovaly jeho příjmy. Přihlédnout je potřeba také k tomu, že žalobce se zjevně ohledně výše výdajů spokojil s prohlášením žalovaného, nijak údaje, které uvedl, neověřoval.

20. Žalobce tedy nedostál své zákonem stanovené povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. ). K obdobným závěrům dospěl

i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“

21. Žalobce nedostál své zákonem stanovené povinnosti, když poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jakožto důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vykládat jako neplatnost absolutní. Soud poté k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - 679/18).

22. Soud proto uzavřel, že smlouva o spotřebitelském úvěru byla od počátku neplatná a žalobci vzniklo toliko právo na vydání toho, oč se žalovaný bezdůvodně obohatil. Žalovaný na svůj dluh uhradil částku 3.827 Kč a částku 50 Kč, tj. celkem 3.877 Kč, žalobce má proto nárok na vrácení poskytnutého plnění ve výši 2.123 Kč.

23. Žalobce má rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.). Žalovaný se do prodlení dostal marným uplynutím lhůty splatnosti. Splatnost neoprávněného majetkového prospěchu je odvozena od výzvy k jeho vydání; v daném případě lze první prokazatelně odeslanou výzvu k úhradě celé žalované částky považovat předžalobní upomínku ze dne datum, ve které byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do datum. Soud proto žalobci přiznal právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně, tj. ve výši, která je v souladu s  , a to z částky bezdůvodného obohacení 2.123 Kč od datum do zaplacení.

24. Z důvodů shora vyložených soud výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku žalobě zčásti vyhověl.

25. Soud poté ve výroku II. tohoto rozsudku zamítl žalobu co do rozdílu mezi uplatněným nárokem žalobce na zaplacení jistiny ve výši 7.539,67 Kč a částkou bezdůvodného obohacení ve výši 2.123 Kč, tj. co do částky 5.416,67 Kč, včetně úroku ve výši 0,1 % denně z částky 2.009,11 Kč od datum, úroku ve výši 0,1 % denně z částky 2.054,01 Kč od datum do zaplacení

a smluvní pokuty ve výši 293,73 Kč, neboť ujednání o úroku a smluvní pokutě vychází z absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žaloba byla taktéž zamítnuta co do zbylé části požadovaného úroku z prodlení, tj. co do úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2.009,11 Kč od datum do datum a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2.054,01 Kč od datum do datum, neboť nárok na vydání bezdůvodného obohacení vznikl až dnem datum, a dále soud zamítl nárok žalobce na úhradu úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.940,12 Kč (tj. částky vzniklé součtem požadovaných úroků z prodlení 2.009,11 Kč a 2.054,01 Kč poníženou o částku bezdůvodného obohacení 2.123 Kč) od datum do zaplacení.

26. Lhůta k plnění byla stanovena podle části věty před středníkem

27. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Úspěch žalobce je v tomto případě představován výrokem I., tedy částkou v celkové výši 2.123 Kč, ohledně které soud žalobě ve výroku I. vyhověl. Naopak neúspěch žalobce je představován výrokem II., tedy částkou v celkové výši 5.416,67 Kč a 293,73 Kč, ohledně které soud žalobu ve výroku II. zamítl. Žalovanému, který byl z procesního hlediska úspěšnější, v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, resp. z obsahu spisu nevyplývají, soud proto rozhodl tak, že náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

Nesplní-li povinný dobrovolně a ve lhůtě povinnost uloženou mu vykonatelným rozhodnutím, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí (§ 251 odst. 1 věta první

).