Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
75 C 252/2022-36
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Rozsypalem v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 20 921 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení.
II. Žaloba o zaplacení částky 10 921 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 921 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 921 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>II. Žaloba o zaplacení částky 10 921 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 921 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 921 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhala vůči žalovanému zaplacení částky v celkové výši 20 921 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky od datum do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení.
2. Žalobu odůvodnila tím, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi žalobkyní, jako postupníkem, a společností právnická osoba, IČO (dále jen„ anonymizováno“) jako původním věřitelem a postupitelem. anonymizováno a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě anonymizováno poskytla žalovanému úvěr výši 10 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne datum. Žalovaný poskytnutý úvěr čerpal, ale peněžní prostředky do uvedeného data nevrátil. Uplatněná pohledávka je tvořena jistinou úvěru ve výši 10 000 Kč a nesplaceným poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 10 921 Kč. K procesu poskytnutí finančních prostředků žalovanému poznamenala, že anonymizováno poskytuje úvěry prostřednictvím webové stránky webová adresa, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy, čímž zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Po dokončení registrace na webových stránkách zaslal žalovaný příjmení žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru 10 000 Kč a splatností dne datum. Podpis je ve smlouvě nahrazen unikátním SMS kódem (v tomto případě 4zvj), který je klientovi zasílán úvěrujícím v době registrace žádosti o poskytnutí úvěru na číslo mobilního telefonu uvedené klientem ve formuláři žadatele o úvěr. Po odeslání smluvní dokumentace žalovanému byly zaslány peněžní prostředky dne datum na bankovní účet č. bankovní účet, který žalovaný uvedl. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu, naposledy zástupcem žalobkyně dne datum.
3. V doplnění žaloby ze dne datum žalobkyně doplnila, že žalovaný byl lustrován anonymizováno z veřejně dostupných databází ISIR, příjmení, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Dle sdělení anonymizováno v rámci procesu postupování pohledávky anonymizováno dostatečným způsobem prověřovala úvěruschopnost, a to formou elektronického dálkového přístupu prostým nahlédnutím do přístupných rejstříků a databází, zejména těch veřejných, bez dalšího výstupu. anonymizováno vycházela z dokladů poskytnutých žalovaným.
4. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a po celou dobu řízení byl pasivní.
5. Soud věc projednal na jednání konaném dne datum podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků, když se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila a žalovaný se k jednání, leč řádně předvolán, bez omluvy nedostavil.
6. Z listiny označené jako smlouva o úvěru číslo anonymizováno ze dne datum soud zjistil, že se v ní anonymizováno zavázala poskytnout žalovanému dne datum peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit do datum s tím, že roční úroková sazba činí 40 % p.a., celkový poplatek za poskytnutí úvěru činí 4 171 Kč po slevě (10 921 Kč před slevou), RPSN činí 10 536,30 % a celková dlužná částka činí 14 488,81 Kč po slevě (21 238,81 Kč před slevou). Listina byla žalovaným podepsána za pomoci elektronických prostředků komunikace na dálku uvedením SMS kódu 4zvj.
7. Z dokladu o provedené platbě soud zjistil, že dne datum byla z účtu anonymizováno odeslána částka 10 000 Kč na účet č. bankovní účet s variabilní symbol.
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a z její přílohy soud zjistil, že došlo k postoupení sporné pohledávky na žalobkyni.
9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že žalovanému bylo anonymizováno oznámeno postoupení sporné pohledávky na žalobkyni. V oznámení byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů. Oznámení bylo odesláno dne datum, což se podává z předloženého poštovního podacího lístku.
10. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne datum zástupce žalobkyně urgoval žalovaného k úhradě sporné pohledávky.
11. Ze sdělení právnická osoba ze dne datum se podává, že majitelem účtu č. bankovní účet byl v rozhodné době žalovaný. Dne datum pak byla na účet připsána platba ve výši 10 000 Kč s variabilní symbol z účtu anonymizováno.
12. Na základě provedeného dokazování byl soudem zjištěn následující skutkový stav:
Žalovaný s anonymizováno elektronicky jednal o uzavření smlouvy o úvěru, neboť jí poskytl své osobní údaje. Podle smlouvy o úvěru ze dne datum, jež byla žalovaným podepsána za pomoci SMS kódu, měla anonymizováno poskytnout žalovanému částku ve výši 10 000 Kč, již měl žalovaný vrátit anonymizováno do datum. Dne datum pak byla na účet č. bankovní účet, jehož majitelem byl v rozhodné době dle sdělení právnická osoba žalovaný, poukázána z účtu anonymizováno částka ve výši 10 000 Kč. Na žalobkyni byla sporná pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalovanému oznámeno anonymizováno oznámením ze dne datum a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného předžalobní upomínkou ze dne datum k vrácení dlužné částky, a to rovněž do tří dnů.
13. Soud se v prvé řadě zabýval aktivní legitimací žalobkyně k podání projednávané žaloby.
14. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
15. Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
16. Protože anonymizováno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila spornou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, nezbývá než uzavřít, že žalobkyni svědčí aktivní legitimace k podání projednávané žaloby, jež tak byla podána osobou oprávněnou.
17. Poté soud přistoupil ke zkoumání merita věci.
18. Soud konstatuje, že žalobkyně neprokázala, že žalovaný s anonymizováno dne datum uzavřel smlouvu o úvěru ve znění, které žalobkyně tvrdila. Žalobkyně sice soudu předložila smlouvu o úvěru, jejíž znění je v zásadě co do obsahu v souladu s žalobními tvrzeními (ohledně poskytnuté částky, povinnosti ji splatit a data její splatnosti), avšak daná smlouva byla za pomoci prostředků komunikace na dálku uzavřena až dne datum, a tedy téměř pět měsíců poté, co mělo dojít k poskytnutí finančních prostředků. Žádnou smlouvu o úvěru uzavřenou mezi anonymizováno a žalovaným dne datum pak žalobkyně soudu nepředložila. Žalobkyně se pak svou omluvenou neúčastí na jednání vzdala dobrodiní soudem poskytovaných poučení podle § 118a o.s.ř., pročež soudu nezbylo než dospět k závěru, že žalobkyně jednoznačně neprokázala, že mezi anonymizováno a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve znění tvrzeném žalobkyní.
19. Pokud by snad předložená smlouva o úvěru byla stižena chybou v psaní ohledně její datace, soud konstatuje, že žalobkyně neprokázala, že by anonymizováno před uzavřením smlouvy o úvěru řádně posuzovala schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splatit. anonymizováno přitom byla povinna posoudit s odbornou péčí schopnost žalovaného - spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, který by představoval i sporný úvěr ve výši 10 000 Kč. Posouzení schopnosti splácet úvěr je závislé na disponibilních příjmech žalovaného, tedy příjmech po zohlednění pravidelných měsíčních výdajů. Soud je toho názoru, že posouzení úvěruschopnosti musí vycházet z doložených údajů o skutečném poměru mezi příjmy a výdaji žadatele o úvěr. Smyslem této povinnosti věřitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz Wachtlová, L.; Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 99, citováno z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací).
20. Soud v této souvislosti odkazuje rovněž na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, podle nějž věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků.
21. V projednávané věci pak žalobkyně nepředložila soudu ničeho, z čeho by bylo lze usuzovat, že anonymizováno řádně splnila povinnost posoudit schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splatit. V žalobě neuváděla nic, co by se posuzování úvěruschopnosti žalovaného týkalo, a tato tvrzení nedoplnila ani na základě výzvy soudu. Rovněž ani z listin, jež žalobkyně ke svému návrhu připojila, nelze dovodit, že by se anonymizováno jakkoliv schopností žalovaného splatit poskytnutý úvěr zabývala. Žalobkyně se pak svojí neúčastí na jednání konaném dne datum sama dobrovolně vzdala možnosti být řádně poučena podle § 118b o.s.ř. o povinnosti uvést rozhodná tvrzení a navrhnout důkazy k prokázání svých tvrzení do konce prvního jednání nebo ve lhůtě soudem dodatečně určené, jakož i výzvy a poučení podle § 118a o.s.ř. k doplnění chybějících tvrzení a k označení důkazů k prokázání svých tvrzení, jež soud neměl v daném okamžiku za prokázaná, a následně být řádně poučena ohledně následků nesplnění této výzvy. V této souvislosti soud uvádí, že § 118a o.s.ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s § 101 odst. 3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 831, 832 nebo usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 2848/2010).
22. I pokud by tedy byla smlouva o úvěru uzavřena, jak žalobkyně tvrdila, což však soud nemá za prokázané, stejně by soudu nezbylo než takovou smlouvu shledat neplatnou (§ 580 odst. 1 a 588 o.z.), jelikož CP nesplnila povinnost posoudit úvěruschopnost žalovaného podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“).
23. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).
24. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
25. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
26. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
27. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích (dále jen„ nařízení“) výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
28. Vzhledem k tomu, že soud nemá za prokázané uzavření platné smlouvy o úvěru, avšak bylo prokázáno, že anonymizováno žalovanému (na účet, jehož majitelem byl v rozhodné době žalovaný) zaslala částku 10 000 Kč, posoudil soud právní vztah mezi žalobkyní a žalovaným jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o.z., jelikož ochuzená (anonymizováno) přenechala obohacenému (žalovaný) bez právního důvodu částku 10 000 Kč, již žalovaný nevrátil. Žalovaný pak svoji neaktivitou zapříčinil, že v řízení nevyšlo najevo, že by snad uhradil něco více, než uváděla žalobkyně - ničeho, pročež soud v otázce případné úhrady vyšel toliko z žalobních tvrzení. Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, uplatní se pravidlo podle § 1958 odst. 2 o.z., podle něhož může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení tak nastane na výzvu věřitele. Z provedeného dokazování vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, a to do tří dnů. Oznámení bylo odesláno datum, pročež v souladu s § 573 o.z., lze mít za to, že bylo žalovanému doručeno dne datum a poslední den určené lhůty byl den datum, přičemž k tomuto dni také nastala splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení. Dnem následujícím se pak žalovaný ocitl v prodlení (§ 1968 věta první o.z.), pročež žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném za dobu prodlení úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve výši stanovené v § 2 nařízení ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.
29. Na základě shora uvedeného tak plyne, že žaloba je důvodná pouze zčásti, pročež soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku (bezdůvodné obohacení) ve výši 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky od datum do zaplacení. Žalobu pak ve zbývající části neshledal oprávněnou, a proto ji co do částky 10 921 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 20 921 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 921 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 10 000 Kč od datum do zaplacení, jako bezdůvodnou zamítl, neboť uvedenou částku žalovaný žalobkyni nedluží, v tomto období nebyl žalovaný v prodlení a v tomto rozsahu přesahuje žalobkyní požadovaná výše úroku z prodlení zákonnou sazbu.
30. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. a stanovil zákonnou třídenní pariční lhůtu, jelikož pro stanovení lhůty v jiné délce neshledal žádného důvodu.
31. Současně soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaný sice byl procesně úspěšnější a žalobkyně by tak byla povinna hradit žalovanému náklady řízení, které účelně vynaložil, resp. jejich poměrnou část, avšak jak se podává z obsahu spisu, žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.