Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 41/2020-71

Okresní soud v Písku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Průšovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 33 259 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 30 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 6. 12. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 30 000 Kč za dobu od 1. 11. 2019 do 5. 12. 2019 se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 30 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 6. 12. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba o zaplacení 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 30 000 Kč za dobu od 1. 11. 2019 do 5. 12. 2019 se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím tvořeným kapitalizovaným úrokem za období od 15. 12. 2018 do 31. 10. 2019, z částky 30 000 Kč, ve výši 28 304,64 Kč (úroková sazba 111,33 % ročně), zákonným úrokem z prodlení z částky 30 000 Kč od 1. 11. 2019 do zaplacení, smluvní pokutou ve výši 3 259 Kč a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 900 Kč. Podaný návrh odůvodnila tím, že dne 11. 12. 2018 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, a to převodem na bankovní účet uvedený žalovaným ve smlouvě o úvěru. Před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila žalobkyně schopnost žalovaného splácet požadovaný úvěr, a to prostřednictvím informací získaných od žalovaného ohledně jeho příjmů a výdajů a dále prostřednictvím lustrací žalovaného v dostupných evidencích. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr v 30 měsíčních splátkách po 2 992 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 111,33 % ročně. Žalovaný nesplácel sjednaný úvěr řádně a včas, když neuhradil byť jedinou splátku úvěru. Do prodlení se splácením úvěru se tak dostal dne 12. 1. 2019. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné splátky, přičemž ho zároveň upozornila, že pokud ve stanovené lhůtě dlužnou splátku neuhradí, dojde k zesplatnění úvěru. Žalovaný ničeho neuhradil a ke dni 31. 10. 2019 došlo k zesplatnění úvěru. Žalobkyně znovu vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však na svůj dluh ničeho neuhradil.

2. Podáním ze dne 22. 6. 2022 vzala žalobkyně podanou žalobu částečně zpět, a to co do příslušenství představovaného kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 28 304,64 Kč a dále co do částky 3 259 Kč představující smluvní pokutu. Soud proto v souladu s dispozičním úkonem žalobkyně řízení zastavil, a to usnesením ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací.

3. K ústnímu jednání konanému dne 18. 8. 2022 se žalovaný bez omluvy nedostavil, ani nepožádal o jeho odročení, přestože byl řádně předvolán postupem podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “). Žalobkyně se z jednání omluvila a věc proto byla projednána a rozhodnuta bez přítomnosti účastníků postupem podle

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ve spojení se smluvními podmínkami a splátkovým kalendářem bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 11. 12. 2018 smlouvu o úvěru číslo. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 30 000 Kč, a to převodem na bankovní účet č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal vrátit sjednaný úvěr ve 30 měsíčních splátkách po 2 992 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 111,33 % ročně. První splátka byla splatná ke dni 11. 1. 2019.

5. Z výplatního lístku za měsíc říjen 2018 ve spojení s úvěrovou zprávou NRKI – BRKI a výsledkem vyhledávání exekucí ze dne 11. 12. 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně měla před uzavřením smlouvy k dispozici doklad o příjmu žalovaného za měsíc říjen 2018. Čistý příjem žalovaného v tomto měsíci činil 30 722 Kč. Dále bylo zjištěno, že ke dni 11. 12. 2018 měl žalovaný již sjednáno několik dalších (aktivních) kontraktů, konkrétně dva dlouhodobé osobní úvěry a tři krátkodobé osobní úvěry. U dlouhodobých úvěrů byl povinen hradit splátky ve výši 3 999 Kč měsíčně a 3 217 Kč měsíčně (se splátkou za měsíc říjen 2018 ve výši 3 217 Kč byl žalovaný v prodlení 17 dní). U krátkodobých úvěrů byl povinen za měsíc listopad uhradit jeden z úvěrů formou jednorázové splátky ve výši 14 760 Kč, dále hradit úvěr s měsíční splátkou 1 000 Kč a uhradit splátku úvěru po splatnosti ve výši 5 553 Kč (v prodlení 17 dní). Celkem byl tak žalovaný k tomuto dni povinen uhradit na splátkách úvěrů částku 28 529 Kč. Záznam ohledně osoby žalovaného v centrální evidenci exekucí byl negativní.

6. Z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady bylo zjištěno, že žalobkyně dne 14. 12. 2018 převedla částku 30 000 Kč na bankovní účet č. bankovní účet.

7. Z další korespondence bylo zjištěno, že žalobkyně upomínala žalovaného k uhrazení dlužných splátek, a to konkrétně upomínkami ze dne 16. 1. 2019, ze dne 31. 1. 2019 a ze dne 12. 2. 2019. Dále bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovaného o zesplatnění úvěru, a to písemně, dopisem ze dne 1. 11. 2019, ve kterém zároveň vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky, a to ve lhůtě do 15. 11. 2019.

8. Z předžalobní výzvy ve spojení s podacím archem bylo zjištěno, že před podáním žaloby žalobkyně opět vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, a to právě výzvou ze dne 20. 11. 2019 odeslanou následujícího dne (tj. dne 21. 11. 2019). V této výzvě žalobkyně požadovala úhradu dlužné částky ve lhůtě 14 dnů ode dne odeslání písemnosti.

9. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “) platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

10. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky

11. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu.

13. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutkové a právní závěry. Mezi žalobkyní a žalovaným nedošlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, neboť žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného dle Z provedených důkazů lze mít za prokázané pouze to, že žalobkyně ověřila příjmy žalovaného (které v měsíci říjnu činili 30 722 Kč), nicméně, neprokázala, že by vůbec jakýmkoliv způsobem ověřovala pravidelné měsíční výdaje žalovaného – tj. výdaje na bydlení, energie, jídlo, telefon, spoření, dopravu atd. Navíc pokud z úvěrové zprávy ze systému NRKI – BRKI bylo zřejmé, že žalovaný má 5 aktivních úvěrových kontraktů (dva dlouhodobé úvěry a tři krátkodobé úvěry), kde u dvou z těchto úvěrů je již v prodlení s jejich splácením, měla být žalobkyně o to více důkladná při zkoumání výdajové stránky žalovaného. Pokud vezme soud v úvahu, že v době uzavření smlouvy o úvěru byl žalovaný povinen uhradit splátky úvěrů v celkové výši 28 529 Kč, pak je nutno uzavřít, že žalovaný rozhodně nemohl být posouzen jako schopný splácet požadovaný úvěr, když částka splátek úvěrů byla téměř rovna jeho měsíčním příjmům.

14. Jelikož obsahově obdobná úprava jako ustanovení , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, účinného do 30. 11. 2016, je zakotvena i v  , lze vycházet z toho, že se právní úprava nezměnila, a je proto použitelná i dosavadní judikatura dovozující nároky na činnost věřitele při prověřování tzv. úvěruschopnosti žadatele o úvěr. Nejvyšší soud již judikoval v rozsudku , že posouzení úvěruschopnosti má celospolečenský dopad. Odráží se v předluženosti obyvatel, v navyšování závazků v exekucích, ve ztrátě schopnosti závazky splácet, a v insolvencích. Též Ústavní soud vyslovil, že to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli (blíže viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. ). Posouzení úvěruschopnosti ve vztahu k neplatnosti smlouvy je proto povinností soudu ve smyslu o. z. Z citované judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu vyplývá, že pokud věřitel neprověřil řádně úvěruschopnost žadatele o úvěr, jednal zjevně v rozporu s dobrými mravy a smlouva o úvěru je v takovém případě absolutně neplatná a to přesto, že pro takovýto případ nestanoví explicitně sankci absolutní neplatnosti.

15. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neprokázala, že došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, nemohl z takovéto smlouvy žalovanému vzniknout žádný závazek, tedy ani závazek vrátit poskytnutou částku, ani zaplatit poplatky, pokuty, či smluvní úroky. Jelikož bylo prokázáno, že žalobkyně převedla dne 14. 12. 2018 na bankovní účet uvedený žalovaným ve smlouvě částku 30 000 Kč, vzniklo na jeho straně v této výši bezdůvodné obohacení. Soud proto žalobě vyhověl právě co do částky 30 000 Kč podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. Ve zbývajícím rozsahu (náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 900 Kč) byl návrh jako nedůvodný zamítnut, a to s ohledem na výše popsaný závěr o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru.

16. Ohledně úroku z prodlení soud vyšel z toho, že splatnost částky 30 000 Kč může nastat teprve po výzvě žalobkyně k jejímu vrácení. Žalovaný byl dopisem žalobkyně ze dne 20. 11. 2019 (odeslaným dne 21. 11. 2019) vyzván k uhrazení dlužné částky do 14 dnů ode dne odeslání výzvy. Tuto výzvu lze považovat za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaný byl tak povinen dlužnou částku uhradit do 5. 12. 2019. Zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni proto přiznán ode dne následujícího (tj. od 6. 12. 2019), a to podle o. z. ve spojení s Ve zbývajícím rozsahu byl požadovaný zákonný úrok z prodlení jako nedůvodný zamítnut.

17. Lhůta k plnění byla stanovena podle , když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení.

18. Soud dále doplňuje, že žalobkyni nebylo poskytnuto poučení podle přesto, že z výsledku dokazování vyplynulo, že neunáší své důkazní břemeno, pokud jde o prokázání nároku na celou žalovanou částku. Podle totiž soud poskytuje poučení účastníkům pouze při jednání. Žalobkyně se k jednání nedostavila, ačkoli byla řádně obeslána a tím soudu znemožnila, aby jí poskytl poučení podle ustanovení Soud věc projednal v nepřítomnosti žalobkyně v souladu s ustanovením , a proto jí nemohl poskytnout poučení podle Soud není ani povinen, ani oprávněn sdělovat potřebná poučení jinak, než při ústním jednání, ani není povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. nebo sp. zn. ).

19. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle Žalobkyně i žalovaný byli ve věci procesně úspěšní každý v rozsahu přibližně jedné poloviny, když za procesní neúspěch žalobkyně je nutné považovat částečné zpětvzetí žaloby ze dne 22. 6. 2022 co do částky kapitalizovaného úroku ve výši 28 304,64 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 259 Kč a dále zamítnutí žaloby co do částky 900 Kč. Naopak žalovaný byl ve věci neúspěšný co do částky 30 000 Kč představující žalobkyni přiznané bezdůvodné obohacení. Proto bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků řízení nemá na náhradu nákladů řízení právo.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu v Písku.

Nebudou-li povinnosti uložené vykonatelným rozsudkem splněny řádně a včas, může se oprávněný jejich splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekuci.