Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 150/2022-24

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sochorovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 7 500 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se zastavuje co do části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 500 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 300 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 724,66 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 000 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Řízení se zastavuje co do části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2 500 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 300 Kč. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 724,66 Kč a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 000 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žalobce se v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, zamítá. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení , , (dále jen „”).

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to z titulu smlouvy o úvěru ze dne 19. 11. 2019, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností právnická osoba, IČO) a žalovaným.

3. Podáním ze dne 3. 6. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět s odůvodněním, že nedisponuje podklady o ověření úvěruschopnosti žalovaného a z toho důvodu nadále požaduje po žalovaném pouze zaplacení dlužné jistiny a zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně tak požadovala pouze zaplacení jistiny ve výši 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 19. 11. 2019 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč oproti závazku žalovaného čerpaný úvěr spolu s úrokem ve výši 279,83 % do 30 dnů od poskytnutí úvěru. Ke dni splatnosti úvěru tak měla být žalovaným vrácena částka v celkové výši 6 150 Kč. Žalovaný na poskytnutý úvěr neuhradil ničeho. Předmětná pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla následně postoupena na žalobkyni, která žalovaného vyrozuměla o postoupení pohledávky a vyzvala ho k plnění, a to písemnými dopisy a prostřednictvím osobní návštěvy pověřeného zaměstnance žalobkyně. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ve smyslu

6. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby a související částečné zastavení řízení nebylo prováděno dokazování vztahující se k tvrzeným okolnostem vzniku nároku na zaplacení smluvní pokuty a smluvního úroku, neboť s ohledem na částečné zastavení řízení a právní posouzení učiněné soudem (viz níže), by takové dokazování bylo nadbytečné.

7. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány.

8. Hmotněprávní posouzení věci bylo založeno na právní úpravě , , účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), když k právním jednáním účastníků došlo až po uvedeném datu.

9. Podle ustanovení § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

11. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně plnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanovení vláda nařízení; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle ustanovení § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Podle ustanovení § 1880 odst. 1 o. z., nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená.

14. Podle ustanovení § 513 o. z., příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

15. Podle , zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotř. úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 86 zákona o spotř. úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

18. Podle § 588 o. z., přihlédne soud i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle ustanovení , (dále jen „“), žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.

20. Podle ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.

21. Podle ustanovení jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení.

22. Podle ustanovení ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.

23. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět před jednáním, rozhodl soud v souladu s citovanými ustanoveními o částečném zastavení řízení v rozsahu zpětvzetí (výrok I.).

24. Z provedeného dokazování vyplynulo, že předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 zákona o spotř. úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Předmětná pohledávka byla následně postoupena na žalobkyni dle § 1879 a násl. o. z. Žalobkyně uvedla, že nemá k dispozici podklady o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a z toho důvodu původní žalobní nárok redukovala na požadavek na zaplacení jistiny úvěru a zákonného úroku z prodlení. S ohledem na to, že nebyly předloženy žádné podklady prokazující posouzení úvěruschopnosti žalovaného, je zřejmé, že úvěruschopnost nebyla předchůdkyní žalobkyně zkoumána řádně a uzavřená smlouva je tak absolutně neplatná dle § 588 o. z. Po částečném zpětvzetí však předmětem řízení zůstává pouze dlužná jistina, která žalobkyni náleží i v případě absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru (viz § 87 odst. 1 zákona o spotř. úvěru). Nárok na zaplacení částky ve výši 5 000 Kč tak byl shledán jako důvodný. S ohledem na to, že žalovaný byl po celou dobu řízení nečinný, stanovil soud lhůtu k plnění dle zákona o spotř. úvěru v obecné délce 3 dnů, vycházeje z

25. Jelikož je žalovaný v prodlení se zaplacením této částky přiznal soud žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z přiznané částky (podle o. z., a to ve výši odpovídající ), a to od požadovaného 20. 12. 2019, který v období od 20. 12. 2019 do 1. 6. 2021 (z částky 5 000 Kč) kapitalizoval částkou 724,66 Kč. Jako nedůvodný shledal soud pouze nárok na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč představující náklady na osobní návštěvu spojenou s výzvou k zaplacení dluhu. Jak vyplývá z již zmiňovaného zákona o spotř. úvěru, v případě absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Právě s ohledem na toto ustanovení soud shledává, že nelze považovat za účelné, aby v případě neúspěchu písemných výzev bylo dále přistupováno ještě k osobním návštěvám za předpokladu, že spotřebitel má povinnost plnit v době přiměřené jeho možnostem. Zejména kvůli uvedenému odkazu na možnosti spotřebitele, které určují lhůtu k plnění, nelze považovat osobní návštěvu za účelně vynaložený náklad. příjmení toho soud dodává, že žalovaný ve smlouvě uvedl i kontaktní telefon a email a pokud žalovaný nereaguje na uvedené formy komunikace, bude následná osobní návštěva jen zřídkakdy považována za účelnou.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jejíž neúspěch ve věci byl pouze nepatrný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

Poučení:

Proti výrokům I. a IV. tohoto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Proti výrokům II. a III. tohoto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.