Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 131/2022-49

Okresní soud Plzeň-jih rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Reimannovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 28 700 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 900 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z této částky jdoucím od 18. 12. 2017 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 200 Kč vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem září 2022 pod ztrátou jejich výhody, při nezaplacení některé z nich.

II. Žaloba v části požadující zaplacení částky 14 800 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 184,22 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 9 474,82 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 20 000 Kč jdoucím od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 20 000 Kč jdoucím od 30. 11. 2019 do zaplacení se zamítá.

III. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 900 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z této částky jdoucím od 18. 12. 2017 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 200 Kč vždy do každého 25. dne v měsíci, počínaje měsícem září 2022 pod ztrátou jejich výhody, při nezaplacení některé z nich. II. Žaloba v části požadující zaplacení částky 14 800 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 184,22 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 9 474,82 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 20 000 Kč jdoucím od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 20 000 Kč jdoucím od 30. 11. 2019 do zaplacení se zamítá. III. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 28 700 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že předmětný nárok vznikl z titulu nesplněných povinností vyplývajících ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne 30. 10. 2016 mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba, IČO a žalovaným. Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč v souvislosti s poskytnutím půjčky se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 14 800 Kč. Tedy celkovou částku ve výši 34 800 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 600 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 10. 12. 2017. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 postoupil původní věřitel předmětnou pohledávku na žalobkyni.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil (čl. 40), uvedl že je evidován u úřadu práce, po roční pracovní neschopnosti má pobírat 5 500 Kč a požádal o splátkový kalendář.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. , (dále jen ), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne 30. 10. 2016 soud zjistil, že původní věřitel poskytl žalovanému půjčku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto půjčku vrátit, a to včetně sjednaného poplatku ve výši 14 800 Kč. Půjčka včetně poplatku měla být původnímu věřiteli splacena celkem v 58 týdenních splátkách po 600 Kč Celkem tak měl žalovaný zaplatit původnímu věřiteli částku ve výši 34 800 Kč, výše roční procentní sazby nákladů (tzv. RPSN) činila 195,06 %. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 soud zjistil, že původní věřitel postoupil pohledávku na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem právního předchůdce žalobkyně.

5. Z tvrzení žalobkyně dále vyplynulo, že žalovaný zaplatil na základě uzavřené smlouvy o půjčce číslo částku v celkové ve výši 6 100 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaný výši provedených úhrad žádným způsobem nerozporoval, vzal soud tuto skutečnost za prokázanou.

6. Podle () přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

7. Dle o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Na smluvní vztah mezi žalobcem a žalovaným se dále jako na vztah spotřebitelský aplikují ustanovení o spotřebitelském úvěru.

8. Soud došel k závěru, že mezi účastníky byla vůle uzavřít smlouvu o zápůjčce ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení s tím, že ve smlouvách sjednané poplatky májí z právního hlediska charakter úroků.

9. Soud se dále zabýval platností smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne 30. 10. 2016 zejména z hlediska jejich souladu s dobrými mravy ve smyslu ustanovení § 580 o.z. s ohledem na výši sjednaných úroků. Soud v tomto směru zohlednil rozhodovací praxi vyšších soudů a to zejména rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 15. 12. 2004 ve kterém tento soud došel k závěru, že dohoda, kterou byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky, je v souladu s ustanovením § 39 obč.z. neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně (v daném případě čtyřnásobně) přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V rozsudku sp. zn. ze dne 27. 2. 2007 pak Nejvyšší soud ČR došel k závěru, že v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být považován za nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů.

10. Z informací uveřejněných na internetových stránkách České národní banky/databáze časových řad ARAD/statis data/ měnová a finanční statistika/měnová statistika/b. úrokové sazby MFI/nové obchody/úrokové sazby soud zjistil, že roční procentní sazby nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v říjen 2016, tedy v době uzavření smlouvy o půjčce činily v průměru 10,89 %. Jestliže pak byla mezi účastníky v této době uzavřena smlouva o půjčce, v nichž byly sjednány roční procentní sazby nákladů ve výši 195,06 %, tvoří takto sjednaná RPSN mnohonásobek v této době obvyklé úrokové míry. V intencích výše uvedené judikatury pak došel soud k závěru, že ujednání smlouvy o zápůjčce týkající se poplatku ve výši 14 800 Kč je pro rozpor s dobrými mravy dle § 580 o.z. neplatné.

11. Soud se dále zabýval tím, zda neplatnost ujednání o poplatku způsobuje neplatnost celé smlouvy o půjčce nebo zápůjčce či nikoli. Dle § 576 o.z. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Ve výše citovaném rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 15. 12. 2004 došel tento soud k závěru, že v případě smlouvy o půjčce lze ujednání o výši úroků považovat za oddělitelné a nezpůsobující neplatnost celé smlouvy o půjčce pouze tehdy, pokud oddělení této části od ostatního obsahu smlouvy nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo. Dle týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. V daném případě má soud za prokázané, že poskytování půjček (spotřebitelských úvěrů) bylo předmětem podnikání právního předchůdce žalobkyně. Tato společnost tedy bezpochyby neměla zájem poskytnout žalovanému bezúročnou půjčku. Pokud by pak v rámci uzavíraných smluv o půjčce nebyl sjednán poplatek za uzavření smlouvy případně ujednáno jiné finanční protiplnění za poskytnutí finanční hotovosti, k uzavření smlouvy o půjčce s žalovaným by vůbec nedošlo. S ohledem na tyto skutečnosti došel soud k závěru, že smlouva o půjčce číslo uzavřená dne 30. 10. 2016 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným je neplatná jako celek.

12. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Pokud tedy právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému na základě neplatného právního jednání finanční částku ve výši 20 000 Kč, má žalovaný povinnost tuto částku jako bezdůvodné obohacení vrátit. Pokud však žalovaný vrátil žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci částku 6 100 Kč, má dále povinnost vydat bezdůvodné obohacení ve výši 13 900 Kč. V tomto rozsahu soud shledal žalobu jako důvodnou a proto ji výrokem I vyhověl. Soud žalobkyni rovněž přiznal i úroky z prodlení dle o. z. ve výši stanovené Žalovanému byly povoleny dle ust. o. s.ř splátky, když ke svému vyjádření () nepředložil žádné důkazy k prokázání svých tvrzení. Výše splátek byla volena soudem tak, aby nárok žalobkyně soudem přiznaný byla uhrazen nejpozději do jednoho roku. Ve zbytku soud žalobu, jako nedůvodnou zamítl.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , když s ohledem na většinový neúspěch žalobkyně ve věci má žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů soudního řízení. S ohledem na skutečnost, že žalovanému ve věci žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku rozhodnutí.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-jih.

Nebude-li povinnost stanovena tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem na pověření soudního exekutora.