Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 C 269/2022-12

Okresní soud Plzeň - sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Andrlovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupená advokátem JUDr. titul. jméno příjmení, Ph.D.

sídlem adresa, PSČ obec a číslo

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale bytem adresa žalovaného

o 9 500 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku 9 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 500 Kč od datum do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se částečně, co do povinnosti uhradit zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 500 Kč od datum do datum a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 069,07 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit náklady řízení ve výši 1 489 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně příjmení titul jméno příjmení, Ph.D.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku 9 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 500 Kč od [datum] do zaplacení, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se částečně, co do povinnosti uhradit zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 500 Kč od [datum] do [datum] a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 069,07 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit náklady řízení ve výši 1 489 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [titul] [jméno] [příjmení], Ph.D.</b>

1. Žalobkyně se po žalovaném žalobou podanou zdejšímu soudu dne datum domáhala zaplacení částky 9 500 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení vzniklého na straně žalovaného poskytnutím peněžních prostředků na základě smlouvy o půjčce číslo. V žalobě uvedla, že mezi jejím právním předchůdcem, spol. právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, jehož právním nástupcem se v důsledku fúze sloučením dne datum stala společnost právnická osoba, IČO, (dále jen„ původní věřitel“) a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o půjčce číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 100 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 450 Kč počínaje datum, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Pohledávka včetně příslušenství byla z původního věřitele, postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností k témuž dni žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem z téhož dne. Žalovaný na pohledávku až do okamžiku postoupení žalobkyni uhradil pouze částku 5 500 Kč. Ke dni postoupení tak činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 20 600 Kč. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně požaduje po žalovaném pouze vrácení částky představující bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalovaného, a to tak, že na dlužné jistině požaduje 9 500 Kč coby rozdíl mezi poskytnutou částkou 15 000 Kč a částkou zaplacenou žalovaným ve výši 5 500 Kč, dále požaduje kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 2 069,07 Kč (zákonný úrok ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny za období od datum do datum) a úroky z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9 500 Kč od datum do zaplacení.

2. Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu , , (dále jen „ “) vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání vyslovila souhlas již v návrhu, žalovaný na shora uvedenou výzvu nereagoval, soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.

3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že původní věřitel, spol. právnická osoba, IČO, postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s ustanovením a násl. , , (dále jen „ “). Současně původní věřitel dopisem ze dne datum, který byl dle podacího lístku odeslán žalovanému dne datum, splnil svoji informační povinnost vůči žalovanému týkající se postoupení pohledávek.

4. Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce číslo na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému částku 15 000 Kč s tím, že žalovanému byla celá částka předána v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal půjčenou částku vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí peněžních prostředků ve výši 11 100 Kč (sestávajícím z poplatku za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, úroku ve výši 2 100 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč), to vše v 58 týdenních splátkách po 450 Kč. V návaznosti na délku splátek byla ve smlouvě stanovena úroková sazba 23,72 % ročně a RPSN 75,72 %. Žalobkyně prokázala, že dopisem ze dne datum předaným k poštovní přepravě dne následujícího byla žalovanému prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána předžalobní upomínka.

5. Podle každé ustanovení soukromého práva lze vykládat jenom ve shodě s d a ústavním pořádkem vůbec, se zásadami, na nichž spočívá tento zákon, jakož i s trvalým zřetelem k hodnotám, které se tím chrání. Rozejde-li se výklad jednotlivého ustanovení pouze podle jeho slov s tímto příkazem, musí mu ustoupit.

6. Podle výklad a použití právního předpisu, nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

7. Podle neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením , ale především článku 36 y.

10. V rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , dále například sp. zn. se uvádí:„ Při sjednání úroku, při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěru nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba, nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními y výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“.

11. Z veřejně dostupné databáze na webu obec národní banky (dále jen„ ČNB“), databáze časových řad příjmení, tabulky B1 číslo je zřejmé, že roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR představovala v únoru 2016, kdy byla uzavřena smlouva číslo výši 11,95 %.

12. Po zhodnocení listinných důkazů dospěl soud k následujícím právním závěrům. Mezi žalovaným a původním věřitelem, spol. právnická osoba, IČO, byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. , na jejímž základě poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Uzavřenou smlouvu označenou jako smlouva o půjčce číslo soud shledal za absolutně neplatnou pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Smlouva se zjevně příčí dobrým mravům jako celek, soud ji tak shledal absolutně neplatnou dle ust. věta první K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti, aplikace dle ust. je vyloučena. Původní věřitel zneužil absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. Dle shora citované judikatury Nejvyššího soudu, sp. zn. , ve spojení s daty z databáze na webu ČNB představovala roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR (tabulka B1 číslo) v únoru 2016 výši 11,95 % a bylo možné akceptovat trojnásobek ve výši 35,85 % ročně. V daném případě však RPSN jako sazba vyjadřující celkové náklady úvěru jako roční procento představuje 75,72 %. Žalovaný se zavázal zaplatit nad rámec poskytnuté částky navýšení 11 100 Kč, což při úvěru o jistině 15 000 Kč s délkou trvání úvěru 58 týdnů přesahuje i trojnásobek běžného smluvního úroku sjednávaného pro úvěry v daných obdobích, když 35,85 % z 15 000 Kč činí 5 377,5 Kč. Na smlouvu o úvěru jako celek uzavřenou mezi žalovaným a původním věřitelem dne datum je třeba pohlížet ve světle shora citované judikatury Ústavního soudu jako na absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení pro zjevný rozpor s dobrými mravy a současně pro rozpor se zákonem, neboť předmětná smlouva představuje značnou nerovnováhu v neprospěch spotřebitele (žalovaného) jakožto slabší smluvní strany, když sjednané náklady úvěru svou výší ani zdaleka neodpovídají obvyklým poplatkům, které účtují bankovní subjekty.

13. Vzhledem ke skutečnosti, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud nárok žalobkyně vypořádal v režimu bezdůvodného obohacení dle ustanovení a násl. , kdy žalovaný se na úkor právního předchůdce žalobkyně (původního věřitele) plněním, které mu poskytl na základě neplatného právního jednání, bezdůvodně obohatil, a proto je povinen vydat žalobkyni částku 9 500 Kč, která odpovídá rozdílu mezi poskytnutou jistinou 15 000 Kč a částkou 5 500 Kč, kterou žalovaný již uhradil. Pokud jde o prodlení, soud dospěl k závěru, že v souladu s  mohlo být oznámení o postoupení pohledávky žalovanému doručeno nejdříve po uplynutí tří pracovních dnů od odeslání vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne datum, zaslané poštou dne datum, tj. datum. V oznámení o postoupení pohledávky byla stanovena 10 denní lhůta k úhradě dlužné částky, která počala běžet dnem obdržení výzvy. Od datum tak nastalo na straně žalovaného prodlení a v této souvislosti byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení podle o. z. ve spojení s  a 2 Ve zbytku úroku z prodlení musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť pokud soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o úvěru, neplatným musel shledat rovněž i ujednání o povinnosti hradit úroky z prodlení od data následujícího po postoupení pohledávky, jakož i nárok na kapitalizovaný úrok z prodlení za období od datum, tj. dne následujícího po splatnosti původního úvěru, do data postoupení.

14. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ustanovení , kdy účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, přizná soud plnou náhradu nákladů řízení, pokud měl neúspěch v poměru nepatrném. Žalobkyně byla v řízení nepatrně neúspěšná (úspěšná byla v 90 %, vyčísleno v souladu s ust. ), soud tak žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, tři úkony právní služby po 200 Kč dle . (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzva), paušální náhrada hotových výdajů za tři úkony právní služby dle citované vyhlášky po 100 Kč. Jelikož zástupce žalobkyně prokázal, že je plátcem DPH, náleží mu podle rovněž náhrada této daně ve výši 21 % z částky odpovídající součtu odměny a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 189 Kč. Při vyčíslení míry úspěchu a neúspěchu soud přihlížel v souladu s nálezem Ústavního soudu i k požadovanému příslušenství, když je nutno při rozhodování o náhradě nákladů řízení dle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen jistiny pohledávky, ale též stran jejího příslušenství.

15. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle a platební místo nákladů řízení podle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ust. ).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím dobrovolně splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce a pověření zvoleného soudního exekutora jejím výkonem.