Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
30 C 332/2022-44
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Bílým ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 2.642,61 Kč
takto:
I. Žaloba se co do částky 0,27 Kč zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2.642,34 Kč.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3.062 Kč, k rukám zástupce žalobkyně.
IV. Shora uvedené povinnosti je žalovaný povinen splnit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 500 Kč, splatných vždy do posledního dne příslušného kalendářního měsíce, pod ztrátou výhody splátek; první splátka je splatná v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém nabude právní moci tento rozsudek.
Odůvodnění:
I. Žaloba se co do částky 0,27 Kč zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2.642,34 Kč. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 3.062 Kč, k rukám zástupce žalobkyně. IV. Shora uvedené povinnosti je žalovaný povinen splnit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 500 Kč, splatných vždy do posledního dne příslušného kalendářního měsíce, pod ztrátou výhody splátek; první splátka je splatná v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém nabude právní moci tento rozsudek.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne datum, ve znění pozdějších podání, domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 2.642,61 Kč s odůvodněním, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, tj. s právnická osoba, uzavřel dne datum smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Jelikož žalovaný poskytované služby nehradil řádně a včas (faktury ze dne datum – částka 70 Kč, ze dne datum – částka 70 Kč a ze dne datum – částka 2,34 Kč), žalobkyně od smlouvy dne 7.10.2020 odstoupila, v důsledku čehož žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni pronajaté zařízení (modem), a to nejpozději do 3.11.2020. Jelikož žalovaný pronajaté zařízení vrátil až dne 20.1.2021, vznikla mu v důsledku této skutečnosti povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 2.000 Kč dle čl. 7 a 7.6. Všeobecných podmínek pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve spojení s ceníkem, když pronajaté zařízení je zákazník povinen vrátit do 14 dnů ode dne ukončení smlouvy, k čemuž došlo dne 7.10.2020. S ohledem na skutečnost, že k odpojení poskytovaných služeb došlo v důsledku nedoplatku na vystavených fakturách, vzniklo žalobkyni rovněž právo na úhradu poplatku za odpojení, jenž dle ceníku činí 500 Kč. Žalovaný, třebaže byl vyzván ke zjednání nápravy, na dlužnou částku v celkové výši 2.642,34 Kč ve stanoveném termínu, jakož ani později, ničeho nezaplatil. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení 2.642,61 Kč a náhrady nákladů řízení.
2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne datum uvedl, že není pravda, že by nezaplatil jednu měsíční splátku. Toto obvinění se nemá zakládat na pravdě. Žalovaný zdůraznil, že modem vrátil (sice až) dne 20.1.2021, ale to však výhradně z důvodu, že s ohledem na covidou situaci jej nemohl vrátit dříve. Žalovaný při jednání požádal o dobrodiní splátek.
3. Soud ve věci nařídil jednání, přičemž z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění.
4. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, tj. s právnická osoba, uzavřel dne datum Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Jelikož žalovaný poskytované služby nehradil řádně a včas (faktury ze dne datum – částka 70 Kč, ze dne datum – částka 70 Kč a ze dne datum – částka 2,34 Kč), jak je patrné z Výpisu klientského účtu č.: číslo, žalobkyně od uzavřené smlouvy dne 7.10.2020 (viz dopis ze dne 7.10.2020) odstoupila, v důsledku čehož žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni pronajaté zařízení (modem), které převzal dne 15.4.2019 (viz Zakázkový list – potvrzení o převzetí přijímajícího zařízení), a to nejpozději do 3.11.2020. Jelikož žalovaný pronajaté zařízení (modem) vrátil až dne 20.1.2021, vznikla mu v důsledku této skutečnosti povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 2.000 Kč dle čl. 7 a 7.6. Všeobecných podmínek pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve spojení s ceníkem, když pronajaté zařízení je zákazník povinen vrátit do 14 dnů ode dne ukončení smlouvy, k čemuž došlo dne 7.10.2020. S ohledem na skutečnost, že k odpojení poskytovaných služeb došlo v důsledku nedoplatku na vystavených fakturách, vzniklo žalobkyni rovněž právo na úhradu poplatku za odpojení, jenž dle ceníku činí 500 Kč. Žalovaný, třebaže byl vyzván ke zjednání nápravy (viz Výzva k úhradě dluhu dne 4.11.2021), na dlužnou částku v celkové výši 2.642,34 Kč ve stanoveném termínu, jakož ani později, ničeho nezaplatil. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení 2.642,61 Kč a náhrady nákladů řízení.
5. Lze shrnout, že žalovaný žalobkyni nezaplatil následující částky: 70 Kč + 70 Kč + 2,34 Kč + 2.000 Kč + 500 Kč, tj. celkem 2.642,34 Kč.
6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
7. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně v písemné formě uzavřena dle § 63 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb. , o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, za současného použití § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ NOZ“), a § 2201 a násl. NOZ , když nedílnou součástí ujednané smlouvy byly obchodní podmínky žalobkyně (§ 1751 NOZ ), neboť část smlouvy byla určena odkazem na všeobecné podmínky žalobkyně (§ 1751 odst. 1 NOZ ), smlouva o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací nebo připojení k veřejné komunikační síti. Žalovaný byl povinen na základě této smlouvy hradit žalobkyni poskytnuté služby, jakož i nájem za pronajaté koncové zařízení (modem), což ovšem žalovaný neplnil řádně a včas. Žalovaný byl taktéž povinen po skončení smlouvy, k čemuž došlo v důsledku toho, že žalovaný povinnosti ze smlouvy plynoucí neplnil řádně a včas, žalobkyni vrátit ve lhůtě 14 dnů ode dne skončení smlouvy pronajaté koncové zařízení (modem) – v tomto případě nejpozději do 3.11.2020. Žalovaný sice po ukončení smlouvy žalobkyni pronajaté koncové zařízení vrátil, ale stalo se tak až dne 20.1.2021, tj. po marném uplynutí termínu, v němž byl žalovaný povinen koncové zařízení (modem) vrátit. Žalobkyni proto v důsledku opožděného vrácení koncového zařízení vzniklo právo žalovanému naúčtovat smluvní pokutu ve výši 2.000 Kč Smluvní pokuta byla ve smlouvě platně sjednána dle § 2048 a násl. NOZ , když její výše byla určena v ceníku právní předchůdkyně žalobkyně. Pokud se týká nároku na zaplacení částky v celkové výši 142,34 Kč, soud na tento nárok přiměřeně aplikoval § 2201 a násl. NOZ (nájemní smlouva). Žalovaný byl povinen žalobkyni za to, že mu přenechala k dočasnému užívání koncové zařízení (modem), platit nájemné v ujednané výši. Žalovaný ovšem této povinnosti zcela nedostál (v rozsahu částky 142,34 Kč). A konečně soud shledal i důvodným nárok žalobkyně na zaplacení poplatku ve výši 500 Kč, který byl smluvní stranami řádně sjednán, a to prostřednictvím odkazu na všeobecné podmínky a ceník, které tvoří nedílnou součást uzavřené smlouvy.
8. S ohledem na výše soud výrokem II. tohoto rozsudku žalobě co do částky 2.642,34 Kč vyhověl.
9. Soud výrokem I. tohoto rozsudku žalobu co do částky 0,27 Kč zamítl, když z faktur, jejichž zaplacení se žalobkyně ve vztahu k dlužnému nájemnému za poskytnuté koncové zařízení domáhala, vyplývá, že celková dlužná částka činí 2.642,34 Kč (70 Kč + 70 Kč + 2,34 Kč), a nikoliv 2.642,61 Kč, jak se žalobkyně domáhala. Soud proto žalobu co do částky 0,27 Kč, když v tomto rozsahu žalobou uplatněný nárok shledal nedůvodným, zamítl.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. dle § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež měla ve věci úspěch jen částečný, avšak jednalo o neúspěch v poměrně nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3.062 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a.t. ”) z tarifní hodnoty ve výši 2.642,61 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t. , z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. , z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. a z částky 1.000 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a.t. ze dne 30.8.2022 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2.200 Kč ve výši 462 Kč.
11. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
12. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud výrokem IV. žalovanému v měsíčních splátkách ve výši 500 Kč dle § 160 odst. 1 o.s.ř. věta za středníkem, a to pod ztrátou výhody splátek, když žalovaný takový postup navrhl. S ohledem na výši uložených povinností se soud nedomnívá, že by poskytnutí dobrodiní měsíčních splátek ve výši 500 Kč mělo pro žalobkyni představovat jakékoliv ekonomické problémy, které by v konečném důsledku znamenaly, že žádosti žalovaného o poskytnutí splátek nelze vyhovět.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř. ).
Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny v uvedených lhůtách, bude možné se domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu, nebo prostřednictvím exekuce.