Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
41 C 139/2022-17
Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Marcelou Uhříčkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
trvale bytem adresa žalované
o zaplacení částky 5 423 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 423 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 123 Kč za období od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 423 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 123 Kč za období od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne datum domáhala, aby jí žalovaná zaplatila výše uvedenou částku spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná je vlastníkem a provozovatelem osobního motorového vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, registrační značka, příjmení: anonymizováno, u něhož nebylo ode dne datum do datum uzavřeno pojištění odpovědnosti provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalobkyně má proto právo podle zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, na příspěvek do garančního fondu za dobu, po kterou vozidlo bylo provozováno v rozporu se zákonem (nemělo uzavřené povinné ručení), výše příspěvku činí dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. , kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. (dále jen„ vyhláška ministerstva financí“), částku 47 Kč za jeden den. Na tomto nároku tedy žalobkyně uplatňuje 5 123 Kč za příslušný počet dní prodlení tak, jak shora uvedeno, a náklady na upomínání a vymáhání ve výši 300 Kč.
2. Stanovisko žalované k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.
3. Soud ve věci rozhodl za splnění podmínek stanovených v § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění.
4. Na základě žalobkyní předložených listin soud zjistil následující skutkový stav věci, podle něhož byla žalovaná od datum vlastníkem a provozovatelem osobního motorového vozidla registrační značka se zdvihovým objemem válců nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně, přičemž k tomuto vozidlu nebylo v období od datum do datum sjednáno povinné ručení, ačkoliv vozidlo bylo v registru vozidel evidováno jako provozované. Žalobkyně proto žalovanou vyzvala dopisem ze dne datum k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ve stanovené lhůtě 60 dnů od doručení výzvy s tím, že denní sazba tohoto příspěvku činila 47 Kč, tzn. za 109 dnů bez pojištění celkem 5 123 Kč, k čemuž žalobkyně žalované účtovala též náklady na uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč. Následně žalobkyně žalovanou dne datum a dne datum písemně upomenula k úhradě nedoplatku. O totéž se pokusila i posléze datum i prostřednictvím inkasní společnosti. Nakonec prostřednictvím svého zástupce zaslala žalované též předžalobní výzvu ze dne datum. Žalovaná však na svém dluhu žalobkyni ničeho nezaplatila.
5. Soud věc posoudil podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), dále dle § 4 a § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a dle § 2 odst. 1 písm. g) a § 2a vyhlášky ministerstva financí.
6. Následně soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za zjištěné, že žalovaná je vlastníkem osobního automobilu registrační značka, pro jehož provoz nebylo sjednáno v období od datum do datum povinné pojištění odpovědnosti, přičemž v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by v uvedeném období nebylo vozidlo provozováno. Žalobkyni tak jako zákonem určené oprávněné osobě vznikl vůči žalované nárok na zaplacení příspěvku do garančního fondu v souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. , které za 109 dní, kdy vozidlo nebylo pojištěno, v sazbě 47 Kč za jeden den podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky ministerstva financí činí celkem 5 123 Kč. Žalobkyni vzniklo rovněž právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním tohoto příspěvku podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. , kterou vyhláška ministerstva financí stanovuje dle § 2a fixní částkou 300 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná svému závazku nedostála a ani na základě předžalobní výzvy svůj dluh v celkové výši 5 423 Kč neuhradila, je v prodlení. Na svou obranu přitom žalovaná neuvedla nic, čím by nárok žalobkyně jakkoli zpochybnila. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku, s tím, že žalobkyni přiznal též úrok z prodlení z částky 5 123 Kč, tj. z dlužného příspěvku do garančního fondu, za období po marném uplynutí lhůty k zaplacení dlužné částky určené ve výzvě k úhradě ze dne datum do zaplacení, a to ve výši stanovené dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Třídenní lhůtu k plnění soud v I. výroku tohoto rozsudku stanovil v souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř.
7. O nákladech řízení soud rozhodl ve II. výroku tohoto rozsudku tak, že úspěšné žalobkyni v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. přiznal právo na jejich náhradu v plné výši. Náklady žalobkyně sestávaly jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a jednak z odměny advokátky, která byla tvořena částkou 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis podání ve věci samé a výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), a jednak z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. K tomu bylo dále nutno připočítat náhradu ve výši 189 Kč odpovídající 21 % DPH ze shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), neboť zástupkyně žalobkyně jakožto advokátka osvědčila, že je plátkyní této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily 1 489 Kč. V souladu s § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. soud stanovil lhůtu k plnění rovněž v trvání tří dnů. Ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky, která žalobkyni v řízení zastupovala.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb. ) u soudního exekutora.