Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

50 C 49/2022-35

Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudcem Mgr. Marianem Heresem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro 34 500 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se v části požadující zaplatit kapitalizovaný úrok ve výši 4 400 Kč a smluvní pokutu ve výši 9 500 Kč zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 8. 7. 2021 do zaplacení, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 602,74 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. V části požadující zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 25 000 Kč od 15. 6. 2021 do 7. 7. 2021, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, se žaloba zamítá.

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 558 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Řízení se v části požadující zaplatit kapitalizovaný úrok ve výši 4 400 Kč a smluvní pokutu ve výši 9 500 Kč zastavuje. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 8. 7. 2021 do zaplacení, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 602,74 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. III. V části požadující zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 25 000 Kč od 15. 6. 2021 do 7. 7. 2021, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, se žaloba zamítá. IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 558 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 34 500 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně uzavřela původní věřitelka, právnická osoba anonymizována dvě slova, IČO (dále jen„ původní věřitelka“) s žalovanou dne 16. 4. 2020 smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě obdržela žalovaná úvěr ve výši 25 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala zaplatit původní věřitelce 30 750 Kč nejpozději do 16. 5. 2020. Před uzavřením smlouvy posoudila původní věřitelka schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaná ve stanovené lhůtě nezaplatila ničeho. Původní věřitelce tak vedle původního nároku vznikl nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Z důvodu prodlení žalované vznikly původní věřitelce náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 150 Kč. Dne 15. 6. 2021 postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy na žalobkyni. Po postoupení pohledávky se žalobkyně pokusila vymoci pohledávku mimosoudně. S tím jí vznikly dodatečné náklady ve výši 217 Kč, které také požaduje nahradit.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. , (dále jen „”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Na výzvu soudu, aby žalobkyně předložila důkazy prokazující, že původní věřitelka před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, žalobkyně uvedla, že těmito důkazy nedisponuje a žádné důkazy k prokázání této skutečnosti nenavrhla. Ze stejného důvodu vzala žalobkyně svou žalobu zpět co do částky 13 900 Kč představující příslušenství žalované jistiny.

5. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že původní věřitelka uzavřela s žalovanou dne 16. 4. 2020 smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě obdržela žalovaná úvěr ve výši 25 000 Kč. Za to se žalovaná zavázala zaplatit původní věřitelce 30 750 Kč nejpozději do 16. 5. 2020.

6. Z výpisu z účtu původní věřitelky soud zjistil, že původní věřitelka poskytla úvěr na bankovní účet č. bankovní účet dne 16. 4. 2020.

7. Z vyjádření právnická osoba soud zjistil, že v době poskytnutí úvěru byla majitelkou bankovního účtu č. bankovní účet žalovaná.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že 14. 6. 2021 postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni.

9. Z oznámení o postoupení pohledávek soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení nejpozději do 7. 7. 2021.

10. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

Původní věřitelka uzavřela s žalovanou dne 16. 4. 2020 smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě obdržela žalovaná úvěr ve výši 25 000 Kč, a to dne 16. 4. 2020 na bankovní účet č. bankovní účet, jehož majitelkou byla žalovaná. Za to se žalovaná zavázala zaplatit původní věřitelce 30 750 Kč nejpozději do 16. 5. 2020. Žalovaná nezaplatila ničeho. Před uzavřením smlouvy neposoudila původní věřitelka schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Z důvodu, že žalovaná ve stanoveného lhůtě nezaplatila ničeho, vyzvala původní věřitelka žalovanou k zaplacení celé dlužné částky nejpozději do 7. 7. 2021. Dne 14. 6. 2021 postoupila původní věřitelka pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.

12. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

17. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Na otázku, zdali neposouzení úvěruschopnosti způsobuje neplatnost absolutní nebo relativní úvěrové smlouvy, odpovídá rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/2018 (OPR- Finance s.r.o. proti GK), kde Soudní dvůr vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

19. V souzené věci původní věřitelka nejednala s odbornou péčí, když řádně neposoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Smlouva je tak absolutně neplatná a soud vypořádal neplatnou smlouvu podle zásad o bezdůvodném obohacení. Původní věřitelka poskytla žalované plnění ve výši 25 000 Kč. Za toto plnění nezaplatila žalovaná ničeho. Původní věřitelka resp. žalobkyně má tak nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 25 000 Kč. V ostatních nárocích soud žalobu zamítl.

20. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalovaný pak měl plnit dluh ihned poté, co k tomu byl vyzván. Za tuto výzvu považuje soud oznámení o postoupení pohledávky, kde byla žalovaná vyzvána k zaplacení nejpozději do 7. 7. 2021. Ode dne následujícího přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení. Pokud požadovala žalobkyně úroky z prodlení za dřívější období, soud v této části žalobu zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 558 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 380 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 34 500 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.