Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 C 194/2022-79

Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudkyní JUDr. Evou Bučkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 21 640 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 195 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 195 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky

21 445 Kč s úrokem v kapitalizované výši 9 235,85 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 13 269,05 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 3 578,41 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 3 201,59 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 847,46 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 652,46 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 195 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 195 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 21 445 Kč s úrokem v kapitalizované výši 9 235,85 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 13 269,05 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 3 578,41 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení v kapitalizované výši 3 201,59 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 847,46 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 652,46 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum po žalovaném domáhala zaplacení částky 4 410 Kč zahrnující jistinu ve výši 3 578,41 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 831,59 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 110,44 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 804,17 Kč, se smluvním úrokem ve výši 20,98 % ročně z částky 3 578,41 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 578,41 Kč od datum do zaplacení. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela s žalovaným dne datum Smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě poskytla žalovanému 15 000 Kč, které měl splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 865 Kč nejpozději datum, v 43 týdenních splátkách ve výši 555 Kč, žalovaný uhradil pouze částku 19 455 Kč, zbytek dlužné částky nesplatil i přes upomínku.

2. Žalobkyně se žalobou rovněž po žalovaném domáhala zaplacení částky 17 230 Kč zahrnující jistinu ve výši 13 269,05 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 960,95 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 125,41 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 397,42 Kč, se smluvním úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 13 269,05 Kč od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 269,05 Kč od datum do zaplacení. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba uzavřela s žalovaným dne datum Smlouvu o půjčce číslo na jejímž základě poskytla žalovanému 17 000 Kč, které měl splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 12 580 Kč nejpozději datum, v 58 týdenních splátkách ve výši 510 Kč, žalovaný uhradil pouze částku 5 990 Kč, zbytek dlužné částky nesplatil i přes zaslanou upomínku.

3. Žalobkyně i žalovaný vyslovili souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání, když soud shledal dle , že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne datum byla mezi právní předchůdkyní a žalovaným uzavřena Smlouva o půjčce číslo na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 8 865 Kč zahrnujícím úrok ve výši 1 365 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 500 Kč, splatit v 43 týdenních splátkách ve výši 555 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti (Smlouva o půjčce číslo ze dne datum). Žalovaný celkem uhradil 19 455 Kč (přehled plateb).

5. Dne datum byla mezi právní předchůdkyní a žalovaným uzavřena Smlouva o půjčce číslo na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 12 580 Kč zahrnujícím úrok ve výši 2 380 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 3 400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 800 Kč, splatit v 58 týdenních splátkách ve výši 510 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti (Smlouva o půjčce číslo ze dne datum). Žalovaný celkem uhradil 5 990 Kč (přehled plateb).

6. právnická osoba pohledávky za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupila žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum, oznámení o postoupení pohledávky z téhož dne, podací lístek ze dne datum). Předžalobní upomínkou ze dne datum vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky nejpozději do datum (předžalobní upomínka ze dne datum, podací lístek ze dne datum).

7. Pokud jde o zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr, právní předchůdkyně žalobkyně provedla hodnocení žalovaného dle údajů o jeho příjmech a výdajích. V případě smlouvy o půjčce číslo v žalobkyní předložené formulářovéě nazvané Karta zákazníka byl uveden příjem žalovaného ve výši 22 000 Kč zahrnující čistou mzdu ve výši 16 000 Kč a další příjmy 6 000 Kč a průměrné měsíční výdaje ve výši 8 000 Kč zahrnující výdaje na domácnost 7 000 Kč a splátky úvěrů ve výši 1 000 Kč. Jako podklady pro posouzení bonity klienta byla u příjmu zaškrtnuta pracovní smlouva. Žalovaný v Kartě zákazníka uvedl, že má půjčku ve výši 30 000 Kč. Podpisem Karty zákazníka stvrdil úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů. Žádné jinéy předloženy nebyly.

8. V případě smlouvy o půjčce číslo v žalobkyní předložené formulářovéě nazvané Karta zákazníka byl uveden příjem žalovaného ve výši 20 500 Kč zahrnující čistou mzdu ve výši 16 000 Kč a další příjmy ve výši 4 500 Kč a průměrné měsíční výdaje ve výši 11 500 Kč zahrnující nájem ve výši 4 000 Kč, výdaje na domácnost ve výši 3 500 Kč a splátky úvěrů ve výši 2 500 Kč. Jako podklady pro posouzení bonity klienta byla u příjmu zaškrtnuta pracovní smlouva, výdaje byly ověřeny nájemní smlouvou a ústřižkem SIPO. Žalovaný v Kartě zákazníka uvedl, že má půjčku u právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 15 000 Kč s měsíční splátkou 2 500 Kč. Podpisem Karty zákazníka stvrdil úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů. Žádné jinéy předloženy nebyly.

9. Podle , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

10. Při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce podle a násl. , (dále jen o. z.), na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala přenechat žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit a zaplatit sjednaný úrok, poplatek a hotovostní inkaso v celkové částce 8 865 Kč, a to v 43 týdenních splátkách ve výši 555 Kč. Dne datum právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřely smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala přenechat žalovanému peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč a žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit a zaplatit sjednaný úrok, poplatek a hotovostní inkaso v celkové částce 12 580 Kč, a to v 58 týdenních splátkách ve výši 510 Kč.

11. Soud má však za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně řádně s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být navíc poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit práva a zájmy spotřebitele. To však právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila. Žalobkyně sama uvedla, že v obou případech vycházela z informací získaných od žalovaného v Kartách zákazníka a tyto informace ověřila oproti dokladům vyžádaným od žalovaného, a to pracovní smlouvou, nájemní smlouvou a ústřižkem SIPO. Tytoy však soudu nedoložila.

12. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření požadavku na doložení těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, -39). Právní předchůdce žalobkyně byla povinna údaje uváděné žalovaným pečlivě prověřit. Pouhé uvedení údajů do formuláře k hodnocení klienta bez ověření, zda tyto údaje odpovídají skutečnosti, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací.

13. Zákonem stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti. Uvedené chápání důsledku dotčeného porušení povinnosti poskytovatele vyplývá z podstaty a rozdílnosti institutu neplatnosti relativní na straně jedné a absolutní na straně druhé. V souladu s ustanovením § 586 odst. 1 o. z., v němž jsou upraveny následky relativní neplatnosti, je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Podle odst. 2 citovaného ustanovení nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné. Naproti tomu podle ustanovení § 588 věty první o. z., v němž jsou upraveny důsledky absolutní neplatnosti, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

14. V případě dotčeného porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele není neplatnost za těchto okolností uzavřené úvěrové smlouvy stanovena jen na ochranu úvěru neschopného spotřebitele, ale také společnosti jako celku. V neposlední řadě chrání i věřitele, v jehož zájmu bezesporu je, aby byl úvěr řádně splácen, aby tohoto byl zavázaný spotřebitel schopen. Řádné splnění povinnosti odborného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele tak chrání i pozici samotných věřitelů, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

15. Veřejnoprávní souvislosti porušení povinnosti poskytovatele úvěru dostatečně zjišťovat poměry spotřebitele, kdy se poskytovatel dopouští správního deliktu, pokud nepostupuje s odbornou péčí, byly připomenuty i v rozhodnutí Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. . V uvedeném nálezu dokonce Ústavní soud při zdůrazněném významu a důležitosti předmětné povinnosti poskytovatele zabývat se úvěruschopností spotřebitele dospěl k závěru, že obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.

16. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí obzvláště ten, kdo získá majetkových prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Při absenci závěru o uzavření smlouvy o zápůjčce je třeba právní poměr mezi účastníky posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 2991 odst. 2 o. z., neboť žalovaný

se obohatila bez právního důvodu na úkor žalobkyně.

18. Na plnění žalovaný v případě smlouvy číslo obdržel částku 15 000 Kč, přičemž žalobkyni dosud na dluh uhradil částku 19 455 Kč, kterou soud započetl jako plnění na jistinu. Jelikož žalovaný na dluh žalobkyni plnil více, než činila jistina poskytnutá žalobkyní, soud v této části zamítl žalobu v celém rozsahu jako nedůvodnou.

19. Na plnění žalovaný v případě smlouvy číslo obdržel částku 17 000 Kč, přičemž žalobkyni dosud na dluh uhradil částku 12 350 Kč, soud rovněž započetl přeplatek ve výši 4 455 Kč ze Smlouvy číslo celkovou částku 16 805 Kč tak započetl jako plnění na jistinu a žalovanému vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 195 Kč.

20. Jestliže jsou smlouvy neplatným právním jednáním, nebylo možné přiznat žalobkyni jakéhokoliv plnění, které by žalobkyně odvozovala z předmětných smluv. Z tohoto důvodu proto nevznikl žalobkyni nárok na úroky a poplatky sjednané ve smlouvách.

21. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena.

Za den splatnosti se proto v případě bezdůvodného obohacení považuje den, kdy uplynula lhůta bez zbytečného odkladu poté, kdy byl dlužník věřitelem požádán o plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku dochází k prodlení dlužníka. Prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení plyne ode dne následujícího po dni splatnosti závazku.

22. Žalobkyně vyzvala žalovaného oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum, které bylo odesláno dne datum a do sféry jeho dispozice se dostalo ve smyslu § 573 o z. dne

datum. Podle oznámení měl žalovaný zaplatit dlužnou částku ve lhůtě 10 dnů, tj.

do datum. Počínaje dnem datum je žalovaný v prodlení a žalobkyně má právo na úrok z prodlení v zákonné výši dané Soud tak uložil žalovanému povinnost zaplatit úrok z prodlení z částky 195 Kč pouze za období, kdy byl žalovaný se zaplacením v prodlení od datum v požadované výši 8,05 % ročně.

23. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 195 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 195 Kč od datum do zaplacení. Ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle Žalovaný byl v řízení převážně úspěšný, proto má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Jelikož žalovaný žádné účelně vynaložené náklady řízení nedoložil a ty se nepodávají ani z obsahu soudního spisu, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve obec. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.