Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
29 C 215/2022-151
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Karlem Šemíkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 9 261,06 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9.261,06 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 477,36 Kč a dále s úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky 9.261,06 Kč od datum do zaplacení a dále s úrokem z prodlení z částky 9.261,06 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,50 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku 1 852 Kč.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9.261,06 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 477,36 Kč a dále s úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky 9.261,06 Kč od [datum] do zaplacení a dále s úrokem z prodlení z částky 9.261,06 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,50 % ročně, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně na náhradu nákladů řízení částku 1 852 Kč.</b>
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou původně název soudu dne datum se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 9 261,06 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Na základě pravomocného usnesením název soudu ze dne 21. 3. 2022, j. č. číslo jednací (právní moc dne datum), byla věc postoupena k řízení název soudu, jako soudu místně příslušnému. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní (resp. jejím právním předchůdcem právnická osoba) dne datum smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru k účtu č. bankovní účet a žalobkyně (resp. její právní předchůdce) se zavázala poskytnout žalovanému možnost přečerpání peněžních prostředků do záporného zůstatku (povolený nezajištěný debet, kontokorent - název úvěru) ve výši 19 000 Kč. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti tím, že přečerpal prostředky do nepovoleného debetu a ničeho nehradil. Žalobkyně (resp. její právní předchůdce) pro porušení smluvních povinností ukončila čerpání kontokorentu. Žalobkyně (resp. její právní předchůdce) v souladu se Smlouvou a Podmínkami úvěru převedla dne datum aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 9 261,06 Kč na nově zřízený úvěrový účet, a to za účelem jeho uhrazení žalovaným v pravidelných splátkách. Žalobkyně (resp. její právní předchůdce) úvěr ke dni datum zesplatnila, neboť žalovaný porušil svou povinnost, když splátky na dlužný úvěr nehradil. Konečný debetní zůstatek na účtu žalovaného ke dni zesplatnění, tj. 17. 4. číslo, činil celkem částku ve výši 9 261,06 Kč. Pohledávka právního předchůdce žalobkyně byla postoupena na žalobkyni v této věci smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a o.s.ř. , § 101 odst. 4 o.s.ř. ). Z listin založených ve spise (smlouvy, výpisů z účtu, oznámení o zesplatnění, výzvy k úhradě, sazebníku, obchodních a produktových podmínkách) soud zjistil, že žalovaný uzavřel s žalobkyní (resp. s jejím právním předchůdcem) úvěrovou smlouvu, jak je výše uvedeno, a dále to, že úvěr dle žalobkyní předložených výpisů z účtu také prostřednictvím kontokorentního úvěru název úvěru čerpal (původní úvěrový rámec 19 000 Kč, následně od května 2017 ve výši 5 000 Kč), avšak v rozsahu uvedeném v žalobě neuhradil. Žalovaný však úvěrový limit přečerpal dne datum a ke dni datum byl úvěr žalobkyní zesplatněn a následně úročen úrokem 21,99 % ročně. Žalobkyně proto dopisem ze dne datum na tuto skutečnost žalovaného upozornila a vyzval ho k úhradě dluhu. Žalobou uplatněná částka se pak skládá z jistiny po splatnosti ve výši 9 261,06 Kč se zákonným úrokem z prodlení (s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 477,36 Kč od datum do datum a dále s úrokem a úrokem z prodlení do zaplacení). Úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně byl tak shledán jako oprávněný a odpovídající připojeným listinným důkazům. Z návrhu smlouvy plyne, že žalobkyně posoudila úvěru schopnost žalovaného.
4. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud shledal, že nárok žalobkyně je důvodný a podložený příslušnými důkazy. Soud ve věci vycházel z provedených důkazů, zejména ze žádosti o povolení debetního zůstatku, výpisů z účtu, výzvy k úhradě, všeobecných produktových podmínek, sazebníku, smlouvy o postoupení pohledávky a dalších důkazů založených ve spise. Při právním posouzení soud vycházel zejména z příslušných ustanovení občanského zákoníku , zejména § 2395 a následující obchodního zákoníku č. 351/2013 Sb. upravujících úvěrovou smlouvu.
5. Podle § 2395 obč. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2399 odst. 1 platí, že úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
7. Podle § 1970 obč. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Pro prodlení vzniklé po datum soud vycházel z úroku z prodlení stanoveném v nař. vlády č. 351/2013 Sb.
9. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1852 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 261,06 sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a 1 x 300 Kč za doplnění žaloby dle a.t. a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 252 Kč.
11. Za další písemné podání žalobkyně ze dne datum, obsahující doplnění žaloby, soud žalobkyni náhradu odměny (přiznal žalobci pouze náhradu hotových výdajů) advokáta již nepřiznal, neboť skutečnosti v něm uvedené měly být součástí žaloby, a nelze jej tak považovat za účelně provedený úkon právní služby. Soud žalobci přiznal odměnu dle § 14b AT (žaloba na ustáleném vzoru), když jinou odměnu již nepovažoval za přiměřenou složitosti věci a hodnotě dlužné částky.
12. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
13. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu ).
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.