Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
9 C 174/2020-125
Okresní soud v Příbrami rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Šrámkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované zastupování státu ve věcech majetkových IČO
sídlem adresa žalované
o určení vlastnického práva k nemovitým věcem
takto:
I. Řízení se zastavuje v části, ve které se žalobkyně domáhá určení, že je vlastníkem stavby na pozemku parc. číslo o výměře anonymizována dvě slova m² (trvalý travní porost) bez čísla popisného, (objekt k bydlení), zapsáno v obci a katastrálním území Sedlčany, když tato stavba je součástí pozemku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá určení, že je vlastníkem stavby na pozemku parcelní číslo o výměře anonymizováno m² - zastavená plocha a nádvoří, bez čísla popisného, objekt k bydlení, zapsáno v obci a katastrálním území Sedlčany, když tato stavba je součástí pozemku, a dále určení, že je vlastníkem stavby na pozemku parcelní číslo o výměře anonymizováno m² - zastavená plocha a nádvoří, bez čísla popisného, objekt k bydlení, zapsáno v obci a katastrálním území Sedlčany, když tato stavba je součástí pozemku, zamítá.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 1 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Řízení se zastavuje v části, ve které se žalobkyně domáhá určení, že je vlastníkem stavby na pozemku parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] m² (trvalý travní porost) bez čísla popisného, (objekt k bydlení), zapsáno v obci a katastrálním území Sedlčany, když tato stavba je součástí pozemku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhá určení, že je vlastníkem stavby na pozemku parcelní [číslo] o výměře [anonymizováno] m² - zastavená plocha a nádvoří, bez čísla popisného, objekt k bydlení, zapsáno v obci a katastrálním území Sedlčany, když tato stavba je součástí pozemku, a dále určení, že je vlastníkem stavby na pozemku parcelní [číslo] o výměře [anonymizováno] m² - zastavená plocha a nádvoří, bez čísla popisného, objekt k bydlení, zapsáno v obci a katastrálním území Sedlčany, když tato stavba je součástí pozemku, zamítá. III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 1 500 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 25. 8. 2020 po jejím částečném zpětvzetí domáhala určení, že je vlastníkem staveb na svých pozemcích, a to stavby bez č.p. (objekt k bydlení) na pozemku parc. číslo přičemž tato stavba je součástí pozemku, a dále vlastníkem stavby bez č. p. na pozemku parc. číslo přičemž tato stavba je také součástí pozemku, v obci a katastrální uzemí. Tvrdila, že stavby byly postaveny skauty již v roce 1946, kdy vlastníkem pozemků byl její právní předchůdce, pan jméno příjmení. Vzhledem k tehdy platné superficiální zásadě se stavby staly součástí pozemků, nebyly však zapsány do příslušné evidence na pozemkovém úřadě. Následně byl majetek jméno příjmení zkonfiskován na základě dekretu prezidenta republiky. Stavby byly poté v roce 1973 zaevidované do katastru nemovitostí, avšak bez uvedení vlastníka, protože vlastnické právo k nim nebylo doloženo žádnou listino u. jméno příjmení v roce 1995 nabyl zpět vlastnické právo k předmětným pozemkům na základě restituce, stavby však nebyly v restitučním rozhodnutí uvedeny. Protože však vždy byly součástí pozemků, stal se jejich vlastníkem právní předchůdce žalobkyně. Zapsaný stav tedy neodpovídá stavu skutečnému. V 70. letech byly stavby jen rekonstruovány, po konfiskaci svého majetku jméno příjmení žádné nové stavby na předmětných pozemcích nepostavil.
2. Žalovaná neuznala žalobou uplatněný nárok. Namítla, že není pasivně věcně legitimovaná, neboť není v katastru nemovitostí evidována jako vlastník sporných staveb, ani se jako jejich vlastník nechová. Dále uvedla, že stavby byly na pozemcích postaveny až po konfiskaci pozemků jméno příjmení, nestaly se tedy součástí pozemků. Zároveň zdůraznila, že v rámci restituce byly jméno příjmení vráceny pouze pozemky, nikoli stavby na nich postavené. Ty nebyly předmětem restituce. Protože byly evidovány na samostatných listech vlastnictví, musel o jejich vrácení jméno příjmení výslovně požádat, což neudělal.
3. Žalobkyně vzala v průběhu jednání žalobu zpět v rozsahu uvedeném ve výrok I. tohoto rozsudku. Žalovaná se zpětvzetím souhlasila. Soud proto řízení v tomto rozsahu zastavil podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “).
4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.
5. Žalobkyně je zapsaná v katastru nemovitostí jako vlastník pozemků parc. číslo parc. číslo v k. ú. obec. Na každém z pozemků stojí stavba bez č. p., objekt k bydlení (zjištěno z informace o pozemcích).
6. Z restitučního rozhodnutí pozemkového úřadu Okresního úřadu v obec ze dne 26. 4. 1995, číslo jednací a anonymizováno spisová značka, soud zjistil, že jméno příjmení na základě restituce nabyl vlastnické právo mimo jiné k pozemkům parc. číslo parc. číslo v k. ú. obec (původně dle PK parcelní číslo, jak plyne ze srovnávacího sestavení parcel). Žádné stavby v restitučním rozhodnutí uvedeny nebyly. V odůvodnění rozhodnutí bylo konstatováno, že veškerý zemědělský majetek jméno příjmení byl konfiskován výměrem ONV v obec ze dne datum vydaným na základě dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. Dále bylo konstatováno, že část vydávaných pozemků je zastavěna jednoduchými stavbami, které nebrání vydání pozemků oprávněné osobě. Jako povinná osoba byl v rozhodnutí uveden anonymizována dvě slova – anonymizována dvě slova a anonymizováno.
7. Z přídělové listin y ze dne datum soud zjistil, že původní pozemek anonymizována dvě slova byl přidělen Okresnímu výboru československého svazu mládeže obec.
8. Ze sdělení katastrálního úřadu a protokolu číslo ze dne 12. 11. 1973 soud zjistil, že předmětné stavby na pozemcích parc. číslo parc. číslo byly zaevidovány na KP obec na základě místního šetření v roce 1973 a že vlastnictví k těmto stavbám nebylo doloženo žádnou listino u. Stavební parcely pod těmito stavbami byly v roce 1973 převedeny na ÚV SSM obec.
9. Z dopisu ze dne 30. 1. 2020 soud zjistil, že starosta příjmení, anonymizováno jméno příjmení, sdělil žalobkyni, že předmětné stavby vystavěl příjmení v roce 1946.
10. Z ostatních provedených důkazů (zápis ze dne 26. 2. 1958, dohoda ze dne 28. 4. 1993, dopis ze dne 1. 10. 2019 zástupce příjmení – anonymizována tři slova) soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení věci. Další navržené důkazy soud již jako nadbytečné neprováděl, jelikož pro rozhodnutí věci byl dostatečně zjištěn skutkový stav na základě provedeného dokazování. Provádění dalšího dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení.
11. Na základě zjištěných skutečností soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci.
12. Žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. číslo parc. číslo v k. ú. obec. Jejich původním vlastníkem byl jméno příjmení, jehož veškerý majetek byl v roce 1949 zkonfiskován na základě Benešových dekretů. Na každém z těchto pozemků je postavená stavba (bez č.p.). Předmětné stavby jsou v katastru nemovitostí evidované bez uvedení vlastníka. jméno příjmení byly v rámci restituce vráceny předmětné pozemky, sporné stavby nikoli.
13. Podle § 80 o. s. ř. o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.
14. Předmětem řízení je určení vlastnického práva žalobkyně k nemovitým věcem (stavbám), které podléhají evidenci v katastru nemovitostí, v němž však není zapsaný žádný vlastník předmětných staveb. Žalobkyně tak má naléhavý právní zájem na požadovaném určení ve smyslu § 80 o. s. ř, neboť jen touto žalobou se může domoci změny zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí. Soud proto žalobu projednal po věcné stránce, přičemž se zabýval otázkou, zda žalobkyni svědčí tvrzené vlastnické právo. Dospěl přitom k závěru, že nikoli.
15. V posuzované věci bylo rozhodné, že jméno příjmení, původnímu vlastníkovi pozemků parc. číslo parc. číslo v k. ú. obec, nebyly v rámci restituce vráceny sporné stavby. Žalobkyně potvrdila, že jméno příjmení v období po konfiskaci svého majetku žádné stavby na předmětných pozemcích nepostavil. Vlastnické právo k nim tak mohl získat právě jen na základě restitučního rozhodnutí. Restitučním rozhodnutím ze dne datum však nabyl vlastnické právo jen k pozemkům, sporné stavby v něm uvedeny nebyly. Oprávněná osoba (restituent) přitom musela požádat zvlášť o restituci pozemku a zvlášť o restituci stavby postavené na pozemku, protože ode dne 1. 1. 1951 až do dne 1. 1. 2014 neplatila superficiální zásada (ta byla opuštěna s přijetím občanského zákoníku v roce 1950 – zákon č. 141/1950 Sb. , dle jehož přechodných ustanovení se ustanoveními tohoto zákona řídí i právní poměry vzniklé před 1. lednem 1951). Restituční zákonodárství přitom nelze obcházet žalobou na určení vlastnického práva (k tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 11. 9. 2003, sp. zn. 31 Cdo 1222/2001 , dostupné na www.nsoud.cz).
16. jméno příjmení v restituci nebyly vydány sporné stavby. Nestal se tak jejich vlastníkem. Nemohl je proto ani následně převést na nikoho dalšího a ani nemohly být předmětem jeho pozůstalosti. Jejich vlastníkem tudíž nemůže být ani žalobkyně, která své tvrzené vlastnické právo odvozovala právě od jméno příjmení.
17. Z uvedených důvodů soud žalobu zamítl, přičemž se v souladu se zásadou hospodárnosti řízení nezabýval námitkou žalované ohledně nedostatku pasivní věcné legitimace (provádění dalšího dokazování k posouzení pasivní věcné legitimace by totiž bylo nadbytečné, jelikož ani při jejím prokázání by žaloba nebyla úspěšná).
18. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 a 3 za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalované přiznal nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v částce 1 500 Kč Náklady řízení sestávají z náhrady hotových výdajů nezastoupeného účastníka za 5 úkonů (2 x vyjádření ve věci, účast při jednání soudu dne 21. 4. 2021, dne 17. 8. 2021 a dne 9. 2. 2022) po 300 Kč dle § 1 , 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Příbrami.
Pokud by povinná osoba dobrovolně nesplnila povinnost uloženou jí tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba právo podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o. s. ř. o. s. ř. ) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem exekuční návrh (zákon č. 120/2001 Sb. ).