Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
25 C 108/2022-40
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Moravcem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
zastoupen obecnou zmocněnkyní jméno příjmení, datum narození
bytem adresa
o 2 105 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 105 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 905 Kč od 8. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 105 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 905 Kč od 8. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 2 105 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovaným uzavřela dne datum pojistnou smlouvu číslo. Z uzavřené pojistné smlouvy plynul žalovanému závazek hradit sjednané pojistné. Svoji povinnost však žalovaný porušil, když neuhradil pojistné splatné ve lhůtě splatnosti. Toto pojistné neuhradil ani přes výzvu k úhradě s upozorněním na možnost zániku pojištění v důsledku nezaplacení. Pro nezaplacení pojistného došlo k zániku pojištění ke dni 6. 2. 2021. Žalovaná částka představuje pojistné za období od 2. 10. 2020 do 6. 2. 2021, a poplatek ve výši 200 Kč za odeslání upomínky.
2. Žalovaný se k věci samé a žalobě vyjádřil tak, že žalovaný nárok neuhradil, protože byl anonymizováno. Dále ve svém vyjádření uvedl, že v tvrzené době nebyl vlastníkem vozidla, poněvadž dané vozidlo prodal, když byl toho názoru, že vlastnické právo přechází na kupujícího okamžikem zaplacení kupní smlouvy a předání vozidla. Kupní cena 10 000 Kč byla zaplacena postupně, a to částkou 4 000 Kč v anonymizováno rok, když o zbytek se již nezajímal, když vše měla zařídit na základě plné moci zmocněnkyně jméno příjmení. Následně začali žalovanému chodit upomínky na překročení rychlosti. To následně řešil spojením s kupujícím jméno příjmení, který žalovanému sdělil, že předmětné vozidlo prodal a ten jej prodal dále. Závěrem žalovaný dodal, že nenese žádnou odpovědnost, když ta měla přejít na kupujícího jméno příjmení a je toho názoru, že by žalovanou částku měl uhradit právě kupující jméno příjmení.
3. V doplnění podání ze dne 20. 4. 2022 žalobkyně uvedla, že Právní předchůdce žalobce uzavřel dne datum s žalovaným pojistnou smlouvu číslo (ev. č. návrhu číslo) s počátkem pojištění ke dni datum na dobu neurčitou, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla tov. zn. Peugeot 407 SW, registrační značka. Žalovaný se zavázal platit pojistné ve výši 5 098 Kč splatné ročně vždy k 2. dni 10. měsíce roku, přičemž výše pojistného byla následně zvýšena na 5 486 Kč od 2. 10. 2020, které však neuhradil. S ohledem na skutečnost, že dlužná částka nebyla uhrazena, došlo k zániku pojištění ke dni 6. 02. 2021, o čemž byl žalovaný informován oznámením o zániku pojištění ze dne 17. 12. 2020. Žalobce uvádí, že žalovaný nikterak nedoložil změnu vlastnictví vozidla, jak uvedl ve svém odporu a následném vyjádření. K zániku pojistné smlouvy tak došlo z důvodu neplacení pojistného. Závěrem uvedla, že žalovaný v pojistné smlouvě ze dne 2. 10. 2018, dle prvního odstavce, Prohlášení pojistníka/pojištěného, potvrzuje, že byl před uzavřením smlouvy seznámen s pojistnými podmínkami a sazebníkem administrativních poplatků.
4. Žalovaný je občanem cizího státu, jedná se proto o věc s cizím prvkem, kdy soud zkoumá, zda je dána jeho mezinárodní příslušnost pro jednání a rozhodnutí dané věci a jakým právním řádem se bude daná věc řídit. Žalobkyně má sídlo v České republice a žalovaný je státním občanem Ukrajiny. Pro posouzení mezinárodní příslušnosti a právního řádu, jímž se věc řídí, je proto nutno vycházet ze smlouvy o právní pomoci uzavřené mezi Českou republikou a Ukrajinou, vyhlášené pod č. 123/2002 Sb. m. s . Podle čl. 48 odst. 5 smlouvy o právní pomoci, pravomoc k řízení o sporu ze smluvního závazku má justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. Tím je dána příslušnost českých soudů pro projednání a rozhodnutí této věci. Rozhodným právním řádem je právní řád České republiky v souladu s čl. 48 odst. 1 , 2 uvedené mezinárodní smlouvy, dle něhož se smluvní závazkové vztahy řídí právním řádem, na němž se účastníci shodli, přičemž nedošlo-li k takové volbě práva, řídí se tyto vztahy právním řádem té smluvní strany, na jejímž území uzavřeli smlouvu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 tohoto článku.
5. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného prostřednictvím jeho obecné zmocněnkyně, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř. “), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. ). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.
6. Po skutkové stránce dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena pojistná smlouva číslo s počátkem pojištění od datum, jejímž předmětem bylo pojištění vozidla Peugeot, registrační značka. Z uvedené smlouvy byl žalovaný zavázán hradit sjednané pojistné ve výši 5 098 Kč ročně, zvýšeným na částku 5 486 Kč. Žalovaný však žalobkyni neuhradil (již zvýšené) pojistné splatné dne 2. 10. 2020. K jeho úhradě byl vyzván upomínkou, v níž byl upozorněn na možnost zániku pojištění po marném uplynutí lhůty k zaplacení. Pro nezaplacení dlužného pojistného pak pojistná smlouva ke dni 6. 2. 2021 zanikla, přičemž žalovaný dluží na pojistném za dobu do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění zaniklo, částku 1 905 Kč. Žalobkyně zároveň prokázala, že upomínala žalovaného k úhradě dlužné částky, pročež jí vzniklo právo požadovat sjednané náklady za odeslání upomínky ve výši 200 Kč. Celková dlužná částka tudíž činí 2 105 Kč. Na základě tohoto závěru o skutkovém stavu posuzoval soud věc po právní stránce podle níže uvedených ustanovení. Žalovaný sice prodal pojištěné vozidlo dne jméno příjmení, zřejmě dne datum (byť toto datum je sporné, neboť do data uzavření uvedeného v kupní smlouvě bylo zasahováno přepisováním), toto však neoznámil žalobkyni.
7. Dle § 3 odst. 1 , věty první a druhé zákona č. 168/1999 Sb. , o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. Dle § 12 odst. 1 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla. Dle § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Dle § 13 odst. 2 věty první zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo.
8. Posouzením všech předložených důkazů, na základě zjištěného skutkového stavu (§ 153 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ), když soud zhodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, s ohledem na relevantní právní stav a vše, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci (§ 132 o. s. ř. o. s. ř. ), co učinili nesporným (§ 120 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ), dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně.
9. V daném případě mezi účastníky v souladu s výše citovanými ustanoveními byla uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ze které žalovanému plynul závazek hradit sjednané pojistné. Z důvodu neplacení pojistného pak v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, smlouva zanikla dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené žalobkyní v upomínce. Za dobu do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo, má žalobkyně právo požadovat sjednané pojistné. Žalobkyně zároveň prokázala, že žalovaného upomínala k úhradě dlužné částky, pročež jí vzniklo právo na náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s tímto upomínáním. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni dluh uhradil, že mu povinnost k úhradě této částky nevznikla. Žalovaný sice tvrdil, že vozidlo prodal, tuto skutečnost ovšem řádně a včas neoznámil žalobkyni, pročež jeho povinnost nadále hradit pojistné trvala až do doby, kdy pojištění zaniklo pro neplacení pojistného. Soud proto shledal žalobu ohledně této částky důvodnou a uložil žalovanému povinnost k její úhradě. Soud tedy přihlédl ke skutečnosti, že pokud již někdo není vlastníkem vozidla, nemusí k němu nadále platit povinné ručení. Povinné ručení však nezaniká automaticky prodejem vozidla, ale až oznámením změny vlastníka pojišťovně (viz odůvodnění níže).
10. Občanský zákoník se změnou vlastnictví obecně nespojuje automaticky zánik pojištění majetku, ale uvádí, že nebylo-li výslovně ujednáno, že pojištění změnou vlastnictví nebo spoluvlastnictví pojištěného majetku nezaniká, zanikne pojištění dnem oznámení této změny. Ve vztahu k pojištění odpovědnosti pak platí, že pokud pojištění souvisí s vlastnickým právem a nebylo-li výslovně ujednáno, že pojištění změnou vlastnictví nebo spoluvlastnictví nezaniká, zanikne pojištění dnem oznámení této změny pojistiteli. Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla obdobně v tomto směru stanoví, a to zejména z důvodu zabránění nenadálým zánikům pojištění v důsledku změny vlastnictví, které by mohly ohrožovat jak pojištěné jakožto osoby, na jejichž odpovědnost se pojištění vztahuje, tak zejména poškozené, že podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla pojištění zaniká dnem, kdy pojistník, jeho dědic, právní nástupce nebo vlastník vozidla, je-li osobou odlišnou od pojistníka, oznámil pojistiteli změnu vlastníka tuzemského vozidla. Pojištění tedy nezaniká změnou vlastnictví, ale až dnem, kdy je taková změna některou z osob uvedených v zákoně oznámena pojistiteli. V souvislosti se změnou vlastnictví a jejím oznámením je nutno zdůraznit, že pro zánik pojištění je relevantní oznámení takové změny, nicméně předpokladem je skutečnost, že k oznamované relevantní změně skutečně došlo. Jen oznámení změny vlastnictví, ke které skutečně došlo, je způsobilé přivodit zánik pojištění. Pokud k zániku pojištění nedošlo, pojištění nadále trvá, a to se všemi důsledky z toho vyplývajícími, včetně povinnosti pojistníka platit pojistné.
11. Protože žalovaný svoji povinnost k úhradě pojistného nesplnil řádně a včas, je v prodlení. Žalobkyni proto vznikl v souladu s § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů, nárok na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požaduje výši úroků z prodlení v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , je její nárok i v této části po právu.
12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 105 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Náhrada nákladů je dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. splatná k rukám advokáta, který zastupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.
13. Lhůty k plnění byly stanoveny dle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jako základní zákonné pro peněžité plnění.
14. V odůvodnění rozsudku soud s odkazem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ).
Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené vykonatelným rozhodnutím, lze nařídit soudní výkon rozhodnutí či exekuci.