Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
20 C 13/2022-62
Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Prokšovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bytem adresa žalovaného
o zaplacení částky 25 028,95 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 824,07 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 21. 6. 2021 do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.
II. Co do částky 7 204,88 Kč s úrokem ve výši 6,9 % ročně z částky 22 678,95 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 22 678,95 Kč od 5. 11. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 151,66 Kč a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 451,59 Kč se návrh zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 824,07 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 21. 6. 2021 do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Co do částky 7 204,88 Kč s úrokem ve výši 6,9 % ročně z částky 22 678,95 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 22 678,95 Kč od 5. 11. 2021 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 151,66 Kč a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 451,59 Kč se návrh zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 8. 11. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 25 082,95 Kč, úroku 6,9 % ročně z částky 22 678,95 Kč od 5. 11. 2021 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 22 678,95 Kč od 5. 11. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 2 151,66 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 451,59 Kč. Tvrdila, že dne 7. 1. 2019 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok ve výši 6,90 % ročně (RPSN 7,14 %) splácet ve 30 měsíčních splátkách po 1 877 Kč splatných vždy ke 20. dni v měsíci; uzavřením smlouvy žalovaný souhlasil se svým zařazením do kolektivního pojištění schopnosti splácet úvěr dle pojistných podmínek žalobkyně za poplatek 50 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky dne 20. 6. 2020, žalobkyně jej vyzvala dne 24. 8. 2020 k zaplacení dlužných splátek. Žalovaná částka sestává z jistiny úvěru 22 678,95 Kč a úvěrových poplatků 2 350 Kč, tvořených 3x poplatkem po 500 Kč za zaslání druhé a každé další upomínky při neprovedení splátky úvěru a 17x poplatkem po 50 Kč za pojištění schopnosti splácet. Smluvní úrok i úrok z prodlení byly kapitalizován od 21. 6. 2020 (dne následujícího po dni poslední úhrady) do 4. 11. 2021 (den vydání historického výpisu). Dne 13. 8. 2021 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že má za to, že nedostatečné ověření úvěruschopnosti žalovaného má za následek pouze relativní neplatnost úvěrové smlouvy. Doplnila, že úvěruschopnost byla ověřována v úvěrových registrech (Bankovní registr klientských informací BRKI, Nebankovní registr klientských informací NRKI, Zájmové sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěrů a dalších služeb SOLUS), interní databázi žalobkyně, insolvenčním rejstříku, evidenci exekucí atd. Příjem žalovaného ve výši 35 000 Kč byl zjištěn z jeho čestného prohlášení a porovnán s výpisem z běžného účtu žalovaného. Výdaje žalovaného žalobkyně posoudila dle údajů žalovaného a porovnala s životním minimem. Měsíční náklady na bydlení žalovaného činily 2 000 Kč, ostatní výdaje 500 Kč. Žalobkyně k těmto údajům doplnila částku životního minima 3 410 Kč a splátku jiného úvěru v částce 1 597 Kč a vyhodnotila výdaje žalovaného částkou 7 507 Kč. Žalovaný v žádosti uvedl, že je svobodný a bezdětný.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, přestože mu stejnopis žaloby byl doručen na adresu trvalého pobytu dle evidence obyvatel.
3. Věc byla rozhodnuta bez nařízení jednání v souladu s § 115a občanského soudního řádu (dále také „o.s.ř. “), neboť s tím účastníci souhlasili, resp. se na výzvu nevyjádřili.
4. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že žalovaný dne 7. 1. 2019 tuto smlouvu vlastnoručně podepsal a požádal o poskytnutí bezúčelového spotřebitelského úvěru ve výši 50 000 Kč na dobu 30 měsíců s tím, že úvěr bude splácen po 1 877 Kč měsíčně. Splatnost úvěru byla stanovena na 20. 6. 2021 a žalobkyni bude vráceno celkem 54 551,97 Kč, když byla sjednána úroková sazba 6,90 % p.a. a pojištění schopnosti splácet za částku 50 Kč měsíčně (tj. za předpokládané roční procentní sazby nákladů – RPSN 7,14 %). Žalovaný byl povinen úrok vyčerpat jednorázově na běžný účet do 19. 1. 2019. Žalobkyně návrh smlouvy akceptovala. Součástí textu byl Výňatek ze Sazebníku, dle kterého poplatek za zaslání 1. upomínky při neprovedení splátky činil 250 Kč, za zaslání 2. a každé další upomínky poplatek činil 500 Kč.
5. Ze žádosti o poskytnutí osobního úvěru bylo zjištěno, že žalovaný dne 7. 1. 2019 tuto žádost vlastnoručně podepsal. V žádosti žalovaný čestně prohlásil, že jeho čistý měsíční příjem činí 35 000 Kč, je svobodný, vlastní byt, který obývá, a má výdaje s bydlením ve výši 2 000 Kč měsíčně, ostatní výdaje ve výši 500 Kč měsíčně, a splátky hypotečního úvěru ve výši 1 597 Kč měsíčně (hypoteční úvěry v celkové výši 62 000 Kč).
6. Z historického výpisu vyplývá, že z účtu žalovaného vedeného u žalobkyně bylo na splátky úvěru uhrazeno celkem 32 175,93 Kč.
7. Z fotokopie občanského průkazu bylo zjištěno, že žalovaný předložil a žalobkyně vyhotovila fotokopii občanského průkazu, čímž byla ověřena totožnost žalovaného.
8. Z databáze BRKI/NRKI bylo zjištěno, že žalovaný měl tři závazky z úvěru na stavebním spoření v celkové výši 61 537 Kč, které splácel po částce 1 597 Kč měsíčně.
9. Upomínkou ze dne 24. 8. 2020 žalobkyně upozornila žalovaného na prodlení s úhradou splátek, dluh vyčíslila celkem na částku 5 872,98 Kč.
10. Předžalobní výzvou ze dne 13. 8. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení splatné pohledávky z úvěru, kterou vyčíslila částkou 33 294,78 Kč.
11. Přímo do textu doplnění žaloby ze dne 28. 2. 2022 žalobkyně včlenila naskenovaný výřez výpisu z účtu od července do prosince 2018, ze kterého byly patrné příchozí částky. I kdyby soud tento výřez posoudil jako listinný důkaz, nikoliv jako součást tvrzení žalobkyně, nebylo by z něj možno učinit žádné podstatné zjištění, neboť není zjevné, kdo je vlastníkem daného účtu.
12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
14. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
15. Podle § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
16. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
18. V souladu s rozsudkem Soudního dvora (druhého senátu) sp. zn. C -679/18 ze dne 5. března 2020 je soud povinen z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru prověřit úvěruschopnost spotřebitele, a přihlédnout k neplatnosti smlouvy i v případě, že spotřebitel neplatnost sám nenamítne.
19. Po provedeném dokazování soud shledal, že žalobní návrh je důvodný pouze co do částky 17 824,07 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 21. 6. 2021 do zaplacení.
20. V prvé řadě se soud zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle občanského zákoníku i výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování poskytovatel úvěru vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Nemůže se však spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1As 30/2015 -39 ze dne 1. dubna 2015). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. Tato neplatnost je podle shora citovaného rozsudku Soudního dvora sp. zn. C -679/18 absolutní, soud je k ní proto povinen přihlížet z úřední povinnosti.
21. Žalobkyně nesplnila svou povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (úvěruschopnost), když si pro účely posouzení úvěruschopnosti neověřila dostatečně měsíční příjmy ani výdaje žalovaného. Příjmy žalovaného byly stanoveny zcela nedostatečně pouze na základě jeho čestného prohlášení. Jestliže žalobkyně tvrdila, že měla k dispozici výpis z běžného účtu žalovaného, soudu jej jako listinný důkaz nepředložila, z výřezu včleněného do doplnění žaloby žádná zjištění o příjmu žalovaného učinit nelze. Náklady na bydlení tvrzené v částce 2 000 Kč nebyly nijak doloženy (platby za energie, platby za údržbu domu), taktéž nebylo doloženo, zda žalovaný skutečně vlastní byt, jak v žádosti uvedl. Zbylé výdaje žalovaný vyčíslil částkou 500 Kč, což je částka, která měsíčně nemůže pokrýt ani náklady na stravu pro jednu osobu. Žalobkyně, namísto toho, aby vyzvala žalovaného k řádnému vyčíslení výdajů, k částce mechanicky přičetla částku životního minima a hypoteční splátku 1 597 Kč měsíčně a ověření úvěruschopnosti žalovaného považovala za dostatečné. Žalobkyně, přestože tvrdila, že měla k dispozici výpis z účtu žalovaného, tento soudu nepředložila, ač jím mohly být řádně osvětleny příjmy i výdaje žalovaného. Je tak zjevné, že žalobkyně nevyhodnotila příjmy ani výdaje žalovaného dostatečně a spokojila se s jeho tvrzením, přestože jeho tvrzení nebyla objektivně podložena. Posouzení úvěruschopnosti tudíž proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů. Přestože žalobkyně zjevně nemohla ekonomickou situaci žalovaného s odbornou péčí vyhodnotit, úvěr v žádané výši poskytla.
22. Důsledkem tohoto postupu je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy v souladu s ustanovením § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Za této situace má žalobkyně vůči žalovanému toliko právo na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru (bezdůvodného obohacení). Žalobkyně poskytla žalovanému částku 50 000 Kč, žalovaný jí do současné doby uhradil 33 294,78 Kč. Proto soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl ve výši 17 824,07 Kč s úroky z prodlení jdoucími ode dne splatnosti úvěru. Výše úroku z prodlení vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.
23. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Předmětem řízení není pouze žalovaná částka, nýbrž taktéž požadované příslušenství, tj. úrok a úrok z prodlení. O tomto předmětu řízení musel soud rozhodnout a podle míry úspěchu obou účastníků ve vztahu k takto vymezenému předmětu řízení pak bylo rovněž nutné rozhodnout o náhradě nákladů řízení (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 7 Cmo 507/2005 ze dne 26. července 2006, příp. JIRSA Jaromír a kol., Občanské soudní řízení - Soudcovský komentář, 2019). Při zohlednění příslušenství běžícího do neurčita byla částka stanovena pětinásobkem ročního plnění. Žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 25 176,50 Kč (jistina 17 824,07 Kč + úrok z prodlení 8,25 % p.a. z částky 72 500 Kč od 20. 6. 2021 do zaplacení = 7 352,43 Kč), neúspěšná byla žalobkyně v rozsahu 24 667,07 Kč (jistina 7 204,28 Kč + úrok z prodlení 8,25 % p.a. z částky 22 678,95 Kč od 5. 11. 2021 do zaplacení = 9 638,55 Kč + smluvní úrok 6,9 % p.a. z částky 22 678,95 Kč od 5. 11. 2021 do zaplacení = 7 824,24 Kč). Poměr úspěchu účastníků tak byl téměř shodný (žalobkyně 50,5 %, žalovaný 49,5 %). Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
24. V souladu s § 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř. byla žalovanému stanovena patnáctidenní lhůta k plnění, a to z důvodu výše částky, kterou má zaplatit, a s přihlédnutím k návrhu žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí, a to písemně ve dvojím vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.