Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
24 C 122/2022-33
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ivanem Holubem, Ph.D., ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 5 251,23 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 1. 2. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 9. 2021 do 31. 1. 2022, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 469,01 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 1. 2. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 9. 2021 do 31. 1. 2022, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 469,01 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
1. Předmětem řízení k žalobě, došlé soudu dne 29. 3. 2022, ve znění doplnění žaloby ze dne 3. 5. 2022, bylo zaplacení jistiny úvěru ve výši 5 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 178 Kč, úroků ve výši 1 277,26 Kč, nákladů na upomínání ve výši 500 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 469,01 Kč z dlužné jistiny úvěru 5 000 Kč od 11. 7. 2020 do 30. 8. 2021, smluvní pokuty ve výši 251,23 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 9. 2021 do zaplacení, vyplývajících ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. spisová značka ze dne 10. 6. 2020, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce (postupitelem) anonymizována tři slova, IČO, jako úvěrujícím na straně jedné a žalovaným jako úvěrovaným na straně druhé, na základě které úvěrující poskytl žalovanému dne 10. 6. 2020 peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč.
2. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 11. května 2022 č. j. 24 C 122/2022 - 14, které nabylo právní moci dne 9. 7. 2022, bylo řízení zastaveno v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 178 Kč, úroků ve výši 1 277,26 Kč, nákladů na upomínání ve výši 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 251,23 Kč, celkem tedy částky ve výši 4 206,49 Kč, neboť žalobce vzal svou žalobu v uvedeném rozsahu zpět s tvrzením, že nedisponuje důkazy o posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr.
3. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil.
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále též „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
6. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
7. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále též„ ZoSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).
8. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).
11. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
12. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Soud vzal za prokázané a dospěl k závěru, že právnická osoba anonymizována dvě slova, IČO, jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli s využitím prostředků komunikace na dálku (webových stránek úvěrujícího webová adresa, e-mailu žalovaného email a mobilního telefonu žalovaného tel. číslo) smlouvu o úvěru číslo spisová značka ze dne 10. 6. 2020, podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále též „o. z.“), na základě které úvěrující poskytl ve prospěch žalovaného peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, které dne 10. 6. 2020 převedl ze svého účtu vedeného u platební brány anonymizováno na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč vrátit a zaplatit úroky z úvěru v sazbě 36 % ročně ve výši 147,95 Kč do 10. 7. 2020 a dále zaplatit poplatek za sjednání úvěru ve výši 2 030,05 Kč, celkem tedy částku ve výši 7 178 Kč, a dále se podle § 2048 o. z. žalovaný zavázal zaplatit úvěrujícímu v případě prodlení s úhradou dlužné splátky smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení. anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy o úvěru žalobci na základě písemné smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 9. 2021 a vyrozuměla o tom žalovaného dopisem ze dne 6. 10. 2021, odeslaným dne 8. 10. 2021. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky výzvou před podáním žaloby ze dne 11. 1. 2022, odeslanou dne 13. 1. 2022, nejpozději ve lhůtě do 31. 1. 2022. Vzhledem k tomu, že úvěrující před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru prokazatelně neposuzoval úvěruschopnost žalovaného podle § 86 odst. 1 a 2 ZoSÚ, dospěl soud k závěru, že zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet. Smlouva o úvěru číslo spisová značka ze dne 10. 6. 2020, je proto podle § 87 odst. 1 ZoSÚ neplatná, neboť úvěrující poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ. Protože právní jednání úvěrujícího odporuje ZoSÚ jako právnímu předpisu, který zajišťuje veřejný pořádek ve spotřebitelských vztazích, považoval soud smlouvu o úvěru ze dne 10. 6. 2020, za absolutně neplatné právní jednání ve smyslu § 588 o. z., které zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. února 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 „ Nejvyšší soud k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích v rozsudku ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 mimo jiné uvedl, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.“ Soud proto z důvodu absolutně neplatné smlouvy o úvěru ze dne 10. 6. 2020, žalobu zamítl v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 469,01 Kč z částky 5 000 Kč od 11. 7. 2020 do 30. 8. 2021, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 11. 9. 2021 do 31. 1. 2022 a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč.
14. Protože se žalovaný na úkor úvěrujícího bezdůvodně obohatil o částku 5 000 Kč, představující plnění z neplatného právního úkonu, má žalobce vůči žalovanému podle § 2993 o. z. právo na vrácení toho, co jeho právní předchůdce (postupitel) plnil. Žalovaný, která dosud žalobci prokazatelně nevrátil částku 5 000 Kč, jíž úvěrující přenechal žalovanému na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru ze dne 10. 6. 2020, je povinen žalobci tuto částku vrátit. Vzhledem k tomu, že žalovaný byla žalobcem vyzván k plnění dlužné částky ve lhůtě do 31. 1. 2022 (dopisem ze dne 11. 1. 2022), je žalovaný ode dne 1. 2. 2022 v prodlení se splněním částky 5 000 Kč, takže je povinen platit z této částky úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , jehož uplatňovaná výše 8,25 % ročně nepřekračuje výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud proto podané žalobě zčásti vyhověl a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 5 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 000 Kč od 1. 2. 2022 do zaplacení, vše v obecné lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu - dále jen „o. s. ř. “).
15. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , neboť žalobce, který se původně domáhal po žalovaném zaplacení celkové částky 10 109,50 Kč, měl ve věci úspěch pouze ze 49,46 % předmětu řízení (přiznáno mu bylo celkem 5 000 Kč), a žalovaný měl ve věci úspěch pouze z 50,54 % předmětu řízení, tedy každý z účastníků přibližně z 50 % předmětu řízení, což u žádného z nich právo na náhradu nákladů řízení nezakládá.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.