Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 129/2022-22

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Chmelařem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 1 842 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 200 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 200 Kč od 19. 10. 2021 do zaplacení, a to vše

do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 642 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 1 284 Kč

od 11. 12. 2020 do 18.10.2021, zákonný úrok z prodlení z částky 84 Kč od 19.10.2021

do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 200 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 200 Kč od 19. 10. 2021 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 642 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 1 284 Kč od 11. 12. 2020 do 18.10.2021, zákonný úrok z prodlení z částky 84 Kč od 19.10.2021 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobou doručenou soudu dne 4. 4. 2022 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 1 842 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 284 Kč

od 11. 12. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 %, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč a částku 558 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne datum

s žalobkyní smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 1200 Kč, které byly žalované zaslány na účet číslo bankovní účet dne

datum. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 84 Kč. Jistina

a Poplatek byly splatné dne 10. 12. 2020, žalovaná však své smluvní závazky neuhradila řádně

a včas. Zápůjčka byla žalované prokazatelně poskytnuta, jak je patrno z přiloženého potvrzení

o provedené platbě, ale přesto nebyla žalovanou do dnešního dne vrácena v celé výši. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky webová adresa. V důsledku prodlení žalované jí vznikla povinnost uhradit též zákonné úroky z prodlení. Celková výše dluhu žalované, ke dni podání návrhu činí 1 784 Kč (jistina + poplatek činí 1 284 Kč), účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením žalované činí 500 Kč (písemné výzvy odeslány dne: 17. 12.2020, 24. 12. 2020, 31. 12. 2020, 9. 1. 2021, 24. 1. 2021). Žalobkyně dále nárokuje zaplacení smluvní pokuty, která byla žalobkyní vyčíslena na částku 558 Kč (žalobkyně vymáhá smluvní pokutu z prodlení pouze do výše, která nepřesahuje součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru). Žalobkyně zaslala žalované výzvu k úhradě dlužné částky dne 12. 10. 2021, žalovaná však na výzvu nereagovala a svůj dluh neuhradila. Podáním

ze dne 28. 4. 2022 žalobkyně doplnila žalobu o podrobnější tvrzení, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Po provedeném dokazování zjistil soud z jednotlivých důkazů následující skutečnosti: žalobkyně (jako věřitel) a žalovaná (jako klient) uzavřeli dne datum prostřednictvím prostředků komunikace na dálku Smlouvu o zápůjčce, kterou se žalobkyně zavázala žalované poskytnout

na její účet částku 1 200 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit, a dále se zavázala zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 84 Kč; jistina a poplatek byly splatné dne datum. Podle článku 2.3. Smlouvy v případě prodlení klienta s plněním jeho závazků dle této Smlouvy

se Klient zavazuje uhradit Věřiteli smluvní pokutu, a to ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Klient je současně povinen v případě svého prodlení nahradit účelně vynaložené náklady, které vznikly Věřiteli v souvislosti s prodlením Klienta, a to dle rozpisu sazeb uvedených níže (dále jen„ Sazebník“). Kromě položek uvedených níže, může Věřitel požadovat i další účelně vynaložené náklady, které mu v souvislosti s prodlením Klienta vzniknou; dle rozpisu položek byla za písemnou upomínku k úhradě smluvena částka 500 Kč (ze Smlouvy o zápůjčce). Žalobkyně dne datum poskytla žalované částku 1 200 Kč (z výpisu z účtu). Podle žalobkyně žalovaná v dohodnuté lhůtě splatnosti poskytnutou částku nevrátila; žalovaná v řízení ani netvrdila,

že by jakoukoliv část dluhu žalobkyni zaplatila. Žalobkyně upomínkou žalovanou upomínala

o plnění, za kterou jí byly naúčtovány paušální náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč

4. (z upomínky ze dne 17. 12.2020, ze Smlouvy). Dopisem ze dne 12. 10. 2021 byla žalovaná vyzvána před podáním žaloby k úhradě dluhu ve výši 3 461 Kč a nákladů za právní zastoupení ve výši 600 Kč, a to do 3 dnů; výzva byla odeslána dne 12. 10. 2021 (z předžalobní výzvy k plnění, z podacího archu).

5. Žalobkyně k výzvě soudu v rámci zjišťování, zda zkoumala úvěruschopnost žalované, uvedla,

že žalovaná jí sdělila, že její měsíční výdaje činí částka, má partnera a jedno dítě a bydlí v podnájmu, a dále, že žalovaná byla v době sjednání smlouvy na rodičovské dovolené s měsíční výši rodičovského příspěvku částka, o čemž žalobkyně předložila soudu potvrzení (sdělení ÚP ČR). Podle předloženého výpisu z CEE neměla žalovaná k 5. 10. 2020 žádnou exekuci.

6. Podle ustanovení , , se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující (věřitel), že poskytne na požádání úvěrovanému (dlužníkovi) v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje, poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ustanovení úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

8. Podle ustanovení , věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

9. Podle ustanovení , , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Podle ustanovení , 2 , , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi žalobkyní (poskytovatel úvěru, věřitelem) a žalovanou (spotřebitelem) dne datum, soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi poskytovatelem úvěru a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení , která je podle svého obsahu smlouvou

o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. a násl. V souladu s cit. ust. , proto bylo povinností poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele (žalované) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již opakovaně dovodila, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových

a majetkových poměrech (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 spisové značky ).

14. Z výše uvedeného ustanovení lze sice dospět k závěru,

že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C – číslo (OPR-Finance), jímž rozhodl

o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008 musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které

z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.

15. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že prověřovala schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí, jak jí ukládalo cit. ve smyslu ust. K uvedeným tvrzením žalobkyně předložila pouze potvrzení Úřadu práce o výši rodičovského příspěvku a výpis z CEE. Žalobkyně přitom ani netvrdila, zda zkoumala (další) poměry žalované, když výše příjmu spotřebitele bez zjištění jeho dalších poměrů (např. hypotéky, dalších nákladů na bydlení - energie apod.) nemůže být dostačujícím údajem při posouzení toho, zda spotřebitel bude schopen předmětný dluh splácet. Pokud se tedy úvěrující společnost spokojila pouze s prohlášeními žalované o jejích výdajích, má soud za to, že žalobkyně neposuzovala podle

ust. úvěruschopnost spotřebitele na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a tedy nemohl dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. S ohledem na shora popsané má soud za to, že úvěrující společnost poskytla spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, a úvěrová smlouva je proto s odkazem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu a Soudního dvora Evropské unie podle cit.

ust. , o spotřebitelském úvěru, neplatná, a proto žalobkyni nelze plnění z titulu smlouvy přiznat. Žalobkyně tak mohla po žalované uplatnit toliko nárok

na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. a násl. .

17. Aby soud zjistil výši bezdůvodného obohacení dle shora uvedeného právního závěru, bylo třeba odečíst částku již zaplacených finančních prostředků od poskytnutých prostředků. Protože

na poskytnutou částku ve výši 1 200 Kč nebylo uhrazeno nic, činí dlužná výše bezdůvodného obohacení 1 200 Kč, které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni spolu s úrokem z prodlení

od 19. 10. 2021 (žalobkyně prokázala odeslání první výzvy k zaplacení dluhu dne 12. 10. 2021, přičemž v rámci fikce doručení dle ust. byla zásilka s výzvou žalované doručena třetí pracovní den, tedy dne 15. 10. 2021; lhůta k plnění byla dle výzvy tří denní, proto dnem, kdy mohla žalovaná nejpozději plnit, byl 18. 10. 2021; ode dne následujícího je pak žalovaná v prodlení s plněním předmětné částky). Soud žalobu zamítl v části, v níž dle právních závěrů uvedených shora vyplývalo plnění ze smlouvy (tzn. poplatek za poskytnutí zápůjčky, smluvené poplatky za upomínky, smluvní pokuta), a rovněž v části úroku z prodlení přesahující úrok z prodlení, jež byl žalobkyni přiznán.

18. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná

co do částky 1 200 Kč a žalovaná co do částky 1 142 Kč (642 Kč + 500 Kč), tedy žalobkyně byla úspěšná z 51 % a žalovaná pak ze 49%. Vzhledem k pouze nepatrnému rozdílu poměru úspěchu a neúspěchu rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.