Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 C 136/2022-24

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Bártou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 5 023,86 Kč

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 023,86 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do nároku na zaplacení částky 4 000 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 023,86 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do nároku na zaplacení částky 4 000 Kč. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení , (dále jen „ ”).

2. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala úhrady částky 4 000 Kč jako smluvní pokuty za včas nevrácená zařízení, pronajatá žalovanému, a částky 1 023,86 Kč jako neuhrazených plateb v souvislosti s nájmem těchto zařízení a poplatku za odpojení.

3. Žalobkyně se nevyjádřila k výzvě soudu ke sdělení v tom směru, zda souhlasí, aby soud rozhodl v této věci bez nařízení jednání, ačkoliv byla ve výzvě poučena o tom, že pokud se v tomto směru nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný. Výzva k vyjádření k žalobě byla žalovanému spolu se žalobou a s výzvou ohledně postupu soudu ve smyslu ustanovení doručena do vlastních rukou dne datum.

4. Soud tedy ve věci postupoval podle ustanovení , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí

5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

6. Právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, uzavřel dne datum s žalovaným smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo. Na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a zprostředkovávat za splnění smluvních podmínek přístup ke službám třetích stran a žalovaný se zavázal za poskytnuté služby hradit sjednané ceny. V dolní části smlouvy je velmi malým písmem uvedeno, že se žalovaný seznámil s ceníkem služeb a všeobecnými podmínkami, a že se mj. zavazuje uhradit smluvní pokutu dle ceníku (zvláštního dokumentu), pokud nevrátí poskytnuté přijímací zařízení včas a v pořádku. příjmení ceník je též vyveden natolik drobným písmem, že je na samotné hranici čitelnosti (prokázáno smlouvou o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací číslo všeobecnými podmínkami poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti právnická osoba, ceníkem služeb právnická osoba).

7. Právní předchůdce žalobkyně zapůjčil žalovanému na základě smlouvy dvě přijímací zařízení určená k využívání veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dodávaných na základě smlouvy, a to Modem *MODEM COMPAL CH7465LG ED 3 WIFI EMTA* a STB *STB KANO KCF-SA PVR HDD USB READY. Pokud se jedná o tato konkrétní zařízení, pak ceník žalobkyně nijak konkrétně neupravuje následky jejich nevrácení nebo pozdního vrácení, jelikož tyto výrobky (jejich označení) ve výčtu zařízení v sekci„ Ostatní poplatky – Smluvní pokuta“ absentují (prokázáno zakázkovými listy, ceníkem služeb UPC).

8. Dne datum společnost právnická osoba, zanikla v důsledku fúze sloučením se společností právnická osoba, čímž se žalobkyně stala její právní nástupkyní (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku).

9. Žalovaný neuhradil vyúčtování číslo splatné dne datum, vyúčtování číslo splatné ke dni datum, vyúčtování číslo splatné dne datum a vyúčtování číslo splatné ke dni datum. Celková dlužná částka z těchto vyúčtování, nárokovaná v tomto řízení, činí 1 023,86 Kč Tyto nedoplatky se týkají nesplněného závazku žalovaného hradit za pronájem předmětných přístrojů žalobkyni peněžité plnění (nájemné) a dále poplatku za odpojení ve výši 500 Kč (prokázáno vyúčtováním číslo vyúčtováním číslo vyúčtováním číslo vyúčtováním číslo).

10. Žalovaný porušil své povinnosti vyplývající ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací tím, že řádně a včas nehradil ujednané ceny (nejen) za užívání a zapůjčení předmětných přijímacích zařízení. Žalobkyně proto využila svého práva vyplývajícího z uzavřené smlouvy a od smlouvy odstoupila, což žalovanému oznámila dopisem ze dne datum označeným jako„ Odstoupení, výzva k úhradě nedoplatku a výzva k vrácení zařízení“. Žalovaný byl tímto dopisem současně upozorněn, že pokud zapůjčená koncová zařízení nevrátí do datum, tak mu může být naúčtována v souladu s ceníkem smluvní pokuta až 4 000 Kč (prokázáno odstoupením od smlouvy ze dne datum).

11. Žalobkyně zaslala dne datum žalovanému předžalobní výzvu (prokázáno předžalobní výzvou ze dne datum).

12. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

13. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dle , o elektronických komunikacích. Na základě této smlouvy byla žalovanému zapůjčena (pronajata) dvě koncová zařízení za sjednanou výši nájemného. Následně bylo od smlouvy žalobkyní odstoupeno z důvodu porušení smluvních povinností žalovaného, s čímž byl spojen poplatek za odpojení sjednaný ve smlouvě ve výši 500 Kč. V této části (dlužné nájemné a poplatek za odpojení) je žaloba důvodná, neboť žalovaný nezaplatil žalobkyni platby za užívání a zapůjčení předmětných zařízení (nájemné), ač se k tomu smluvně zavázal, a ač mu byly tyto platby vyfakturovány. Rovněž poplatek za odpojení odpovídá smluvnímu ujednání, když důvody odpojení vyplývají z odstoupení od smlouvy.

14. Žalobkyně se dále domáhala částky 4 000 Kč jakožto smluvní pokuty za včasné nevrácení zapůjčených zařízení po odstoupení od smlouvy. Soud ujednání o smluvní pokutě nepovažuje za platné. V daném případě uzavřeli účastníci smlouvu adhezním způsobem dle ust. an. , (dále jen „o. z.“), přičemž se jednalo o tzv. formulářovou smlouvu – smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran, aniž by druhá strana měla skutečnou příležitost obsah těchto podmínek ovlivnit (včetně sazebníku a obchodních podmínek).

15. pro tento případ (viz ust. o. z.) klade zvýšený důraz na to, aby se spotřebitel jako slabší strana před podpisem smlouvy fakticky seznámil se všemi podmínkami, za kterých se stává účastníkem smluvního vztahu, a se všemi souvisejícími dokumenty. Konkrétně stanovuje, že obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen.

16. Ujednání smlouvy, které stanovuje, že součástí smlouvy je ceník a všeobecné podmínky, je uvedeno v dolní části smlouvy velmi malým, takřka nečitelným písmem. Ceník samotný je též psán velmi malým písmem, přičemž neobsahuje žádnou specifickou úpravu smluvní pokuty pro případ pozdního navrácení koncových zařízení konkrétních modelů, které měl pronajaté žalovaný. Ujednání o smluvní pokutě je proto v první řadě neplatné pro rozpor s ust. § 1800 o. z. a v druhé řadě se na žalovanému zapůjčené modely zařízení ani konkrétně nevztahuje. Ceník ani obchodní podmínky pak nejsou žalovaným podepsány.

17. Jak bylo uvedeno, poznámka o tom, že součástí smlouvy je ceník a všeobecné podmínky (dle nichž má být smluvní pokuta hrazena), je uvedena v dolní části smlouvy téměř nečitelným písmem. Z ceníku nelze ve vztahu k označení zařízení ve smlouvě vyčíst, jaká smluvní pokuta se vztahuje k tomu kterému zařízení, neboť tak, jak je zařízení označeno ve smlouvě, není označeno v žádné z kolonek, stanovujících smluvní pokutu. Toto ujednání je tedy neurčité (spotřebitel nemůže dovodit, jaká smluvní pokuta se vztahuje k tomu kterému zařízení), a uzavřené v rozporu s ust. § 1800 odst. 1 o. z. V návaznosti na nález Ústavního soudu sp. zn. je toto ujednání v rozporu taktéž s ust. § 1813 o. z.

18. Ujednání o smluvní pokutě by nemělo být ve smlouvě napsáno takřka nečitelně (tak aby je spotřebitel nejspíše přehlédl) a konkrétní výše pokuty by neměla být jen velmi obtížně dohledatelná v ceníku (s výše uvedenými výhradami, že ani z ceníku nelze dovodit, že by zde byla stanovena smluvní pokuta, vztahující se právě k zařízení označenému tak, jak je uvedeno ve smlouvě). Povinnost vrátit zařízení (na místo odlišné od sídla druhé smluvní strany) pak není uvedena ve smlouvě, ale je dohledatelná pouze v obchodních podmínkách s tím, že žalovanému byla tato povinnost alespoň výslovně připomenuta také v dopisu ze dne datum označeném jako„ Odstoupení, výzva k úhradě nedoplatku a výzva k vrácení zařízení“.

19. Soud podotýká, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmí sloužit k tomu, aby do nich často v nepřehledné, složitě formulované podobě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých dodavatel předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíš uniknou, např. ujednání o povinnosti odevzdat po skončení smluvního vztahu zařízení v místě odlišném od sídla druhé smluvní strany, a navíc v poměrně krátké lhůtě od zániku smluvního vztahu. Ceník, v němž mají být stanoveny smluvní pokuty za včasné nevrácení zařízení, je pak prakticky nečitelný a navíc není ohledně specifikace smluvních pokut za neodevzdání přijímacích zařízení nijak konkrétní, jak již bylo uvedeno. Je přitom zcela zřejmé, že se v daném případě jedná o smlouvu spotřebitelskou dle ust. § 1810 o. z., když právní předchůdce žalobkyně při uzavírání smlouvy jednal v rámci své obchodní a podnikatelské činnosti, zatímco žalovaný nikoli. V samotné smlouvě bylo sice dohodnuto právo právního předchůdce žalobkyně v případě nevrácení pronajatého přijímacího zařízení účtovat smluvní pokutu, ale její výše nebyla ve smlouvě konkrétně určena a smlouva pouze odkazovala na ceník, z něhož však bez dalšího nebylo možné dovodit, jaká smluvní pokuta se k tomu kterému zařízení uvedenému se smlouvě vztahuje, neboť zařízení, uvedená v ceníku, se svým označením neshodují s označením zařízení dle smlouvy.

20. S ohledem na shora uvedené považuje soud ujednání o smluvní pokutě pro jeho neurčitost za absolutně neplatné (viz ust. § 553 odst. 1 o.z.), a žalobu z uvedených důvodů v této části zamítl.

21. Pokud se jedná o nárok na úhradu dlužného nájemného za nájem dvou zařízení a o poplatek za odpojení, pak soud tuto část žaloby shledal za důvodnou a žalobě v tomto rozsahu výrokem I. vyhověl. Nájemné bylo sjednáno ve smlouvě, v souladu se smlouvou bylo také žalovanému pravidelně měsíčně účtováno. Rovněž poplatek za odpojení odpovídá smluvnímu ujednání, když důvody odpojení vyplývají z odstoupení od smlouvy. Jak bylo zmíněno, ujednání o smluvní pokutě bylo soudem shledáno neplatným, pročež soud výrokem II. žalobu v této části zamítnul.

22. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. , . Žalovanému, který byl v tomto řízení převážně úspěšný, žádné náklady nevznikly, soud je proto nepřiznal žádné ze stran tohoto sporu (výrok III.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (viz. ust. ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem ve stanovených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.