Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 C 74/2022-81

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,50 % p. a. od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč ve výši 10 % p. a. od datum do datum, dále ve výši 1,5 % p. a. od datum do zaplacení, jakož i částky 1 213,70 Kč jako kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení a částky 690 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 557,64 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,50 % p. a. od [datum] do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč ve výši 10 % p. a. od [datum] do [datum], dále ve výši 1,5 % p. a. od [datum] do zaplacení, jakož i částky 1 213,70 Kč jako kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení a částky 690 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 557,64 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne datum se žalobkyně domáhala

po žalované zaplacení částky 10 000 Kč (původně 15 000 Kč, v části 5 000 Kč došlo podáním ze dne datum k částečnému zpětvzetí žaloby) s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovaná obdržela finanční částku 10 000 Kč a zavázala se vrátit celkem 13 189,18 Kč (po slevě) ke dni datum. Žalovaná byla vyzvána k plnění, sjednanou částku však neuhradila. Pohledávka vznikla společnosti právnická osoba, IČO, na žalobkyni byla postoupena.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporovala.

3. Žalobkyně ani žalovaná se neúčastnily jednání konaného dne datum, soud proto jednal a rozhodl ve smyslu ustanovení a 3 v jejich nepřítomnosti.

4. S ohledem na skutečnost, že se v dané procesní situaci jedná o tzv. bagatelní žalobu, když proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání ( ), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení

5. Soud po provedeném dokazování učinil tento závěr o skutkovém stavu:

Žalovaná se právnická osoba uzavřela dne datum smlouvu o úvěru č. anonymizováno, na jejímž základě jí bylo dne datum poskytnuto 10 000 Kč s roční úrokovou sazbou 40 %, které se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 893 Kč ke dni datum (celkově měla zaplatit částku 14 199,85 Kč). Dále žalovaná uzavřela se právnická osoba dne datum smlouvu o refinancování úvěru č. anonymizováno, jelikož právnická osoba uhradila veškerá plnění mimo samotné jistiny. Na základě smlouvy o refinancování úvěru vznikl žalované nárok na poskytnutí 10 000 Kč s roční úrokovou sazbou 40 %, které se zavázala vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 970 Kč (po slevě) do datum (celkově měla zaplatit částku 13 189,18 Kč). Žalovaná byla vyzvána k plnění, nicméně nic neuhradila. Společnost anonymizováno uzavřela se žalobkyní dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byla dle přílohy anonymizováno číslo i předmětná pohledávka za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno doporučeným dopisem odeslaným datum.

6. Podle ustanovení , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ustanovení , úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.

8. Podle ustanovení , 2 , úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.

9. Podle ustanovení , 2 , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

10. Podle ustanovení , 2 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle ustanovení , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle ustanovení , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

13. Podle ustanovení , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Podle ustanovení , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Dle ustanovení , může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Dle ustanovení , 2 , postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

17. Po právním hodnocení skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že pohledávka byla na žalobkyni řádně postoupena a žaloba je důvodná, v části požadovaného příslušenství však pouze částečně.

18. Obecné soudy by dle aktuální judikatury Ústavního soudu měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , dostupný z www.nalus.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu tak vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení uzavřené smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení , je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.

19. Pokud jde o samotné posouzení úvěruschopnosti, tak jak uzavřel Nejvyšší soud, věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru (zde je sice míněn , tyto závěry však jsou aplikovatelné i na ), tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , dostupný z www.nsoud.cz). Ke stejným závěrům pak dospěl i Soudní dvůr Evropské Unie v rozhodnutí ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 (rozhodnutí dostupné z www.curia.europa.eu), který uzavřel, že článek 8 odst. 1 směrnice o spotřebitelském úvěru musí být vykládán tak, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem, avšak za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a že jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady, a dále tak, že neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem. S ohledem na výše uvedené závěry judikatury tedy je pro řádné prověření úvěruschopnosti nezbytné, aby prohlášení dlužníka bylo podepřeno i doklady, není však nezbytné kompletní podložení jednotlivých položek.

20. V tomto řízení žalobkyně výslovně uvedla, že nedisponuje dokumentací dokládající, že došlo k prověření úvěruschopnosti žalované. Za této situace tedy dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by před uzavřením smlouvy o úvěru došlo k prověření úvěruschopnosti. Smlouva o úvěru je tedy v návaznosti na ustanovení , 2 zákona o spotřebitelském úvěru a dle ustanovení neplatná, a to pro rozpor se zákonem, a tento rozpor je tak zjevný, že k této neplatnosti je soud dle ustanovení povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

21. Nároky z neplatné smlouvy o úvěru je pak třeba vypořádat dle ustanovení z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Dle ustanovení , plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Žalobkyně tedy má nárok pouze na uhrazení zůstatku původní jistiny.

22. Soud tedy zavázal žalovanou výrokem I tohoto rozsudku k úhradě dlužné jistiny úvěru, tj. částky 10 000 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od data datum, které soud považuje za souladné s citovanými právními předpisy, když navazuje na předžalobní výzvu ze dne datum (povinnost zaplatit dlužnou částku zde byla vázána na lhůtu do datum, žalovaná je tak v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení od datum).

23. Požadavek žalobkyně na úhradu úroků z prodlení (včetně jeho kapitalizované výše) i za předcházející období byl v rámci výroku II zamítnut. Dále byla ve výroku II zamítnuta žaloba v části požadující úrok z prodlení od datum ve výši 10 % p. a., jelikož zákonná výše tohoto úroku je k datu datum nižší, a to 8,5 % p. a., rozdíl tedy byl soudem zamítnut. V neposlední řadě byl výrokem II zamítnut i požadavek na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky, na něž žalobkyně vzhledem k výše uvedenému (neplatnost smlouvy o úvěru) rovněž nemá nárok.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 557,64 Kč, přičemž tato částka představuje cca 33 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 66 % a úspěchu žalované v rozsahu 33 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle advokátního tarifu sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle b) advokátního tarifu realizovaných ve věci (převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva), a dále za částečné zpětvzetí žaloby jeden úkon právní služby za 1 700 Kč, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč a jednoho za 300 Kč, tj. 600 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 672 Kč.

25. O lhůtě k plnění ve výroku I. i III. bylo rozhodnuto dle , věta první jako

o obecné třídenní. Platebním místem pro náhradu nákladů řízení je právní zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.