Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

219 C 58/2022-55

Okresní soud v Kladně rozhodl soudcem JUDr. Jaroslavem Lockenbauerem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

trvale bytem adresa žalovaného

o zaplacení 7 104 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 000 Kč od 23. 1. 2022 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 4 104 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 000 Kč od 10. 1. 2022 do 22. 1. 2022, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 000 Kč od 23. 1. 2022 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. V části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 4 104 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 000 Kč od 10. 1. 2022 do 22. 1. 2022, se žaloba zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se po žalovaném u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, a to s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, žalovaný však poskytnutý úvěr nevrátil a nezaplatil ani další sjednané nároky. Nárok žalobkyně sestává z jistiny úvěru ve výši 3 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 204 Kč a smluvní pokuty ve výši 900 Kč. Dále žalobkyně požadovala přiznat náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 600 Kč.

2. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků ( , , /dále jen „ “ /).

3. Soud provedl dokazování podacími lístky, výpisem z centrální evidence exekucí, předsmluvními informacemi, výplatními páskami, smlouvou o spotřebitelském úvěru, posouzením úvěruschopnosti, skenem občanského průkazu, rozpisem účelně vynaložených nákladů na upomínky, upomínkami, výpisem z obchodního rejstříku a potvrzením o platbě. Z předložených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 22. 11. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě téhož dne žalobkyně vyplatila žalovanému na jeho bankovní účet částku ve výši 3 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 204 Kč, a to do 30 dnů. Pro případ porušení povinností žalovaným byla sjednána smluvní pokuta ve výši 15% z jistiny poskytnutého úvěru za každé porušení. Dále bylo sjednáno právo žalobkyně vyúčtovat žalovanému poplatek ve výši 450 Kč za první upomínku, poplatek ve výši 650 Kč za druhou upomínku a poplatek ve výši 1 500 Kč za náklady spojené s předáním a úhradou ceny za vymáhání pohledávky inkasní agenturou. Před podáním žaloby byl žalovaný opakovaně upomínán o zaplacení. Roční úroková sazba u úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice na spotřebu činila ke dni uzavření smlouvy 8,5 %. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by podle uzavřené smlouvy úvěr žalobkyni vrátil, soud proto vycházel z toho, že úvěr (v celém rozsahu) nebyl zaplacen. Ze žalobkyní předložených důkazů nevyplynulo, že by žalobkyně u žalovaného ověřovala s odbornou péčí schopnost spotřebitele úvěr splácet. Výpisem z Obchodního rejstříku byla ověřena právní subjektivita žalobkyně.

4. Podle , (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle , odst. 2 , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

6. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu , o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (srov. rozsudek Soudního dvora ze dne

5. 3. 2020 ve věci C -679/18).

7. Soud měl v úmyslu při jednání poučit žalobkyni ve smyslu ust. , odst. 3 v tom směru, aby uvedla tvrzení a označila důkazy, které by byly schopné prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele (tj. žalovaného) splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Žalobkyně v žalobě pouze uvedla, že před poskytnutím úvěru posuzovala úvěruschopnost žalovaného a že za tímto účelem žalovaného lustrovala v exekučním rejstříku, insolvenčním rejstříku a registru úvěrů REPI, dále provedla tzv. preskóring a vyžádala si potvrzení o příjmech žalovaného (což bylo ze strany žalovaného doloženou formou výplatních pásek). Co se týká výdajů žalovaného, vycházela žalobkyně z jeho prohlášení a dále pak ze statistického modelu, který vychází z dat publikovaných Českým Statistickým Úřadem. Žádné důkazy ve výše uvedeném směru však žalobkyně nepředložila. Žalobkyně se jednání nezúčastnila, a své břemeno tvrzení a důkazní ve vztahu ke zjišťování schopností žalovaného splácet spotřebitelský úvěr tak neunesla.

8. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru, než posoudit předmětnou smlouvy jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o.z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu. Soudní dvůr EU ve věci Banco Espaňol (C -618/10 z 14.6.2012) uvedl, že směrnice 93/13 brání takové právní úpravě členského státu, která neumožňuje soudu, aby bez námitky podané spotřebitelem posoudil z úřední povinnosti v jakémkoli stadiu řízení zneužívající charakter klauzule o úrocích z prodlení obsažené ve smlouvě uzavřené mezi prodávajícím či poskytovatelem a spotřebitelem, a že také brání, aby soud při rozhodnutí o neplatnosti zneužívající klauzule doplnil uvedenou smlouvu tak, že změní obsah této klauzule. Tato možnost by totiž mohla přispět k eliminaci odrazujícího účinku pro prodávající a poskytovatele spočívající v tom, že se takové zneužívající klauzule vůči spotřebiteli jednoduše neuplatní.

9. Žalobkyně poskytla žalovanému částku 3 000 Kč, kterou dosud nevrátil. Jelikož se jedná o spotřebitelskou smlouvu, na kterou se vztahuje , o spotřebitelském úvěru, tj. zákon speciální sloužící k ochraně spotřebitele, řídí se povinnost vydat bezdůvodné obohacení , o spotřebitelském úvěru, přičemž pro zjištění skutečné výše bezdůvodného obohacení není nutný návrh na započtení ze strany žalované, jako je tomu v případě klasického bezdůvodného obohacení v režimu o.z., ale soud k započtení přistupuje z úřední povinnosti, jak ostatně jednoznačně vyžaduje i výše uvedená judikatura ESD. V daném případě žalovaný na úkor žalobkyně co do částky 3 000 Kč bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, vrátit.

10. Splatnost dluhu je dána výzvou věřitele ve smyslu ust. o.z. Vedle práva na zaplacení jistiny tak vznikl žalobkyni dle ust. o.z. ve spojení s  o.z. a , též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán od 23. 01. 2022. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ). Takovou výzvu žalobkyně poprvé učinila dne 17. 01. 2022 s výzvou k zaplacení do 22. 01. 2022. Žalovaný je tak v prodlení ode dne následujícího. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. , když úspěšnějšímu žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné ( ). Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze podat návrh na nařízení exekuce.