Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

34 C 124/2021-44

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Krkoškou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 20 792,99 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 106,98 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 106,98 Kč od 12. 8. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zaplacení částky 16 686,01 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 054,40 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 10 736,69 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 956,47 Kč od 21. 5. 2020 do 11. 8. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 849,49 Kč od 12. 8. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 13 309,05 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 106,98 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 106,98 Kč od 12. 8. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zaplacení částky 16 686,01 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 054,40 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 10 736,69 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 956,47 Kč od 21. 5. 2020 do 11. 8. 2021, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 849,49 Kč od 12. 8. 2021 do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 13 309,05 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 792,99 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právnická osoba spořitelní družstvo pod původní právnická osoba spořitelní družstvo, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, (dále jen„ původní věřitelka“) jež v roce 2015 postoupila své pohledávky za žalovanou na společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne 23. 4. 2014 smlouvu o úvěru číslo (dále jen„ Smlouva“) na částku 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala původní věřitelce tento spotřebitelský úvěr spolu s úroky v pevné výši 2 242 Kč, s úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 5 000 Kč a s úhradou za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 844 Kč Celkem se měla žalovaná uhradit původní věřitelce částku 40 586 Kč v pravidelných 13 měsíčních splátkách ve výši 3 122 Kč Poslední splátka měla být uhrazena do 23. 5. 2015. Žalovaná však své závazky ze Smlouvy neplnila řádně a včas. Ke dni 29. 11. 2015 původní věřitelka evidovala za žalovanou z titulu Smlouvy nesplacenou jistinu ve výši 13 309,05 Kč, nesplacený úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 647,42 Kč, nesplacenou část úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy 3 842,37 Kč, nesplacenou část úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu 432,52 Kč a nesplacenou část odměny za zprostředkování 2 561,63 Kč. S ohledem na prodlení žalované s úhradou jistiny úvěru byla tato od 23. 5. 2015 úročena úrokovou sazbou 15 % ročně. Předmětem žaloby je tak neuhrazená jistina ve výši 13 309,05 Kč, neuhrazený úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 647,42 Kč, nesplacená část úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši 3 842,37 Kč, nesplacená část úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 432,52 Kč, nesplacená část úhrady odměny za zprostředkování ve výši 2 561,63 Kč, úrok vyčíslený od 24. 5. 2015 do postoupení pohledávky z dlužné jistiny v kapitalizované výši 10 736,69 Kč, zákonný úrok z prodlení vyčíslený od prodlení do 20. 5. 2020 v kapitalizované výši 6 054,40 Kč, úrok z úvěru ve výši 15,00 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 13 309,05 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky ve výši 13 956,47 Kč (sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 13 309,05 Kč a úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 647,42 Kč) od 21. 5. 2020 do zaplacení. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 s účinnosti ke dni 8. 7. 2020 O postoupení pohledávek z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni byla žalovaná vyrozuměna dopisem. I přes upomínku žalobkyně žalovaná svůj dluh nezaplatila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Dle ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání svým podáním ze dne 4. 8. 2021. Žalovaná se k výzvě nevyjádřila, a proto soud dle ustanovení souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

4. Z předložených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:

5. Ze Smlouvy soud zjistil, že tuto žalovaná uzavřela s původní věřitelkou dne 23. 4. 2014, a to ve formě smlouvy o úvěru. V rámci Smlouvy se původní věřitelka zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč v hotovosti, který se žalovaná zavázala původní věřitelce uhradit formou 13 pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 122 Kč. V rámci Smlouvy se žalovaná zavázala kromě vrácení poskytnutých prostředků s úrokem 15 % z jistiny, tj. 2 242 Kč, zaplatit i poplatek za uzavření smlouvy ve výši 5 000 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 844 Kč, členský vklad do původní žalobkyně ve výši 1 Kč a odměnu předchůdkyni žalobkyně, která při uzavření Smlouvy vystupovala jako zprostředkovatel úvěru, ve výši 7 500 Kč, celkem tedy všechny položky tvoří částku 40 586Kč.

6. Ze žádosti o úvěr ze dne 23. 4. 2014 soud zjistil, že žalovaná měla být na mateřské dovolené, její měsíční příjem domácnosti měl být 28 200 Kč, sestávající se ze mzdy 8 100 Kč, jiného příjmu 3 000 Kč a dalšího příjmu 17 100 Kč ulice výdaje domácnosti žalované pak měly činit částku 19 000 Kč a pravidelné výdaje dalších 504 Kč, celkem tedy 19 504 Kč. Žalovaná měla předložit původní věřitelce výplatní pásky, nájemní smlouvu, avšak zároveň měla bydlet u rodičů, ve vlastním bydlení.

7. Ze souhlasného prohlášení původní věřitelky, právnická osoba anonymizována dvě slova a předchůdkyně žalobkyně ze dne 17. 9. 2015 soud zjistil, že všechny tři tyto osoby shodně prohlásily, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 7. 2015 uzavřené mezi původní věřitelkou a právnická osoba anonymizována dvě slova byly pohledávky za žalovanou postoupeny na tuto společnost, která je následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 9. 2015 postoupila na předchůdkyni žalobkyně.

8. Z transakční historie žalované soud zjistil, že žalovaná uhradila na úvěr ze Smlouvy v období od 23. 4. 2014 do 29. 11. 2016 celkem částku 20 893,02 Kč.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 ve znění jejího dodatku ze dne 13. 7. 2020 uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, včetně její přílohy a potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 29. 7. 2020, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovanou na žalobkyni.

10. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 24. 7. 2020 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení svých pohledávek za žalovanou na žalobkyni.

11. Z předžalobní upomínky ze dne 11. 12. 2020, včetně podacího lístku ze stejného dne, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k úhradě částky 39 360,65 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení.

12. Zbyléy založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné.

13. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav:

14. Dne 23. 4. 2014 byla mezi původní věřitelkou a žalovanou uzavřena Smlouva, v níž se původní věřitelka zavázala poskytnout žalované úvěr – spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč. Daný úvěr poskytla původní věřitelka žalované v hotovosti. Žalovaná se opak zavázala původní věřitelce uhradit formou 13 pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 122 Kč. V rámci Smlouvy se žalovaná zavázala kromě vrácení poskytnutých prostředků s úrokem 15 % z jistiny, tj. 2 242 Kč, zaplatit i poplatek za uzavření smlouvy ve výši 5 000 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 844 Kč, členský vklad do původní žalobkyně ve výši 1 Kč a odměnu předchůdkyni žalobkyně, která při uzavření Smlouvy vystupovala jako zprostředkovatel úvěru, ve výši 7 500 Kč, celkem tedy všechny položky tvoří částku 40 586Kč.

15. Žalobkyně sice v žalobě i v doplnění žaloby ze dne 23. 7. 2021 tvrdí, že původní věřitelka dostatečně prověřila schopnost žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. K prokázání tohoto svého tvrzení však doložila pouze žádost o úvěr, žádné další doklady. Soud však shledal posouzení úvěruschopnosti žalované původní věřitelkou jako nedostatečné. K tomuto závěru jej vedla zejména skutečnost, že v žádosti o úvěr jsou uvedeny údaje o příjmech, které jsou však velmi vágně definovány jako jiný příjem a další příjem domácnosti a není tak vůbec zřejmé, co mají představovat. Stejně tak na straně výdajů je uvedena pouze částka 19 000 Kč + 504 Kč, avšak není vůbec zřejmé, z čeho se zejména částka 19 000 Kč skládá, konkrétně tedy např. kolik jsou náklady na bydlení, kolik na inkaso a kolik jsou náklady na jídlo. Soud také shledal vnitřní rozpornost v samotném formuláři, když žalovaná měla být na mateřské dovolené, avšak předložila výplatní pásky, nikoliv už pracovní smlouvu nebo doklad o výplatě dávek v mateřství. Ohledně bydlení pak žalovaná měla bydlet na základě nájemní smlouvy u rodičů, zároveň však ve vlastním bydlení. Tyto informace přitom soud považuje za naprosto rozporné a de facto nic neříkající. Z předložených důkazů tedy nevyplývá, že by původní věřitelka vycházela ze všech nezbytných dokumentů, které jsou pro posouzení úvěruschopnosti nezbytné. Původní věřitelka převedla své pohledávky za žalovanou následně postoupila na právnická osoba anonymizována dvě slova, která je následně postoupila na předchůdkyni žalobkyně a ta následně na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 ve znění jejích dodatků. Žalovaná byla o postoupení pohledávek na žalobkyni informována dopisem ze dne 24. 7. 2020. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovanou dopisem ze dne 11. 12. 2020 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně.

16. Dle , , účinný od 1. 1. 2014 („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

18. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

20. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

22. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že původní věřitelka a žalovaná měly v úmyslu uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. Původní věřitelka na základě tohoto poskytla žalované finanční prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaná úvěr nesplatila řádně a včas. Původní věřitelka však při uzavírání Smlouvy dle názoru soudu nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované, čímž porušila ust. § 9 odst. 1 ZSU. Následkem této skutečnosti je Smlouva dle stejného ustanovení ZSU neplatná a poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z.

23. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 9 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. spisová značka nebo spisová značka), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. spisová značka), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. ) a Finančního arbitra (např. nález č.j. spisová značka číslo), dle níž není z pohledu § 9 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Z pohledu soudu si měla původní věřitelka vyžádat u žalované další doklady, z nichž by bylo možno ověřit její tvrzení o příjmech domácnosti a jejich výdajích, a to jednak z důvodu vágnosti tvrzení o příjmech a rozporů týkajících se jejího bydlení. Náklady na bydlení přitom zpravidla představuji významnou nákladovou položku domácností. V daném případě však ani tuto skutečnost nelze ověřit, protože náklady na bydlení měly být uvedeny společně s náklady na služby a jídlo.

24. Původní věřitelkou, resp. žalobkyní, skutečně poskytnutou částku ve výši 25 000 Kč původně z důvodu poskytnutí spotřebitelského úvěru, je tak třeba považovat za bezdůvodné obohacení žalované, když bylo plněno na základě neplatného právního důvodu. V takovém případě je žalovaná povinna obdržené plnění dle § 2991 odst. 1 a odst. 2 o.z. vrátit žalobkyni, což do podání žaloby učinila jen v rozsahu 20 893,02 Kč. Ke dni vydání tohoto rozsudku tak trvá u žalované bezdůvodné obohacení v rozsahu 4 106,98 Kč. Vzhledem k neplatnosti Smlouvy jako celku se neuplatní ani její ujednání o době, do kdy měly být poskytnuté prostředky vráceny žalovanou původní věřitelce, ani ujednání o úrocích, poplatcích a dodatečných službách. Ve vztahu k dluhu z bezdůvodného obohacení se tak tento stal splatným po doručení žaloby žalované soudem dne 11. 8. 2021. Nejpozději dne 12. 8. 2021 se tak žalovaná dostala do prodlení ve smyslu o.z. V otázce sazby těchto úroků z prodlení se uplatní ust. o.z., kdy její výše je určena s přihlédnutím k sazbě požadované v žalobě. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána dle o.z. na základě souhlasného prohlášení původní věřitelky, právnická osoba anonymizována dvě slova a předchůdkyně žalobkyně ze dne 17. 9. 2015 a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní.

25. V návaznosti na výše uvedené soud vyhověl žalobě v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I., v ostatním žalobu ve výroku II. zamítl.

26. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Žalobkyně byla úspěšná co do zaplacení částky 4 106,98 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaná byla úspěšná co do částky 16 686,01 Kč s úrokem z prodlení a ostatním příslušenstvím uvedeným ve výroku II. tohoto rozsudku. Z výše uvedeného vyplývá, že žalovaná by měla mít právo na náhradu svých nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že však žalované žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

27. Podle stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.